nejpozdější
V našem seriálu o elektronických informačních zdrojích jsme alespoň teoreticky dospěli už do fáze, kdy knihovna tyto zdroje prosadila a získala a chystá se je nabídnout uživatelům. Jakkoliv se tato fáze může jevit jednoduchá, opět jde o skutečnost, kterou je nutné důkladně promyslet a naplánovat. Mohlo by se totiž stát, že po týdnu provozu nového elektronického informačního zdroje knihovna zjistí, že se dostala do naprosto neudržitelné situace, kterou neumí vyřešit a nezbývá jí, než od využívání nové služby opět ustoupit.
VíceV minulém pokračování jsme se zabývali situací, kdy je knihovna přímo tvůrcem nebo producentem elektronických zdrojů, nyní se opět vrátíme k běžnějšímu stavu využívání elektronických zdrojů vytvořených někým jiným.
VíceJiž po několik pokračování tohoto sloupku používám termín elektronické informační zdroje, aniž bych přesně definovala jeho význam.
VíceV dosavadních pokračováních tohoto seriálu jsme automaticky předpokládali, že veřejná knihovna je pouze pasivním uživatelem elektronických informačních zdrojů, které získala zvnějšku.
VíceStojí-li menší veřejná knihovna těsně před začleněním elektronických informačních zdrojů do svých služeb, je vhodné položit si také otázky Kdy je nejlepší elektronické zdroje zavést a Jak je zavést co nejlépe.
VíceCílem posledního pokračování tohoto sloupku je upozornit menší veřejné knihovny, pro které především byl tento seriál vytvářen, na elektronické informační zdroje, které usnadní práci přímo knihovníkům.
VíceNedílnou součástí povídání o elektronických informačních zdrojích a jejich uplatnění ve veřejné knihovně musí být i pasáž o hodnocení jejich kvality.
Více