elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Lipský knižní veletrh, který se konal ve dnech 17. až 20. března a který v těch dnech navštívilo 163 000 návštěvníků, se letos časově překrýval s bouřlivými událostmi v Libyi a v Japonsku, přičemž zvláště japonské zemětřesení se na něm nemohlo neprojevit: tamější tragédii na veletrhu připomínaly peněžní sbírky na pomoc obětem, stánek ekologické organizace Greenpeace nabízel rádce, jak se chovat při jaderné havárii, jaká po neštěstí postihla japonskou elektrárnu Fukušima; udílení cen talentovaným tvůrcům tradičního japonského komiksového žánr Manga předcházela minuta ticha k uctění obětí; i lipský primátor při své zahajovací řeči citoval z románu Christy Wolfové Porucha : zprávy jednoho dne, který reagoval na výbuch elektrárny v Černobylu (na jeho oběti mohou v Lipsku dodnes lidé přispívat do pokladničky ruského pravoslavného kostela svatého Alexeje, který byl postaven na památku 22 000 ruských vojáků padlých v Bitvě národů).
VíceTo, že spisovatel nežije ve vzduchoprázdnu, ale ve společnosti a je závislý na svém publiku, není pro nikoho žádným překvapením. Ne tak samozřejmé a banální je ale to, jak spisovatelé a literatura ovlivňují společnost.
VícePierre Bayard. Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli. Brno: Host, 2010. 203 s. ISBN 978-80-7294-367-8.
„Nikdy nečtu knihu, na kterou mám psát recenzi; člověk je pak příliš zaujatý.“ To je výrok O. Wilda, který si jako motto své knihy Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli zvolil profesor francouzské literatury a psychoanalytik Pierre Bayard. Více
Češi se vydávají do Vídně z nejrůznějších důvodů, ale jen málokdo z nich asi tuší, že se kromě světoznámých galerií a vánočních trhů dá v tomto městě navštívit také knižní veletrh s názvem Buch Wien. Konal se letos teprve potřetí , a to na vídeňském výstavišti, kde musel konkurovat souběžně probíhajícímu veletrhu volnočasových aktivit pro důchodce.
Více„Frankfurtský knižní veletrh se odehrál zcela ve znamení Jižní Ameriky“, tak hodnotila překladatelka Anežka Charvátová letošní ročník největšího světového veletrhu s knihami, který se konal ve dnech 7. až 10. října.
VíceVíte, co si s největší pravděpodobností vybavil středověký intelektuál, pokud použil výrazu speculum – zrcadlo? Historik umění Nikolaj Savický soudí, že v takovém případě většinou neměl na mysli zrcadlící kus skla nebo kovu, ale knihu: příručku, kompendium nebo oborovou encyklopedii [1]. Tyto knihy většinou vyjmenovávaly idealizované ctnosti nebo byly kompendii znalostí. Nejčastěji nacházíme toto slovo v názvech právních kodexů, ale také v nadpisech politických traktátů, návodů k příkladnému chování a výjimku netvoří ani Baconův spis o astrologii. Název měl vyjadřovat úplnost díla, tedy skutečnost, že zrcadlí celou šíři probírané látky a zobrazuje ji ve všech proporcích a souvislostech. [2] Německý literární vědec Herbert Grabes píše ve své knize o používání slova „zrcadlo“ (speculum) v názvu knih o tom, že v poslední třetině 16. století začíná být tento výraz stále častěji nahrazován slovem „anatomie“. Pokládá to za příznak toho, že se změnil vztah k objektu zkoumání. Aby se autor dověděl, co je pravda, neváhá již objekt svého zkoumání „rozřezávat a rozkouskovávat“, jeho přístup je mnohem aktivnější než dříve, Grabes tento fakt uvádí také do souvislosti s dobovými pokusy vivisekce. [3]
VíceCarrière, Jean-Claude; Eco, Umberto; Tonnac, Jean-Philippe de. Knih se jen tak nezbavíme. Praha : Argo, 2010. 237 s. ISBN 978-80-257-0266-6
VíceVšechny knižní veletrhy slouží ke sbližování kultur. Dobře patrné je to především na těch velkých, jako na veletrhu ve Frankfurtu, kterého se účastní desítky států a kde jsou tak prostřednictvím knih na jednom místě reprezentováni zástupci skoro všech kontinentů.
Více