English version

Informace týkající se evropské integrace - to je opravdu široký pojem. Tento článek pojednává o informačních sítích Společenství a Evropské unie a také informačních sítích polské státní správy, jejichž činnost je zaměřena na informování lidí v Polsku o procesu evropské integrace.

1. Předmluva

V souvislosti se záměrem Polska stát se členským státem Evropské unie a získat 1. května 2004 plné členství vyvstala v naší zemi enormní potřeba informací týkajících se evropské integrace. Ustanovení zavazující obě strany k vzájemnému informování o postupu evropské integrace se objevilo již v Evropské dohodě, kterou se Polsko stalo přidruženou zemí Evropských společenství. Totéž ustanovení zavázalo Evropskou komisi a vládu Polské republiky k informování obyvatel Polska o jejich postupu.

"Strany učiní patřičná opatření ke stimulaci účinné vzájemné výměny informací. Počáteční priority budou dány programům poskytujícím veřejnosti základní informace o Společenství a odborné informace pro specifické skupiny lidí v Polsku; druhý typ informací zahrne co nejširší přístup k elektronickým databázím Společenství" [1].

Informace v oblasti evropské integrace byly vytvářeny vesměs různými institucemi a organizacemi Evropské unie, jako např. Evropskou komisí, Radou Evropské unie, Evropským parlamentem, Evropským soudním dvorem, Evropským hospodářským a sociálním výborem, Výborem regionů či Soudem prvního stupně. Dalšími důležitými zdroji informací byly orgány EU, jako Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo Evropská agentura pro leteckou bezpečnost. Jejich činnost zakládá vznik velkého množství různých dokumentů, které byly publikovány a zpřístupňovány jak obyvatelům členských států Evropské unie, tak i třetích zemí. Věcný záběr těchto dokumentů odráží činnost a pravomoci ES.

Zdroji informací týkajících se evropské integrace byly však i jednotlivé členské státy EU. V tomto případě charakter těchto informací ani jejich informační politika nemusejí být v souladu s politikou EU. A konečně informace o Evropské unii mohou přicházet také ze třetích zemí. Je třeba také zmínit, že informace týkající se evropské integrace přesahují veřejný sektor. Tyto informace byly také vytvářeny a šířeny soukromým sektorem a zejména různými nevládními organizacemi.

Nemůže být pochyb o tom, že nejdůležitější skupinu mezi dokumenty pocházejícími z institucí Evropského společenství tvoří právní dokumentace. Právo Společenství se projevuje v libovolné oblasti, kde vzniká potřeba implementovat jednotná řešení v celé Evropské unii, tj. v oblasti hospodářské a měnové spolupráce, zahraniční a bezpečnostní politiky i soudnictví a vnitřních věcí. Pole působnosti práva Společenství je dáno stupněm rozvoje evropského integračního procesu a má svůj specifický a současně omezený prostor, poněvadž spíše zahrnuje pouze ty oblasti, které jsou relevantní v kontextu vzájemné dohody, nikoliv všechny oblasti života.

Soubor výsledků dosažených v oblasti legislativy Evropského společenství je nazýván acquis communautaire. Tvoří jej primární a sekundární legislativa, principy práva a soudní kompetence Evropského soudního dvora a Soudu prvního stupně. Zdrojem primární legislativy jsou Dohody, zatímco sekundární legislativa vychází ze směrnic, předpisů, rozhodnutí, doporučení a posudků. Kromě toho právní dokumentace zahrnuje také mezinárodní dohody a materiály dokumentující legislativní a rozhodovací proces v Evropských společenstvích.

Vedle právní dokumentace obsahují informace z EU různé studie týkající se specifických oblastí aktivit EU, jako např. hospodářství, sociální věci, statistika atd., nebo určité politiky EU, jako např. zemědělské politiky, ochrany životního prostředí a regionální politiky, vědy a techniky atd.

Politikou Evropské unie je poskytovat otevřený přístup k informacím institucí Společenství. K aplikaci této politiky v praxi buduje Evropská komise různé informační sítě a naplňuje je informacemi souvisejícími s ES. Dále zveřejňuje mnoho dokumentů na internetu, zejména na portálu EUROPA. Činnosti Evropského společenství v oblasti informací mají dlouhou tradici a jsou prováděny s využitím dobře propracovaných metod.

Na druhé straně informační aktivity polské vlády začaly až v roce 1997, kdy byl publikován dokument nazvaný The National Strategy for Integration (Národní strategie integrace). [2] Strategie polských informačních aktivit týkající se evropské integrace byla definována v kapitole VII nazvané "Information Activities" (Informační aktivity).

2. Informační sítě Evropského společenství a Evropské unie v Polsku

Společenství a Evropská unie používají různé formy informačních zdrojů, včetně tištěných materiálů, informačních zdrojů na elektronických médiích, audiovizuálních dokumentů nebo satelitních televizních programů. V současné době však převládají dokumenty zaznamenané na elektronických nosičích, většina z nich je přístupná na portálu EUROPA.

Všechny dokumenty vydané institucemi Evropského společenství byly zpracovány Úřadem pro úřední publikace Evropského společenství - OOPEC, známého též jako EUR-OP se sídlem v Lucemburku. [3] V současné době jsou dokumentu publikovány ve 20 úředních jazycích Evropské unie.

V členských státech Evropské unie jsou informace o Společenství k dispozici hlavně v zastoupeních Evropské komise a Evropského parlamentu. Tyto úřady udržují evropská informační oddělení známá jako informační místa Evropské unie, kde jsou obvykle k dostání oblíbené brožury a informační složky, které poskytují bližší informace o institucích Společenství. Většina zastoupení Evropské komise také ve svých úřadech zaměstnává právníky - odborníky v oblasti práva Společenství, kteří poskytují občanům právní rady k požadovaným tématům. V zemích přidružených k Evropským společenstvím má Evropská komise své delegace, které mají status velvyslanectví.

Delegace Evropské komise, která působila v době před přijetím ve Varšavě, se přeměnila na zastoupení. Nedávno byla zřízena také Informační kancelář Evropského parlamentu, která má zatím svoji webovou stránku pouze v rámci oficiální stránky Evropského parlamentu.

Vedle zastoupení a delegací vznikly významné instituce zabývající se shromažďováním a šířením informací ES a EU:

• Evropské depozitní knihovny,
• Evropská dokumentační střediska,
• Evropská informační střediska,
• Evropská informační místa,
• Informační střediska pro venkovské komunity,
• Informační střediska pro městské komunity,
• Evropské knihovny.

Tyto instituce byly vytvořeny v členských státech EU, přidružených zemích a ve třetích zemích po celém světě na základě skutečné potřeby. Do většiny z nich, zejména těch, které působí v členských státech a v přidružených zemích, jsou dodávány informační materiály zdarma. Ve zbývajících institucích za ně musí příjemci zaplatit.

Evropské depozitní knihovny (DEP) byly umístěny v příslušných zemích v národních knihovnách nebo u určených centrálních orgánů. Každá země má obvykle pouze jednu depozitní knihovnu, i když někde je jejich počet větší, např. v Německu, Spojeném království nebo Austrálii. Knihovny jsou vybavovány veřejně dostupnými materiály z institucí Evropského společenství, které jsou poskytovány široké veřejnosti. Depozitní knihovny byly se souhlasem Evropské komise vytvářeny od roku 1963. V Polsku byla depozitní knihovna umístěna při Úřadu Výboru pro evropskou integraci (UKIE) ve Varšavě. Polsko má jako velká země jistě právo na další depozitní knihovnu, která by například mohla pracovat při národní knihovně. Zatím však k tomu nebyly podniknuty žádné kroky.

Evropská dokumentační střediska (EDS) jsou vytvářena u institucí pro vyšší vzdělání, hlavně univerzit, které ve svém studijním programu podporují znalosti související s Evropskou unií nebo nabízejí samostatná evropská studia. EDS jsou povinna poskytovat informace o Evropské unii akademickým kruhům (studentům a vysokoškolským učitelům), ale také jiným než akademickým komunitám ve svém regionu. V členských státech Evropské unie bylo zřízeno 324 takových středisek, zatímco po celém světě je jejich celkový počet 544.

V Polsku je 16 evropských dokumentačních středisek, umístěných na následujících školách a institucích:

• Szkoła Główna Handlowa (Ekonomická škola), Varšava,
• Polski Instytut Spraw Międzynarodowych (Polský institut mezinárodních vztahů), Varšava, [4]
• Kolegium Europejskie (Evropská univerzita), Natolin, Varšava,
• Instytut Koniunktur i Cen Handlu Zagranicznego (Výzkumný ústav zahraničního obchodu), Varšava,
• Varšavská univerzita, Varšava,
• Ekonomická akademie, Poznaň,
• Gdaňská univerzita, Sopoty,
• Lodžská univerzita, Lodž,
• Biblioteka Śląska (Slezská knihovna), Katovice,
• Vratislavská univerzita, Vratislav (Wrocław),
• Ekonomická akademie, Krakov,
• Univerzita Marie Curie-Skłodowské, Lublin,
• Univerzita Mikuláše Koperníka, Toruň,
• Štětínská univerzita, Štětín,
• Varminsko-mazurská univerzita, Olsztyn,
• Opolská univerzita, Opole.

Polská EDS se aktivně zapojila do šíření informací v akademickém prostředí, jsou dobře organizována, mají svá diskuzní fóra na internetu a plánují spojit se do asociace.

Evropská informační střediska (EIS). Jejich posláním je sloužit podnikatelskému prostředí a zejména malým a středním podnikům (SME) a řemeslníkům. V členských státech Evropské unie je kolem 300 takových center. Další působí v Norsku, na Islandu, v Jordánsku, Maroku, Švýcarsku a Turecku. Jejich základním úkolem je poskytovat specializované informační služby podnikatelům, zejména k procesu internacionalizace výroby a obchodu v Evropské unii. Tato zařízení zaměstnávají odborníky, kteří mají hluboké a široké znalosti hospodářství EU; příznačná pro jejich práci je značná odpovědnost za informace, které poskytují. Služby těchto center jsou často prováděny za úhradu. Vzhledem k významu poskytovaných informací mají EIS plný přístup k tištěným i elektronickým dokumentům Evropské unie, jsou průběžně vybavována novými materiály a využívají pro svoji práci elektronické komunikační prostředky. V přidružených zemích byla původně vytvořena tzv. korespondenční EIS, která později získala úplný status a transformovala se na řádná EIS. Polsko má již pět takových center, která jsou umístěna v následujících místech:

• Fond spolupráce, Varšava,
• Podnikatelský inkubátor, Kalisz,
• Západopomořanské sdružení pro regionální rozvoj, Štětín,
• Staropolská obchodní a hospodářská komora, Kielce,
• Dolnoslezská agentura regionálního rozvoje, Wałbrzych,
• Sdružení po podporu podnikání, Rzeszów,
• Podleská nadace regionálního rozvoje, Białystok,
• Hornoslezská agentura regionálního rozvoje, Katovice,
• Obchodní a hospodářská komora, Krakov,
• Toruňská agentura regionálního rozvoje, Toruň,
• Svobodné podnikání (Wolna Przedsiębiorczość), Gdaňsk,
• Lublinská nadace pro rozvoj, Lublin.

Se sítí EIS spolupracují dva další typy center, rovněž podporující malé a střední podniky. Jsou to Obchodní a inovační střediska Evropského společenství (European Community Business and Innovation Centres - EC BICs), která tvoří Síť evropských obchodních a inovačních středisek (European Business and Innovation Centres Network - EBN), a Střediska pro podporu inovací (Innovation Relay Centres - IRC). Úkolem těchto sítí je budovat most spojující malé a střední podniky s výzkumem a vývojem a světem vědy. Střediska EC BIC mohou být vytvářena v různých institucích, které mají certifikát ES. Jsou většinou budována v méně vyvinutých regionech Evropské unie a jejich posláním je podporovat malé a střední podniky v jejich rozvoji. Jejich aktivity zahrnují poradenství v oblasti zakládání malých a středních podniků a modernizace jejich řízení, definování rozsahu jejich aktivit, restrukturalizace podle změn požadavků trhu a implementace nových technologií i nalézání kontaktů se světem vědy a vynálezů s cílem získání přístupu k novým technologiím. V posledně zmíněné oblasti pomáhají malým a středním podnikům také IRC - poskytují jim informace o nových technologiích a poradenské služby v dané oblasti.

V Polsku je zatím pouze jedno Obchodní a inovační středisko (BIC), v Olsztynu. Je to tzv. podnikatelský inkubátor (Business Incubator), spojený s Nadací pro podporu obchodu ve varminsko-mazurském vojvodství formou přidruženého členství. Dalšími přidruženými členy je osm IRC, založených ke stejnému účelu a působících ve východní, střední, západní a jižní části Polska. Střediska jsou umístěna ve Varšavě na Varšavské univerzitě a ve Středisku pro zpracování informací, v Gdaňsku ve Středisku pro přenosu technologií (Center of Technology Transfer - CTT), ve Vědeckém a technickém parku (Science and Technology Park) v Poznani, vratislavském Středisku pro přenos technologií (Center for Technology Transfer), na Technické univerzitě ve Štětíně, v Úřadu pro mezinárodní programy, ve Středisku pro přenos technologií na krakowské Technické univerzitě a v Agentuře pro regionální rozvoj v Rzeszówě.

Evropská informační místa jsou situována tak, aby k nim měla veřejnost snadný přístup, např. na místních úřadech nebo v jiných veřejných institucích, např veřejných knihovnách. Evropská informační místa byla budována od roku 1991 a nyní jejich počet v členských státech Evropské unie dosáhl téměř 140. V Polsku však není zatím tato síť rozvinuta. Jediné informační místo, vytvořené při delegaci Evropské komise ve Varšavě, působí v současné době v tomtéž městě při zastoupení Evropské unie. [pozn. redakce: Evropská informační místa byla nahražena informačními místy Europe Direct]

Informační střediska pro venkovské komunity (Carrefours) zahájila svou činnost v roce 1988, když se Evropská komise začala zabývat problémem rozvoje venkova. Tato informační střediska byla umístěna u různých organizací a institucí, jako zemědelských komor nebo sídel místních úřadů a místní správy. V současné době působí v členských státech EU 134 těchto informačních center. Poskytují informace o zemědělské politice ES/EU (informace pro venkov) široké veřejnosti ve venkovských oblastech, tj. organizacím farmářů, družstvům, jednotlivým famářům, školám atd. Angažují se také ve vzdělávání a šíření informací. V Polsku existují čtyři taková střediska, ovšem vzhledem ke komplexní povaze problematiky zemědělské politiky Evropského společenství jsou dosud pod silným vlivem zahraničních partnerů:

• Olsztyn - spolupracuje s Dánskem (Bornholm)
• Świnoujście - spolupracuje se Švédskem (Ystad)
• Lubań - spolupracuje s Německem (Sasko)
• Leśnica - spolupracuje s Německem (Sasko)

[pozn. redakce: Informační střediska pro venkovské komunity byla nahražena informačními místy Europe Direct]

Informační střediska pro městské komunity (Network of Urban Forum for Sustainable Development - NUFSD) - síť informačních center podporující rozvoj měst je obvykle situována v nevládních organizacích. Jejich úlohou je podporovat tzv. proces udržitelného rozvoje a urbanistický rozvoj měst, přičemž jsou dodržována doporučení Evropské unie. Tato střediska stimulují a podporují rozvoj měst a jejich vzájemnou spolupráci. V současné době působí ve 21 evropských městech, např. v Charleroi (Belgie), Aalborg (Dánsko), Besançon (Francie), Benátky (Itálie) nebo Delfty (Nizozemsko). V Polsku zatím tato síť nemá zastoupení. Z nově integrovaných členských států EU se již do sítě připojily Litva a Estonsko, svá střediska zřídily ve Vilniusu, resp. Tallinnu.

Evropské knihovny - jde o veřejné knihovny, které se rozhodly zahrnout některé dokumenty související s Evropskou unií do svých sbírek. Dostávají určitý základní soubor dokumentů EU a mají možnost prodávat další materiály za sníženou cenu. Nejedná se zde o síť provozovanou Evropskou unií. Evropské knihovny jsou řízeny místními úřady státní správy příslušné země. Sítě těchto knihoven vznikly zejména ve Španělsku, Spojeném království a Dánsku. V Polsku zatím není taková síť vytvořena.

Nakonec by měla být zmíněna ještě síť spotřebitelských informačních center a tzv. center informací o evropských střediscích; žádné z nich však v Polsku není zastoupeno.

Evropská spotřebitelská střediska (ECC, známá také jako Euroguichets). Jejich posláním je informovat obyvatele Evropské unie o jejich právech na obrovském evropském trhu. Potřeba takových informací se poprvé objevila v příhraničních regionech a byla zaměřena na problémy týkající se individuálního dovozu pro potřeby spotřebitelů. Dosud vzniklo 15 takových informačních center ve 13 členských zemích Evropské unie (Dánsko a Nizozemsko nemají žádné, Německo a Španělsko mají po dvou). Ochrana práv spotřebitelů na evropském trhu je předmětem zvláštní péče ze strany Evropské komise, což je vyjádřeno ve speciálních opatřeních Úmluvy (čl. 95 a 153 Úmluvy ES). Úřad pro soutěž a ochranu spotřebitelů ve Varšavě nedávno podnikl kroky k ustavení prvního spotřebitelského informačního střediska v Polsku.

Střediska informací o Evropě působí zatím pouze v Lisabonu, Paříži a Římě. Jejich úkolem je koordinace informační politiky Evropské unie v příslušné zemi. V budoucnosti, až budou realizovány plány na decentralizaci informační sítě Evropské unie, se tato střediska objeví ve všech členských státech a budou koordinovat celou informační politiku EU ve svých zemích.

Výše zmíněné informační sítě Evropské unie jsou zásobovány tištěnými informačními materiály, vybaveny přístupem k elektronickým zdrojům a především pomáhají při vyhledávání potřebných informací. Zmínku si zaslouží také skutečnost, že byla ustavena mezinárodní skupina lektorů pro oblast evropské integrace, známá jako Evropský tým (Team Europe). Tvoří jej více než 550 expertů, kteří se ve svých přednáškách zaměřují každý rok na problémy Evropské unie. Přednášejí jako hostující učitelé na univerzitách, konferencích, kurzech aj. Skupiny Skupiny Evropského týmu jsou jmenovány zastoupeními či delegacemi v příslušných zemích. Polsko, přestože je dosud v období přidružení k EU [pozn. redakce: text byl napsán před 1. květnem 2004], má již činnou skupinu lektorů. [5]

Vedle výše zmíněných informačních sítí bylo v členských i přidružených státech EU vytvořeno mnoho různých specializovaných sítí, které mají napomáhat implementaci různých programů ES. Jejich aktivity zahrnují kromě poskytování informací také analytické a poradenské služby. Některé z nich mají zvláštní fondy na rozvoj v určitých oblastech života. Tyto sítě jsou vytvořeny např. v oblastech vzdělávání, zaměstnání, situace žen, sociálních věcí, energie, výzkumu a vývoje, kooperace, veřejné bezpečnosti, rozvoje venkova nebo médií.

V Polsku lze jako příklad podobných sítí uvést činnost Nadace pro rozvoj vzdělávacího systému ve Varšavě, která koordinuje celý program SOCRATES a poskytuje veškeré informace týkající se tohoto programu. Nadace se zabývá některými dílčími programy jako EURYDICE (Education Information Network in the European Community), Minerva nebo Gryndtvig. Také program NARIC (National Academic Recognition Information Centres) má v Polsku svoji samostatnou informační kancelář. Jedná se o sítě poskytující informace o uznání univerzitních certifikátů a profesních dovedností v členských státech Evropské unie. V Polsku má tuto funkci Kancelář pro uznávání akademického vzdělání a mezinárodní výměnu (Biuro uznawalności wykształcenia i wymiany międzynarodowej), podléhající Ministerstvu národního vzdělávání.

Specifičtější charakter mají informační kanceláře zřízené k implementaci cílových programů ES (např. TEMPUS nebo SAPARD) pro deset zemí ucházejících se o připojení k EU včetně Polska. Tyto kanceláře pokračují ve své činnosti i po 1. květnu 2004, kdy se jednotlivé země staly členskými státy EU, ovšem zaměření jejich činnosti se změnilo. Ústřední kancelář programu TEMPUS při Nadaci pro rozvoj vzdělávacího systému ve Varšavě stále existuje, ale v současnosti jsou příjemci programů nové přidružené země a některé třetí země - tzn. partneři, které naopak Polsko může přizvat ke spolupráci (např. TEMPUS-TACIS, TEMPUS-MEDA nebo TEMPUS-CARDS). Současná situace sítě Agentury pro restrukturalizaci a modernizaci zemědělství (Agencja Restrukturyzacji i Modernizacji Rolnictwa) je podobná: dříve podporovala realizaci programu SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development), nyní poskytuje informace a pomáhá v procesu přímých plateb farmářům.

Evropská síť služeb zaměstnanosti (European Employment Services Network - EURES), která se zabývá spoluprací mezi pracovními úřady jednotlivých členských států a která podporuje volný pohyb pracovníků, má v Polsku již své zastoupení. Činnosti této sítě koordinuje Ministerstvo hospodářství, práce a sociální politiky, které pro práci v úřadech práce jmenovalo oblastní asistenty EURES.

Informace týkající se Polska jsou dostupné také v Evropské observatoři pro společenskou situaci, demografii a rodinu (European Observatory on the Social Situation, Demography and Family; [pozn. redakce: dnes Evropská observatoř pro demografii a společenskou situaci]), informační síti zabývající se situací rodiny v jednotlivých členských státech EU. Studijní centrum umístěné v Rakouském ústavu studií rodiny tvoří skupina nezávislých expertů, kteří zastupují jednotlivé členské státy EU.

Polsko se dále podílí na činnostech interaktivní sítě vědeckých pracovníků zabývajících se studiem v oblasti evropské integrace, známé jako Interactive Communication Network for Academics in the field of European Integration Studies (ECSA-NET). Polská členská organizace PECSA (Polish European Community Studies Association) byla založena v roce 1989 a v současnosti má cca 130 členů.

Také Hlavní statistický úřad ve Varšavě se řadí ke statistické informační síti EU EUROSTAT.

3. Informační aktivity polské vlády v oblasti evropské integrace

Brzy po převratu v roce 1989 v Polsku a po dobu několika následujících let byla podpora procesu evropské integrace v polské společnosti velmi vysoká (až 75-80 % příznivců integrace), takže vláda neviděla potřebu podnikat jakékoliv plánované informační akce. Prvním dokumentem, který obsahoval kapitolu o aktivitách v této oblasti, byla Národní strategie integrace, přijatá vládou v roce in 1997 [6] (Část VII: Informační activity [7]). Hlavním cílem Strategie bylo definovat úkoly v oblasti přizpůsobování pro období přímo předcházející přijetí Polska za člena Evropské unie. Základní cíle těchto aktivit zahrnovaly mj. seznámení polské společnosti s problematikou týkající se Evropské unie a s tím, jak členství v EU může ovlivnit státní suverenitu, bezpečnost, mezinárodní postavení a hospodářství, dále vysvětlení změn v oblasti občanských práv a také závazků, které s sebou členství přinese, a dopadu problémů spojených s evropskou integrací na systém národního vzdělávání. Byla zmíněna také potřeba udržet veřejné mínění pod stálou kontrolou a vytvořit pracovní skupinu odpovědnou za informační strategii při Výboru pro evropskou integraci. Tyto úkoly byly svěřeny dvěma oddělením Kanceláře Výboru pro evropskou integraci, založeným v roce 1996, jmenovitě oddělení pro informace a společenskou komunikaci a oddělení pro evropské vzdělávání. V roce 1999 byla tato oddělení transformována do jednoho oddělení informací a evropského vzdělávání. 21. listopadu 2001 bylo založeno oddělení společenské komunikace a evropských informací, zahrnující dvě sekce: propagační oddělení a Centrum evropských informací se sídlem ve Varšavě. Oddělení pro evropské vzdělávání se stalo samostatným oddělením odpovědným za organizaci a implementaci vzdělávacích systémů v oblasti evropské integrace se zaměřením na různá prostředí.

Hlavními cíli Oddělení společenské komunikace a evropských informací bylo zejména provádění státní informační politiky v oblasti evropské integrace a kooperace s vládními i nevládními organizacemi a sledování úrovně informovanosti společnosti v této záležitosti.

Propagační oddělení se stalo odpovědným za provozování dlouhodobých informačních a propagačních činností s cílem získat podporu společnosti pro integrační proces, mj. zakládáním regionálních Evropských informačních středisek, která již dosáhla počtu více než třiceti [8]. Tato střediska byla umístěna u různých, obvykle nezávislých organizací ve výběrovém řízení. Regionální Evropská informační střediska pokračovala v provádění informačně-vzdělávacích a propagačních činností.

4. května 1999 byl přijat Program informování společnosti (PIS) [9] připravený polskou vládou. Tento dokument definuje cíle a úkoly vládní informační politiky pro předvstupní období, období referenda a období počáteční etapy členství Polska v EU.

Program informování společnosti předpokládal dvoucestný informační tok: vnitřní kanál (přenos informací mezi vládními institucemi) a vnější kanál (přenos informací mezi výkonnými a legislativními orgány a společností). Program byl adresován politikům, úředníkům, místním správám, médiím, obchodníkům, farmářům, učitelům, studentům, církvím a společenským organizacím i sdružením. Dále byly jmenovány konzultační rady, složené z představitelů různých sociálních a zaměstnaneckých skupin, jako poradní orgány pro správné informační strategie, které měly být uplatněny v různých prostředích. Program měl za partnery nevládní organizace, místní správy, média, evropské kluby na školách a sítě informací o EU v Polsku. Výše zmíněné Oddělení společenské komunikace a evropských informací, které pracovalo v rámci Kanceláře Výboru pro evropskou integraci, mělo za povinnost kooperovat s Oddělením evropské dokumentace (knihovna a vydavatelství) založeným v září 2000 a s výše zmíněným Střediskem evropských informací.

Zvlášť je potřeba zmínit Rámcový program pro zahraniční podporu procesu přístupu Polské republiky k EU (2000, 2001, 2002) připravený Ministerstvem zahraničních věcí. [10] Cílem tohoto programu bylo získat podporu členských států EU pro proces rozšíření EU přijetím Polska a pro ratifikaci Dohody o přistoupení. Podpora aktivit se týkala oblastí hospodářství, turistiky, kultury a politiky. Významnou roli v tomto procesu hrály skupiny odpovědné za propagaci členství Polské republiky v EU, pracující na polských velvyslanectvích v členských státech EU.

Od února 2001 působil při Kanceláři prezidenta Polské republiky Úřad pro evropskou integraci. 11. prosince 2001 bylo na základě směrnice Rady ministrů vytvořeno v Kanceláři předsedy vlády místo Vládního zástupce pro evropské informace. [11] Jeho úkoly zahrnovaly přípravu systému šíření informací o Evropě a programů a časových rozvrhů pro vzdělání a podporu evropské integrace v Polsku, koordinaci činností vládních orgánů v oblasti informací o evropské integraci a inicializaci a podporu kooperace mezi vládními agenturami a místními úředními správami a nevládními organizacemi v oblasti evropské integrace. Útvary zabývající se podporou evropské integrace byly ustaveny také v oblastních zastupitelstvech a u místních správních úřadů.

Pokud jde o referendum k přistoupení, byl jmenován nový ministr jako člen Rady ministrů [12] a vytvořena instituce tzv. obecních poradců EU. [13]

Kroky vlády v oblasti informací byly ovšem podniknuty obecně poněkud pozdě a byly vlastně krátkodobé a improvizované (cílené například na referendum k přistoupení). Byly realizovány institucemi veřejné správy a/nebo povýšeny na nezávislé instituce nebo organizace. Celý proces například nepočítal s knihovnami. Dalším nedostatkem v činnostech bylo, že informace přicházející z Evropské unie a z polské vlády týkající se evropské integrace nebyly explicitně vzájemně odlišené a že informační činnosti nebyly dostatečně jasně odděleny od kampaně referenda.

Na druhé straně se do procesu informování společnosti o evropské integraci úspěšně zapojilo mnoho nevládních organizací. Mezi organizacemi nejaktivněji působícími v této oblasti je třeba zmínit zejména Polskou nadaci Roberta Schumana, Polskou radu pro evropské hnutí nebo Nadaci "Krzyżowa" pro vzájemné porozumění v Evropě. Tyto organizace hrály také důležitou roli v individuálních postupech informování polské společnosti o evropské integraci, zejména v kampani k referendu. Je třeba zdůraznit, že to byl první případ, kdy byla - na základě polské legislativy přijaté speciálně pro tento účel - institucím veřejného života jiným než politickým stranám, tj. nevládním organizacím, dána možnost jednat. [14]

INFORMATION NETWORKS IN THE FIELD OF EUROPEAN INTEGRATION IN POLAND

Information regarding the European integration - this is a very broad term indeed. The present article discusses information networks of the Communities and the European Union as well as those on the part of the government of Poland, operation of which aims at informing Polish people on the process of European integration.

1. Preface

In relation with Poland's intent to become a European Union Member State and to getting full membership therein on 1 May 2004, an enormous demand for information regarding European integration arose in our country. A provision obliging both parties to inform each other on the process of European integration appeared as early as in the Europe Agreement that established an association between Poland and the European Communities. The same provision obliged both the EC and the government of the Republic of Poland (RP) to inform Polish citizens on efforts they undertook.

"The Parties shall take appropriate measures to stimulate an effective mutual exchange of information. Initial priority shall be given to programmes providing basic information about the Community for the general public, and specialised information for specific audiences in Poland; the latter shall include wherever possible access to Community computerised data bases" [1].

Information in the field of European integration has mainly been generated by different Communities and the European Union institutions and bodies, such as: the European Commission, the Council of the European Union, the European Parliament, the European Court of Justice, the Social and Economic Committee, the Committee for Regions, or the First Instance Court. Moreover, such EU agencies as the European Agency for Safety and Health at Work or the European Aviation Safety Agency have also been important sources of information. Their operation gives rise to a large number of various materials that have been published and rendered accessible both to citizens of the European Union Member States and of third countries. The subject-matter scope of those materials reflects the scope of operation and powers of the EC.

However, individual EU Member States have also been sources of information regarding European integration. In this case both the scope of such information and information policy behind it does not have to be consistent with the EU policy. Finally, information about European Union may also come from third countries. It should also be noted that information regarding European integration has reached beyond just public sector. That sort of information has also been generated and disseminated by private sector and in particular by different non-governmental organisations.

There can be no doubt that legal documentation forms the most important group among materials originating from the European Communities institutions. Community law emerges in any field where a need arises to implement uniform solutions all over the European Union area, i.e. in the field of economic and monetary co-operation, foreign and security policy as well as justice and home affairs. Its scope is shaped by a degree of development of integration processes in Europe. This way, it has its specified and, at the same time, limited scope as it has covered just those areas that have been relevant in the context of mutual agreement, rather than spreading over all areas of life.

A sum of legal achievements of the European Communities have been referred as the acquis communautaire. This consists of: primary and secondary legislation, legal principles and jurisdiction of the European Court of Justice and of the First Instance Court. The source of primary legislation is in Treaties while secondary legislation comes from regulations, directives, decisions as well as recommendations and opinions. Beside that, legal documentation includes international agreements and materials documenting legislative process and decision-making process in the European Communities.

Apart from legal documentation, information from the EU contains different studies concerning particular areas of its activities, such as: economy, social affairs, statistics, etc., or particular EU policies, such as agricultural policy, environment protection and regional policy, science and technology, and so on.

It has been the policy of the European Union to provide open access to information held by the Communities institutions. In order to apply that policy in practice the European Commission establishes different information networks and feeds them with EC-related information. Additionally, it places a lot of materials on the Internet, in particular on the EUROPA server. Activities of the European Communities in the area of information have long tradition and have been carried out using well-elaborated methods.

Information-related activities of Polish government, on the other hand, have started as late as in 1997, when the document entitled "The National Strategy for Integration" was published. [2] It was in its Chapter VII entitled "Information Activities" that the strategy for Polish activities in the area of information regarding European integration was defined.

2. Information networks of the European Communities and the European Union in Poland

The Communities and the European Union have used different forms of information sources, including printed materials, information sources on electronic media, audio-visual materials or a satellite TV programme. At present, however, documents recorded on electronic carriers prevail, with most of them being accessible on the EUROPA server.

All materials released by the European Communities institutions have been elaborated by the Office for Official Publications of the European Communities - OOPEC, also known as EUR-OP having its seat in Luxembourg. [3] At present, they are published in 20 official languages of the European Union.

In the EU Member States Community information has principally been available in representations of the European Commission and of the European Parliament. Those offices keep European information divisions known as European Union Information Points in which usually popular, mass brochures and information folders are accessible to render activities of the Community institutions more familiar. Also, most European Commission representations have offices employing lawyers, experts in the field of Community law, who provide citizens with legal advice on required subjects. In countries associated with the European Communities the European Commission has its delegations having a status of embassies.

The European Commission delegation that operated in Warsaw in the pre-accession period transformed in to a Representation. Recently also the Information Office of the European Parliament was established, with its web site, for the time being, only within the official European Parliament site.

Beside representations and delegations, principal institutions dealing with collection and dissemination of the EC and EU information have included:

• European depository libraries,
• European Union documentation centres,
• Euro-info centres,
• Euro-info points,
• information centres for rural communities,
• information centres for urban communities,
• Euro-libraries.

Those institutions have been established on an according-to-need basis in the EU Member States, in the associated countries and in third countries world-wide. Most of them, in particular those operating in Member States and in associated countries are supplied with their materials free of charge. In the remaining ones recipients have to purchase them.

European Depository Libraries (DEP) have been situated in relevant countries with national libraries or designated central-level bodies. Usually each country has just one depository library although it happens as well that their number is larger, such as in Germany, United Kingdom or Australia. The libraries are provided with publicly accessible materials from European Communities institutions and render them available to general society. Depository libraries have been created, with approval of the European Commission, since 1963. In Poland a Depository Library has been located with the Office of the Committee for European Integration (UKIE) in Warsaw. Poland, as a large country, certainly has a right to have another depository library that could work, for example, with the National Library. However, no efforts have been undertaken to launch it.

European Documentation Centres(EDC) are created with high education establishments, mainly universities which have promoted European Union-related knowledge in their curricula or have offered separate European studies. They have been obliged to provide academic circles (students and academic teachers) but also other-than-academic community in their region with information on the European Union. In the European Union Member States there have been 324 such centres while their total number world-wide is 544.

In Poland there have been 16 European documentation centres, situated at the following schools and institutions:

• Szkoła Główna Handlowa (Warsaw School of Economics), Warsaw,
• Polski Instytut Spraw Międzynarodowych (Polish Institute of International Affairs), Warsaw, [4]
• Kolegium Europejskie (College for Europe), Natolin, Warsaw,
• Instytut Koniunktur i Cen Handlu Zagranicznego (Foreign Trade Research Institute), Warsaw
• Warsaw University, Warsaw,
• Academy of Economics, Poznań,
• Gdańsk University, Sopot,
• Łódź University, Łódź,
• Biblioteka Śląska (Silesian Library), Katowice,
• Wrocław University, Wrocław,
• Academy of Economics, Kraków,
• Maria Curie-Skłodowska University, Lublin,
• Mikołaj Kopernik University, Toruń,
• University of Szczecin, Szczecin,
• University of Warmia and Mazury, Olsztyn,
• Opole University, Opole.

Polish European documentation centres have been actively involved in disseminating information in academic environment, are well-organised, have their discussion forums on the Internet and intend to join together in an association.

Euro Info Centres (EIC). Their mission is to serve business environment and in particular small and medium-sized enterprises (SME) and craftsmanship circles. There are around 300 such centres in the European Union Member States. Other have operated in Norway, Iceland, Jordan, Morocco, Switzerland and Turkey. Their principal task is to provide specialised information services to entrepreneurs, including, in particular, the process of internationalisation of production and trade in the European Union. These establishments employ experts having deep and broad knowledge about the EU economy; peculiar to their work is big responsibility for information they provide. Services of these centres have often been rendered against payment. Due to the importance of information they provide, Euro-Info centres have had full access to both printed and electronic materials of the European Union, they have been provided on a current basis in new materials and make use of electronic communication media in their work. In the EU-associated countries originally the so-called corresponding Euro-Info centres were established, later on they acquired full status and were transformed into proper Euro-Info centres. Poland already has five such centres situated in the following places:

• Co-operation Fund - Warsaw,
  
• Business Incubator - Kalisz,
  
• West-Pomeranian Association for Regional Development - Szczecin,
  
• Staropolska Chamber of Trade and Commerce - Kielce,
  
• Dolnośląska Agencja Rozwoju Regionalnego (Lower-Silesian Regional Development Agency) S.A. - Wałbrzych,
  
• Business Promotion Association - Rzeszów,
  
• Podlasie Regional Development Foundation - Białystok,
  
• Górnośląska Agencja Rozwoju Regionalnego (Upper-Silesian Regional Development Agency) S.A. - Katowice,
  
• Chamber of Trade and Commerce - Kraków,
  
• Toruń Regional Development Agency - Toruń,
• "Wolna Przedsiębiorczość" ("Free Entrepreneurship") Society - Gdańsk,
  
• Lublin Foundation for Development - Lublin.

There have been two other types of centres co-operating with the Euro-Info network, also involved in supporting SMEs. These are: European Community Business and Innovation Centres (EC BICs) forming the European Business and Innovation Centres Network (EBN) and Innovation Relay Centres (IRC). The task of these networks is to build a bridge connecting small and medium-sized enterprises with R&D activities and the world of science. The EC BICs centres may be created at various institutions having the EC certificate. They are mostly established in underdeveloped regions of the European Union and it is their mission to support SMEs in their development. Their activity includes advising in the area of establishing small and medium-sized enterprises and streamlining their management, defining their scope of activity, restructuring according to changing market demand and implementing new technologies as well as coming into contact with the world of science and inventiveness in order to gain access to new technologies. Regarding the latter area, there have also been Innovation Relay Centres to assist SMEs - they provide them with information about new technologies and with advisory services in that field.

In Poland there is just one BIC so far, in Olsztyn. This is a so-called Business Incubator set with the Foundation for Business Support and Promotion in Warmia and Mazury region, having the "Associate Member" status, along with eight IRC in four regions of Poland laid out for that purpose: Eastern, Central, Western and Southern. The centres have been situated, respectively, at Warsaw University and at the Information Processing Centre (OPI), both in Warsaw, in the Center of Technology Transfer (CTT) in Gdańsk, at the Science and Technology Park in Poznań and in the Wrocław Centre for Technology Transfer, in the Technical University in Szczecin, International Programmes Office, in the Center of Technology Transfer at Kraków University of Technology and at the Rzeszów Regional Development Agency.

Info-Points Europe have been situated in places to which public has broad access, such as seats of local authorities or other public institutions, for example public libraries. They have been established since 1991 and by now their number in the European Union Member States has reached almost 140. In Poland, however, this network has not developed yet. The only such point, created at the European Commission Delegation in Warsaw, at present operates at the European Union Representation in the same city.

Information centres for rural communities (Carrefours) began operating in 1988 when the European Commission began to deal with the problem of rural development. Carrefours have been situated with different organisations and institutions, such as farm chambers or seats of local authorities and of local government. There are 134 such points at present in the EU Member States. They provide information on the EC/EU agricultural policy (rural information) to general society in rural areas, that is to farmers' organisations, co-operatives, individual farmers, schools and so on. They are also involved in educational and information disseminating activity. In Poland four such centres exist, however, due to a complex nature of European Communities agricultural policy issue they have been under tutelage from their foreign partners yet:

• Olsztyn - co-operates with Denmark (Bornholm)
• Świnoujście - co-operates with Sweden (Ystad)
• Lubań - co-operates with Germany (Sachsen)
• Leśnica - co-operates with Germany (Sachsen)

Information centres for urban communities (Network of Urban Forum for Sustainable Development - NUFSD) - a network of information centres supporting urban development have usually been situated at non-governmental organisations. Their task is to support the so-called sustainable development process and urban development of towns, with the European Union recommendations taken into account. Those centres stimulate and support development of towns and co-operation among them. At present they operate in 21 European towns, for instance in Charleroi (Belgium), Aalborg (Denmark), Besançon (France), Venice (Italy) or Delft (Netherlands). This network has no established representation in Poland yet. Among the newly-integrated EU Member States Lithuania and Estonia have already joined the network, setting up centres in Vilnius and Tallinn, respectively.

Eurolibraries - they are public libraries that decided to include some European Union-related materials in their collections. They are provided with a certain basic set of EU materials and are given an opportunity to purchase more at reduced prices. This is not network a EU-operated network. Rather than that, Eurolibraries are managed by local authorities in respective countries. Networks of such libraries developed in particular in Spain, United Kingdom and Denmark. It is not present in Poland yet.

Finally, a network of consumer information centres and the so-called centres of information on Europe centres should be mentioned; however, neither one has been represented in our country.

European Consumer Centres (ECCs, also known as Euroguichets). Their mission is to inform the European Union citizens on their rights on huge European market. Demand for such information first emerged in trans-border regions and focused upon issues regarding individual import for consumer needs. There have been 15 such centres so far, in 13 European Union Member States (Denmark and Netherlands don't have one, Germany and Spain each have two). Protection of consumer rights in European market has been an object of particular care on the part of the European Commission which is expressed in specific Treaty provisions (Article 95 and 153 of the EC Treaty). The Office for Competition and Consumer Protection in Warsaw has recently undertaken efforts to set up a first consumer information centre in Poland.

Centres of information on Europe have so far operated only in Lisbon, Paris and Rome. It is their task to co-ordinate European Union information policy in a relevant country. In the future, as plans to decentralise European Union information networks are implemented, such centres will appear in all Member States to co-ordinate the whole EU information policy in their respective countries.

The above-mentioned information networks of the European Union are supplied with printed materials, provided with access to electronic sources and, first of all, assist in finding required information. Also deserving mention is the fact of setting up an international teachers group in the area of European integration, known as "Team Europe". It is composed of more than 550 experts who have lectured extensively each year focusing on European Union problems, as guest lecturers in universities, during conferences, training sessions, etc. "Team Europe" groups are appointed by the European Commission representations and delegations in particular countries. Poland, although still in the EU-association period [note: text was written in 2004], has already got an active teacher group. [5]

Beside the above-mentioned information networks, a large number of different specialised networks has been created in both EU Member and associated States, to assist in implementation of various EC programmes. Their activities, apart from provision of information, also includes analytical and advisory services. Some of them have special funds to spend on development of particular areas of life. Such networks are being established in such areas as education, employment, situation of women, social matters, energy, research and development, co-operation, public security, rural development or media.

In Poland activities of the Education System Development Foundation in Warsaw that co-ordinates the whole SOCRATES programme and provides any information regarding that programme may be mentioned as an example of such network. The Foundation deals with such component programmes as EURYDICE (Education Information Network in the European Community), Minerva or Gryndtvig. Also NARIC (National Academic Recognition Information Centres) has its separate information office in Poland. These are networks providing information about recognition of university certificates and professional skills in the European Union Member States. In Poland this is done by the Bureau for Academic Recognition and International Exchange subject to the Ministry of National Education.

More specific character have information offices set up for implementation of the EC aid programmes for ten EU-applicant countries including Poland, such as TEMPUS or SAPARD programmes. They have continued their activities after the applicant countries became EU Member States on 1 May 2004, however its scope has evolved. The Central Office for the TEMPUS Programme has still existed at the Education System Development Foundation in Warsaw, however, at present it has new EU-associated countries as well as certain thirds countries as the programme beneficiaries - i.e. partners that, in its turn, Poland can invite to co-operate (e.g. TEMPUS-TACIS, TEMPUS-MEDA or TEMPUS-CARDS). A present situation of the network of the Agency for Restructuring and Modernisation of Agriculture is similar: previously it supported implementation of the SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development) programme and now it provides information and assists in the process of direct payments to farmers.

European Employment Services Network (EURES) dealing with co-operation among State labour agency offices and involved in development of free flow of workers has also already been represented in Poland. Activities of this network have been co-ordinated by the Ministry of Economy, Labour and Social Policy which has appointed district assistants for EURES to work in employment offices.

Information regarding Poland have also been accessible in the European Observatory on the Social Situation, Demography and Family [note: recently European Observatory on Demography and the Social Situation], an information network dealing with situation of family in individual EU Member States. A study centre situated at the Austrian Institute of Family Studies has been composed of a group of independent experts who represent individual EU Member States.

Moreover, Poland participates in activities of an interactive network of scholar workers involved in studies in the area of European integration, known as an Interactive Communication Network for Academics in the field of European Integration Studies (ECSA-NET). Polish member organisation - PECSA -Polish European Community Studies Association was set up in 1989 and at present has circa 130 members.

Additionally, the Chief Office of Statistics in Warsaw belongs to the EU statistical information network EUROSTAT.

3. Information activities of the Polish government in the area of European integration

Soon after the turn of 1989 in Poland and for several subsequent years support for the process of European integration was very high in Polish society (as much as 75-80 % favouring the integration), so the government saw no need to undertake any planned information actions. The first document to include a chapter about activities in the area of information was the "National Strategy for Integration" adopted by the government in 1997 [6] (Part VII: Information activities [7]). The main objective of the "Strategy" was to define tasks in the field of adaptation for the period directly precedent to acquiring, by Poland, of membership in the European Union. The principal aims of those activities included, among other things: getting Polish society familiar with issues regarding the European Union, making it conscious of the way the EU membership affected the area of the State sovereignty, its security, international position and economy, explanation of changes taking place in the field of citizens' rights and obligations the membership was going to bring, and implementing the European integration problems to the system of national education. The need to keep social opinion under constant monitoring and to set up a working group responsible for information strategy at the Committee for European Integration were also mentioned. These tasks were entrusted to two Departments of the Office of the Committee for European Integration, established in 1996, namely the Information and Social Communication as well as European Education. In 1999 they were transformed into a single Department of Information and European Education. Later, on 21 November 2001 the Department of Social Communication and European Information was established, incorporating two sections: the Promotional Division and the Centre of European Information located in Warsaw at 38/42, Krucza street. The European Education Division became a separate department responsible for organisation and implementation of training systems in the field of European integration, targeted at different environments.

The following was included, among other things, as principal objectives of the Social Communication and European Information Department: carrying out the State information policy in the field of European integration and co-operation with governmental and non-governmental organisations, as well as monitoring of the level to which society was informed regarding that matter.

The Promotional Division was made responsible for undertaking long-term information-and promotional activities in order to win social support for the integration processes, through, among other things, setting up regional European information centres (RCIE) (which have reached the number of over thirty by now 30) [8]. These centres were situated at different, usually independent organisations by a tender procedure. The regional European Information Centre have continued to carry on its information-educational-and-promotional activities.

On 4 May 1999 the "The Program of Informing the Society" (PIS) prepared by Polish government was adopted [9]. This document defined goals and tasks for the government information policy for the pre-accession period, the period of referendum and that of early stage of Poland's membership in the EU.

"The Program of Informing the Society" assumed a two-way information flow: an inner channel (transfer of information among governmental institutions) and an outer channel (transfer of information between executive and legislative authorities and the society). The Programme was addressed to politicians, civil services, uniform services, local governments, media, businessmen, farmers, teachers, students, churches and social organisations as well as associations. Furthermore, consultation councils were appointed, composed of representatives of various social and occupational groups to advice on proper information strategies to be applied to in different environments. The Programme had, as its partners, non-governmental organisations, local governments, media, European clubs at schools and networks of the EU information in Poland. The above-mentioned Social Communication and European Information Department working within the Office of the Committee for European Integration was obliged to co-operate as was the Department of European Documentation (the Library and the Publishing House) set up in September 2000 and the above-mentioned Centre for European Information.

A separate mention should be made about the "Framework Programme for Foreign Promotion of the Process of Accession of the Republic of Poland to the EU (2000, 2001, 2002)" prepared by the Ministry of Foreign Affairs. [10] It was the aim of that programme to gain the EU Member States support for the process of the EU enlargement by adoption of Poland and for ratification of the Treaty on Accession. The promotion activities took place in such areas as economy, tourism, culture and politics. An important role in that process was played by groups responsible for promotion of membership of the Republic of Poland in the EU, operating in Polish embassies in the EU Member States.

From February 2001 the Office for European Integration was functioning at the Chancellery of the President of the Republic of Poland. On 11 December 2001, on the virtue of a regulation of the Council of Ministers a position of the Government Representative for European Information in the Chancellery of the Prime Minister was created. [11] His tasks included: preparation of the system of European information dissemination and of programmes and time-schedules for education and promotion of the European integration in Poland, co-ordination of activities of governmental bodies in the field of information about European integration and its promotion, monitoring and analysing of activities in the field of information, education and promotion undertaken domestically for European integration as well as initiating and supporting of co-operation between governmental agencies and local government bodies and non governmental organisations in the field of European integration. Units dealing with promotion of European integration were set also up in province councils and with local government bodies.

In relation with the referendum on the accession a Minister-member of the Council of Ministers was appointed [12] and the institution of the so-called communal EU consultants was created. [13]

However, government's efforts in the area of information were generally undertaken quite late and were in fact just short-term, improvised character (targeted, for example, on the referendum on accession). They were implemented by institutions of public authorities and/or commissioned to independent institutions or organisations. The whole process failed to take, for instance, libraries into account. Another shortage of the activities was that information coming from the European Union and that from Polish government regarding European integration were not explicitly distinguished from each other and that the information activities weren't separated clearly enough from the referendum campaign.

On the other hand, a number of non-governmental organisations involved successfully in the process of informing the society on the European integration. The following bodies should be mentioned as most actively working in this area: the Polish Robert Schuman Foundation, the Polish Council for European Movement or the "Krzyżowa" Foundation for Mutual Understanding in Europe. Those organisations have also played an important role in a particular process of informing Polish society on the European integration, namely in the referendum campaign. It has to be underlined that this was the first instance when, on the virtue of Polish legislation specially adopted for the purpose, public life entities other than political parties - that is non-governmental organisations - were given an opportunity to act. [14]