Masová digitalizace je konečně tady!

Masová digitalizace se v odborných knihovnicko-informačních kruzích již několik let skloňuje ve všech pádech. Názorný příklad druhého pádu neboli genitivu najdete například v popisu projektu Národní digitální knihovny z roku 2010; velmi pěknou ukázkou šestého pádu, tj. pro milovníky počeštělých latinských slovíček lokálu, se pyšní zápis z jednání sekce IT Sdružení knihoven ČR (pro znalce SDRUK), který - a to se podržte - pochází již z roku 2005!

Vědeckými metodami jsme si tedy dokázali, že o masové digitalizaci čeští knihovníci diskutují již minimálně jednu pětiletku. Ale jak už to tak bývá, o věci sice mnoho hovoří, ale málo činí. Proto jsme se v redakci časopisu Ikaros rozhodli, že dosud nejistým knihovníkům názorně ukážeme, jak má taková správná masová digitalizace vypadat.

Se substantivem maso, od něhož je odvozeno adjektivum masový, se průměrný knihovník setkal již ve slabikáři (klasická říkanka začínající veršem "Ema má maso"). Můžeme tedy důvodně předpokládat, že se zahájením masové digitalizace nebude mít prakticky žádný problém. Stačí si vybrat pěkný kousek masa, připravit si digitální fotoaparát a pořídit obrázek.

Snímek pořízený při masové digitalizace

Snímek pořízený při masové digitalizaci

Metodologické poznámky:

Pokud nebudete chtít, aby si uživatelé mohli obrázek prohlédnout, proveďte konverzi pořízeného snímku do obskurního formátu DjVu; budete-li mít naopak pocit, že snímek musí být dokonale uchován pro budoucnost (není za co se stydět, tímto pocitem trpí většina pravověrných knihovníků), zvolte módní formát JPEG2000. Ve všech ostatních případech vám pak bohatě postačí již poněkud stárnoucí, avšak ve světě internetu nesmírně zkušený a otrkaný formát JPEG.

S ohledem na přetrvávající ekonomickou krizi je doporučeno pro účely digitalizace používat finančně dostupné přístroje, tj. digitální fotoaparáty. Klasické plošné skenery nejsou v oblasti masové digitalizace s ohledem na trojrozměrnost digitalizovaných objektů dost dobře použitelné, skenery speciálně vyvinuté pro snímání trojrozměrných objektů naproti tomu patří mezi luxusnější, a tedy nákladnější zboží. Jednoduchý a levný digitální fotoaparát se tedy pro náš účel jeví jako nejvhodnější řešení.

Jak je však knihovníkům známo, tvorba obrázků je pouhým začátkem, pouhým prvním krokem celého procesu. Dalším krokem je výroba metadat. Jedná se o krok vskutku klíčový, neboť někteří knihovníci dokonce razí názor, že obrázky nejsou ani potřeba, metadata plně uspokojí i nejnáročnější uživatele.

Výroba metadat se v případě masové digitalizace od digitalizace běžné významně neliší, jak dokládá ukázka s uvedením metadat podle Dublinského jádra (fajnšmekři znají jako "dý sý"):

<?xml version="1.0"?> <metadata xmlns="http://www.casopismaso.cz/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://maso/ http://maso.xsd" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"> <dc:title>Hovězí kližka bez kosti</dc:title> <dc:description>Hovězí kližka je nejlepší maso na guláš.</dc:description> <dc:publisher>Řeznictví Špejlík</dc:publisher> <dc:identifier>http://www.spejlik.cz/</dc:identifier> </metadata>

Pozor, metadata jsou opravdu důležitá, bez nich vám totiž vznikne guláš:

Bez kvalitních metadat vznikne jen guláš

Bez kvalitních metadat vznikne jen guláš

Doufáme, že se nám tím naším skromným příspěvkem podaří knihovnickou obec konečně povzbudit v masově digitalizačním úsilí. Jinak, jak je známo, se ze svého lehkého spánku probudí gigant Google a knihovnám zbudou pouze oči pro pláč a prachovky na již nepůjčované tištěné knihy!

Ikaros, redakce. Masová digitalizace je konečně tady!. Ikaros [online]. 2010, roč. 14, č. 13 [cit. 17.04.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/6551>. urn:nbn:cz:ik‐006551. ISSN 1212-5075.
Průměr: 5 (hlasů: 6)

automaticky generované reklamy