Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Pár poznámek z přednášek dr. Alenky Šauperlové

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Pár poznámek z přednášek dr. Alenky Šauperlové

0 comments

V rámci Jinonických informačních pondělků se uskutečnily dvě přednášky dr. Alenky Šauperlové, s níž jsme vám v minulém čísle časopisu Ikaros nabídli rozhovor. 3. října 2005 se konala první přednáška nazvaná Výuka knihovní a informační vědy ve Slovinsku (viz též abstrakt). 10. října 2005 následovala přednáška na téma Kvalitativní výzkumné metody v knihovní a informační vědě (viz též abstrakt).

Na adrese http://uisk.jinonice.cuni.cz/sauperl/ jsou k dispozici jednak prezentace z obou přednášek, jednak bibliografie zdrojů k problematice kvalitativního výzkumu se zaměřením na zdroje dostupné v Knihovně společenských věd T. G. Masaryka v Jinonicích a rovněž seznam kurzů uskutečňovaných v rámci stávajícího i nově připravovaného studijního programu realizovaného katedrou knihovní a informační vědy a knihovědy na Filozofické fakultě Lublaňské univerzity.

Výuka knihovní a informační vědy ve Slovinsku

A. Šauperlová nejprve uvedla základní informace o Slovinsku. Ve Slovinsku žijí necelé dva miliony obyvatel a má rozlohu přes 20 000 čtverečních kilometrů. Knihovnickou zajímavostí je slovinská měna (tolar), konkrétně bankovka o hodnotě 500 tolarů. Zatímco na jejím lícu nalezneme portrét i pro naše prostředí velmi významného architekta J. Plečnika, na jejím rubu je vyobrazena Národní a univerzitní knihovna, jejíž budovu navrhl právě J. Plečnik.

Přednášející dále zdůraznila, že téměř v každém slovinském městě se nachází veřejná knihovna, rozšířené jsou také školní knihovny, které mají tamější základní a střední školy ze zákona povinnost zřizovat.

Ve Slovinsku se nacházejí celkem tři univerzity, nejstarší z nich je Lublaňská univerzita, která byla založena v roce 1919. V roce 1975 byla založena Univerzita v Mariboru, nově v roce 2003 vznikla Univerzita Primorska v Koperu.

Filozofická fakulta Lublaňské univerzity, na níž A. Šauperlová působí, je tvořena celkem dvaceti katedrami (v loňském roce například vznikla nová katedra českého jazyka), nemá však ústřední knihovnu, existují pouze knihovny jednotlivých kateder.

Pokud se týká historie výuky knihovní a informační vědy ve Slovinsku, první kurzy o délce pěti týdnů byly pro knihovníky pořádány krátce po druhé světové válce. V akademickém roce 1964/1965 byl pak zahájen první vysokoškolský studijní program zaměřený na knihovnictví a zároveň pedagogiku.

Počátky prvního univerzitního studijního programu oboru knihovnictví na Filozofické fakultě Lublaňské univerzity sahají do let 1987/1988, od roku 1996 je zde možno studovat knihovní vědu, od roku 2000 informační vědu a knihovědu.

Pregraduální studium v prezenční formě je zdarma, v kombinované podobě je již placené. Náklady na magisterské studium jsou pak ze 60 procent hrazeny slovinským ministerstvem školství, zbytek je nutno doplácet.

Oproti našemu univerzitnímu prostředí, pro něž je typické pořádání přednášek pro studenty, je slovinský model výuky založen převážně na individuální práci (konzultacích) učitele s konkrétním studentem (výjimku tvoří v případě výuky na katedře, na níž působí dr. Šauperlová, kurz výzkumných metod).

V roce 2005 probíhá v souvislosti s Boloňským procesem akreditace nového studijního programu na Filozofické fakultě Lublaňské univerzity. Slovinští studenti by tak v budoucnu měli mít možnost získat bakalářské vzdělání v oboru knihovní vědy, informační vědy a knihovědy a dále magisterský titul v oboru knihovní vědy, školního knihovnictví, informační vědy a knihovědy.

Uplatnění absolventů ve slovinských knihovnách však bývá problematické, a to z toho důvodu, že místa ve státních institucích bývají volná téměř výhradně v případě odchodu zaměstnanců do důchodu, jejich počet je tedy značně omezený.

A. Šauperlová také zmínila nedostatečné finanční zabezpečení výzkumu v oblasti knihovní a informační vědy na univerzitní půdě a relativně malé možnosti získání grantových prostředků na výzkum. Přitom jsou pozice univerzitních učitelů závislé na publikací výsledků výzkumu (nejenom ve slovinských, ale pochopitelně také v zahraničních časopisech).

Vzhledem k probíhajícím studijním pobytům slovinských studentů na ÚISK FF UK a naopak českých studentů na katedře knihovní a informační vědy a knihovědy Filozofické fakulty Lublaňské univerzity a k novým poznatkům načerpaným v rámci svého pobytu v ČR vyjádřila přednášející naději na úspěšné rozvíjení společných česko-slovinských projektů v oblasti knihovní a informační vědy.

Kvalitativní výzkumné metody v knihovní a informační vědě

Druhá přednáška A. Šauperlové byla pojata jako úvod do problematiky kvalitativních výzkumných metod. Přednášející nejprve provedla zevrubné porovnání kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod. Podtrhla, že v případě kvalitativních metod vystupuje v roli „výzkumného nástroje“ vlastně sám výzkumník.

Od kvalitativního výzkumu se výzkum kvantitativní neliší využitím statistických metod, ale zejména způsobem provádění výzkumu. Kvalitativní výzkum se také na rozdíl od výzkumu kvantitativního zaměřuje na samu výzkumnou činnost, nikoliv pouze na výsledky. Kvalitativní výzkum je pouze výjimečně prováděn ve větším měřítku. Je však třeba podotknout, že obě zmíněné výzkumné metody se vzájemně doplňují.

Mezi nejčastěji užívané metody kvalitativního výzkumu patří pozorování, rozhovor a obsahová analýza (content analysis). Tyto metody a možnosti jejich vzájemné kombinace v závislosti na položené výzkumné otázce A. Šauperlová detailněji přiblížila. Charakteristika jednotlivých metod a příklady jejich užití v praxi jsou vyčerpávajícím způsobem zachyceny v prezentaci z přednášky.

V závěru svého vystoupení se přednášející ještě stručně zmínila o softwarových nástrojích, které je možno při provádění kvalitativního výzkumu používat (např. The Etnograph či NUD*IST, a o náležitostech, které by měly být obsaženy v závěrečné zprávě z výzkumu.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SKOLKOVÁ, Linda. Pár poznámek z přednášek dr. Alenky Šauperlové. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 12 [cit. 2019-12-16]. urn:nbn:cz:ik-11965. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11965

automaticky generované reklamy
registration login password