Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Koncepce rozvoje knihoven je genderově nekorektní – možná, přijde i ombudsman!

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Koncepce rozvoje knihoven je genderově nekorektní – možná, přijde i ombudsman!

1 comments
Autoři: 

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 se připravovala hodně dlouho, ale letos v lednu nakonec doputovala do vlády a schválena byla. Když na podzim 2011 vypuklo připomínkové řízení, měli jsme obavu, aby v poslední fázi nakonec nedošlo k odmítnutí Koncepce ze strany knihovnické komunity, ale nestalo se tak. Připomínek přišlo velmi málo a měly spíše zpřesňující či formální charakter. Mezi připomínkami se objevila jedna, se kterou jsme si moc nevěděli rady a nakonec jsme ji po dohodě s ministerstvem kultury odmítli. Připomínka upozorňovala, že Koncepce je diskriminační. Úplně stejná námitka se nedávno objevila na internetu v příspěvku Vinohradské kočky, a tak si dovolím ji jednak zprostředkovat širší knihovnické veřejnosti, a také na ni reagovat.

Dle Vinohradské kočky Koncepce porušuje požadavky gender mainstreamingu (rovnosti pohlaví) tím, že ve SWOT analýze mezi slabými stránkami zmiňuje vysoký stupeň feminizace knihovnické profese, a aby toho nebylo dost, ještě připojuje vysoký věkový průměr pracovníků knihoven. Tento prohřešek je tak velký, že bude nutno podat stížnost k úřadu ombudsmana. Autorka konstatuje, že nenašla žádný průzkum, který by taková tvrzení dokládal. Nutno podotknout, že kdyby se jako absolventka oboru Informační studia a knihovnictví snažila, doklady by nějaké našla, ale zřejmě to bylo tak, že nehledala nebo hledat neumí. Rád bych autorku uklidnil, že tvrzení o tom, že v knihovnách pracují převážně ženy a jejich věkový průměr stoupá, není výmyslem či falešnou domněnkou autorů Koncepce, ale jedná se o skutečnost, která je potvrzena opakovanými průzkumy (Analýza věkové, vzdělaností a mzdové struktury pracovníků knihoven v ČR v roce 2003 a 2004 a srovnání se stavem roku 1998). Z uvedeného materiálu cituji:

Zastoupení dle pohlaví

Z hlediska zastoupení podle pohlaví naprosto převažovaly v knihovnách ženy, muži tvořili v průměru 9 % a jejich podíl se oproti roku 1998 zvýšil o 1,6 %. Ve veřejných knihovnách muži tvořili v průměru 7,2 % (v r. 1998 6,3 %). Největší podíl mužů vykázaly krajské knihovny, kde jejich zastoupení dosáhlo hodnoty 12,6 % (v r. 1998 11,7 %). V místních a malých městských knihovnách se pohybuje podíl mužů v rozmezí 1,5 až 1,9 %.

Věková skladba

Údaje o věkové skladbě svých pracovníků poskytlo 593 veřejných a 310 specializovaných knihoven, tj. v obou kategoriích 100 %. Dominantní věkovou skupinou byli pracovníci ve věku 30 – 50 let, kterých bylo celkem 2724 (tj. 49 %). Celkem 1945 zaměstnanců (35 %) tvořilo druhou nejsilnější věkovou skupinu nad 50 let a zaměstnanci ve věku 18 - 30 let byli nejméně zastoupenou věkovou skupinou s počtem 950 zaměstnanců (17 %). Oproti roku 1998 došlo k mírnému zvýšení (2 %) u kategorie nejmladších zaměstnanců, k poklesu o 6 % u věkové kategorie 30 – 50 let a ke zvýšení u věkové skupiny nad 50 let o 5 %.

Feminizace knihovnické profese a její stárnutí není jen specificky česká záležitost, například Americká knihovnická asociace (ALA) uvádí, že v roce 2008 tvořily ženy 82 % všech pracovníků knihoven. V letošním roce provede Národní knihovna ČR opakování průzkumu z roku 2004. Jestli si mohu zahrát na proroka, dovolil bych si tvrdit, že výsledkem bude, že poměr žen a mužů pracujících v knihovnách se příliš nezměnil a pokud jde o věk, tak jsme opět trochu zestárli.

Autorka má pravdu v tom, že v Koncepci nelze nalézt prioritu, která by na výše uvedenou slabou stránku výslovně reagovala. SWOT analýza i celá Koncepce jsou výsledkem řady diskusí jak v rámci Ústřední knihovnické rady, tak pracovních skupin. Jak už to v knihovnictví bývá i na těchto fórech převažovaly ženy a pokud mi neselhává paměť, body o vysokém podílu žen a průměrném věku při braimstormingu navrhovaly ženy. Jistě tím nemyslely něco diskriminujícího či zlého a určitě to nemá žádnou souvislost s tím, že by se snad domnívaly, že ženy špatně pracují. Nikdo také v Koncepci nezpochybňuje to, že ženy jsou citlivé a komunikativní a také je nehodlá propouštět – to jsou všechno jen úsměvné fantazie Vinohradské kočky. Našla by se řada důvodů, proč by pro knihovny bylo prospěšné, aby podíl mužů a žen v této profesi byl vyrovnanější, ale uvedu pouze jeden, možná trochu atypický. Mezinárodní průzkum PISA dokládá nízkou úroveň čtenářské gramotnosti českých školáků a také ukazuje, že větší potíže se čtením mají hoši. Jednou z možných příčin může být trend vnímání četby jako ženské činnosti. Ještě v 19. století bylo na četbu žen pohlíženo skrze prsty, protože převládal mužský názor, že žena se má starat o děti a domácnost a nemá ztrácet čas četbou. Dnes je situace podstatně jiná - ženy jsou mnohem aktivnějšími čtenářkami než muži, ale také platí, že dětem doma čte převážně maminka a babička, v mateřské školce předčítá paní vychovatelka, ve škole učí děti číst učitelka a v knihovně dětičky obsluhuje paní knihovnice. Hoši mají své knihovnice určitě rádi, ale pro aktivní četbu by potřebovali i mužské vzory. Ty se ale vytrácejí, a to nemá nic společného s gender mainstreamingem.

Stárnutí knihovnic a knihovníků

Dalším hrubým prohřeškem Koncepce je konstatování trendu zvyšování průměrného věku pracovníků a pracovnic knihoven a jeho opětovné zařazení mezi slabé stránky. Knihovny prý „chtějí mladé a dynamické!!!“ Člověk pracující delší dobu v knihovnách se nad tím musí útrpně pousmát. Ano, knihovny (mimo jiné) chtějí také mladé a dynamické, ale ne proto, že by nechtěly respektovat všeobecné stárnutí populace či ignorovaly mezigenerační solidaritu, ale prostě proto, že potřebují zajistit nutnou obměnu svého personálu. Už nějaké to desetiletí jsme svědky toho, že mladé a krásné absolventky i dynamičtí absolventi všech stupňů knihovnických škol po ukončení studia většinou nepřichází pracovat do knihoven, ale hledají si své místo v jiném, lukrativnějším oboru. To není výčitka, to je prosté konstatování faktu, se kterým se knihovny musí vyrovnat. Autorka doporučuje, aby se knihovny místo honby za mladými soustředily na age management. Dobrá rada nad zlato, ale to už knihovny samozřejmě a dlouhodobě činí. Koncepce na tuto skutečnost reaguje například prioritou věnovanou celoživotnímu vzdělávání pracovníku knihoven, podporou dobrovolnictví, ale nelze s tím vyřešit vše. Pro knihovny současnosti, je dnes například klíčové, zda se jim podaří získat uživatele z řad dětí a mládeže a samozřejmě si je také dlouhodobě udržet. Zatím co v získávání dětí jsou celkem úspěšné, u mládeže je to podstatně složitější. Mladí lidé se příliš nezajímají o age management nebo gender mainstreaming, ale možná, že by uvítali, aby se jim zaměstnanci knihoven více přiblížili a dokázali kvalifikovaně reagovat například na jejich zájem o hudbu, informační technologie, mobilní komunikaci či sociální sítě. S tím si ale některé babičky obsluhující knihovny (při vší ústě) moc neporadí.

Na závěr Vinohradská kočka doporučuje: „A jak bych napsala koncepci já? Zaměřila bych se na hloubkovou analýzu zaměřenou na postavení žen a mužů v knihovnách. Zanalyzovala bych jednotlivé regiony a našla ta místa, která nejsou obsazená službami a tam bych nadesignovala služby knihoven. Moderní knihovna by měla být komunitní, vzdělávacím, informačním a setkávacím místem.“

Pozorný čtenář jistě objeví v textu Koncepce prioritu, která se věnuje tomuto novému „nadesignování“, je ale škoda, že se budeme muset obejít bez Vinohradské kočky, protože nám nakonec svého příspěvku sděluje: „… jsem ráda, že nepracuji v knihovně, i když… vždycky jsem chtěla knihovnicí a informační pracovnicí být.“

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RICHTER, Vít. Koncepce rozvoje knihoven je genderově nekorektní – možná, přijde i ombudsman!. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 3 [cit. 2019-11-14]. urn:nbn:cz:ik-13832. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13832

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Jsem ráda, že moje kritika Koncepce vzbudila reakci u nejvýznamnější osobnosti současného českého knihovnictví, která je profesně téměř celoživotně spjata s Národní knihovnou ČR (NK), kde pracuje od roku 1971 (SKIP).

Na začátek mě trochu mrzí, že jste v reakci zbytečně nadužíval přezdívku (Vinohradská kočka), pravděpodobně pro zesměšnění, nicméně za to děkuji, pro další podobné případy jsem přezdívku změnila na "petravonkuba". Komentář je tedy přínosem. Díky.

A teď bych s Vámi ráda polemizovala, neměla jsem totiž příležitost při formulování Koncepce tak prostoru využívám nyní.

Vycházet z dat starých více jak sedm let a to v porovnání s daty ještě staršími a postavit na tom strategický výhled do budoucnosti celého oboru a případných dotačních programů se mi nezdá šťastné. Podle mého názoru jsou data neaktuální a proto je koncepce zastaralá, je ovšem možné, že koncepce byla psána tak dlouho, že nám data zestárla (a některé knihovnice jsou už v důchodu a na jejich místech jsou mladice). Nicméně v obou případech tak popis stavu neodpovídá skutečnosti. Nebo ano?

Zmiňujete také, že proběhly diskuze a pracovní skupiny. Účastnila jsem se pár podobných pracovních skupin (na jiné téma a na jiném ministerstvu) a jejich diskuzní úroveň je nízká a kreativní potenciál mizivý. Proto by mě zajímalo, kolik pracovních setkání proběhlo, kdo byl přizván (pouze lidé z NK a MK nebo SKIPu?), jak práce na koncepci probíhaly, jací odborníci a odbornice z jiných oborů byly přizváni?

Další, co mě zaujalo je, že zmiňujete, že je nízká úroveň čtenářské gramotnosti. Jak toto koreluje s koncepcí, co budou knihovny podnikat, aby se gramotnost zvýšila? A opravdu z dat, že dívky mají vyšší čtenářskou gramotnost vyplývá, že že ze čtení se stává ženská dovednost? A to budou nyní knihovny mít v akvizici více kuchařek a knih z růžových knihoven? A nebo proto ten přerod směrem k technologiím, tedy mužskému světu.

Mnohé o vnímání studentek a studentů oboru knihovnictví naznačuje věta "už nějaké to desetiletí jsme svědky toho, že mladé a krásné absolventky i dynamičtí absolventi všech stupňů knihovnických škol po ukončení studia většinou nepřichází pracovat do knihoven, ale hledají si své místo v jiném, lukrativnějším oboru." užití slovního spojení "krásné absolventky" a "dynamičtí absolventi" je tak učebnicový příklad stereotypu, že mi dochází dech. Ale zpátky k obsahu, jak koncepce změní neoblíbenost knihovnického povolání? Sám zmiňujete, že pro absolventy/absolventky je toto povolání nelákavé např. z důvodů finančního ohodnocení. Jak s tímto faktem chcete do budoucna pracovat? Nákupem technologií?

Sám říkáte, že mladí nepřijdou a staří se musí naučit se mladým přiblížit, ale babičky to nezvládnou (pravděpodobně 35% osob, asi byste je měl tedy vyházet), pravděpodobně se vám zmíněný cíl přiblížení nepodaří. Z tohoto důvody bych vycházela z toho, co mám a snažila se krok za krokem zvedat úroveň oboru spolu s redefinicí práce knihovníka. Ale to bych asi potřebovala vědět, kdo v knihovnách pracuje, jak a za jakých podmínek, a hlavně, jaký je jejich potenciál. Ale to vy, při vší úctě k vašim zásluhám, nevíte a neví to ani koncepce.

Vaše glosa mne, bohužel, nepřesvědčila, že koncepce není stereotypní a to nejen směrem k zaměstnankyním 50+, ale také k vlastní budoucnosti knihoven. Nicméně děkuji, že jste reagoval na mojí kritiku.

P.S. Na koncepci jsem nenarazila náhodou. V jedné z neziskových právnických poraden byl tento dotaz vznesen od ženy pracující v knihovně. Koncepci jsme proto okomentovali a zaslali k vyjádření ombudsmanovi. Takže ano, možná přijde ombudsman.

Přeji příjemné léto
petravonkuba alias Vinohradská kočka

registration login password