Začlenění školních knihoven do koncepce

Pod pojmem školní knihovna zpravidla rozumíme knihovny při základních, středních a vyšších odborných školách. Na rozdíl od vysokoškolských knihoven (jsou podmínkou pro získání akreditace dané vysoké školy) není jejich činnost ze strany nějaké vyšší instituce koordinována. Je plně v kompetenci ředitele školy, zda a jaká knihovna ve škole bude. Z toho vyplývá, že úroveň školních knihoven z velké míry závisí na vedení konkrétní školy a je tedy různá. Většinou se jedná o neveřejné instituce. Přehled o školních knihovnách má Ústav pro informace ve vzdělávání, pro který se jednou za tři roky vyplňuje dotazník.

Nekoncepčnost ve vedení školních knihoven začaly roku 2003 řešit dvě pracovní skupiny. „V Brně v rámci oddělení knihovnictví Moravské zemské knihovny se školními knihovnami zabývá Mgr. Jana Nejezchlebová, která organizuje vzdělávání a připravuje semináře k problematice školních knihoven. Pražské centrum (PhDr. Zdeněk Jonák, Jaroslava Brachtlová a Mgr. Ludmila Čumplová) organizuje semináře pro ředitele škol a knihovníky školních knihoven a tito pracovníci připravili modely školních knihoven – studijních a informačních center školy, z nichž si škola může vybrat podle svých potřeb a finančních, prostorových a personálních možností.“ (1, s. 185)

Modely školních informačních center:

1. Studovna a čítárna
2. Mediatéka se studovnou
3. Informační centrum školy
4. Studijní a informační centrum školy

Určujícími parametry pro zařazení do výše uvedených modelů jsou prostory, vybavení HW, vybavení softwarem, vybavení audiovizuální technikou, evidovaný fond, činnost a služby, provozní hodiny a personální zajištění. Vše je podrobně popsáno v článku Mgr. Ludmily Čumplové (2, s. 226–229).

V současné době se školními knihovnami zabývá Klub školních knihoven, který je odbornou sekcí Svazu knihovníků a informačních pracovníků.

Informační centrum OA, VOŠE a JŠ Mladá Boleslav

Obchodní akademie, Vyšší odborná škola ekonomická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Mladá Boleslav, T. G. Masaryka 14, je - jak už název napovídá - jednou z největších škol v regionu. Zabezpečuje vzdělávání ve dvou středoškolských oborech, jednom vyšším odborném (v denní i dálkové formě) a pořádá jednoleté pomaturitní jazykové kurzy. Aby mohla škola plnit své poslání, musí v souvislosti s rostoucím množstvím informací, a to nejen těch, které přicházejí zvenčí, ale i těch, které vznikají uvnitř instituce, vytvořit prostředí, kde je možné informace a informační zdroje shromažďovat, třídit, zpracovávat a distribuovat uživatelům z řad učitelů a žáků. Do informačního procesu je tedy zapojeno více osob. Záležitosti týkající se spisové a skartační služby mají v popisu práce sekretářky a hospodářka školy. Beletrie má své tradiční místo v kabinetě českého jazyka a je zabezpečována učitelem českého jazyka. Vše, co se týká odborné literatury, má ve své gesci vedoucí informačního centra. Tomu ještě asistuje (každý týden jiný) student třetího ročníku, který v informačním centru vykonává praxi. Informační centrum tedy v prvé řadě poskytuje učitelům potřebné primární dokumenty i sekundární informace pro přípravu vyučovacích hodin i jejich vlastní další vzdělávání.

Škola se vzhledem ke svým možnostem snaží naplňovat výše uvedený třetí model školních informačních center. Samotné informační centrum ve škole existuje od školního roku 1997/98. Zejména vinou neprofesionálního vedení začalo plnit svou skutečnou funkci až o pět let později. Absolvent oboru knihovnictví nebo příbuzného oboru je podle mého názoru hlavním ze tří pilířů, na kterých stojí kvalitní fungování informačního centra. Dalšími pilíři jsou vhodné prostory s vybavením a peníze na provoz.

Personální zabezpečení

Osoba vedoucího pracovníka centra by měla být garantem toho, aby centrum nebylo jen místem, kam si studenti chodí zahrát hry na PC nebo o přestávce nasvačit, ale aby se stalo skutečným centrem pro vzdělávání celé školní komunity. V kompetenci vedoucího je zajišťování aktualizace knihovního fondu odbornými dokumenty (návrhy na zakoupení, samotná akvizice), jejich katalogizace, půjčování a vracení. Dále pak například vyhledávání informací z různých zdrojů (internet, katalogy, příručky apod.), informování o přírůstcích fondu odborné literatury na škole, informování o možnostech dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, monitorování denního tisku (články o škole), kulturní aktivity a další doplňkové knihovní služby (tisk, kopírování, skenování, nahrávání výukových pořadů na video, zálohování dat na CD nebo DVD).

Kvalifikovaný vedoucí informačního centra je zařazen v 10. platové třídě. Z hlediska udržení kvalitního vedoucího se jako funkční jeví jeho zapojení i do dalších školních aktivit a jeho honorování dohodami. Pokud je informaticky orientován, je vhodné ho zapojit například do tvorby internetových stránek školy. Je-li výborně jazykově vybaven, může být osobou odpovědnou za zapojení školy do nejrůznějších mezinárodních projektů (Comenius, Leonardo apod.). Snad každý odborný knihovník může vytvářet dokumenty jako výroční zprávy či poradit, jak školu co nejlépe propagovat (metody public relations).

Prostorové zabezpečení

Informační centrum školy je umístěno ve dvou místnostech třetího patra školy. Prostorově je členěno na studovnu s výpůjčním pultem a knihovnu s internetovými pracovišti. Dokumentový fond skládající se ze základních (knihy, periodika) i speciálních (absolventské práce, normy, CD-ROM, DVD, audiokazety, videokazety) dokumentů čítá více než 4 000 evidenčních jednotek. Dokumenty jsou evidovány v informačním modulu Knihovna informačního systému Bakaláři. Fond je rozdělen na absenční (mimo prostory IC) a prezenční (jen do studovny) dokumenty. Dále je členěn na učitelskou (např. knihy s řešenými příklady) a studentskou část. K okopírování tištěných materiálů, které není dovoleno vynášet z budovy, slouží kopírka v prvním patře. V knihovně je šest počítačových pracovišť (možno rozšířit až na osm). Všechna jsou připojena k internetu. Možnost tiskového výstupu umožňuje laserová tiskárna ovládaná z PC vedoucího knihovny. Kromě programů umožňujících práci s internetem je na počítačích nainstalován operační systém Windows XP, MS Office (Word, Excel, PowerPoint, Access) a většina programů, se kterými přijdou studenti do styku v rámci výuky.

Peníze na provoz

Zdrojů financování zajišťujících provoz informačního centra bývá zpravidla několik. Jelikož informační centrum není samostatnou institucí, ale součástí školy, nabízí se nám vesměs tyto možnosti financování (3, s. 99):

1. fond reprodukce majetku
2. dotace zřizovatele
3. ostatní činnost
4. nadační fond školy
5. projekty a granty

Nejvíce samozřejmě záleží na řediteli, jak v rámci dané instituce přerozdělí finanční prostředky. Výše uvedené zdroje financování jsou totiž určené na chod školy jako celku.

Co se podařilo a co se nedaří

V informačním centru byla nastolen a přetrvávají pravidla, která jsou podpořena Knihovním řádem informačního centra. Ten byl vytvořen na základě Vzorového knihovního řád a byl upraven dle místních zvyklostí (informační centrum neveřejné instituce). Hladký chod na pracovišti a pohodlné vyhledávání dokumentů umožňuje přehledné řazení dokumentů do oborů nebo podle druhů. Základní dokumenty jsou roztříděny do devíti oborů (ekonomie, účetnictví ad.); speciální dokumenty jsou rozděleny podle druhů (absolventské práce, videokazety ad.). Každý obor, resp. druh dokumentu má třípísmenné označení, kteréspolu s přírůstkovým číslem tvoří signaturu (např. EKO/001025 – EKO = obor; 001025 = přírůstkové číslo). Dokumenty jsou řazeny na regálech nejprve podle oborů a potom podle přírůstkových čísel vzestupně.

Dále se podařilo zrušit tzv. lokální knihovny v kabinetech jednotlivých učitelů a přesvědčit je o výhodnosti vedení centrální evidence (veškeré odborné informace na jednom místě). Zcela se odboural decentralizovaný nákup, kdy si jednotliví pedagogové zajišťovali literaturu sami. Zabránilo se tak nákupům dokumentů, které jsou již ve fondu obsažené.

Zejména z důvodu nedostatku prostoru se nedaří sjednotit knihovnu beletrie a naučné literatury do jednoho evidenčního systému. Ze stejného důvodu nemůžeme centralizovat všechna školou odebíraná periodika, aby byla dostupná co největšímu počtu osob.

Pomalu se odbourává informační bariéra mezi některými pedagogy a informačním centrem. Informační centrum se nijak nepodílí na informační výchově (studenti prvních ročníků obchodní akademie chodí jedenkrát ročně do Knihovny města Mladá Boleslav). Není ani potřebné navázání bližších kontaktů s podobně zaměřenými informačními institucemi regionu, např. z důvodů meziknihovní výpůjční služby (např. s knihovnou při Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a Středisko služeb školám, Mladá Boleslav). Rovněž se neprojevuje potřeba získávání informací z databází (ani z online archivů periodik, do nichž je bezplatný přístup).

V neposlední řadě chybí pravidelný příjem na obnovu fondu. Dle mého názoru by měl být nejméně v dvojnásobné výši, než je tomu dosud.

Statistické údaje

Závěr

Věřím, že fungující informační centra při základních, středních a vyšších odborných školách nebudou do budoucna žádným mýtem. Jelikož vzdělávací rámce kladou důraz na získávání klíčových kompetencí a nikoliv sumu vědomostí, je zcela nasnadě, aby na každé škole větší či menší informační centrum vzniklo.

Literatura:

1. ČUMPLOVÁ, Ludmila. Školní knihovny včera a dnes, studijní informační centra zítra. 1. část. Čtenář, 2004, roč. 56, č. 6, s. 182 – 186. ISSN 0011-2321.
2. ČUMPLOVÁ, Ludmila. Školní knihovny včera a dnes, studijní informační centra zítra. 2. část. Čtenář, 2004, roč. 56, č. 7 - 8, s. 226 – 229. ISSN 0011-2321.
3. HALAŠTA, Jaroslav. Jak budovat funkční informační středisko Čtenář, 2004, roč. 56, č. 3, s. 98 – 99. ISSN 0011-2321.
4. MEDKOVÁ, Milena. Školní informační středisko v praxi. 1. část. Čtenář, 2004, roč. 56, č. 3, s. 99 – 102. ISSN 0011-2321.
5. MEDKOVÁ, Milena. Školní informační středisko v praxi. 2. část. Čtenář, 2004, roč. 56, č. 4, s. 121 – 124. ISSN 0011-2321.