Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Internet ve Státní vědecké knihovně v Olomouci

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Internet ve Státní vědecké knihovně v Olomouci

0 comments
Autoři: 

Úvodem

Ačkoliv státní vědecké knihovny mají oproti městským či okresním knihovnám poněkud odlišné poslání, v případě zvaném Internet jsme si sobě rovni. Máme podobné otázky a podobné problémy. V minulých číslech seriálu Knihovny v síti byly popsány zkušenosti řady knihoven se zaváděním Internetu a ty naše se příliš neliší. Proto bych chtěl tento článek věnovat detailům a jednotlivostem, které (snad) přispívají ke spokojenosti uživatelů Internetu. V době, kdy tento článek píši (prosinec 1998) a kdy jej budete pravděpodobně číst (leden 1999), dojde ke změně nabídky používání Internetu jak u čtenářů, tak u knihovníků. Zatímco ti první určitě nepohrdnou speciální (nově vybudovanou) studovnou audio–video médií, v jejímž rámci budou mít k dispozici čtyři multimediální počítače (mj. i pro brouzdání se po WWW), na druhé straně i někteří knihovníci vymění své staré železo za nové. Následovat samozřejmě bude patřičné proškolení – zaměřené právě na Internet.

Tolik velmi stručně k současnosti a blízké budoucnosti. Nyní k hlavní náplni.

Spokojený uživatel

Představme si řadového uživatele Internetu (lhostejno, zda se jedná o čtenáře nebo knihovníka) a položme si otázku: Jak přispět k vyšší míře jeho spokojenosti? O odpověď se pokusím v následujících odstavcích.

Hardware a s ním související Výkon samotného počítače je základní a nutnou podmínkou. Chceme-li provozovat Netscape Navigator nebo Internet Explorer, je třeba použít alespoň procesory Pentium a 16 MB RAM. Pokud disponujeme méně výkonnou technikou, přesto nemusíme házet flintu do žita. Existují prohlížeče (sice méně uživatelsky příjemné, ale o to rychlejší), které nám umožní využívat zdroje Internetu i třeba ze starších 80386, 80486, ... Mezi ně patří třeba populární Lynx nebo český Arachne. podpora uživatele Posadit dotyčného k počítači a více se o něj nestarat je nejjednodušší a špatná cesta. K větší efektivnosti práce se osvědčuje: 1. aktivně zjišťovat, co uživatele zajímá 2. pokud má uživatel pouze vágní představu o tom, co hledá, pokusit se ji co nejvíce zpřesnit 3. pravidelně monitorovat s čím uživatelé pracují (např. s pomocí Historie, do které si klienti zapisují navštívená místa) 4. připravit úvodní stránku pro uživatele (určitý druh portálu), která může obsahovat nejčastěji navštěvované stránky, odkazy na vyhledávače, apod. 5. postupně budovat uživatelské profily Nutným přepokladem pro dobrou podporu uživatele je kvalitní služba (platí především v případě čtenářů). Měla by mít povědomí alespoň o: 1. struktuře Internetu a existujících službách (mail, ftp, gopher, telnet, www) 2. architektuře klient–server a způsobu komunikace, který z ní plyne (díky informacím ze stavového řádku klienta se obvykle lehce dozvíme, ve které fázi se právě spojení nachází) 3. možnostech a nastaveních klienta (barvy, české fonty především pro ISO 8859-2, tisk, obrázky, velikost obrazovky – kolik uživatelů má například v NN 3.x stále zapnutou lištu Directory Buttons, ačkoliv ji nikdy nepoužívá) 4. vyhledávácích službách a vhodnosti jejich použití pro daný dotaz 5. vybraných prvcích HTML, které mohou působit uživateli problémy (formuláře, rámce, skripty) Některé věci se sice dají řešit i bez lidské pomoci (třeba s použitím návodu v podobě lokálních HTML stránek), ale větší část podpory ponesou na svých bedrech pracovníci knihovny – a na to je nutné myslet také v jejich pracovní náplni. pravidla Jasná a veřejná pravidla pro používání Internetu jsou základem úspěchu. Od vymezení způsobu placení, přes formy výstupů (tištěné, ukládaní dat na nosiče knihovny) až po restrikci obsahové náplně stránek. Poslední bod se stává občas kamínkem úrazu. Lze sice stanovit pravidlo, které uživatelům zakazuje navštěvovat stránky určitého obsahu (např. pornoservery), ale kontrolovat dodržování takovéhoto pravidla? Aby pracovník knihovny každých pět minut obcházel za zády uživatelů a pečlivě sledoval, zda prohlížená stránka se nenachází na černé listině, není myslitelné. Zkusím Vám dát typ na jeden užitečný freeware, který by Vám takový problém mohl pomoci vyřešit. Jmenuje se Internet Junkbuster Proxy a je možné si jej stáhnout z http://www.junkbuster.com/. Po instalaci a jednoduché úpravě v konfiguračním souboru Junkbusteru, ve kterém zadefinujete zakázané stránky, stačí nasměrovat adresu proxy klienta na Junkbuster. Efekt: při pokusu dostat se na zakázanou stránku se objeví např. stránka Vaší knihovny varující před podobnými aktivitami. Na závěr Cílem článku nebylo poskytnout kompletní kuchařku, jak zvednout spokojenost o 50%, spíše naznačit různé aspekty, které spokojenost ovlivňují. Laskavý čtenář posoudí, jak se mi to podařilo. Veškeré komentáře, dotazy, upřesnění či doplnění ochotně přivítám.
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VOJNAR, Martin. Internet ve Státní vědecké knihovně v Olomouci. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 1 [cit. 2019-12-11]. urn:nbn:cz:ik-10248. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10248

automaticky generované reklamy