nejpozdější
Katsoulis, Melissa. Literární mystifikace: když knihy nejsou tím, čím se zdají být. Praha: XYZ, 2012. 316
Literární mystifikace: když knihy nejsou tím, čím se zdají být se jmenuje kniha bývalé reportérky The Times a nyní novinářky na volné noze Melissy Katsoulisové. Svůj přehled začíná autorka v osmnáctém století u Williama Laudera, který si prý předsevzal prostřednictvím padělků usvědčit z plagiátorství Johna Miltona, a Jamese Macphersona, autora Básní Ossiana. Pokračuje přes značně nesourodé podvrhy, jako bohužel dodnes skutečně nebezpečné Protokoly siónských mudrců (kupodivu bez jakékoli zmínky třeba o Umbertu Ecovi, který se jimi podrobně zabýval) na straně jedné a na straně druhé nevinné „povídačky” Marka Twaina, který později ochotně přiznával, že si je coby reportér vymýšlel.
Více1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete. Praha : Plus, 2011. 960 s ISBN: 0978-80-259-0080-2 (váz.)
Poté, co česky nedávno vyšly publikace jako Cult fiction : průvodce po kultovním románu nebo Slavné romány 20. století: 50 nejvýznamnějších moderních románů, se vloni k českému čtenáři dostává zatím nejrozsáhlejší dílo tohoto druhu: 1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete. Nejde přitom o knihy libovolného druhu, ale pouze o romány; editor Peter Boxall v předmluvě tvrdí, že kniha nabízí „jeden z příběhů, který je možné vyprávět o dějinách románu“.
Více„Tištěné knihy stále fascinují čtenáře, Lipský knižní veletrh po čtyřech dnech končí s potěšitelnou bilancí“. Těmito slovy zhodnotili organizátoři veletrhu skutečnost, že se na výstaviště ve dnech 15. až 18. března letos dostavilo asi o pět stovek návštěvníků více než minulý rok (konkrétně 163 500). I letos se na průběhu veletrhu přirozeně odrazily aktuální politické události: kupříkladu dva Syřané ve stánku nadepsaném Arabské jaro informovali především o událostech v Sýrii a pokojnou formou proti nim protestovali. Veletržní knihkupectví také nabízelo nedávno vydanou biografii Joachima Gaucka, který byl právě v poslední den konání veletrhu podle očekávání zvolen německým prezidentem.
VíceBorges, Jorge Luis: Další pátrání; Dějiny věčnosti. Přeložili Vít Urban, František Vrhel, Martina Mašínová, Jan Hloušek, Mariana Machová. Praha: Argo, 2011. 412 s. Spisy; 3. ISBN 978-80-257-0437-0.
Zatímco hlavní beletristické texty slavného argentinského spisovatele Jorgeho Luise Borgese (1899 – 1986) už česky vyšly (některé i několikrát), v loňském roce se k českým čtenářům konečně dostal kompletní překlad jeho dvou esejistických knih Dějiny věčnosti z r. 1936 a Další pátrání z r. 1952. Pro úplnost připojme, že již dříve byly publikovány některé eseje časopisecky (především ve Světové literatuře) a ve slovenském výboru (Borges ústne: prednášky a eseje).
VíceDietrich Schwanitz: Vzdělanost jako živý dialog s minulostí: vše, co musíte vědět, chcete-li rozumět přítomnosti. Přeložili Daniela Petříčková a Miroslav Petříček. Praha: Prostor, 2011. 551 s.
VíceAntonín Přidal: Potulky knihami a časem. Brno : Barrister & Principal, 2011. 288 s.
Z pořadů, které vysílal Český rozhlas, patřily k mým vůbec nejoblíbenějším bezkonkurenčně Potulky knihami a časem od spisovatele, překladatele, publicisty a vysokoškolského pedagoga Antonína Přidala (1935). Jelikož tento cyklus patřil k těm, jejichž nahrávky se z webových stránek rozhlasu nedají stáhnout, s o to větší radostí jsem přijal to, že letos alespoň část (přibližně jedna třetina) těchto textů vyšla ve stejnojmenné knize.
VíceJediismus – to je název nového náboženství, které je u nás podle výsledků sčítání obyvatel na vzestupu. I když podle některých jde jen o recesi, tuto víru prý vyznává 15 070 obyvatel Česka (a v čerstvém výzkumu české mládeže dokonce jediismus mezi nekřesťanskými náboženstvími zvítězil). Méně známé je pak to, že na sociální síti Facebook vznikly i skupiny jako Krhútská národnost[1], Sčítání lidu 2011 - Náboženské vyznání, věřím v "Járu Cimrmana" nebo jiná s názvem Bokononismus uvedu jako svou víru při sčítání lidu 2011.
VíceTrávníček, Jiří. Čtenáři a internauti : obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Brno : Host, ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2011
Těm, kteří sledují česká média, jen stěží mohlo uniknout, že literární vědec Jiří Trávníček (1960) vydal knihu Čtenáři a internauti : obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010), jež přináší výsledky druhého reprezentativního výzkumu čtenářů a čtení v České republice (výsledky prvního výzkumu byly představeny v knize Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007)). S autorem už proběhlo několik rozhovorů a objevily se i recenze[1], tak jen stručně shrňme: podle Trávníčka statistiky nadále ukazují, že na rozdíl od jiných zemí není u nás tak velký rozdíl mezi městy a venkovem, tedy mezi vzdělanější a méně vzdělanou částí populace. Čtení u nás neklesá s věkem. Dobře fungují knihovny. Naše domácí knihovny obsahují v průměru více knih než jinde. Kulturní samozřejmostí velké části populace je knihy používat jako dárek. A 6,5 procent populace přečte za rok více než padesát knih.
Více