Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

WWW otevřel elektronickému publikování dveře dokořán, ale idyla nás nečeká

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

WWW otevřel elektronickému publikování dveře dokořán, ale idyla nás nečeká

0 comments
Když se výpočetní technika usadila v roce 1992 v redakcích českých novin a časopisů, obrátila naruby dosavadní způsob jejich přípravy, ale výsledný produkt, který opouští rotačky, se nezměnil (bývalá špatná kvalita reprodukcí fotografií je dávno zapomenuta). Místo potrubní pošty jako komunikačního prostředku s tiskárnou, která sídlila v podzemí, se používá Bernoulliho disků a počítačové sítě, po níž také putuje část příštího vydání do mimopražských redakčních poboček, kde vznikají oblastní mutace.

Chaotické náčrtky podoby stránek, v nichž se kupodivu někdo vyznal, patří do žurnalistického muzea stejně jako jako dálnopisy, které svým rachotem neodmyslitelně dotvářely atmosféru zpravodajských sálů, neboť servis ČTK a dalších agentur nabíhá na monitorech připraven k dalšímu zpracování jako textový soubor.

Běžnému čtenáři mohou být tyto zákulisní záležitosti lhostejné, pokud dostane ve stánku na rohu své oblíbené noviny v podobě, na jakou je zvyklý, a může si je přečíst v metru, u ranní kávy nebo na kanapi. Jinak řečeno: Moderní tzv. pre-press postupy (zvláště DTP a s ním spojené hardwarové a softwarové nástroje) jsou sice prvním krokem k elektronickému publikování, ale za rozhodující faktor pro jeho uplatnění je třeba považovat dynamický rozvoj Internetu a zejména skutečná expanze World Wide Web do informačních služeb v nejširším slova smyslu. (Stranou úmyslně nechávám příležitostné nebo kumulační edice distribuované na CD-ROM nebo digitalizace tiskovin zálohovaných na mikroformách.)

Nebude od věci v souvislosti s naší úvahou zopakovat, v čem spočívá úspěch WWW:

1. multimediální charakter, resp. hypermediální (výstižnější než hypertextová) struktura
2. široké komerční využití (včetně perspektivy tzv. virtuálního trhu)
3. snadné ovládání
4. grafické rozhraní do ostatních internetových služeb
5. jednoduchá instalace aplikačního SW

Jedním dechem musíme připomenout, že výhody WWW jsou vykoupeny vzrůstajícím množstvím přenášených dat.

Důležitým atributem WWW a zaroveň příčinou jeho popularity, kterou úmyslně uvádím samostatně, je možnost vlastního publikování. Stačí k tomu splnit několik, v současnosti nikoliv nepřekonatelných podmínek:

  1. disponovat paměťový prostor na serveru, který je připojen na Internet (tj. má svou doménu)
  2. znalost jazyka HTML (aspoň pro začátek)
  3. programové vybavení - HTML editor (pro tento účel vystačíme s jednoduchým textovým editorem, není-li nám cizí trpělivost), grafický editor a samozřejmě prohlížeč (základní typy lze volně stáhnout)
  4. přiměřeně výkonný počítač

Shrneme-li tyto poznatky, vyplývají v tomto kontextu dva praktické důsledky:

1. každý uživatel síťových služeb se teoreticky může stát autorem
2. prostorové, časové a do jisté míry ekonomické a organizační bariéry při šíření informací přestávají platit

Periodika zpřístupněná v prostředí WWW lze rozdělit do následujících skupin:

a) webovské prezentace
Základní údaje o dokumentu a jeho vydavateli s obrazovým doprovodem, event. obsah aktuálního a starších čísel - např. časopisy Propsy a Vesmír
b) elektronické mutace
Větší část textové části dokumentu - bez inzerce, dopisů a tiráže - je konvertována do HTML formátu. V této podobě jsou vystaveny všechny hlavní deníky na dvou serverech. MediaServer (dříve Trafika) nabízí zdarma aktuální vydání (k dispozici obvykle týž den) a dvouletou retrospektivu Mladé fronty Dnes, Práva, Lidových novin, Slova a nově Metra s tím, že uživatelé mohou vyhledávat ve fulltextově indexovaných souborech. Kompletní obsah lze získat ve formátu .pdf, pokud máte v prohlížeči instalovaný příslušný specializovaný program Adobe Acrobat. Na rozdíl od Týdne si můžeme Respekt od začátku do konce. MediaServer zpracovává celou škálu periodik - od ženských (Dáma) po odborné (Strategie News). Navíc odkazuje na tituly na cizích serverech. Konkurent MediaServeru - VideoOnLine, který ve spolupráci s firmou Newton IT zpřístupňuje Zemské noviny, Právo, Práci, Blesk, Lidové noviny, Profit a další tituly, zatím v souboji jasně prohrává. Dokumenty (volně jen s dvouměsíční retrospektivou) jsou vystaveny nezřídka se zpožděním a vyhledávací systém Microsoft Index Server (v ostré verzi pouze pro abonenty) selhává i při zadání dotazu, odpověď na který byla předem zjištěna. Také rychlost odezvy byla při opakovaném testování v různou denní dobu podstatně delší než v případě MediaServeru.
c) virtuální periodika
Na rozdíl od předešlého typu zahrnují barevné fotografie, grafické prvky (což se podílí hlavní měrou na pomalejším přenosu dat) a přílohy, umožňují např. pomocí záložek, které reprezentují jednotlivé stránky nebo sekce, "listovat", a tak se vytváří iluze skutečných novin nebo časopisů (např. USA Today, The Independent aj.). V zahraničí jsou takové informační systémy přístupné v celém rozsahu po zřízení konta a uživatelského hesla, nicméně část aktuálního vydání - na podporu prodeje - je otevřena i bez této podmínky. Zvláštní zmínku zaslouží čtyřikrát denně aktualizované České noviny, které vydává ČTK jako doplněk k tradičnímu zpravodajskému servisu.
2. Periodika, která existují primárně v elektronické formě a) bulletiny ("elektronické samizdaty") Textové dokumenty ve skromné úpravě původně šířené e-mailem, které jsou nyní zpracovány v jazyce HTML, ale jejich struktura nebyla vnějškově změněna (např. zpravodajský týdeník Carolina, určený původně především pro krajany, který vznikl v roce 1991 na půdě Fakulty sociálních věd UK) b) soustava WWW stránek s interními a externími odkazy Periodika různého zaměření - vedle Ikara např. Neviditelný pes, Svět Namodro, Instantní astronomické noviny aj. Seznam českého Internetu registroval v době editování článku ve stejnojmenné rubrice 95 titulů, avšak při bližším šetření shledáte, že některé mají tištěné předlohy. Jako součást dalších tzv. předmětových katalogů a na jiných serverech jsou spravovány soupisy elektronických periodik označované někdy jako virtuální čítárny nebo novinové stánky (http://www.yahoo.com/News, http://www.enews.com, http://www.edoc.com/ejournal, http://www.vol.cz/cz/sluzby/tisk/). Nový prvek vnášejí do elektronického publikování tzv. push technologie a aktivní kanály, které jsou spojeny s firmou PointCast a nově s prohlížečem Explorer verze 4.0 a které odsouvají uživatele do role pasivního příjemce informací. Na základě zkušeností, které jsme získali při vydávání Ikara a při práci ve skupině posluchačů ÚISK, která se zabývá web-designem a web-publishingem, uvádím vlastnosti (nikoliv vyčerpávající výčet) periodik šířených v prostředí WWW. 1) Výhody a) hypertextová struktura, díky níž mohou autoři v textu přímo odkázat na svůj elektronický informační pramen (jako alternativa klasického způsobu citování) a nabídnout tak čtenáři možnost konfrontace a upozornit ho, kde se dozví více b) jsou k dispozici non-stop a kdekoliv (dostupnost je technický, nikoliv organizační problém) c) překročení mezí tradičních distribučních cest (uživatelé - např. naše diplomatické mise - se k tištěným periodikám dostanou se zpožděním nebo vůbec, což mohu potvrdit z letní návštěvy Spojených států) d) interaktivní komunikace autor / administrátor / vydavatel - uživatel (v této souvislosti se sluší podotknout, že periodika, které vycházejí paralelně v elektronické podobě, umožňují čtenářům reagovat e-mailem) e) možnost dodatečných úprav f) tvůrci nejsou svázáni plochou stránek, kterou musí stůj co stůj zaplnit (i kdyby "si tam měli lehnout", jak se často říká během okurkové sezóny v redakcích) g) dlouhodobá archivace bez investice paměti lokálního počítače (o ušetření místa ve skříni ani nemluvě) 2. Problémy a) grafická úprava závislá na HTML (tento nedostatek překonává do jisté míry zmíněný formát .pdf) b) přenosová rychlost, resp. výkon počítačů uživatelů, který nemusí dosahovat výkonu počítače tvůrců, nutí fakticky omezovat jiné než textové prvky c) nové, technické překážky při komunikaci (?) d) jak dát o sobě vědět (vystavení v předmětových katalozích, oznámení do odborných elektronických konferencí a do institucí, které mají přístup k Internetu, nabídka recipročního zveřejnění odkazů) e) financování (jak výhodný nosič reklamy je elektronické periodikum, když potenciální dosah není relevantní na rozdíl od výše nákladů tištěných dokumentů) f) regulace přístupu formou placených uživatelských kont jako aplikace ochrany autorských práv, z níž nelze vyjmout elektronické dokumenty, resp. tuto otázku nelze zužovat na software. (Této problematice se obšírně věnuje monotematické 4. číslo časopisu Národní knihovna z roku 1997.) Kámen úrazu spočívá v tom, že kopie digitálních dokumentů jsou identické s originálem. V éře Internetu a CD-ROM se mění vztah knihovny - majitel copyrightu, který se obává zcizení nebo zneužití informací obecně (příspěvků v případě periodik) plynoucí ze všeobecného zpřístupnění autorských děl, event. z umožnění pořízení duplikátu, aniž by bylo učiněno zadost příslušné legislativní úpravě. Do této diskuse zapadá jednak zpráva z jednání Unie vydavatalů denního tisku z června 1997, kteří chtějí prosadit aspekty šíření elektronických periodik, resp. elektronických mutací do chystaného tiskového zákona, jednak otázka, zda se digitální verze periodik mají považovat za nové dílo, a tedy autoři článků by měli být zvláště honorováni, nebo zda jde pouze o jiný způsob distribuce téhož dokumentu a tento fakt pak zakotvit do smlouvy uzavíráné s tvůrcem. Existuje zakořeněná představa (rozumějte praxe) jako pozůstatek původního entuziasmu a soudržnosti internetové komunity, že, zaprvé, co je vystaveno na Internetu, lze legálně stáhnotu a nakládat s tím podle libosti, neboť autor se beztak vzdal svých práv, a že, zadruhé, akademická sféra má být imunní vůči legislativním restrikcím v tomto směru Lze však směle tvrdit, že pionýrské období Internetu coby studnice informací dostupných zdarma se chýlí ke konci, a to z důvodu spíše praktických (obchodních) než etických. Napříště budou bezplatné pouze údaje o profesionálních (= komerčních) zdrojích formou webovských stránek a samozřejmě prezentace institucí všeho druhu, zatímco služby samotné budou moci využívat řádně registrovaní klienti, i když nelze pominout státem či jinak dotované projekty, u nichž bude platit jiný režim.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VOJTÁŠEK, Filip. WWW otevřel elektronickému publikování dveře dokořán, ale idyla nás nečeká. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 1 [cit. 2019-12-06]. urn:nbn:cz:ik-10129. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10129

automaticky generované reklamy