Jindra Planková ze Slezské univerzity v Opavě přednesla příspěvek nazvaný "Faktory a prvky systému "Open Access" - uplatnění při komunikaci odborných informací". Své vystoupení zahájila citátem L. N. Tolstého: "Není důležitá kvantita, ale kvalita vědomostí. Je možné mít množství vědomostí, ale neznat to nejdůležitější." Upozornila, že v současné době dochází k zásadním změnám ve společnosti. Ve světě informací hraje důležitou roli informační věda, dále také vědy kognitivní. Narůstá počet volně dostupných poznatků v elektronickém virtuálním prostředí, informace lze vyměňovat velmi rychle. Došlo k významným změnám vědecké komunikace, vědci si začali elektronicky vyměňovat preprinty a postprinty odborných textů.

Význam otevřeného přístupu podle J. Plankové nejlépe vystihuje definice BOAI. Systém otevřeného přístupu je tvořen propojením řady prvků, faktorů a činitelů. Klíčovou roli hrají autoři. Počet autorů přispívajících do otevřených archivů elektronických prací postupně narůstá. Příznivější je situace v oblasti přírodních věd. Pro autory je důležitým faktorem vliv publikované práce - jsou publikovány mnohé studie a výzkumy o pozitivním vlivu otevřeného přístupu na citovanost vědeckých publikací. Hnutí za otevřený přístup již podporuje řada komerčních vydavatelů, a to na základě dvou cest - zelené (autorům je udělováno svolení k autoarchivaci vlastních kopií publikovaných dokumentů) a zlaté (autor nabídne vydavateli článek, redakce zajistí recenzní řízení; uživatel neplatí přístup k textu, náklady nese autor).

Knihovníci otevřený přístup nyní už spíše vítají, může znamenat úsporu prostředků. Otevřený přístup klade na naši profesi nové nároky, související např. se zajištěním integrace zdrojů s otevřeným přístupem s dosavadními službami. Neméně důležitou částí systému otevřeného přístupu jsou koncoví uživatelé - pro ně otevřený přístup představuje určitou svobodu v získávání odborných informací.

J. Planková následně zmínila projekt SHERPA, který byl zahájen v roce 2002 a je zaměřen na výzkum podpory univerzit v zavádění otevřeného přístupu prostřednictvím repozitářů. Důležitým systémem je služba RoMEO, která byla spuštěna v roce 2004. Umožňuje vyhledávat v repozitářích podle názvu vydavatele nebo časopisu. Vydavatelé jsou rozděleni do kategorií podle individuálního přístupu k autoarchivaci.

Mezníkem v otevřeném přístupu se stala dohoda "Compact for Open-Access Publishing Equity", která byla uzavřena v září 2009. Cílem otevřeného publikování není zrušit tradiční prostředky vědecké komunikaci ani ohrozit knihovny, popř. vydavatelský průmysl. Jde o zpřístupnění vědeckých informací ekonomicky efektivně a v co nejkratším čase. Otevřený přístup je však stále na počátku.

(lj)