Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva ze semináře Jednání se specifickými skupinami uživatelů

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Zpráva ze semináře Jednání se specifickými skupinami uživatelů

0 comments

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě uspořádala 8. června 2009 seminář Jednání se specifickými skupinami uživatelů. Akce, na níž se aktivně podíleli zástupci Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a centra Náš svět, proběhla v multifunkční kapli centra v obci Pržno nedaleko Frýdlantu nad Ostravicí. Účastníky semináře byli nejen knihovníci z celé republiky, ale také klíčoví pracovníci areálu.

Areál centra Náš svět byl otevřen v roce 2005. Organizace poskytuje služby sociální péče pro osoby se zdravotním a mentálním postižením. Mezi klienty převažují osoby s mentálním postižením různého stupně (s přidruženým postižením) a osoby s psychiatrickou diagnózou.

Seminář zahájili zástupci všech tří zúčastněných organizací. Za Moravskoslezskou vědeckou knihovnu to byla Mgr. Monika Oravová, za Ostravskou univerzitu PhDr. Petr Šišák a za centrum Náš svět Ing. Petr Adamus, ředitel zařízení.

Úvodní referát PhDr. Petra Šišáka Obyvatelé Našeho světa v roli čtenářů se zabýval otázkou spolupráce knihoven a ústavů. Stručně charakterizoval úroveň čtenářů Našeho světa a definoval, k čemu četba u jednotlivých skupin slouží. Následně představil možnosti, jak se knihovny mohou do spolupráce zapojit (např. půjčování denního tisku, audiovizuálních pomůcek, četba pro obyvatele atd.).

PhDr. Radim Badošek se ve svém referátu Typologie problémových čtenářů zaměřil na uživatele s osobnostními handicapy. Zdůraznil, že knihovny spolu s jinými veřejnými institucemi často přitahují právě tyto lidi. S ohledem na osobnostní charakteristiku rozdělil problémové uživatele do několika kategorií. Protože v této oblasti neexistuje žádná oficiální terminologie, použil R. Badošek humorných, ale často velice výstižných označení jako „uživatel vyžadující zázraky“, „vilný klient“, „uživatel extrémně domestikovaný“, „povídavý klient“ apod. U jednotlivých kategorií uživatelů definoval typické projevy chování a doporučil, jak by měl knihovník s uživateli jednat, aby si udržel profesionální chování a odstup. R. Badošek pojal příspěvek s lehkou nadsázkou, ale jak napověděly úsměvy zúčastněných knihovnic a knihovníků, realitě se příliš nevzdálil.

Podnětný příspěvek Klient se zrakovým postižením představila PhDr. Tereza Kimplová, Ph.D. V teoretickém úvodu přiblížila nejčastější postoje a předsudky, které společnost vůči zrakově postiženým lidem zaujímá. Dále se věnovala vyvracení nejčastějších mýtů, např. že ve společnosti nevidomého musíme mluvit nahlas a zřetelně nebo jak se nevidomí staví k obratům „podívej se“, „uvidíme se“ apod. a zda je nutné se jim v konverzaci vyhýbat. Druhá část referátu byla věnována praktickým ukázkám pomoci nevidomému uživateli. Účastníci zhlédli ukázku například toho, jak správně nabídnout rámě (správný způsob vedení) nebo jak doprovodit nevidomého na místo k sezení.

Na příspěvek T. Kimplové navázala Mgr. Zuzana Bornová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče v Opavě, a v příznačně nazvaném referátu Jiní a přece stejní seznámila účastníky semináře se službami, které Knihovna Petra Bezruče poskytuje znevýhodněným uživatelům. Krátce pohovořila o vývoji těchto služeb od 90. let 20. století, připomněla problémy, s nimiž se knihovna při realizaci potýkala, a naopak úspěchy se získáním grantů. Knihovna zaměřuje své služby na tyto specifické skupiny uživatelů: uživatelé s poruchami čtení, tělesně znevýhodnění uživatelé, mentálně postižení uživatelé a zrakově postižení uživatelé. Mezi nejrozšířenější a nejvyužívanější patří v posledních letech právě práce se zrakově postiženými uživateli. V roce 1999 zahájila svůj provoz zvuková knihovna, která poskytuje mimo jiné přístup k internetu pro nevidomé a zrakově postižené občany. Fond zvukové knihovny tvoří z převážné většiny nahrávky na magnetofonových kazetách, dále tituly na CD, ve formátu MP3 a knihy v Braillově písmu.

Mgr. Monika Oravová, vedoucí oddělení speciálních fondů Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, představila Speciální fondy MSVK pro zrakově postižené. Tento fond je budován v MSVK od roku 2007 a je financován díky účelové dotaci Moravskoslezského kraje. V současné době čítá cca 2300 knihovních jednotek a zahrnuje zvukové knihy a mluvené slovo na CD, knihy v Braillově písmu, zvukové záznamy filmů na CD, plastické mapy a hybridní knihy. Knihovna vlastní také speciální pomůcky a technické vybavení pro slabozraké a nevidomé uživatele. Konkrétně se jedná o braillskou tiskárnu, program OBR pro rozpoznávání Braillova písma, kamerovou lupu pro slabozraké apod.

Závěrečný referát přednesla jedna z klíčových pracovnic a ze svého pohledu přiblížila posluchačům vztah klientů centra Náš svět k literatuře a četbě.

Po ukončení semináře byla účastníkům nabídnuta možnost prohlédnout si areál centra Náš svět. Dovolím si tvrdit i za ostatní účastníky, že tato zkušenost byla nejsilnějším zážitkem celého dne a také pomyslnou tečkou celého semináře.

Centrum Náš svět

Centrum Náš svět

Multifunkční kaple

Multifunkční kaple

Interiér kaple

Interiér kaple

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BYLOKOVÁ, Kateřina. Zpráva ze semináře Jednání se specifickými skupinami uživatelů. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 7 [cit. 2019-07-16]. urn:nbn:cz:ik-13208. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13208

automaticky generované reklamy
registration login password