Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

V liberecké knihovně

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

V liberecké knihovně

1 comments
Autoři: 

Je zajímavé, že jsem liberecké knihovně dosud nevěnoval samostatný článek v rubrice, která se v Ikaru objevuje již pátý rok. Přitom jsem na uvádění údajů o číslech autobusů, kterými se čtenář dostane na pobočky liberecké knihovny, upozorňoval již v srpnu 2002 v článku o webu knihovny Uměleckoprůmyslového muzea. O podrobné historii liberecké knihovny jsem se zmiňoval v Ikaru v březnu 2003 a o liberecké knize návštěv dokonce dvakrát. Jednak jste se o ní mohli dočíst v článku o webu třinecké knihovny v dubnu 2003, jednak v článku o webu znojemské knihovny v listopadu 2004. Pojďme se tedy dnes podívat, zda je na stránkách liberecké knihovny ještě něco další, o čem by stálo psát.

Po vstupu na hlavní stránku liberecké knihovny se vždy trochu zarazím. Není totiž na ní ani logo, ani obrázek exteriéru či interiéru knihovny, jak je běžné pro weby českých knihoven. Místo toho je tu na šedém podkladu trojjazyčný název knihovny, čtyřřádková charakteristika knihovny ve třech jazycích se záhlavím obsahujícím název knihovny a s kontaktními údaji - a pro toho, kdo stále ještě nepochopil, že web je nejen v češtině, ale i v němčině a angličtině, jsou uvedeny názvy tří jazyků zcela na spodku hlavní stránky. Z ní se dostanu dále, kliknu-li buď na název knihovny, nebo na záhlaví s názvem knihovny či na název jazyka. Než to učiním, dovolím si malou poznámku ke kontaktním údajům. Obsahují totiž – podobně jako stránky Moravskoslezské knihovny v Ostravě - i adresu wapu pro ty, kteří mají wapový mobil. Pokud jej nemáte, můžete si prohlédnout wapové stránky s využitím emulátoru. Asi vás nepotěší, že poskytují nesprávnou otvírací dobu. Tvrdí totiž, že v pátek má knihovna otevřeno do 20 hodin, ale na webu je uzavírací hodinou již sedmá večer. Kdybych se řídil wapem, tak bych navíc ani v úterý do liberecké knihovny nezašel, protože by mělo být podle wapových stránek zavřeno. Opak je ale pravdou. A to ani nekritizuji, že přes léto je v liberecké knihovně omezená provozní doba, což by se majitelům wapových telefonů taky nemuselo tajit.

Další stránka předkládá v levé části dvanáct nabídek. V horní části jsou důležitá upozornění a na spodku odkaz na službu Ptejte se knihovny. Z upozornění je asi nejzávažnější změněná provozní doba o letních prázdninách. Ocenil jsem, že na rozdíl od Moravské zemské knihovny tu není suché konstatování, že knihovna je v některých týdnech zavřena, ale v závorce je napsán stručný důvod uzavření: revize fondů a úprava zádveří. Mimochodem, stránky Krajské knihovny Františka Bartoše obsahují ještě podrobnější vysvětlení, co se v době uzavření bude v knihovně dít, takže by veřejnost měla být tolerantní, když do knihovny nebude v určité dny vpuštěna.

Z tuctu nabídek mne zaujala především první část názvu třetí nabídky pro svou neobvyklost na knihovních stránkách. Zatímco druhou část názvu (akce) najdu na většině knihovních stránek, výraz „informace pro veřejnost“ patrně jen zde. A přitom docela vystihují jeho obsah. Po kliknutí na něj se mi nabídne knihovní řád, provozní doba, úhrady služeb, ceník grafického studia a dalších jedenáct položek. Doporučuji prohlédnout si položku nazvanou „Zprávy o plnění úkolů“. Ve zprávě za rok 2005 je například podrobné hlášení o průběhu revize v hudebním oddělení.

Další nabídka nazvaná Služby, oddělení a pobočky se po kliknutí přejmenuje na Přehled služeb a nabídne vstup do 16 položek. Mou pozornost vzbudila svým pojmenováním poslední položka. Jmenuje se totiž Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů. Jak jsem se dočetl, je to partnerský projekt, který si klade za cíl vyrovnávání rodových nerovností na trhu práce. Liberecká knihovna není jediným účastníkem z českých knihoven, další je i Mahenova knihovna v Brně. To jsem se dozvěděl nejen ze stránek brněnské knihovny, ale i ze stránek Econnectu. Z dalších služeb určených pro liberecké čtenáře bych vyzvedl možnost založit si finanční účet, o čemž většina českých knihoven teprve uvažuje, a rešeršní službu. U ní jsem ocenil, že se při kliknutí na tuto nabídku objeví okno upozorňující, že mnou zadaná rešerše bude vypracována nejdříve v srpnu 2006.

Nabídka Historie knihovny je sice velmi podrobná (byla totiž zpracována podle publikace Malé dějiny knihovny z roku 1994), ale prospěla by jí aktualizace. Končí totiž rokem 1997. V té souvislosti mi dělají větší radost stránky popisující historii Knihovny města Plzně. Nejsou sice tak podrobné jako liberecké, ale obsahují i dobové fotografie a především i údaje o letošním roce!

Na závěr jsem si nechal Návštěvní knihu. Bohužel ve chvíli, kdy píši tento článek, se mi stránka s knihou neotvírá, ale místo toho dostávám hlášku, že stránka byla buď odstraněna, nebo je v danou chvíli nedostupná. A tak těm, kteří se chtějí podívat, jak taková elektronická služba funguje, musím doporučit například nové a hezké stránky Městské knihovny Ervína Špindlera v Roudnici nad Labem.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BROŽEK, Aleš. V liberecké knihovně. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 8 [cit. 2019-12-07]. urn:nbn:cz:ik-12210. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12210

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Ocenujem, ze stranka je v UTF-8, obsahovo obsiahla, nenarocna na pripojenie. Na druhej strane vyzera nedokoncena, z hladiska prehladnosti by som pouvazoval nad inym umiestnenim horneho menu. Veselsia farba pozadia a najma atraktivita je to, co tu chybaju. Ked uz je na stranke vyhlasenie, ze splna standardy W3C, mala by ich skutocne splnat. Stranky NIE SU Validne.