V prvním dílu tohoto seriálu o přístupnosti byl vymezen pojem přístupnosti webových dokumentů, představeny skupiny osob, pro které je přístupnost klíčovým aspektem webových stránek, a stručně shrnuty obecné zásady přístupnosti webových dokumentů.

V minulém dílu byly představeny nejznámější legislativní úpravy přístupnosti a metodiky tvorby přístupných webových dokumentů.

V tomto dílu budou představeny způsoby, jak lze přístupnost ověřovat, a stručně shrnuty výsledky několika testů a studií, které v oblasti přístupnosti vznikly jak v ČR, tak v zahraničí.

Jak se přístupnost webových dokumentů ověřuje?

Přístupnost webových dokumentů lze podle Špinara (2004) ověřovat několika způsoby:

• uživatelským testem
• automatickými nástroji
• „manuálně“ oproti bodům zvolené metodiky

Uživatelské testy spočívají v simulaci určitých situací, do kterých se hendikepovaní uživatelé mohou dostávat. Při těchto testech jsou velmi užitečnými pomocníky různé toolbary (jako např. Web accessibility toolbar pro MS Explorer, nebo Web developer toolbar pro Mozilla Firefox), většinu testů lze však s větším úsilím provést i bez nich.

K základním testům patří:

• vypnutí grafiky v prohlížeči – lze tak ověřit přítomnost a smysluplnost alternativních textových popisků
• vypnutí kaskádových stylů – pokud je stránka i bez kaskádových stylů stále čitelná a správně strukturovaná, je dokument v pořádku
• vypnutí skriptů, appletů, flashe apod. – pokud je stránka i nadále funkční (např. jsou dostupné položky rozbalovacího menu), mělo by být vše v pořádku
• ovladatelnost z klávesnice – pohyb po stránce a mezi stránkami by měl být možný za použití klávesnice
• různé velikosti okna prohlížeče a různé rozlišení – i při různých velikostech okna a rozlišeních by měl být přístupný veškerý obsah stránek
• velikost textu – velikost textu by mělo být možné měnit pomocí standardních voleb prohlížeče
• použití textového prohlížeče – pokud je stránka ovladatelná a jsou na ní ve správném pořadí přítomny všechny informace i za použití textového prohlížeče, mělo by být vše v pořádku
• zapnutí funkce vysokého kontrastu – prohlížeče umožňují zapnout uživatelům se zrakovým postižením funkci vysoký kontrast – pokud jsou informace čitelné, i když je tato funkce zapnuta, mělo by být vše v pořádku

Těmito uživatelskými testy lze snadno a rychle zkontrolovat některé důležité zásady přístupnosti. Jsou však i zásady, které jimi kontrolovat nelze.

Přístupnost lze dále kontrolovat automatickými nástroji. Některé z nich mají podobu webových aplikací, jiné jsou desktopové aplikace. Některé z těchto nástrojů jsou zdarma, některé placené.

Tyto nástroje procházejí zdrojový kód stránky a kontrolují splnění kontrolních bodů zvolené metodiky. Typicky lze volit mezi metodikou WCAG 1.0 a Section 508. Výsledek kontroly je následně zobrazen uživateli, a to buď s konstatováním, že je vše v pořádku, nebo se seznamem, popisem, místem výskytu a četností chyb. Tyto nástroje však nedokáží některé chyby odhalit (např. smysluplnost alternativních textových popisků) a proto je vysoce žádoucí manuální kontrola některých bodů. Většina těchto nástrojů uživatele upozorní na body, u kterých je manuální kontrola žádoucí.

Mezi nejznámější z automatických nástrojů pro kontrolu přístupnosti patří:

• WebXACT od společnosti Watchfire (dříve Bobby, existuje i v desktopové verzi)
• Cynthia Says od společnosti HiSoftware
• Wave od společnosti WebAIM
• A-Prompt vyvíjený Adaptive Technology Resource Centrem Univerzity v Torontu (desktopová aplikace)
• aDesigner vyvíjený společností IBM (desktopová aplikace)

Poslední možností, jak kontrolovat přístupnost webových dokumentů, je „manuální“ kontrola oproti bodům některé z existujících metodik tvorby přístupných stránek. Tato metoda je z uvedených časově nejnáročnější a předpokládá také důkladnou znalost zvolené metodiky, značkovacího jazyka a kaskádních stylů. Výsledky „manuální“ kontroly však nejlépe vypovídají o skutečné míře přístupnosti daného dokumentu a některé kontrolní body ani jinak ověřit nelze.

Výsledky vybraných testů a studií

Testy webů státní správy a samosprávy provedené Davidem Špinarem

V ČR provedl koncem roku 2003 sérii tří testů přístupnosti vybraných webů David Špinar, přední český odborník na problematiku přístupnosti, autor knihy Tvoříme přístupné webové stránky a spoluautor Pravidel pro tvorbu přístupného webu. Výsledky testů byly zveřejněny na internetovém serveru LUPA, zabývajícím se děním na českém internetu.

David Špinar k testování vybral následující weby institucí státní správy a samosprávy:

• weby tří ministerstev (Ministerstvo financí, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo informatiky)
• weby tří krajských úřadů (KÚ Libereckého kraje, KÚ Karlovarského kraj a KÚ Kraje Vysočina)
• weby tří měst (Kroměříž, Kladno a Rumburk)

Jako metodiku, oproti které bude přístupnost ověřovat, zvolil metodiku konsorcia W3C (potažmo iniciativy WAI) WCAG 1.0. Z této metodiky vybral 14 kontrolních bodů (checkpoints) s prioritou 1 a 2. Dodržení zvolených kontrolních bodů bylo ověřováno vždy pouze na domovské stránce institucí, podle vlastních slov autora testů se tak nedá hovořit o komplexním auditu přístupnosti.

Výsledky testů shrnuje níže uvedená tabulka, jenž podává přehled o počtu splněných a nesplněných kontrolních bodů u jednotlivých webů.

Jak z tabulky vyplývá, ani jeden z webů nesplnil všechny testované kontrolní body. Nejlépe v hodnocení dopadly weby měst Kladno a Rumburk, nejhůře weby Krajského úřadu Karlovarského kraje a města Kroměříž.

Mezi nejčastější chyby u všech hodnocených webů patřila nevalidita zdrojového kódu (bod 3.2 metodiky WCAG 1.0), absence alternativního textového popisu u netextových prvků (bod 1.1), použití absolutních jednotek u atributů značkovacího jazyka a vlastností stylových předpisů namísto jednotek relativních (bod 3.4) a to, že pro řízení layoutu a zobrazení nebyly použity stylové předpisy (bod 3.3). Tato kritéria se podařila splnit vždy maximálně dvěma z testovaných webů.

Mezi kontrolní body, jenž naopak byly splněny u všech testovaných webů, patřily bod 5.3 metodiky WCAG 1.0 (Nepoužívejte tabulky pro layout, nedávají-li smysl i linearizované) a bod 7.1 (Zabraňte tomu, aby obrazovka kmitala).

Z uvedeného vyplývá, že přístupnost vybraných webů institucí státní správy a samosprávy koncem roku 2003 nebyla na příliš vysoké úrovni.

Test přístupnosti webů státní správy provedený společností Dobrý web

V listopadu roku 2004 provedli konzultanti společnosti Dobrý web, která se mj. zabývá i audity přístupnosti, test přístupnosti oficiálních webových stránek všech 15 ministerstev a dále pak webu Poslanecké sněmovny, Senátu, vlády a Hradu. Celkem tedy bylo testováno 19 webů. Výsledky auditu byly zveřejněny na stránkách společnosti.

Testovány byly vždy dvě stránky každého webu a celkem bylo sledováno 6 kritérií, jejichž nesplnění podle autorů testu působí hendikepovaným největší potíže. Testovací kritéria byla vybrána z Pravidel pro tvorbu přístupného webu.

Testována byla následující kritéria:

• Odkazy jsou správně odlišené od ostatního obsahu.
• Netextové prvky (např. obrázky nebo flashe) mají svou textovou alternativu.
• Titulek stránky informuje o jejím obsahu.
• Prvky tvořící nadpisy jsou správně označeny.
• Text na stránce si může uživatel v prohlížeči sám zvětšit.
• Zobrazení obsahu stránky není závislé na javascriptu či flashi.

Dodržení testovacích kritérií bylo hodnoceno známkami jako ve škole od 1 do 5.

Nejhorších výsledků dosáhly weby v pravidle o korektním vyznačování nadpisů (průměrná známka 4,26), nejlepších výsledků v pravidle o nezávislosti na javascriptu a flashi (průměrná známka 1,79).

Nejlepší průměrnou známku (1) dosáhl web Ministerstva životního prostředí, kterému v celém hodnocení nebyl stržen ani jeden bod, nejhorší průměrnou známku (4,5) dostal web Ministerstva zemědělství. Celková průměrná známka všech testovaných webů byla 3,31 a pouze weby 7 institucí obdržely známku lepší než 3.

Výsledky studie korespondují se závěry Špinarových testů, a to v tom smyslu, že přístupnost webů institucí státní správy nebyla na přelomu let 2003 a 2004 na dobré úrovni.

Komplexní audit přístupnosti Portálu veřejné správy

Dalším testem, který provedli konzultanti společnosti Dobrý web v únoru roku 2005, byl komplexní audit přístupnosti Portálu veřejné správy. Výsledky auditu byly zveřejněny na stránkách společnosti.

Přístupnost Portálu veřejné správy byla ověřována oproti Pravidlům pro tvorbu přístupného webu, která vznikla jako prováděcí předpis k novele Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.

Jako nejzávažnější prohřešky proti pravidlům přístupnosti autoři označili:

• nesrozumitelnou a nekonzistentní navigaci
• chybějící názvy stránek
• otvírání stránek do nových oken bez předchozího upozornění uživatele
• nevhodné odlišování odkazů od okolního textu
• velké množství chyb ve zdrojovém kódu
• špatnou sémantickou strukturu celého webu

Výsledky auditu byly jako v případě výše zmiňovaných testů značně nelichotivé a autoři auditu konstatovali, že „za stávající situace tento web nelze označit za přístupný“.

Z výsledku všech uvedených testů tedy vyplývá, že přístupnost webů státní správy v České republice není na dobré úrovni a v této oblasti musejí instituce státní správy ještě mnoho udělat.

Studie provedená v USA

V prosinci 2003 provedl Jim Ellison (zaměstnanec The Rehabilitation Services Commission) studii, ve které zkoumal přístupnost 50 domovských stránek vládních institucí USA (mezi nimi např. i domovskou stránku Bílého domu, FBI, NASA atd.). Výsledky studie byly zveřejněny v elektronickém časopisu First Monday.

Instituce, jejichž domovské stránky byly testovány, byly vybrány z abecedního seznamu zkratek nejznámějších vládních agentur. Jako metodika, oproti níž byla přístupnost ověřována, byla vybrána Section 508 (§ 1194.22), jenž všem federálním institucím zakládá povinnost poskytovat informace přístupným způsobem. Ke kontrole přístupnosti byl použit online nástroj pro automatickou kontrolu přístupnosti Bobby 5.0. Tento nástroj prochází zdrojový kód stránky a pokud neshledá nesoulad s některým bodem zvolené metodiky, označí ve výsledku stránku jako „ověřeno Bobbym “ (Bobby Approved). V opačném případě je součástí stránky s výsledkem testu seznam chyb, které se na stránce vyskytují, společně s jejich popisem a místem a četností jejich výskytu. Stránky označené jako „Bobby Approved“ byly v rámci studie považovány za přístupné, stránky, které toto označení nezískaly, jako nepřístupné.

Z 50 testovaných domovských stránek jich pouze 11 (22 %) obdrželo hodnocení Bobby Approved. Ze zbývajících 39 domovských stránek (78 %), které neprošly automatickou kontrolou, se u 29 z nich objevila chyba, týkající se nesprávného označování jednotlivých prvků formulářů pomocí atributu label, u 24 nebyly obrázky doplněny alternativním popisem, u dvou nebyly obrázkové mapy doplněny alternativním textovým popiskem a u jedné nebyl textovým popiskem doplněn ovládací prvek formuláře realizovaný pomocí obrázku.

Jako pozitivní zjištění autor studie uvádí to, že 17 domovských stránek neprošlo automatickou kontrolou pouze díky jednomu výskytu jediné chyby, což v důsledku znamená, že pouze malý zásah do zdrojového kódu těchto stránek by potencionálně mohl z těchto stránek učinit stránky přístupné. U 12 z uvedených 17 stránek se jako chyba objevilo již zmiňované nesprávné označení prvků formulářů pomocí atributu label.

V závěru studie autor uvádí, že přestože federální legislativa zakládá vládním institucím povinnost poskytovat informace přístupným způsobem od roku 2001, není tento požadavek ani v roce 2003 naplněn a na tomto poli zbývá udělat ještě mnoho práce.

Studie provedená na úrovni EU

V květnu 2003 provedli Barry McMullin a Carmen Marincu (oba se podílejí na činnosti eAccessibility Lab of the Research Centre for Networks and Communications Engineering na Dublin City University) srovnávací studii přístupnosti webových stránek ve čtyřech členských státech EU: Irsku, Velké Británii, Francii a Německu. Výsledky studie byly zveřejněny v elektronickém časopisu First Monday.

Podobně jako ve studii Jima Ellisona použili autoři studie k ověřování přístupnosti nástroj pro automatickou kontrolu přístupnosti Bobby (Core v4.0), tentokrát však v jeho desktopové verzi. Na rozdíl od Ellisonovy studie přístupnost ověřovali oproti metodice WCAG 1.0 a pracovali s daleko větším vzorkem testovaných stránek, které nepatřily pouze institucím státní správy a samosprávy.

Testované stránky byly vybrány z Open Directory Project, autoři studie se rozhodli, že z každé národní kategorie vyberou 5 % z celkového počtu webových sídel (sites) uvedených v dané kategorii katalogu. Na národní úrovni byly stránky vybrány z následujících podkategorií:

• Umění a zábava
• Obchod a ekonomika
• Vzdělávání
• Státní správa
• Zdraví
• Novinky a média
• Rekreace, sport
• Věda
• Společnost a kultura
• Doprava

Počet testovaných stránek (pages) shrnuje následující tabulka:

Na základě splnění kontrolních bodů metodiky WCAG 1.0 s prioritou 1, 2 nebo 3 jsou stránky rozdělovány na stránky s minimální mírou přístupnosti (WCAG-A – jsou splněna kritéria, která zaručují, že stránky by měly být přístupné i hendikepovaným uživatelům), střední mírou přístupnosti (WCAG-AA) a maximální mírou přístupnosti (WCAG-AAA).

Výsledky studie jsou podle autorů alarmující:

• 94 % irských stránek, 94,5 % britských stránek, 95,6 % německých stránek a 98,6 % francouzských stránek nezískalo ani hodnocení WCAG-A (tzn. stránky jsou nepřístupné jedné, nebo více skupinám uživatelům s postižením)
• 99 % stránek Velké Británie a 100 % irských, německých a francouzských stránek nezískalo hodnocení WCAG-AA
• žádná z testovaných stránek nezískala hodnocení WCAG-AAA

Nejčastějšími prohřešky proti přístupnosti bylo nedoplňování netextových prvků alternativními textovými popisky (93 %) a používání absolutních jednotek u atributů značkovacího jazyka a vlastností stylových předpisů namísto jednotek relativních (98 %).

V rámci studie byla u všech testovaných stránek ověřována i validita zdrojového kódu. Pouze 4 britské (méně než 0,2 %) a 6 německých (méně než 0,4 %) stránek bylo zcela validních. Žádná z francouzských a irských stránek neměla validní zdrojový kód. Nejčastější chybou bylo nepoužití deklarace typu dokumentu (doctype).

V závěru studie autoři uvádějí, že přestože byly na úrovni EU přijaty dokumenty, které obsahují požadavek na neustálé zvyšování přístupnosti (např. eEurope 2002 Action Plan), faktická úroveň přístupnosti je stále velmi nízká. Závěr studie se tak shoduje s konstatováním Jima Ellisona.

Jak vyplývá z výsledků všech testů a studií zmíněných v tomto článku, je problematika přístupnosti webových dokumentů i přes její nepopiratelnou důležitost stále opomíjena.

Příští a poslední díl tohoto miniseriálu bude věnován problematice přístupnosti webových dokumentů v souvislosti s knihovnami a službami, které nabízejí.