Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

2. ročník konference Digitálna knižnica

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

2. ročník konference Digitálna knižnica

0 comments

Druhý ročník konference Digitálna knižnica se uskutečnil ve dnech 27. – 29. dubna 2008 v Hotelu Družba v Jasné v Demänovské dolině na Slovensku. V programu i dramaturgii konference se odrazila zkušenost organizátorů s prvním ročníkem, konaném v říjnu 2007, program byl velmi vyvážený, pro každý příspěvek byl dostatečný časový prostor a zařazení odpolední panelové diskuse oživilo celkovou atmosféru akce.

Již na podzim roku 2007 bylo z programu znát, že Slovenská republika se od dlouhodobé přípravy celonárodního projektu digitalizace kulturního dědictví blíží do finále. Letos na jaře vystoupil Dušan Katuščák, generální ředitel Slovenské národní knihovny, s prezentací „Digitalizácia v teórii a praxi“, kterou připravil spolu s Alenou Kulíkovou z firmy Microform. Seznámil v ní posluchače s konkrétními cíli i harmonogramem budování slovenské digitální knihovny. Projekt se daří realizovat díky finanční dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie a kromě Slovenské národní knihovny na něm participují další vědecké a akademické knihovny. Dotace umožní modernizaci, výstavbu a rekonstrukci prostor, dobudování a modernizaci infrastruktury knihoven, informačních a komunikačních technologií, vytvoření vnitřních podmínek na poskytovaní nové generace knihovnických a informačních služeb pro vědu, inovace, kulturu, průmysl a služby. Tento projekt nezahrnuje pouze digitalizaci kulturního dědictví – historických slovacik, ale byla zmíněna i digitalizace aktuálních vědeckých dokumentů. Při výběru dokumentů nad rámec slovacik předpokládá pracovní tým digitalizaci na doporučení specializovaných pracovišť. Pracovní plán je rozpracován až do roku 2013, a D. Katuščák uvedl, že bude zdigitalizováno 3,5 mil. objektů. Typologie dokumentů je převzata z thesauru HEREIN, bude vytvořeno 350 nových pracovních míst a budou vybudována tři nová digitalizační pracoviště. V projektu se počítá částečně i s převzetím výsledků komerčních projektů digitalizace, v současné době probíhá jednání o převzetí již digitalizovaných slovenských deníků (od roku vydání 2003).

Do projektu jsou zahrnuty i záznamy rozhlasu a televize. Zde projekt naráží na omezení geografického umístění příjemce dotace, neboť ta není určena pro hlavní město a právě v Bratislavě sídlí hlavní televizní společnosti. Součástí projektu je i webarchiv, který umožní uložení tzv. e-born dokumentů; podobně jako v ČR však chybí zákon o povinném výtisku elektronických dokumentů.

Zajímavé byly i první konkrétní zkušenosti řešitelů se spoluprací více typů institucí, např. zdůvodnění názvu digitální knihovny Memoria slovaca. Pro odborníky z muzeí nebo dalších institucí je zavádějící použití termínu „knihovna“, neboť si představují tradiční „půjčovnu“ knih, v lepším případě se jim zdá, že je to problematika ryze knihovnická. Proběhl již průzkum o stavu digitalizace objektů, který přinesl zjištění, že i když některé objekty jsou již digitalizované, není často zabezpečeno standardizované a bezpečné uložení. Další okruh problémů se otevírá při projektování digitalizace archivních dokumentů, které spadají (stejně jako v ČR) do rezortu ministerstva vnitra. Z perspektivy dlouhodobého uložení je také pouze teoreticky znám problém migrace dat a lze očekávat mnohá překvapení. Při testování bylo zdigitalizováno 14 tis. dokumentů. V rámci projektu je testován software pro repozitář a zdá se, že dále nebude rozvíjeno řešení systémem Vital (producent VTLS), ve hře je spíše Fedora (software s otevřeným zdrojovým kódem) s nadstavbou Muradora.

Portál Memoria slovaca bude prostřednictvím protokolu OAI-PMH spolupracovat s Evropskou knihovnou (TEL). Ředitelkou projektu byla ustanovena Katarína Krištofová. D. Katuščák rovněž představil celý tým projektu, který zahrnuje odborníky různých specializací – informatiky, knihovníky, ekonomy i právníka. Důvodem, proč se ve svém článku o konferenci Digitálna knižnica 2008 věnuji tak podrobně vystoupení D. Katuščáka, je to, že se jednalo o zásadní příspěvek, který vnesl do celého jednání konference zcela nový parametr a nemohu zastírat, že pro české účastníky bylo poněkud deprimující porovnání domácí situace se slovenskou.

Stav věcí v ČR shrnula Bohdana Stoklasová (Národní knihovna ČR, dále též NK ČR) ve svém příspěvku „Koncepce české národní digitální knihovny a první zkušenosti s budováním centrálního digitálního repozitáře v NK ČR“. B. Stoklasová informovala o interním auditu, který v rámci účasti v evropském projektu Digital Preservation Europe (DPE) a The Digital Curation Centre (DCC) realizovala NK ČR v polovině loňského roku. K této problematice bude v říjnu 2008 uspořádána v NK ČR konference. Při auditu použila NK ČR nástroj Drambora. Audit podle tohoto standardu není zaměřen pouze na softwarové nebo hardwarové zabezpečení, ale také například na organizační aspekty řešení. Na základě auditu provedla NK ČR několik opatření - zahrnutí digitalizace do strategických priorit NK ČR, adekvátní zohlednění ochrany a zpřístupnění ve statutu organizace, vznik samostatného odboru a technologické posílení. Bohužel nejpalčivější otázku financování projektu zatím NK ČR nemůže vyřešit, hledají se zdroje v projektech Evropské unie, stále je marně žádáno o přijetí koncepce vládou ČR. B. Stoklasová v úvodu připomněla projekty Ministerstva kultury, které umožnily digitalizaci rukopisů a vzácných tisků, chybí však zabezpečení centrálního repozitáře.

Další příspěvky konference se věnovaly evropským projektům, z příspěvku Jill Cousins nazvaného „Europeana : vytváranie digitálnej knižnice digitálnych knižnic“ vyplynulo např. i to, že je v přípravě projekt Europeana Tech, který bude zaměřen na užití a služby digitálních knihoven. Z příspěvků zaměřených na technické, technologické a organizační řešení digitálních repozitářů, kterým bylo věnováno především dopoledne třetího dne konference, vyplynul současný akcent na kvalitu a podrobnost metadat, vytvoření dostatečně kapacitního a technicky rozšiřitelného řešení. V otázce výběru softwaru se přikláněli všichni přednášející k řešení z domény OSS (software s otevřeným zdrojovým kódem, byly zmiňovány D-Space a Fedora). V tomto směru bylo pro některé z nás překvapivé sdělení Martina Lhotáka (příspěvek „Vývoj open source systému pro digitální knihovnu Kramerius“), že systém Kramerius bude vyžívat právě software Fedora.

Cílem tohoto příspěvku není komentovat všechny přednášky, podle sdělení pořadatelů budou prezentace na webu konference dostupné cca do měsíce. Dovoluji si však ještě zmínit o panelové diskusi „Digitálna knižnica: Výzva alebo hrozba“, které bylo věnováno odpoledne prvního dne a která není nijak dokumentována.

Účastníci diskuse byli jak předsedající panelisté, kteří odpovídali na nejrůznější otázky moderátorek diskuse Radky Římanové a Štěpánky Žižkové, tak všichni účastníci konference. Mezi panelisty byli zařazeni Dušan Katuščák (Slovenská národná knižnica), Bohdana Stoklasová (Národní knihovna ČR), prof. PhDr. Soňa Makulová, PhD. (Filozofická fakulta Univerzity Komenského Bratislava, Katedra knižničnej a informačnej vedy), Jill Cousins (The European Library) a Neil Jefferies (Oxford University Library Services).

Diskuse započala názory panelistů, v čem pro ně digitální knihovna představuje výzvu anebo hrozbu. Mezi výzvami byly zmíněny možnosti zpřístupnění velkého objemu i typů informačních zdrojů, zpřístupnění v celé síti Internet, změnu vztahu mezi knihovnou a koncovým uživatelem, nutnost rozšíření informační gramotnosti uživatelů i směrem k digitálním knihovnám a velkou výzvou je také udržení si náskoku v poskytování informačních zdrojů knihovnami před komerčními poskytovateli. Hrozbu pro digitální knihovny představuje omezení dané copyrightem, zabezpečení trvalého zpřístupnění (na „věčné časy“) a zařazení elektronických dokumentů do legislativy věnované povinnému výtisku.

Další otázka směřovala do publika, její znění bylo následující: „Používáte ke své práci nějakou digitální knihovnu? Jste jejími uživateli?“ Ukázalo se, že účastníci konference nejčastěji pracují na svém vlastním projektu digitální knihovny, i když jako informační zdroj pro další vzdělávání byla např. zmíněna digitální knihovna kvalifikačních prací Masarykovy univerzity v Brně. Dalším tématem bylo porovnání komerčního a „státního“ přístupu k budování digitálních knihoven.

Komerční organizace neřeší problém dlouhodobé archivace, vybírají k digitalizaci aktuální informační zdroje s tzv. kratším obchodním (business) cyklem. Naproti tomu akademické instituce řeší archivaci souběžné i retrospektivní národní bibliografie, otázky uchovávání dokumentů, změnu formátů a jejich vývoj. Diskutující se shodli, že komerční a nekomerční digitální knihovny si nekonkurují. Ani ono pojetí „státní“ = zadarmo, „komerční“ = za poplatek není přesné, neboť zpoplatnění zpřístupnění digitálních objektů podle autorského zákona se předpokládá i v nekomerčních digitálních knihovnách.

Účasníci diskuse připomněli, že se otevírají nové možnosti marketingu „státních“ digitálních knihoven, neboť volně přístupné plné texty nebo metadata umožňují prohledávání z různých portálů a vyhledávačů (samozřejmě byl zmíněn vyhledávač Google). Proběhla krátká diskuse zaměřená na otázku, zda zpřístupněné katalogizační záznamy v Google mají pozitivní efekt na marketing knihoven. Názory na relevanci takto vyhledaných záznamů nebyly jednoznačné.

Účastníci panelové diskuse se shodli, že není problém v samotné digitalizaci dokumentů, ale především ve zpřístupnění celé digitální knihovny uživatelům – rozhraní musí vycházet z potřeb uživatelů, důležitou roli hrají metoda organizace obsahu a interoperabilita (např. zmíněná spolupráce se s Googlem, soubornými katalogy). Rozhodující pro pozitivní přijetí digitální knihovny je pak rychlý přístup k primárnímu dokumentu. Problémem, který spojuje tradiční katalogizaci a digitální knihovny, jsou typografické chyby (metadata), případně nekvalitní digitalizace. Byla diskutována problematika kontrol, která je pro projekt budování digitalizace nutným a nákladným „zlem“. Jedním z řešení je využití stávajících katalogizačních záznamů pro generování metadat, kdy záznamy katalogu již prošly revizí a lze je považovat za bezchybné.

Chyby jsou přirozenou součástí života, k jejich odstranění je nutná standardizace termínů a možnost nabízení alternativ hledaných výrazů (např. funkce Google „neměli jste na mysli …“). Nejnákladnější je kvalita OCR, toto zjištění vyplynulo ze studie IBM pro Francouzkou národní knihovnu. Je nutné si položit otázku, k čemu chceme OCR využít, a podle toho uvážit, kolik investovat do této části digitalizace.

Digitalizace jako hrozba pro knihovníky a zánik jejich povolání rozpoutala podnětnou diskusi. Zúčastnění se shodli, že knihovníci nevymřou. Stále je ještě před námi úkol informačního vzdělávání. Tradiční knihovna se stává zdrojem výzkumu, který slouží k budování digitálních knihoven, ale charakter práce „digitálního knihovníka“ se liší od práce tradičního knihovníka, který se stává především konzultantem a pomáhá ve výběru dat pro digitalizaci, zabývá se marketingem digitální knihovny.

Na závěr se moderátorky zeptaly všech přítomných, zda preferují čtení digitální dokumentů přímo z obrazovky počítače nebo si tyto dokumenty tisknou. Z větší části odpovědi panelistů zazněly ve prospěch tištěných dokumentů, nicméně podstatné byly i hlasy upozorňující na to, že tento postup práce vychází z tradiční organizace práce nebo studia. Pokud má však pracovník být mobilní, pak je nutné, aby do svého portfolia zařadil i dovednost vnímat text z obrazovky. Jedná se však i o generační problém.

V závěru panelové dískuse Petra Pejšová a Martina Pfeiferová (obě ze Státní technické knihovny) shrnuly výsledky diskuse. Panelová diskuse přinesla jednoznačný, nijak překvapivý závěr, že digitální knihovny rozšiřují portfolio nabídky práce všem, kteří se zajímají o rozvoj informačních služeb.

V rámci konference proběhla též samostatná sekce Média verejnej služby a digitalizácia, jež byla věnována problematice digitalizace archivu televize.

Domnívám se, že druhý ročník konference Digitálna knižnica v Jasné pod Chopkom přinesl všem účastníkům příjemnou platformu pro tříbení vlastních názorů i získávání nových poznatků. Z hlediska knihovnického pak lze říci, že se jednalo i o akci, které se společně účastní knihovníci i odborníci z oblasti informačních technologií a překvapivě nalézají společnou řeč. I to je jednou z výzev současného vývoje knihovnictví.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŘÍMANOVÁ, Radka. 2. ročník konference Digitálna knižnica. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 6 [cit. 2019-12-10]. urn:nbn:cz:ik-12850. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12850

automaticky generované reklamy
registration login password