VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha : Nakladatelství Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006. 1 350 s. 635 bar. a černobíl. il., váz. ISBN 80-7277-312-7.

Jde o rozsáhlé dílo zcela mimořádné jak po stránce vnější formy, tak po stránce obsahu a jeho uspořádání. Je to kniha formátu 30 x 25 cm o tloušťce 7 cm, tištěná na str. 9-23 dvousloupcovým, na ostatních stranách textu třísloupcovým tiskem na sice tenkém, ale přece jen těžkém křídovém papíře, takže její hmotnost činí 5,5 kg. Je vázána v plátně šedobéžové barvy s černým tiskem na hřbetě a na přední desce a s černými obrázky na přední i zadní straně desek a na hřbětě (jejich původ je uveden v publikaci na str. 1324). Přední i zadní přídeští a předsádky jsou červené, frontispis je fotografie ručního knihařského lisu z počátku 18. století, který je deponován v Národním technickém muzeu v Praze.

Podstatou a také nejrozsáhlejší částí knihy je 2420 hesel v abecedním uspořádání o různě velkém rozsahu od několika řádků až po několik stránek textu. Mimo vlastní informační text obsahují hesla citaci odpovídající literatury, odkazy k příbuzným heslům vyjádřené malou tučnou šipkou u příslušného slova a odkazy k doprovodným ilustracím uvedením čísla ilustrace v malém šedém políčku na pravé straně textu hesla.

Tematický záběr této hlavní části knihy uvedl autor v jednom ze šesti rejstříků, kterými umožňuje čtenáři přístup k vlastní informační části knihy uspořádané abecedně z jiných hledisek, než je znění hledaného hesla.

Rejstřík má název „Heslář“, je zařazen před vlastní informační částí, tj. abecedně uspořádanými encyklopedickými hesly, a má dvojí úroveň věcného členění: první úroveň je označena pořadově arabskými číslicemi, druhá úroveň malými písmeny abecedy. V jednotlivých odstavcích hesláře je uvedeno přesné znění hesel z informační části knihy, takže sám text hesla je odkazem na místo, kde čtenář žádanou informaci najde.

První úroveň Hesláře má toto věcné členění a rozsah v počtu hesel:

1. Papír (65 hesel),
2. Písmo a písmolijectví (113 hesel),
3. Grafické techniky (61 heslo),
4. Knihtisk (96 hesel),
5. Tiskaři, nakladatelé a knihkupci v zahraničí (421 hesel),
6. Tiskaři, nakladatelé a knihkupci v Čechách a na Moravě (285 hesel),
7. Ilustrátoři (670 hesel),
8. Kartografové (42 hesel),
9. Textové prvky knihy – struktura slovesných částí (38 hesel),
10. Výtvarné prvky knihy – dekor a ilustrace (91 heslo),
11. Literární typologie (349 hesel),
12. Knižní vazba (171 heslo),
13. Knižní obchod (18 hesel).

Ve druhé úrovni jsou skupiny hesel členěny ve většině případů do dvou až pěti podskupin. Poněkud zestručněný přehled těchto oborů je uveden též na titulní straně jako další část podnázvu.

Dalšími rejstrříky, které usnadňují čtenáři přístup k obashu informační části knihy, jsou Rejstřík jmenný a věcný, Rejstřík citovaných tisků, Soupis odborné literatury, Soupis obrazového doprovodu a Soupis zkratek institucí.

Rejstřík jmenný a věcný (str. 1045 – 1149) obsahuje záhlaví hesel spolu s odkazy na další jména a věcné pojmy, které jsou v něm obsaženy, a jsou též samostatnými hesly v informační části knihy (záhlaví hesla je tištěno velkými písmeny), přičemž hesla, která odkazy neobsahují, uvedena nejsou. V rejstříku jsou dále uvedeny nekorektní tvary všech příjmení, soudobé profesní termíny, cizojazyčné ekvivalenty a pojmy či jména osob, jimž nebylo dáno samostatné heslo (tyto pojmy jsou v rejstříku tištěny malými písmeny). Odkazy na stránkové údaje obvyklé v rejstřících jsou v této části nahrazeny odkazy na záhlaví příslušných hesel z informační části knihy.

Rejstřík citovaných tisků (str. 1149 – 1239) obsahuje zkrácené bibliografické záznamy starých tisků citovaných v jednotlivých heslech, na jejichž záhlaví rejstřík čtenáře odkazuje.

Soupis odborné literatury (str. 1240 – 1324) obsahuje abecední jmenný seznam zkrácených bibliograických záznamů veškeré literatury, na kterou autor odkazuje v textu Předmluvy a ve všech heslech encyklopedické části knihy (podle namátkového zjištění rozsahu jde o cca 6 300 záznamů). Je to rozsáhlá, u nás ojedinělá bibliografie světové literatury k danému tématu.

Soupis obrazového doprovodu (str. 1324 – 1350) obsahuje v 635 položkách popisky cca 500 černobílých ilustrací otištěných mezi textem hesel a 100 barevných obrazových příloh, ilustrujících tisk, vazby a další atributy knihy a knihtisku v mezinárodním průřezu. Poslední rejstřík, Soupis zkratek, je uveden na poslední 1350. straně.

Z uvedeného popisu obsahu publikace lze odhadnout, jak rozsáhlou, náročnou a odpovědnou práci autor vynaložil na sepsání a vydání tak mimořádné „knihy o knize“. Je to unikátní cenná pomůcka pro práci všech odborných pracovníků, kteří mají s knihou co do činění. Ocenění, uznání a poděkování autorovi je proto samozřejmostí.

Samostatné posouzení kvalifikovanými odborníky si zaslouží ta část textu Předmluvy, v níž autor kriticky posuzuje charakteristický rys dosavadní české knihovědy, spočívající v izolovaném pojetí českého knihtisku jednostranně čerpajícího pouze z domácích reálií předbělohorského století. Větší publicita těchto konstatování a úvah v příslušném odborném tisku by možná iniciovala odbornou diskusi a následně činy institucí a specialistů, kteří se danou problematikou u nás zabývají. Autor sám popisuje reálie dané předmětem encyklopedie v širokém mezioborévém kontextu a geografickém záběru.

Vydané encyklopedii je třeba přát plné uplatnění v příručních knihovnách veřejných knihoven a odpovídajících odborných pracovišť s tím, že umístění alespoň vlastní encyklopedické části publikace na webových stránkách by poskytlo možnost jejího využití jako učebnice i všeobecného zdroje informací mnohem širší odborné i laické veřejnosti.