Loňské povodně se "zasloužily" o hlavní téma desáté konference CASLIN: byla aktuálně zasvěcena problematice pohrom způsobených přírodními nebo lidskými faktory, které mohou knihovnám a jejich sbírkám hrozit.

Program byl rozdělen do dvou sekcí, které sledovaly základní aspekty dané problematiky, jednak prevenci, ale také přímé reakce na průběh katastrofy, jednak nápravu škod. Příspěvky rovněž zahrnuly české zkušenosti ze srpnových povodní s důrazem na cesty, jimiž různé instituce řešily záchranu postižených dokumentů. Nechyběly samozřejmě workshopy, jejichž lektoři se mimo obou ústředních témat věnovali také legislativě a mezinárodní spolupráci. Konferenci uzavřela řízená diskuse ke stěžejním dilematům zvolené problémové oblasti - oblíbené "akvárium".

Jak už je tradicí CASLIN, základem každého tematického bloku byla vystoupení zahraničních odborníků. Tři z nich byla směrována především na otázky připravenosti na možnost katastrofy, na předcházení haváriím a na maximální redukci rizik. Kanadská restaurátorka Jane K. Hutchins poskytla zevrubný náhled na tak důležitá, u nás však dosud neobvyklá protikrizová školení zaměstnanců knihoven i dobrovolníků. Zástupkyně IFLA Marie-Therese Varlamoff představila aktivity Mezinárodního komitétu Modrý štít a zároveň nabídla cenné pokyny a náměty ke strategii prevence. I přednáška Deborah Novotny z British Library byla věnován preventivním opatřením, organizaci školení a nacvičování záchranných prací.

Sugestivní příspěvek Randyho Silvermana podrobně líčil likvidaci povodňových škod na americké univerzitě; přinesl zároveň nejedno poučení, které může být prospěšné pro české kulturní instituce. Ewa Potrzebnická z polské Národní knihovny má dlouholeté zkušenosti jak s ochranou knihovních sbírek, tak se záchranou a restaurováním poničených knih. Její vystoupení (v češtině!) mapovalo kroky, jimiž se podařilo vrátit do života knižní památky poničené během záplav v roce 1997. Možnosti vysoušení dokumentů, které poškodila voda při povodních, havárii vodovodního řadu nebo při hašení požáru, nabídli zástupci zahraniční firmy Belfor, která si již vydobyla jméno propracovanou technologií vakuového vymrazování, a české firmy Falco, jež provádí šetrné mikrovlnné vysoušení v prostředí vakua.

Škody způsobené kulturním institucím za loňských povodní jsou již postupně odstraňovány, ale zůstávají hořké zážitky a zkušenosti příliš draze vykoupené. Přes negativní zabarvení jsou informačním potenciálem, který by měl do budoucna zabránit podobným ztrátám. Proto byl věnován prostor domácím příspěvkům, i když je bylo nutné z časových důvodů zkrátit pouze na podstatné údaje; tím však došlo k výběru toho nejpodstatnějšího a z hlediska záměru konference nejpřínosnějšího.

Ačkoliv byly tuzemská vystoupení zařazena buď do sekce "krizové řízení", nebo do sekce "technologie mrazení, sušení, restaurování...", téměř všechna shodně zahrnovala zprávy o ztrátách, které utrpěly kulturní instituce v Čechách, knihovny, archivy i muzea, a připomínala kritické chvíle loňského srpna. Nejedno z nich však současně nabízelo organizační, metodické a technické cesty, jimiž je možné zabránit většině pohrom a předejít i často citelným škodám, která zaviní nevhodné klimatické podmínky uložení sbírek.

Další z příspěvků představily aktivity v rámci projektu Mellon - vývoj a konstrukci víceúčelové vakuové komory nebo technologii vysoušení za regulované teploty a vlhkosti. V rámci nápravy škod probíhá a z projektu Mellon je hrazeno rovněž reformátování zničených, ztracených nebo vážně poškozených dokumentů. Účastníci konference se dozvěděli o technologiích masového, případně individuálního sušení zamrazených dokumentů, o zahraniční pomoci, o chystaných odborných střediscích, v nichž by byly vysušeny anebo ošetřeny povodněmi devastované materiály – v Praze tak při NK ČR vznikne Centrum pro restaurování knižních fondů postižených povodněmi, na Moravě bude zbudováno ambiciózní Metodické centrum konzervace Technického muzea Brno při odstraňování následků povodní.

S realitou povodňové katastrofy, jejích následků, řešení ztrát a znovuvzkříšení zasažené kulturní organizace se mohli účastníci konference CASLIN 2003 podrobně seznámit během exkurze do Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, která tak velmi názorně doplnila workshopy, jimž zahraniční lektoři dokázali dát informační váhu, poutavou formu i zábavné prvky. I bez případných malých prolehčení závažného ústředního tématu konference by – navzdory parnému počasí – nepolevilo zaujetí a pozornost účastníků: jejich součinnost se výrazně projevila nejen v disciplinované přítomnosti na přednáškách, ale také aktivním zájmu ve wokshopech, v bohatých kuloárových debatách i diskusních příspěvcích během "akvária", v němž vybraní debatéři i jejich obecenstvo příležitost porovnávali odlišná stanoviska k zvládání krizí a hledali řešení následků živelních pohrom.

Jistě hraje roli skutečnost, že bez výhrad všech účastníků letošního CASLINu se problematika krizí hluboce dotýká, nepochybně přispěla skvělá organizace vlastního průběhu konference, za níž největší zásluha patří Státní technické knihovně Praha, přidalo se příjemné prostředí Holenského dvora, velké díky přísluší profesoru Andrewu Lassovi, který působí v českém i slovenském knihovnictví jako neocenitelný spiritus agens – ale v každém případě byla atmosféra konference CASLIN 2003 mimořádně inspirativní, tvůrčí a družná.