Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

[CPK3] V čem se shoduje a odlišuje pohled knihoven a uživatelů na Centrální portál knihoven

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

[CPK3] V čem se shoduje a odlišuje pohled knihoven a uživatelů na Centrální portál knihoven

0 comments
Anglicky
English title: 
Comparing the needs of libraries and needs of their visitors in regards to the Central Library Portal
English abstract: 
In this issue of Ikaros, we publish the results of two separate surveys conducted in October 2013 among 1601 respondents and 989 libraries in the Czech Republic. The purpose of the survey was to find grounds for establishing the values in the Central Library Portal, which has been one of the main priorities in the Master Conception for Libraries Development for the years of 2011–2015. This article compares the results in a manner of side-by-side comparison. Among others, the conclusions draft a significant interest of the future users in other than native language documents, simple entry search or use of mobile devices.
Autoři: 

Průzkum uživatelů a průzkum knihoven ve vztahu k Centrálnímu portálu knihoven (CPK) byly koncipovány jako součást jednoho celku[1][2]. Jejich cílem bylo získat informace a reakce na projekt CPK jak od knihoven, které by měly být přímými účastníky projektu a poskytovateli služeb, tak i uživatelů, kteří by v budoucnu měli služby CPK využívat.

Získané informace budou v první fázi využity především pro přípravu podkladů pro zadávací dokumentaci na výběr dodavatele technického a softwarového řešení CPK. Současně budou důležitým zdrojem informací pro přípravu a změn v jednotlivých knihovnách.

Pro lepší pochopení souvislostí a návazností jsme vybrané závěry a zjištění z obou průzkumů vložili do srovnávací tabulky, která umožňuje porovnat názory knihoven a názory uživatelů. Toto srovnání umožňuje velmi snadno zjistit, kde se názory obou nejdůležitějších hráčů shodují nebo si vzájemně vycházejí vstříc, a kde naopak zjišťujeme rozdíly a rozpory, se kterými se bude nutno vyrovnat v průběhu další přípravy a realizace projektu.

Připomínáme, že výsledky obou průzkumů uvádějí v řadě případů pouze základní získané údaje a obecné trendy. Podrobné informace s ohledem na jednotlivé typy knihoven nebo specifické skupiny uživatelů je možno nalézt v podrobných zprávách. Při vzájemném porovnávání je nutno také přihlédnout k tomu, že názory knihoven byly získávány průřezově ze všech typů knihoven, zatímco názory uživatelů byli šetřeny v knihovnách, které se zúčastní pilotního projektu CPK.

Názory knihoven

Názory uživatelů a návštěvníků

Hlavní přínosy a funkce Centrálního portálu knihoven

Jako přínos CPK 75 % knihoven oceňuje „integraci informačních zdrojů na jednom místě“, 62 % knihoven „získání přístupu k dosud nevyužívaným a/nebo neznámým informačním zdrojům“ a 53 % knihoven oceňuje „zjednodušení MVS“.

Systém založený na bázi centrálního vyhledávání dokumentů a informačních zdrojů by ocenilo 83 % návštěvníků knihoven.

Systém CPK by v budoucnu využilo 64 % návštěvníků knihoven. Větší „nadšení“ v tomto ohledu registrujeme u studentů a obecně od osob, které knihovny navštěvují kvůli studiu.

Naopak 29 % osob si myslí, že jim CPK nic nepřinese a nehodlají ho využít.

Pro návštěvníky knihoven je především důležité, aby věděli, zda je potřebný dokument k dispozici. Jako jednu ze dvou hlavních služeb to uvádí 60 % návštěvníků.

Následuje získání seznamu dokumentů (knih, časopisů, článků) k určitému tématu. Tuto službu považuje za důležitou 54 % osob.

Informace o tom, jak dokumenty získat je důležitá pro33 % návštěvníků knihoven.

Jazyky, všeobecné a specializované informační zdroje

Většina specializovaných knihoven (84 %) oceňuje přínos CPK pro prohledávání placených zahraničních zdrojů. Většina veřejných knihoven (62 %) se kloní k názoru, že prohledávání placených zahraničních zdrojů, pro ně nebude přínosné.

Vnímaný přínos systému CPK je silnější u zahraničních odborných zdrojů. Přínosem by v tomto ohledu byl pro 67 % návštěvníků. Opak deklaruje 28 % osob, přičemž se častěji jedná o starší osoby a ty, kteří neovládají žádný cizí jazyk (a nemají tak důvod vyhledávat v zahraničních zdrojích).

Polovina specializovaných knihoven nevidí velký přínos v přístupu ke zdrojům pro obecnou veřejnost (u nás vycházejícím deníkům, týdeníkům a dalším periodikům, přepisům televizního a rozhlasového zpravodajství).

U vyhledávání textů domácích periodik a televizního či rozhlasového zpravodajství by přínos systému CPK ocenilo 56 % osob. Naopak 38 % osob by tuto službu nevyužilo, není pro ně přínosná. Jedná se v zásadě o stejné osoby jako u zahraničních zdrojů.

Většina knihoven (92 %) preferuje služby v češtině, z dalších jazyků oceňují knihovny angličtinu (78 %) a němčinu (56 %). Existuje také třetina knihoven, která by využila služby ve slovenštině a v ruštině.

Všichni návštěvníci preferují využívání informačních zdrojů v češtině, ale čeština je z hlediska využívaných dokumentů zajímavá jen pro 77 % osob. Téměř čtvrtina osob raději preferuje cizojazyčné materiály.

Mezi cizími jazyky jasně dominuje angličtina, kterou ovládá 64 % návštěvníků knihoven. Zároveň má o tento jazyk obdobný podíl osob (59 %) zájem.

Z ostatních jazyků je často využívaným též slovenština (21 %) a němčina (17 %). O tyto jazyky, společně s francouzštinou) je také relativně silný zájem.   

Ochota knihoven obsloužit čtenáře registrovaného z jiné knihovny podporuje 69 % knihoven. Tuto myšlenku nejméně podporují ústřední specializované knihovny (40 % nesouhlasí), skupina pilotních knihoven (33 %) a lékařské knihovny (32 %). 30 % vysokoškolských knihoven neumí na tuto otázku odpovědět. Nejvíce tuto myšlenku podporují knihovny AV ČR a MěK nad 100 tis. obyvatel (75 %) a překvapivě skupiny obecních a nejmenších městských knihoven (69 a 79 %).

S umožněním zasílání výpůjček čtenářům prostřednictvím České pošty nebo jiným doručovatelem souhlasí 58 % knihoven.

O možnost dodání požadovaného dokumentu v tištěné podobě (knihy, časopisy, články) buď do knihovny, nebo domů a to za úplatu má zájem 61 % návštěvníků knihoven.

O možnost dodání požadovaného dokumentu v elektronické podobě (článek, ekniha) za úplatu má zájem 47 % návštěvníků knihoven.

Přes e-shop by si potřebné dokumenty bylo ochotno koupit 58 % návštěvníků knihoven.

Návštěvníci jsou za tyto služby ochotni platit maximálně 50,- Kč.

Specializované funkce Centrálního portálu knihoven

Většina knihoven preferuje jednoduché vyhledávání typu Google nebo Seznam s možností složitějšího vyhledávání.

Pouze jednoduché vyhledávání typu Google, nebo Seznam využívá více než polovina (57 %) návštěvníků knihoven. Alespoň občas využívá složitější vyhledávání 38 % návštěvníků. Jedná se častěji o muže, vysokoškolsky vzdělané a také o osoby, které knihovny navštěvují kvůli práci a zaměstnání.

Polovina knihoven (49 %) nebyla schopna odpovědět na otázku, zda požaduje specializované služby Centrálního portálu knihoven jako je například tagování, možnost nastavení vlastního prostředí, možnost nastavení řazení výsledkové množiny, sdílení výsledků s jinými uživateli, informace o dokumentech nebo doporučení o dokumentech.

V podstatě všechny nabídnuté specializované funkce CPK by využila přibližně polovina návštěvníků knihoven. Nejpopulárnější by byla funkce nastavení vlastního prostředí (57 %) a nejméně funkce sdílení výsledků vlastního vyhledávání (46 %).

Většina knihoven (96 %) uvedla, že jejich uživatelé používají stolní počítače, dále 65 % knihoven uvedlo notebook, mobil používají uživatelé 48 % knihoven a tablet v jedné třetině knihoven (30 %), smartphone 19 % knihoven.

Ke vstupu do CPK by nejvíce osob využilo vlastní notebook (71 %) případně stolní počítač (45 %). Z ostatních možných zařízení by do CPK vstupoval jen menší počet osob – smartphone 16 %, mobilní telefon 13 %, tablet 14 %.

Online platby za služby

Umožnění plateb uživatelů za služby online je nakloněno jen 17 % knihoven. Proti tomuto návrhu se vyslovilo 39 % knihoven.

Zájem o online platby v knihovnách deklaruje polovina 50 % návštěvníků. Pokud by byli lidé ochotni platit online, pak by se nejčastěji (73 %) jednalo o platební kartu.

Sdílení uživatelů a jejich identit v rámci systému knihoven

Polovina knihoven (51 %) souhlasí s tím, aby se uživatel do sítě registroval pouze jednou, z toho 35 % souhlasí spíše váhavě. 21 % knihoven neplánuje svým uživatelům vytvořit tyto podmínky. 28 % knihoven neví.

Ochota obsloužit čtenáře registrovaného v jiné knihovně je podstatně vyšší – 69 % knihoven. V tomto případě tuto myšlenku nejméně podporují ústřední specializované knihovny (40 % nesouhlasí), skupina pilotních knihoven (33 %) a lékařské knihovny (32 %). 30 % vysokoškolských knihoven neumí na tuto otázku odpovědět. Nejvíce tuto myšlenku podporují knihovny AV ČR a MěK nad 100 tis. obyvatel (75 %) a překvapivě skupiny obecních a nejmenších městských knihoven (69 a 79 %).

47 % návštěvníků knihoven používá 2 a více knihoven.

Jen 34 % knihoven je ochotno akceptovat registrace ověřené přes MojeID. Velké procento (43 %) knihoven neví, zda je ochotno tyto registrace akceptovat.

Identifikační službu MojeID zná 35 % osob, přičemž přibližně třetina z nich tuto službu aktuálně využívá (z celkového počtu respondentů 12 %). Do CPK by se pomocí služby MojeID bylo ochotno přihlásit 43 % osob.

Využívání Souborného katalogu ČR a Jednotné informační brány

Jednotnou informační bránu využívá 43 % knihoven pravidelně. Naopak 57 % knihoven, zejména veřejných,  využívá JIB výjimečně až vůbec.

Jednotnou informační bránu zná alespoň podle jména 38 % návštěvníků, častěji ji využívá 5 % návštěvníků.

Souborný katalog ČR aktivně využívá 59 % knihoven. Naopak 41 % knihoven využívá Souborný katalog omezeně nebo vůbec.

Souborný katalog ČR alespoň podle jména zná 45 % návštěvníků knihoven, častěji ho využívá 10 % návštěvníků.

Závěry

  • Výrazná většina knihoven a uživatelů oceňuje přínos a užitek CPK. Největší přínos je spatřován pro oblast studia, výzkumu a odborné práce.
  • Třetina uživatelů se domnívá, že jim CPK nic zvláštního nepřinese. Jedná se zejména to ty, kteří využívají knihovny pro svůj volný čas a zábavu.
  • Oboustranně se předpokládá největší zájem o zdroje a dokumenty v češtině, ale výrazná část uživatelů má zájem nebo bude preferovat zahraniční zdroj.
  • Jeden z nejvýraznějších přínosů je spatřován v oblasti integrace a zpřístupnění zahraničních specializovaných zdrojů.
  • Nadpoloviční většina uživatelů má zájem o dodávání dokumentů ve fyzické i elektronické formě. Za tyto služby jsou ochotni platit maximálně 50,- Kč za transakci.
  • Ochota knihoven poskytovat služby dodávání dokumentů uživatelům z jiných knihoven je značně diferencovaná podle typu knihovny.
  • Obecně je preferováno jednoduché vyhledávání, které umožňují běžné internetové vyhledávače, ale portál musí nabídnout i možnosti sofistikovaného vyhledávání.
  • Polovina uživatelé počítá s využitím specializovaných funkcí CPK (tagování, nastavení vlastního prostředí, řazení výsledkové množiny, sdílení výsledků apod.).
  • Značné množství knihoven s těmito specializovaným službami nemá žádné zkušenosti a nekáže jejich význam posoudit.
  • Zájem využívat CPK pomocí různých mobilních zařízení není příliš velký, ale v budoucnu bude význam těchto zařízení výrazně narůstat.
  • Polovina uživatelů deklaruje zájem využívat online platby za služby knihoven. Na druhé straně jsou knihovny k tomuto způsobu platby značně rezervované. Nakloněno tomuto způsobu platby je pouze 17 % knihoven.
  • Polovina uživatelů běžně využívá dvou a více knihoven. Jedná si o významný impuls na podporu zjednodušení, sjednocení registrace uživatelů a sdílení uživatelských identit.
  • Knihovny jsou k tomuto požadavku diferencované a jejich názory se odlišují s vazbou na typ knihovny.
  • Přibližně třetina uživatelů a třetina knihoven má povědomí o možnosti využití systému MojeID pro registraci uživatelů a sdílení identit.
  • Míra využití Souborného katalogu ČR a Jednotné informační brány ze strany uživatelů je velmi nízká. Příčinou tohoto jevu je především to, že na oba systémy nenavazují žádné přímé služby, které by uživateli umožňovali dostat plný text požadovaného dokumentu.
  • Přibližně polovina knihoven využívá Souborný katalog ČR a Jednotnou informační bránu. Stále existuje hodně knihoven, které tyto systémy neznají a nevyužívají je.
  • Informovanou pro projektu CPK je zatím velmi nízká, třetina knihoven o něm nikdy neslyšela.
  • V souvislosti s přípravou a realizací projektu CPK se knihovny obávají zvýšení výdajů na jeho provoz, technických problémů, zvýšených nároků na pracovní kapacity a neschopnosti technicky zvládnout zapojení do CPK.
Poznámky:
  1. Potřeby uživatelů pro projekt Centrální portál českých knihoven – KNIHOVNY.CZ [online]. Praha: Knihovna AV ČR, ppmfactum research, 1993 [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: http://www.knihovny.cz/wp-content/uploads/2013/11/Pruzkum_uzivatele_vysledky.pptx
  2. RICHTER, Vít a Vladana PILLEROVÁ. Centrální portál knihoven - průzkum potřeb knihoven: Výsledky průzkumu [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2013 [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: http://www.knihovny.cz/wp-content/uploads/2013/11/Zpr%C3%A1va_CPK_2013_12_6.pdf
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RICHTER, Vít. [CPK3] V čem se shoduje a odlišuje pohled knihoven a uživatelů na Centrální portál knihoven. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 1 [cit. 2020-02-25]. urn:nbn:cz:ik-14182. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14182

automaticky generované reklamy
registration login password