Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva z konference Knihovny současnosti 2010 aneb naposledy v Seči

Čas nutný k přečtení
12 minut
Již přečteno

Zpráva z konference Knihovny současnosti 2010 aneb naposledy v Seči

0 comments

Letošní již 18. konference Knihovny současnosti se uskutečnila ve dnech 14.–16. září 2010 v areálu Juniorcentrum v Seči u Chrudimi. Tradičními pořadateli byly Sdružení knihoven ČR a Ústřední knihovnická rada, organizačně konferenci zajišťovala Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové.

Konferenci zahájila předsedkyně SDRUK Ing. Lea Prchalová a přivítala náměstka ministra kultury pro umění a knihovny MgA Radka Zdráhala a další hosty. Pan náměstek ve svém proslovu slíbil podporu ministerstva kultury předkládané koncepci knihoven a mimo jiné informoval přítomné o tom, že prostředky na projekty přidělené z programu Ministerstva kultury Veřejné informační služby knihoven, jejichž čerpání bylo v letošním roce pozastaveno, bude ministerstvo uvolňovat v průběhu října.

Jednání probíhala v sekcích, součástí programu byla prezentace firem nabízející techniku, služby a automatizované systémy pro knihovny.

Medaile Z. V. Tobolky

Jako již tradičně bylo prvním bodem prvního jednacího dne slavnostní předávání medailí Zdeňka Václava Tobolky, kterou od roku 2000 uděluje Sdružení knihoven a Nadace knihoven za významný přínos pro rozvoj českého knihovnictví. Letošní předávání tedy bylo jubilejní. Tento tematický blok již tradičně moderoval s vtipem a přehledem Ing. Aleš Brožek, medaili předávali předsedkyně SDRUK Ing. Lea Prchalová, za radu SDRUK PhDr. Jiřina Kádnerová a přítomný náměstek ministra kultury MgA Radek Zdráhal. Letošními oceněnými jsou:

  • Ing. Jiří Potáček, CSc. – Mendelova univerzita v Brně,
  • PhDr. Dagmar Svatková – Knihovna města Plzně,
  • Prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc. – Akademie věd ČR,
  • Mgr. Zdeňka Prahlová – Městská knihovna v Praze,
  • Božena Blažková – Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové.

Tematický blok Koncepce rozvoje knihoven ČR na období 2011–2014

Tento tematický blok moderoval a o přípravě koncepce informoval PhDr. Vít Richter. Celý blok a všechny příspěvky se odvíjely od vize spokojeného uživatele, jak ji definoval tým zpracovávající koncepci. Cituji:

„V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova, bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu.“

Koncepci představili: kapitolu Klient – služby RNDr. Tomáš Řehák, kapitolu Procesy - legislativa Ing. Martin Lhoták, kapitolu Fondy Ing. Martin Svoboda, kapitolu Pracovníci a jejich rozvoj Mgr. Zlata Houšková a kapitolu Finance PhDr. Vít Richter.

Hlavními tématy koncepce jsou legislativní podpora role knihoven a aktivní ovlivňování legislativního procesu, dále standardy definující dostupnost knihovnických služeb. Součástí koncepce je vybudování silného portálu jako nástroje pro sdílení knihovnám (mj. i komerčních informací) a současně stavebního kamene celého systému, podpora silných centrálních služeb. Mluvilo se o sdílení uživatelských identit a vzniku pracovní skupiny pro tuto problematiku, o myšlence centrální katalogizace povinného výtisku, o zavedení centrálního povinného výtisku i pro elektronické zdroje, o kvalitní meziknihovní výpůjční službě, o koordinovaném přístupu k informačním zdrojům a zabezpečení dostupnosti k elektronickým informačním zdrojům i po roce 2011. Dalším důležitým tématem je podpora digitalizace a vyřešení dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů. Co se lidských zdrojů týká, je třeba zpracovat koncepci celoživotního vzdělávání pro oblast knihovnictví s důrazem na požadavky praxe, například je v jednání systém akreditovaných kurzů s akreditací Ministerstva kultury. Důležité je sladit požadavky s katalogem prací a vypracovat vzorový kariérní řád. V oblasti financování je třeba optimalizovat strukturu grantových programů, grantové programy provázat s povinností měřitelného výsledku, tj. efektu dotačních programů. Knihovny by měly přistoupit na měření návratnosti investic, tzv. ROI (Return on Investment), součástí koncepce je zpracování metodiky pro výzkum ROI v knihovnách. Měli bychom umět přesvědčit, že se knihovny vyplatí a že služby knihoven jsou zajímavým benefitem, jak ve své názorné prezentaci předvedl RNDr. Řehák.

Důležitým cílem koncepce je stanovení časového rámce, definování časových parametrů dostupnosti knihovnických služeb, jednoduše řečeno, stanovit si, co budeme řešit ihned, co pouze pilotně a co s výhledem až např. do roku 2020.

Tematický blok Technologie v knihovnách aneb strojům dřinu, lidem myšlení

Tento tematický blok moderoval Ing. Jan Kaňka.

Bc. Ctibor Škuta z Národní technické knihovny představil automatizaci knihovnických procesů s využitím technologie Sikuli. Sikuli je nástroj pro automatizaci úkonů prováděných v grafickém uživatelském rozhraní. Jedná se o svobodný software, podle sdělení autora prezentace zatím beta verzi, kterou už lze využít. Tuto technologii použijeme v případě, že chceme zautomatizovat nějakou činnost, vyplatí se až v případě vyššího počtu opakování dané činnosti.

Ing. Martin Vojnar se ve svém příspěvku zabýval zautomatizováním činností spojených s meziknihovní výpůjční službou. Kvalitní meziknihovní výpůjční služba je jedním z cílů koncepce knihoven, je žádoucí se zautomatizováním ručního zpracování zabývat. To umožní využití protokolu ISO 10160 (MVS), je však nutná koordinace na národní úrovni a je potřeba, aby všechny automatizované knihovnické systémy tímto protokolem disponovaly. Zautomatizování činností by se mělo týkat přijetí požadavku, možnosti automatického ověření v katalogu, sledování požadavku a jeho podrobná historie, požadavek na MVS by byl součástí čtenářského konta. Tato myšlenka předpokládá poučeného uživatele, ideální vyřízení MVS by bylo automatizované, knihovník by do procesu vstupoval pouze při dohledávání.

Bc. Olga Biernátová z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se zabývala sociálními médii v praxi knihoven. Mluvila o nových trendech, o komunikaci, o důvěře, o tom, jestli chceme opravdu poznat svého uživatele, o nutnosti monitorování chování našich uživatelů. Budeme potom lépe schopni přizpůsobit se, lépe cílit na koncové uživatele. Ve své prezentaci Bc. Biernátová zmínila některé nástroje, které mohou knihovny používat pro svou prezentaci (například nástroje na tvorbu jednoduchých videí), pro komunikaci s uživatelem. Poučila přítomné, jak rozlišovat informace, které patří na web a které patří do blogu. Radí knihovnám komunikovat se svými uživateli prostřednictvím blogů. Podle názoru přednášející jsou prezentace všech knihoven na Facebooku stejné, není vidět žádná interakce.

Ing. Vladimír Karen (Albertina icome Praha) představil, jak nabídnout uživateli komfort za přijatelné náklady, tedy jak na služby příští generace. V úvodu se zamýšlel nad tím, co služby příští generace nejsou a proč v době internetu a informačního přehlcení knihovny nástroje pro webové služby potřebují. Představil vyhledávací stroj pro knihovny  AquaBrowser na serveru Serials Solutions, který zvládne prohledávat ve vlastním online katalogu, případně repozitáři a současně prohledává další zdroje na internetu. Lze obohacovat obsah, například stažením obálky nebo kolekce fotografií. Dalším produktem společnosti Serials Solutions je vyhledávač Summon, který indexuje knihy, články, další dokumenty a obsahy z internetu. Oba produkty jsou hostovaná řešení na bázi předplatného.

Ing. Petr Žabička a Mgr. Pavla Švástová představili projekty Moravské zemské knihovny. Jedná se mj. o obohacování obsahu katalogu ze serveru obalkyknih.cz, který už neobsahuje pouze náhledy obálek, ale například i anotace, obsahy knih atd. Součástí prezentace byla informace o metadatovém editoru, který už MZK využívá v rutinním provozu a slouží k vytváření a upravování metadat naskenovaných dokumentů a následnému publikování v digitální knihovně Kramerius. V MZK, NK a KNAV probíhá testování verze 4 Krameria, po napojení editoru na Krameria 4 ukončí MZK používání starších DTD pro monografie a periodika. Dalším právě probíhajícím projektem je server pro geografické vyhledávání map. Výsledkem tohoto projektu bude zřízení webové služby podporující hledání kartografických dokumentů, které bude dostupné i pro další paměťové instituce, umožní hledání v jejich už naskenovaných mapách.

PhDr. Petr Škyřík představil ve svém příspěvku portál Knihovna.cz, který má být epicentrem znalostí pro knihovny. Jedná se o projekt Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty MU v Brně. Portál bude obsahovat sekce kurzy.knihovna.cz, digitalni.knihovna.cz, virtuální.knihovna.cz, odkazy.knihovna.cz, webinare.knihovna.cz, clanky.knihovna.cz, ctecky.knihovna.cz, mobilni.knihovna.cz, vyzkumy.knihovna.cz, ctenarstvi.knihovna.cz, akce.knihovna.cz, lide.knihovna.cz a webovky.knihovna.cz.

Můžeme se těšit na znalostní portál, který bude platformou pro sdílení studijních materiálů, kurzů, článků, aktuálních odkazů, návodů, rad atd.

PhDr. Jana Tesařová (DYTEC Praha) představila technologie RFID pro komplexní řešení v knihovnách. Jednalo se o firemní prezentaci využití kvalitních RFID etiket, například konverzní stanice na převod z čárových kódů na RFID štítky, stroj na samoobslužné vracení médií a další.

Vilém Sládek (NIC.CZ) se v příspěvku zabýval přínosy jednotné identity pro knihovny. Běžná praxe na internetu je, že pro každý portál nebo službu musíme provést registraci a zvolit jméno a heslo. Idea je taková, že pomocí jednoznačného ID pro svoji osobu mohu využívat více služeb a že by se tato jednoznačná identifikace dala využít i pro služby knihoven. Nutná je ovšem autentizace, tj. skutečné fyzické ověření osoby a následné vydání certifikátu.

Tento tematický blok pokračoval odpoledním workshopem zaměřeným na problematiku e-knih.

E-knihy jako budoucnost knihoven?

Blok moderoval Ing. Jan Kaňka.

Tematický blok Knihovny po drátě

Blok moderovali PhDr. Radka Římanová, Mgr. Štěpánka Žižková a Ing. Martin Svoboda.

Tematický blok Od standardu ke spokojenosti

Blok moderovala Ing. Lea Prchalová.

Příspěvky těchto tematických bloků jsou z větší části uvedeny ve sborníku, osobně jsem tyto prezentace nevyslechla.

Tematický blok Škola základ života?

Blok moderovala Mgr. Zlata Houšková.

PhDr. Richard Papík, P.hD., představil Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (ÚISK FF UK) v období let 2005 až 2010 v kontextu „rozporu“ praxe a vzdělání, resp. vzdělávání. Zamýšlel se nad hranicemi zejména mezi informačními profesemi, nad výhodami i nevýhodami přijetí oboru buď jako exaktní, nebo humanitní orientaci. Cílem ÚISK je naučit studenty analytické a kreativní myšlení, absolvent však není konečný produkt, ale vyžaduje kvalitní personální práci a finanční ohodnocení, etablování a uznání. Učební plány a osnovy je třeba sladit s rozvojem informační společnosti a demografií pracovního trhu. ÚISK FF UK má od r. 2009 a 2010 nové akreditace.

Prof. Ing. Milan Konvit, Ph.D., představil knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě jako výuku oborů informační věda, informační průmysl a informační politika. Výhodou je zastřešení oboru Filozoficko-přírodovědnou fakultou, takže se humanitní obory a přírodní vědy prolínají. V Opavě studují studenti v programech bakalářských a magisterských.

PhDr. Petr Škyřík představil obsah kurikula oboru Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě v Brně. Vysvětlil způsoby interakce mezi Kabinetem informačních studií a knihovnictví a ostatním knihovnami, například vedení diplomových prací, propojení s profesním vzděláváním a další.

Vyšší odbornou školu informačních služeb Praha představil PhDr. Jan Machytka. Domnívá se, že vyšší odborné školy a zejména výuka knihovnictví jsou ohroženy.

Proběhla diskuze k výchově knihovnických odborníků, chceme je do knihoven? Dr. Řehák se ptá, kde jsou odborníci ze škol, v Městské knihovně v Praze chybí vystudovaní odborníci.

PhDr. Milena Medková představila studijní obor Informační a znalostní management jako součást knihovnického vzdělání na Obchodní akademii a VOŠ Valašské Meziříčí. Tato škola spadá pod Ekonomickou fakultu VŠB TU Ostrava a studenti v prvním ročníku mají společný ekonomický základ. Škola se potýká s umístěním studentů na praxi, ve Valašském Meziříčí všechny studenty neumístí.

PhDr. Blanka Psutková představila studijní obor Knihovnické a informační systémy a služby na SOŠ profesora Švejcara v Plzni a profil absolventa tohoto oboru. Není bez zajímavosti, že studenti a učitelé jako jediní z knihovnických škol darovali kámen do základů nové budovy Národní knihovny v rámci akce Národ sobě II.

PhDr. Daniela Novotná dala svému příspěvku o výuce oboru Knihovnické a informační systémy a služby na SŠ obchodu, služeb a řemesel a Jazykové škole s právem SJZ v Táboře podnázev „proč se státi knihovníkem?“ Škola vznikla postupným slučováním táborských škol a učilišť, má velmi široké spektrum maturitních i učebních oborů, dále nástavbové obory a pomaturitní studium. Knihovnický obor byl zaveden ve školním roce 2004/2005. Působivá prezentace s předvedením toho, jak se dá zatraktivnit studium při dodržení kvality výuky.

Bc. Renáta Domoráková, studentka Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU v Brně, představila projekt e-LKA. Jedná se o e-learningový kurz knihovnické angličtiny určený referenčním knihovníkům, jejichž znalost angličtiny se pohybuje na úrovni „falešný začátečník“. Prezentující představila osnovu kurzu, strukturu jednotlivých lekcí, webové stránky kurzu a za jakých podmínek se lze do kurzu přihlásit. Prezentovala zkušenosti z prvního pilotního běhu kurzu.

Tematický blok Příjemné prostředí a pohodlí aneb co s interiéry knihoven

Blok moderovala Mgr. Eva Svobodová.

Doc. Ing. Michaela Brožová, aut. arch., ve svém příspěvku o příjemném prostředí a pohodlí knihoven (s otázkou, zda se jedná o cíl nebo prostředek) navázala na svou prezentaci na konferenci Knihovny a architektura v roce 2007 v Olomouci. Ve velmi působivé a zajímavé přednášce vysvětlila pohodu jako soubor fyzického a psychického pohodlí s prvky příjemnosti a libosti. Při vytváření interiérů knihoven by se mělo vycházet z tradičního modelu knihovny a respektovat nové paradigma knihovny jako místa setkávání. Od začátků budování knihovny se má brát zřetel na biomedicínské prostředí (např. klimatizace), vyhnout se stresovým faktorům a respektovat nové poznatky a výzkumy (například o škodlivosti elektromagnetického vlnění, nárůstu hluchoslepoty, světelných zranění a očního stresu), dodržovat akustickou kvalitu a ergonomii prvků a zařízení. Kvalita vnitřního prostředí knihoven by měla využívat moderní prvky, ale vycházet ze starých moudrostí. Tyto požadavky paní docentka prezentovala na fotografiích nádherných otevřených prostor knihovny ve švýcarském Lausanne. Architekti této knihovny získali prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu 2010.

Mgr. Andrea Watt prezentovala ergonomii a pracovní prostředí v knihovnách. Ergonomie je interakce člověka, techniky a pracovního prostředí. V knihovnách se ergonomií zabýváme při výstavbě nových budov, při rekonstrukcích. Přednášející ukázala na konkrétních příkladech, na co se zaměřit při výběru prvků a zařízení.

Mgr. Zdeňka Dohnálková se představila jako poučený laik a zamýšlela se ve své prezentaci nad tím, jestli knihovna může být krásná, funkční a zdravá současně. Na příkladu Knihovny univerzitního kampusu MU Brno prezentovala své zkušenosti.

Ing. Libuše Nivnická v prezentaci Od detailu k celku a naopak hodnotila zkušenosti z devítiletého provozu Knihovny Jiřího Mahena v Brně po celkové rekonstrukci paláce. Má být interiér pouze nástrojem a kulisou nebo spolutvůrcem prostředí?

PhDr. Danuše Lošťáková hovořila o zkušenosti Univerzity Palackého v Olomouci, konkrétně přestavby knihovny z bývalé požární zbrojnice. V duchu myšlenky „my vytvoříme v knihovně příjemné prostředí, vám se bude lépe studovat“ v Olomouci přehodnotili některé původní prvky, odstranili turnikety, omezili šatní skříňky, vybudovali klubovnu a odpočinkové místo s automatem. Oproti předpokladu 300 návštěvníků denně jich knihovna má 600 až 1000 denně a studentům je ve zbrojnici opravdu dobře.

PhDr. Ivanka Horáková prezentovala rekonstrukci prostor Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Jednalo o rekonstrukci bývalé klášterní budovy, konkrétně o vnitřní prostory. Zajímavostí jsou stropní konstrukce z padesátých let, které překvapivě dobře tlumí zvuk, a dále mřížoví, částečně původní, částečně doplněno kopiemi.

Příběh jedné knihovny, konkrétně Masarykovy veřejné knihovny Vsetín, představila PhDr. Helena Gajdušková. I v tomto případě se jednalo o rekonstrukci budovy, příspěvek byl shrnutím čtyřleté zkušenosti v novém. Ve Vsetíně vládne spokojenost, zejména byla splněna funkce komunitní knihovny. Špatná zkušenost a poučení je umístění selfchecku daleko od výpůjčního pultu a ne úplně ideální bezbariérový přístup, který vede ze zadu budovy.

V tomto dni dostala prostor zástupkyně Krajské vědecké knihovny Liberec, aby informovala o povodních v Libereckém kraji, konkrétně o situaci v obcích, kde byly postiženy knihovny. Nikdo nemohl ani v nejhorším snu předpokládat, že v období mezi Sečí a dokončením tohoto příspěvku dojde k dalším záplavám a obce včetně knihoven to „schytají“ podruhé. Pro zjištění aktuální situace a případně nabídnutí pomoci doporučuji:

Zhodnocení a závěr konference

Mgr. Zlata Houšková se již tradičně ujala závěrečného zhodnocení a poděkovala všem organizátorům, moderátorům jednotlivých tematických bloků i přednášejícím. Konference se zúčastnilo 311 účastníků, 17 vystavovatelů, zaznělo 44 příspěvků. Z celkem 18 ročníků konference Knihovny současnosti jich 16 proběhlo v areálu v Seči u Chrudimi. Letošní ročník byl v Seči definitivně naposledy. Od roku 2011 bude konference migrovat, příští ročník se uskuteční od 13. do 15. září 2011 v Českých Budějovicích.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
PERLOVÁ, Vladimíra. Zpráva z konference Knihovny současnosti 2010 aneb naposledy v Seči. Ikaros [online]. 2010, ročník 14, číslo 10 [cit. 2020-01-28]. urn:nbn:cz:ik-13541. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13541

automaticky generované reklamy
registration login password