Občanské sdružení Archiv výtvarného umění shromažďuje, zpracovává a zpřístupňuje dokumenty a informace o současném – především českém a slovenském – výtvarném umění. Základem tohoto rozsáhlého fondu jsou katalogy autorských a společných výstav, monografie, kulturní a umělecká periodika, knihy, pozvánky, plakáty, fotografie, diapozitivy, tiskové zprávy, výstřižky atd. Za účelem co nejpřesněji podchytit, utřídit a hloubkově (vědecky) zpracovat tyto statisíce dokumentů Archiv od roku 2003 vyvíjí, plní a provozuje vlastní informační systém – abART, přístupný na http://abart-full.artarchiv.cz

Nové uživatelské rozhraní portálu abART je momentálně v testovacím provozu. Záměrem je zpřehlednit výsledky fulltextového hledání.

Atomizace dat v informačním systému abART

Tato relační databáze je založená na atomizaci vkládaných dat (rozkladu na dále nedělitelné jednotky) a na jejich všestranném propojení. Informace (data) nepřebírá jako seznamy či texty, skládá je po částkách, odkazuje se na pramenné zdroje, převážně na dokumenty uložené v Archivu. abART je časově, územně i oborově otevřený, lze v něm zpracovávat informace i z ostatních – nejen uměleckých a kulturních – oblastí. Umožňuje připojení nejrůznějších souborů – textů, vyobrazení, zvukových nahrávek, videí ad. Informace uložené v abARTu jsou volně přístupné, mohou být sdílené a šířené pod podmínkou licence Creative Commons – BY-NC-SA (Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Zachovejte licenci).

Atomizace a provázanost dat umožňuje vytváření specializovaných souborů – přehledy výstav a akcí, soupisy literatury, seznamy typografických či ilustračních prací, obsahy sborníků a časopisů, rejstříky, výročí, jubilea, rodáci, regionální osobnosti apod. Prvky všech kategorií uložené v abARTu (osoby, skupiny, instituce, akce, dokumenty, pojmy) lze díky struktuře databáze nahlížet z několika různých stran. abART se denně aktualizuje, zpracování probíhá on-line. abART je produkt, nástroj a proces. Denně doplňované informace lze automaticky exportovat na webové stránky, do jiných databázových systémů. Jako ukázku Archiv na svých stránkách denně uvádí čtyři náhodně vybraná výročí narození a úmrtí, podmínkou výběru je navíc existence portrétní fotografie.

V polovině června 2014 je v abARTu založeno 121 332 osob, zpracováno 50 445 výstav a akcí, 114 339 dokumentů, vytvořeno 1 436 703 základních vazeb, přičemž zpracovaná je zatím jenom menší část fondu: v posledním roce se výrazně zvýšil počet přírůstků.

Informační systém abART dnes využívá řada cílových skupin – studenti, teoretici umění, kulturní pracovníci, novináři, publicisté, knihovníci, galeristé, sběratelé, nakladatelé, informační centra ad. Měsíční návštěvnost abARTu narůstá, momentálně se pohybuje kolem 25 000. V současné době je na adrese http://www.isabart.org ve zkušebním provozu fulltextová verze, která vychází vstříc uživatelskému komfortu vyhledání, nezahlcuje však irelevantními informacemi jako např. google.

Archiv výtvarného umění

Archiv výtvarného umění (dříve Studijní archiv Galerie H) založil v roce 1984 Jiří Hůla v návaznosti na činnost Galerie H v Kostelci nad Černými lesy, od roku 2003 ho spravuje občanské sdružení. Původní vymezení (české a slovenské výtvarné umění od roku 1939) se brzy rozšířilo, Archiv se všestranně otevřel – časově (staré umění), územně (zahraniční umělci, exil) i oborově. Hlavním zájmem dál zůstává současné české a slovenské výtvarné umění.

Základem Archivu jsou katalogy setříděné do několika oddílů: katalogy samostatných výstav (podle jména autora a doby konání), katalogy společných výstav (podle názvu výstavy), katalogy skupin (podle jména skupiny a doby konání), katalogy výstav a akcí v jednotlivých galeriích (podle obce, názvu výstavní síně a doby konání). Způsob uložení umožňuje zatřídit přírůstky a vyloučit duplicity, pro studijní účely nebo zápůjčkám na výstavy se mohou využívat i dosud nezpracované dokumenty. Zvláštním oddílem je typografická sbírka (asi 20 000 knih) setříděných podle jmen ilustrátorů či grafiků.

Kromě katalogů, monografií, knih a časopisů Archiv shromažďuje, zpracovává a zpřístupňuje i další dokumenty, které se jinde systematicky nearchivují: pozvánky, plakáty, tiskové zprávy, texty, výstřižky, fotografie, diapozitivy, multimediální nosiče, parte, navštívenky ad. Zpracováním pozvánek autorských výstav vzniká reprezentační heslář výtvarníků (nejen známých osobností, ale i regionálních tvůrců a začínajících umělců). Sbírkový fond a abART slouží Archivu k hloubkovému zpracování přehledů výstav a bibliografií pro vydání monografických publikací, kterému se cíleně věnuje (např. Jiří Balcar, Jan Koblasa, Radoslav Kratina, Oldřich Hlavsa, Bohumil Kubišta, Kamil Lhoták, Topičův salon, DOX, Galerie hl. m. Prahy ad.), spolupracuje v nich s nakladatelstvím Gallery, Arbor vitae, s Centrem pro současné umění DOX.Osobní hesla propojuje se stránkami Wikipedie a spolupracuje na databázi národních autorit s NK ČR v oblasti výtvarného umění.

Archiv vedle třídění a archivace dokumentů a plnění databáze abART pořádá samostatně výstavy v Centru současného umění V DOX v Praze Holešovicích v prostorách tzv. Malé věže, pro Geofyzikální ústav AVČR připravuje výstavy cyklu „Setkávání“, podílí se na výstavách jiných galerií. V DOXu, kde buduje a provozuje výběrovou odbornou knihovnu a pracoviště, se od ledna 2013 Archiv zaměřil na komorní prezentaci autorské knihy (galerie Polička/Shelf) jako specifického fenoménu umělecké tvorby, od jara 2014 pořádá také přednášková setkání "V šest v archivu". V Malé věži pořádá také tematické výstavy „Pohled do archivu“, ve kterých návštěvníky seznamuje nejen s bohatstvím a rozmanitostí archiválií (knihy, katalogy, časopisy, pozvánky, plakáty, texty, výstřižky, tiskové zprávy, fotografie, diapozitivy atp.), ale i se způsobem a s výsledky jejich zpracování.

Zakladatel Archivu výtvarného umění Jiří Hůla

Mravenčí práce na databázi abART

Při zahájení poslední výstavy "Pohled do archivu 6 – dětská kniha" promluvil Jiří Hůla o zásadním rozdílu mezi knihovnickým záznamem a záznamem v databázi abART:

V Malé věži pokračujeme ve volném cyklu pohled do archivu, tentokrát vystavujeme část typografické sbírky – dětské knihy. Krásná a dětská literatura, poezie, knihy obecně jsou pro nás, po katalozích, pozvánkách a časopisech, základním zdrojem informací. Našim cílem je podchytit maximum výtvarných umělců. O mnoha zatím víme jenom málo, často pouze jen, že nějakou knihu typograficky upravili, navrhli její vazbu, obálku, vytvořili ilustrace. Informace můžete buď brát – a také se to tak většinou děje – přímo z nějakého hodnověrného pramene – z Tomanova slovníku, z Nové encyklopedie českého výtvarného umění, ze soupisů literatury, anebo je sbírat po kapkách, tak jak to děláme my, vyzobávat z nejrůznějších dokumentů. Někdy to je obtížně...

Při včerejší instalaci jsem také narazili na jeden problém. Knížku o králíčkovi (titul) sice ilustroval Josef Čapek, ale docela jistě to není ten Čapek, který vás zřejmě jako první napadne, bratr Josef Čapek, jak ho máme pracovně ve vkládací verzi naší databáze rozlišeného. V abARTu jsou zatím čtyři Josefové Čapkové, ten námi hledaný (učitel a ilustrátor dětských knih a časopisů) se narodil v roce 1899 v Černovicích v okrese Pelhřimov. Do systému se dostal ze dvou zdrojů, z Kulturního adresáře ČSR z roku 1936 a z publikace Osobnosti Pehřimovska vydané v roce 1997, a nyní přibude ještě vazba na knížku o králíčkovi, které ilustroval. Kapky se tak slévají v potůčky, z kapek je moře – a z haléřů prý jsou miliony...

Údaje o každé nově založené osobnosti a publikaci si ověřujeme v databázích Národní knihovny České republiky. Mimochodem v abARTu je momentálně více než deset tisíc osob, které databáze národních autorit NK ČR neuvádí, a nemůže s nimi tedy pracovat. Josef Čapek (1899–1976) tam je, a podle záznamu v Souborném katalogu NK ilustroval dvě knihy. Řezáčův Poplach v Kovářské uličce (Praha 1954) a Končchung kŭkčang (česky Ze života hmyzu) vydaný v nakladatelství Jŏllin čchäktŭl v korejskem Paju v roce 2012. V Národní knihovně jsou na obě knihy odkazy z konkrétní osoby (Josef Čapek 1899–1976) špatně, ilustroval je bratr Josef Čapek (1887-1945). „Nevím, jestli se mi to povedlo, ale na náhodném a značně krkolomném příkladu jsem chtěl naznačit zásadní rozdílnost knihovnických záznamů evidujících knihy jako předměty, a vědomostní databáze abART založené na atomizaci vkládaných dat a na vazbách mezi nimi.