Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva ze semináře CASLIN 2005

Čas nutný k přečtení
17 minut
Již přečteno

Zpráva ze semináře CASLIN 2005

0 comments

Ve dnech 19.-23. června 2005 se v Lednici na Moravě uskutečnil již dvanáctý ročník mezinárodního semináře CASLIN. Tématem semináře, který tentokrát pořádala Moravská zemská knihovna, se staly nové trendy ve službách knihoven, a to s důrazem na technické prostředky a na pojetí služeb uživatelům při koncipování novostaveb knihoven. Nyní se již zaměříme na obsah jednotlivých příspěvků přednesených ve dvou hlavních sekcích semináře a rovněž prezentovaných v rámci dvou workshopů a závěrečného akvária.

Technické prostředky v nových trendech služeb knihoven

Dopolední část sekce moderoval M. Svoboda (Státní technická knihovna), odpolední část pak P. Žabička (Moravská zemská knihovna).

Všichni googlují, všichni jsou spokojení, ale co bude s knihovnami? (Susan Perry, USA)

S. Perry si položila otázku, jakým směrem se ubírá vývoj knihoven a jak se mění jejich uživatelé. Kromě katastrofického scénáře, podle něhož mohou knihovny i zaniknout, je možná i jiná cesta. Upozornila na zprávu OCLC Environmental Scan, která si klade za cíl zmapovat prostředí, v němž knihovny (a další zejména paměťové instituce) fungují. Podle S. Perry jsou knihovníci téměř geneticky předurčeni k vzájemné spolupráci, kterou je samozřejmě potřeba neustále prohlubovat. Přednášející také naznačila některé aspekty spolupráce Google s pěti velkými knihovnami. Svou hodnotu a důležitost musejí knihovníci přesvědčivě dokázat, například zjišťováním vlivu knihoven na ekonomiku. S. Perry uvedla jako příklad zprávu týkající se veřejných knihoven v Jižní Karolíně, zprávu hodnotící z hlediska ekonomické návratnosti vliv floridských knihoven a velmi propracovanou zprávu týkající se ekonomického přínosu Britské knihovny. Zmínila také zprávu CLIR (Council on Library and Information Resources) Library as Place: Rethinking Roles, Rethinking Space. Knihovny (zejména veřejné) by se měly snažit vytvořit pro uživatelé takové prostředí, kde se budou cítit vítáni, podobně jako tomu je například v knihkupectvích typu Barnes and Noble. Jinými slovy knihovna by měla rovněž působit jako sociální činitel (social agency).

Projekt digitalizace firmy Google (Ronald Milne, Bodleian Library, Oxford, UK)

R. Milne nejprve stručně představil Bodleian Library. Knihovna byla založena v roce 1602 jako univerzální knihovna a od roku 1610 disponuje právem povinného výtisku. Nyní v ní pracují čtyři stovky zaměstnanců a má 45 tisíc registrovaných uživatelů. Vlastní cca osm milionů knihovních jednotek, takže nepřekvapí, že se potýká s nedostatkem místa pro uložení knihovního fondu. Jádrem příspěvku R. Milneho se stala účast Bodleian Library v projektu digitalizace firmy Google, který probíhá v rámci programu Google Print. Digitalizačního projektu se budou účastnit i další oxfordské knihovny. Smlouva o spolupráci Google a Bodleian Library byla uzavřena 13. prosince 2004, a to zatím na období tří let. Cílem je digitalizace knih z 19. století, na která se již nevztahuje copyright. Naskenované stránky z knih budou díky uplatnění OCR prohledatelné, Google je tedy bude moci standardně indexovat. Zatím probíhají přípravné práce k digitalizaci. Prakticky veškeré náklady na projekt budou zaplaceny společností Google. S digitalizací úzce souvisejí také otázky ochrany knih (vzhledem k použité šetrné technologii, kdy budou při skenování stránky obraceny člověkem, lze říci, že pokud je kniha způsobilá ke čtení, je možno ji také digitalizovat), logistiky, workflow a nakládání s digitální kopií, kterou bude mít k dispozici také přímo Oxford University, ale fyzicky bude umístěna na serveru Google. Zatím se vzhledem k velikosti formátu neuvažuje o digitalizaci periodik.

Budování nového znalostního prostředí v akademických institucích: trendy a zkušenosti (Saša Skenderija, Cornell University, Ithaka, NY, USA)

Mezi současné trendy patří digitalizace, disagregace a výrazné změny akademické komunikace a diskurzu díky prosíťování. Dochází také k hybridizaci knihovních fondů a služeb. Pro uživatele je již důležitější, co a jak knihovna poskytuje, než co vlastní či spravuje. Dochází ke změně globálního komunikačních paradigmatu. Proto je pro knihovny důležité fungovat nikoli navzdory internetu a Google, nýbrž v rámci internetu a s Googlem. Koneckonců právě díky spolupráci Google s knihovnami se problémy knihoven dostávají na titulní strany význačných novin (např. New York Times), a tedy do centra pozornosti. Je nutno smířit se s tím, že knihovny nejsou výlučným poskytovatelem ověřených a kvalitních informací. Pokud budou knihovny vykonávat stále méně toho, co se od nich očekává, je pravděpodobné, že zřizovatelé budou ztrácet motivaci k poskytování stejných finančních prostředků jako v případě, že knihovna bude vykonávat vše, co je od ní očekáváno, stoprocentně. Klíčovým slovem již není služba, ale partnerství. Dochází k disagregaci fází v životním cyklu informací a rovněž dochází ke změnám samotných pojmů publikace, dokument či autorství. Vznikají nové modely kolaborativní práce a vzdělávání. Knihovníci by se měli zbavit pohledu na katalog jako na absolutní vrchol knihovnické činnosti. Naopak by se měli aktivně podílet na tvorbě ontologií a přispět ke vzniku sémantického webu. Příkladem hodnoty přidané akademickými knihovnami a knihovníky může být například poskytování personalizovaných služeb, ale také se může jednat mj. o zatím nepříliš obvyklé poskytování grantů samotnou knihovnou a řadu dalších aktivit. Důležité je také zviditelnění knihovny navenek, které není orientováno na primární uživatele knihovny (např. i webhosting pro různé organizace).

JSTOR: Uspokojování potřeb uživatelů ve stále komplexnějších prostředích (Stephanie Krueger, JSTOR, USA)

S. Krueger zdůraznila význam inovací a přemýšlení za horizontem tradičních metod. Vydavatelé, prodejci a celé informační prostředí se snaží nyní reagovat na fenomén Google. Uživatelé čím dál tím více požadují, aby se také vyhledávání mimo Google co nejvíce Googlu podobalo. Na jedné straně jsme svědky roustoucí komplexnosti prostředí, na druhé straně uživatelé si přejí co nejjednoduší vyhledávání (jako příklad může posloužit 30. června 2005 spuštěný knihovní portál Harvardské univerzity. V JSTOR na základě dvoutýdenního webového průzkumu uživatelů (proveden byl v červnu 2004) zjistili, že uživatelé by ocenili rychlejší a kvalitnější vyhledávání, intuitivní rozhraní a také možnost zadání preferencí. Na základě těchto zjištění byl vytvořen tým, který se zabýval řešením projektu Search Engine 1.0. Nakonec byl zvolen vyhledávací stroj Lucene. Spuštění nového vyhledávání bylo stanoveno již na leden 2005, jednalo se tedy o velmi ambiciózní cíl. Praxe ukázala, že pro další projekty bude vhodnější výraznější zapojení uživatelů ještě před spuštěním podobné novinky. Vyhledávání v JSTOR je nyní rychlejší (většina vyhledávání je uskutečněna do dvou sekund), umožňuje prohledávání všech disciplín najednou, vyhledávání lze omezit na recenze, jsou také mj. k dispozici nová rozhraní.

Digitální věk v knihovnách (Martin Lhoták, Knihovna Akademie věd ČR)

Podle M. Lhotáka nyní probíhá velké množství často masivních digitalizačních projektů, včetně projektu společnosti Google, jejich vzájemná spolupráce je však problematická. V lepších případech existuje spolupráce na národní úrovni nebo v rámci oboru (např. World Digital Mathematics Library). 28.4.2005 byl Evropské komisi podán návrh vytvoření společné evropské digitální knihovny. Tomuto návrhu, jehož iniciátorem byla Francie, vyjádřily podporu národní knihovny 19 členských států (včetně ČR). NK ČR a KNAV ČR využívají systém Kramerius, jehož vývoj (od počátku koncipován jako open source) byl zahájen v roce 2003 a nyní je již plně funkční. Nejbližší vývoj uvedeného softwaru se bude zaměřovat mj. na další grafické formáty (možnost dynamické konverze do PDF, JPEG či PNG), poskytnutí více stran najednou (ve formátu PDF), fulltextové sémantické vyhledávání, rozšíření metadat, propojení s knihovními systémy, podporu standardů OpenURL, PURL a DOI. Přednášející také stručně nastínil a komentoval digitalizační workflow (výběr titulů, skenování, grafické úpravy, pořízení metadat, zpřístupnění a archivaci). Samotné skenování přitom není v rámci celého procesu příliš nákladné, běžně je naskenováno cca 150 až 250 stran za hodinu, při plné automatizaci dokonce 1500 stran za hodinu.

Obrazové a plnotextové prostředky ve službách knihoven (Martin Vojnar, Vědecká knihovna v Olomouci, ČR)

M. Vojnar se nejprve věnoval vztahu služeb knihoven a uživatelů – zatímco dříve službu poskytovali knihovníci, dnes ji poskytují elektronické katalogy. Stávající katalogy se zaměřují na popis s přidanou hodnotou, na sofistikované vyhledávání a vyhledávací rozhraní, pro uživatele je však důležitý vizuální dojem a prezentace výsledků, úplnost a přesnost vyhledávání a interpretace výsledků. V tomto směru je možno se inspirovat uživatelským rozhraním internetových knihkupectví, kde důležitou roli hraje grafická informace a doporučení od ostatních čtenářů. Podobně software AquaBrowser nizozemské firmy MediaLab Solutions umožňuje grafickou interpretaci výsledků, podrobnější analýzu výsledků nebo pohled na výsledky podle různých kritérií. Bibliografické záznamy by mohly být obohaceny o obrázky obálek, přehledy kapitol, obsahy (table of contents) či plné texty. Vedlejším efektem by bylo usnadnění procesu akvizice. Při vyhledávání lze využívat plné texty, aniž by bylo nutno je pro uživatele zobrazovat, takže tím nedochází k porušení autorského práva. První vlaštovkou v obohacování záznamů u nás je Městská knihovna v Praze, které dodavatel knih poskytuje i obálky. Při tvorbě obohacených záznamů je možné využít úsilí dalších knihoven, dodavatele komerční služby nebo spolupracovat s vydavateli a knihkupci (tvorba vlastními silami přichází v úvahu až jako poslední možnost). Obohacením záznamů se zabývá i Kongresová knihovna, a to prostřednictvím Bibliographic Enrichment Advisory Team (BEAT). Cílem je zlepšení stávajícího stavu vyhledávání ve prospěch uživatele propojením záznamů s digitálním světem.

VPK – Document Delivery (Bohdan Šmilauer, Státní technická knihovna)

B. Šmilauer nejprve představil služby typu dodávání dokumentů (DDS) v ČR (jedná se o Invik/VPK, EDD ČVUT, DoDo NK, EconLib EDD VŠE/CIKS, e-PK NPKK, EODD TU Ostrava, EDD SVK, HK a EDD 2. LF UK). Dále se již zabýval problematikou spolupráce různých DDS. Zdůraznil, že klíčem je rozložení jednotlivých úseků (vyhledání dokumentu, objednání dokumentu). Otázka výběru protokolu pro komunikaci byla nakonec vzhledem nevhodnosti existujících protokolů vyřešena vytvořením protokolu SC – DP (Servisní centrum – Digitalizační pracoviště). Ideální by byl vznik digitalizačních pracovišť, která by pokrývala různé obory. Pro budoucnost je také důležité vyřešení standardizace vůči cizině, tedy komunikace mezi centry DDS a okolním světem. Je navrženo využití webových služeb (web services), jejichž význam bude pravděpodobně stále vzrůstat. Nastíněný systém je vyvíjen v rámci grantu z programu VISK3. V chystané novele autorského zákona je navrhována kolektivní správa poplatků za DDS.

Portály Slovenská knižnica a Memoria slovaca (Dušan Katuščák, Slovenská národná knižnica, SR)

Příspěvek byl přednesen v zastoupení M. Rakosem (též ze Slovenské národní knihovny). Přednášející se zabýval charakteristikou portálů Slovenská knižnica a Memoria slovaca, tedy portálem pro kulturní dědictví. Oba portály jsou výsledkem řešení projektu KIS3G (jedná se o projekt informatizace knihoven SR; Memoria slovaca je také projektem Evropské digitální knihovny) a jsou vytvořeny v software Virtua. Slovenská knižnica nyní disponuje 1,5 milionem záznamů, databáze Memoria slovaca obsahuje cca 15 tisíc záznamů.

Archivace a zpřístupnění elektronických online zdrojů v evropském kontextu (Ludmila Celbová, Národní knihovna ČR)

Příspěvek byl přednesen v zastoupení B. Stoklasovou (též z NK ČR). Při archivaci webu vystupuje do popředí role knihoven jako paměťových institucí – národní knihovny (případně další) mají funkci depozitních knihoven. Zachování národního kulturního dědictví, výrazný nárůst počtu internetových zdrojů, jejich prchavost a informační hodnota jsou hlavními důvody archivace těchto zdrojů. Problematiku archivace webu tvoří několik oblastí, a to získávání, ukládání, uchovávání a zpřístupňování elektronických zdrojů. Novela autorského zákona pravděpodobně umožní lokální zpřístupnění archivovaných zdrojů v knihovně. B. Stoklasová také zmínila, že pod hlavičkou IFLA probíhá zpracování přehledu o stavu řešení problematiky registrace a uchování online zdrojů v členských zemích - měla by mj. vzniknout směrnice pro elektronickou národní bibliografii. Postavení ČR vůči cizině v oblasti archivace webových zdrojů je v některých ohledech pozitivní (ČR začala s archivací včas, pro naše prostředí je charakteristická velmi dobrá znalostní úroveň, renomé a spolupráce se zahraničními institucemi), negativem je zejména závislost na grantech a s tím související nedostatečné personální zabezpečení.

Pojetí služeb uživatelům při koncipování novostaveb knihoven

Dopolední část sekce moderoval T. Trgiňa (Univerzitná knižnica, Bratislava, SR), odpolední část pak Ł. Kucka (Centrum vedecko-technických informácií SR, Bratislava, SR).

Design knihovny z pohledu uživatele (Martha Elizabeth Peach, Instituto Juan March, Madrid, Španělsko)

M. E. Peach, původem z USA, strávila více než polovinu své kariéry v zahraničí, proto může velmi dobře srovnávat situaci v knihovnictví ve Spojených státech a jinde ve světě. Ve své přednášce na semináři CASLIN 2005 se zabývala plánováním prostoru knihovny v úzké souvislosti s potřebami uživatelů/zákazníků. Za důležitou oblast výzkumu pokládá objasnění vlivu (pokud možno dobře fungující) veřejné knihovny na budoucí život dětí. Zmínila také příklad některých význačných amerických veřejných knihoven, například Brooklyn Public Library, která nabízí alespoň část obsahu své internetové prezentace v několika dalších jazycích kromě angličtiny. Dále přednášející uvedla také některé konkrétní zkušenosti s budováním a správou knihovny Centra pro pokročilá studia v sociálních vědách na Institutu Juana Marche (Centro de Estudios Avanzados en Ciencias Sociales of the Instituto Juan March) ve španělském Madridu.

Saská zemská knihovna a Univerzitní knihovna v nové budově – spojení dvou knihoven (Simone Georgi, Staats- und Universitätbibliothek, Dresden, Německo)

Podle S. Georgi byly před svým spojením části Saské zemské a Univerzitní knihovny rozmístěny na více než třiceti místech ve městě. Počet těchto míst byl díky nové budově snížen na pouhých šest. Budova byla postavena v letech 1996-2002. Velmi organizačně náročné bylo stěhování knihovního fondu z různých míst do této budovy, výzvou byl také s tím související přechod na jednotný systém stavění dokumentu podle Regensburského klasifikačního schématu. V nové budově se také nachází Muzeum knihy. Podrobnější informace o knihovně jsou k dispozici na http://www.tu-dresden.de/slub/.

CVTI SR – konečně otvíráme??? (Łubomír Kucka, Centrum vědecko-technických informácií, Bratislava, SR)

Přednášející se ve svém příspěvku zaměřil na okolnosti začátku a průběhu stavby budovy Centra vědecko-technických informací SR (CVTI SR). Pozemek na stavbu byl získán již v roce 1997, původní předpoklad, že budova bude dokončena v roce 1999, však splněn nebyl (není dokončena ani dosud). V letech 2000-2001 byl navíc z důvodu nedostatku prostoru změněn projekt tak, aby v budově mohly vzniknout prostory pro studovny a obecně pro veřejnost. Některé prostory budou volně přístupné, jiné kontrolovaně, některé části budou určeny pouze pro zaměstnance.

MZK – pátým rokem služeb v moderním knihovnickém a informačním centru (Jana Shejbalová, Moravská zemská knihovna v Brně)

Moravská zemská knihovna je druhá největší knihovna ČR. V současnosti má cca 32 tisíc registrovaných čtenářů. Stavba nové budovy byla po 28 měsících dokončena v roce 2001. Čtenářům je umožněn samoobslužný výběr dokumentů objednaných k vypůjčení, v knihovně je také otevřené skladiště pro čtenáře. Nově byla zřízena studovna pro audiovizuální média. Díky nové budově získala knihovna o třetinu více čtenářů.

Máme ještě šest let (o výstavbě nové Národní knihovy ČR) (Vlastimil Ježek, Bohdana Stoklasová, NK ČR)

Část tohoto příspěvku byla přednesena V. Ježkem v rámci druhého bloku z důvodu jiných pracovních povinností. V. Ježek nejprve nastínil historické pozadí problematiky prostorové stísněnosti Národní knihovny ČR, připomněl mj. prostorovou krizi ze začátku 90. let. Pak se již věnoval otázkám spojeným s plánovanou stavbou nové budovy Národní knihovny ČR na Letné. Kdyby nebylo nyní započato s řešením nedostatku prostor knihovny, znamenalo by to, že za pár let NK bude v podobné situaci jako na počátku 90. let. V. Ježek je v tomto ohledu optimistou, myšlenka nové budovy získává přízeň ze strany politiků a k optimismu napomáhá i podpora kolegů. Mezinárodní architektonická soutěž na stavbu budovy by měla být vyhlášena letos na podzim. Přednášející také v této souvislosti podtrhl nutnost dokonalé formulace specifických knihovnických požadavků pro architekty.

B. Stoklasová v další části příspěvku (připraven ve spolupráci s H. Hemolou z NK ČR) objasnila koncepci služeb v nové budově NK ČR. V případě NK ČR je nutno zvláště řešit rozpor mezi ochranou a zpřístupněným dokumentům, v nové budově proto vznikne několik různě přístupných zón (od volné zóny na straně jedné až po oblast Národního konzervačního fondu na straně druhé) V nové budově budou umístěny novodobé fondy a služby a bude do ní přesunuto téměř tři sta zaměstnanců.

Moderní přístupy a technologie uplatněné ve službách Seattle Public Library (Bohdana Stoklasová, Národní knihovna ČR)

Detailní poznání fungování a architektonického řešení Seattle Public Library za účelem inspirace při koncipování nové budovy NK ČR se stalo cílem studijního pobytu B. Stoklasové v Seattle. V Seattle Public Library, která nyní rovněž disponuje novou budovou (v pořadí již třetí), nebo v jejích pobočkách je registrováno 80% obyvatel města. V nové budově je rovněž 80% knihovních jednotek umístěno ve volném výběru. Pro knihovnu je charakteristický otevřený prostor, který umožňuje volný pohyb uživatelů. Navigace v knihovně je jednotně graficky řešena. Budova je široce využitelná, příjem z pronájmu dokonce plně pokrývá náklady na platy zaměstnanců.

Služby v (znovu) otvorené knižnici aneb nové šaty starej dámy (Mária Džavíková – Dagmar Kleinová, Universitná knižnica Bratislava, SR)

Univerzitní knihovna v Bratislavě nabízí po rekonstrukci celkově otevřenější prostor a umožňuje volný pohyb po budově. Byly zavedeny skupinové studovny, přívítáno bylo také otevření studovny elektronických dokumentů. Došlo ke změně politiky vstupu do knihovny: každá osoba (uživatel služeb knihovny, který chce vstoupit do prostor sloužících veřejnosti) musí být identifikována. Bylo proto rozhodnuto o využití bezkontaktních čipových karet. Za jejich vydání se platí jednorázový poplatek 150 Sk (za poskytování služeb se jinak poplatky nevybírají). Studentům navíc platí jejich univerzitní čipová karta, takže mají pouze povinnost se zaregistrovat. Zajímavost na závěr: internetová prezentace knihovny dostupná z http://www.ulib.sk získala cenu TOP WebLib 2004.

10 rokov v rovine vízia a 20 mesiacov v rovine reality – premena Knižnice a informačného centra Stavebnej fakulty STU na modernú akademickú knižnicu (Silvia Stasselová, Knižnica a informačné centrum SvF STU, SR)

Knihovna původně sídlila v nevyhovujících prostorách, které byly projektovány jako kanceláře. Nové prostory vznikly přestavbou původní posluchárny a sousedních menších učeben a jsou velmi otevřené. Provoz v těchto prostorách byl slavnostně zahájen v září 2003. Na celé Slovenské technické univerzitě v Bratislavě je používán software OLIB (Oracle Libraries). Denní návštěvnost knihovny Stavební fakulty je cca 300-400 studentů a má rostoucí tendenci. Přednášející také zmínila, že Knihovna a informační cetrum Stavební fakulty Slovenské technické univerzity je inspirací pro ostatní akademické knihovny na Slovensku při prosazování svých prostorových změn.

Rozšíření informačních služeb na MZLU v Brně (Jiří Potáček, Studijní a informační centrum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, Brno)

J. Potáček nejprve stručně shrnul dosavadní vývoj knihovny na MZLU, následně se zaměřil na její současnost a budoucnost. Zmínil používání identifikačních čipových karet, otevírací dobu knihovny, průměrnou denní návštěvnost (cca tisíc studentů) a také mj. význam audiovizuálního pracoviště, kde jsou promítány výukové filmy. V roce 2004 byla otevřena další pracoviště v nově postavené budově (jedná se o Objekt specializovaných výukových prostor). V roce 2006 pak bude v Lednici vybudována knihovna s informačním centrem.

Předpoklady uživatelského komfortu a jejich prosazování při rekonstrukci objektu (Eva Žáková, Krajská knihovna Karlovy Vary)

E. Žáková se ve svém příspěvku podrobně zabývala mj. motivací k návštěvě knihovny, podmínkami ovlivňujícími návštěvu knihovny (dostupnost, zejména prostorová a dopravní, bezbariérový přístup, sociokulturní bariéry) a vyzdvihla také důležitost estetických kvalit objektu, které výrazně ovlivňují skutečné i potenciální uživatele (včetně personálu knihoven). Zabývala se také rekonstrukcí objektu pro účely Krajské knihovny Karlovy Vary.

Knihovnicko-informační centrum „U Přívozu“ v Hradci Králové – prostor a služby (Eva Svobodová, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové)

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové je krajská vědecká knihovna s univerzálním fondem. Od 1.7.2005 přechází ze knihovního software KP-sys na Aleph. Pokud se týká současného fyzického umístění knihovny, služby jsou poskytovány ve dvou budovách, v další budově je pak umístěn depozitář. K fondu není z prostorových důvodů volný přístup. Nová budova knihovny, jejíž stavba byla zahájena v roce 2004 a měla by být ukončena v roce 2008, je naopak koncipována jako otevřený dům s volným přístupem, v němž bude příjemné moderní prostředí a větší prostor pro realizaci služeb. Přednášející také zdůraznila, že pulty oddělují knihovnické zázemí od prostorou pro veřejnost, nikoliv knihovníky od uživatelů. Základní služby (kromě absenčních výpůjček) nebudou podmiňovány registrací. V současné době se počet virtuálních návštěv knihovny svým počtem téměř rovná počtu návštěv v budovách.

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě – prostor ke studiu a relaxaci (Lea Prchalová, Moravskoslezská vědecká knihovna, Ostrava)

Na novostavbu Moravskoslezské knihovny v Ostravě byla v červnu 2004 vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž, nakonec se jí účastnily pouze české týmy. Autory vítězného návrhu se stali brněnští architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. Nová budova se bude nacházet v bezprostřední blízkosti důležitých kulturních institucí města. K minimálně 150 tisícům dokumentů bude čtenářům umožněn volný přístup. V knihovně bude uplatněna spíše koncepce studijních zón než studoven jako jednotlivých prostor. Zatím není rozhodnuto, zda-li bude využito automatu na vracení knih (psychologický účinek přítomnosti knihovníka může hrát roli při vracení poškozených exemplářů).

Workshopy, akvárium a příprava dalšího semináře

Tradiční součástí seminářů CASLIN jsou workshopy a akvárium, tj. panelová diskuse vybraných účastníků semináře.

V rámci letošního semináře se uskutečnily dva workshopy, z nichž jeden vedly společně Susan Perry a Stephanie Krueger a druhý pak Saša Skenderija. V rámci druhého jmenovaného workshopu, který byl nazván Kolaborace v síti, proběhla mj. diskuse o změně paradigmatu knihovnictví a akademické komunikace, o uživatelských potřebách a o inovativním přístupu ke službám nabízených knihovnou. Klíčová otázka workshopu, kterou S. Skenderija položil účastníkům, byla tato: Co zbyde z knihovny, pokud si ji představíme bez knihovního systému? Na workshopu bylo naznačeno, že odpověď můžeme hledat právě v inovaci služeb.

Akvária se účastnili Mária Kolářová (Státní technická knihovna), Saša Skenderija, Petr Žabička, Bohdana Stoklasová a Nadežda Andrejčíková (Cosmotron). Tématy diskuse byl vztah IT a knihovny jako místa, dále pak otázka, jak by měla vypadat budova knihovny koncipovaná pro elektronickou budoucnost, a konečně problematika archivace webu.

Z letošního semináře také vyplynulo návazné téma pro seminář CASLIN 2006 – bude jím zpětná vazba. Organizátorem bude tentokrát KNAV ČR. Oproti dosavadním zvyklostem bude pravděpodobně jednacím jazykem téměř výhradně angličtina a seminář bude otevřený pro širokou knihovnickou veřejnost v ČR a SR.

Na úplný závěr dodejme, že fotodokumentace ze semináře je zpřístupněna na http://caslin2005.aktualne.cz/ (autorka fotografií Linda Skolková).

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SKOLKOVÁ, Linda. Zpráva ze semináře CASLIN 2005. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 7 [cit. 2020-08-13]. urn:nbn:cz:ik-12501. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12501

automaticky generované reklamy
registration login password