elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Dimitri Verhulst : Úprdelný dny na úprdelný planetě. Přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková. Praha : Mladá fronta, 2011
Zdeněk Šmíd : O pokroku od boku, aneb, Jak se zdokonalujeme. Praha : Olympia, 2011
Dají se napsat dějiny lidstva, a to od chvíle, kdy náš praprapředek poprvé vylezl z moře, a to tak, aby se vešly do jediné knihy? Nepochybně ano, i když výsledky jsou velmi rozdílné.
Jeden z nejúspěšnějších pokusů podnikl spisovatel H.G. Wells, jeho publikace The Outline of History z roku 1919 u nás vyšla několikrát a pod různými názvy. Oblíbená zde byla zřejmě i proto, že se v ní autor velmi pozitivně vyjadřoval o Československu jako „o nejnadějnějším ze všech nových států středoevropských pod svým presidentem, učencem Masarykem, a s ministrem zahraničí E. Benešem, jedním z nejschopnějších státníků v Evropě“.
Více„Záhady mají věčnou moc těšit a okouzlovat lidskou fantazii. Některé ve svých důsledcích převracejí celý svět naruby, jiné nabízejí drobná intelektuální cvičení v podobě poutavých hádanek, nad nimiž můžete celé hodiny či dny hloubat“.
Více„Všechny ty věže nemají podobnost s ničím jiným a ještě nejspíš se podobají kopulím a minaretům, jež korunují mešity a jiné budovy východního města, a neznám evropského hlavního města, které bychom mohli po této stránce srovnat s tím krásným městem Čech“. Takto popsal roku 1857 jakýsi anonymní autor cestopisu Travers in Bohemia Prahu. K lítosti (nás) všech, kteří obdivujeme islámskou architekturu, ale musíme konstatovat, že ve skutečnosti v Praze zatím žádný skutečný minaret nestojí (na rozdíl od synagog postavených v maurském stylu), k mešitě na Černém Mostě totiž žádný přistavěn být nesměl. Alespoň na čtyři dny ovšem Praha letos svoje minarety získala, a sice na pražském výstavišti, kde byly vztyčeny v rámci expozice letošního čestného hosta – Saúdské Arábie.
VíceMelvyn Bragg: Dvanáct knih, které změnily svět, přeložila Jana Jašová, Praha, Mladá fronta, 2011, 384 s.
Po starších knihách Martina Seymour-Smitha 100 knih, které otřásly světem. Historie myšlení od starověku po dnešek a Hany Primusové Sto nejvýznamnějších knih světové historie[1] letos vyšla další publikace, jež se snaží určit nejvlivnější knihy světa, Dvanáct knih, které změnily svět od Melvyna Bragga (1939), autora četných románů, scénářů, knih pro děti i non fiction.
VíceLipský knižní veletrh, který se konal ve dnech 17. až 20. března a který v těch dnech navštívilo 163 000 návštěvníků, se letos časově překrýval s bouřlivými událostmi v Libyi a v Japonsku, přičemž zvláště japonské zemětřesení se na něm nemohlo neprojevit: tamější tragédii na veletrhu připomínaly peněžní sbírky na pomoc obětem, stánek ekologické organizace Greenpeace nabízel rádce, jak se chovat při jaderné havárii, jaká po neštěstí postihla japonskou elektrárnu Fukušima; udílení cen talentovaným tvůrcům tradičního japonského komiksového žánr Manga předcházela minuta ticha k uctění obětí; i lipský primátor při své zahajovací řeči citoval z románu Christy Wolfové Porucha : zprávy jednoho dne, který reagoval na výbuch elektrárny v Černobylu (na jeho oběti mohou v Lipsku dodnes lidé přispívat do pokladničky ruského pravoslavného kostela svatého Alexeje, který byl postaven na památku 22 000 ruských vojáků padlých v Bitvě národů).
VíceTo, že spisovatel nežije ve vzduchoprázdnu, ale ve společnosti a je závislý na svém publiku, není pro nikoho žádným překvapením. Ne tak samozřejmé a banální je ale to, jak spisovatelé a literatura ovlivňují společnost.
VícePierre Bayard. Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli. Brno: Host, 2010. 203 s. ISBN 978-80-7294-367-8.
„Nikdy nečtu knihu, na kterou mám psát recenzi; člověk je pak příliš zaujatý.“ To je výrok O. Wilda, který si jako motto své knihy Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli zvolil profesor francouzské literatury a psychoanalytik Pierre Bayard. Více