Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

„Just-in-case“ versus „just-in-time“ aneb Vyřešily to peníze...

Čas nutný k přečtení
11 minut
Již přečteno

„Just-in-case“ versus „just-in-time“ aneb Vyřešily to peníze...

0 comments
Současné ekonomické problémy ovlivňují stále výrazněji i činnost knihoven financovaných státem. Některých knihoven se restriktivní opatření v oblasti výdajové stránky státního rozpočtu a následné vládní "balíčky" dotkly významně již v průběhu letošního roku, ostatní pak zřejmě pocítí problémy s nedostatečnými finančními zdroji v roce příštím. Nechci být špatným prorokem, ale nezdá se, že by vládní návrh rozpočtu a problémy s klesajícím kursem české koruny mohly v někom vyvolávat radostná očekávání, že příští rok na tom budou knihovny lépe. Nesmíme zapomenout ani na to, že školství a kultura patří mezi oblasti, na nichž se u nás s oblibou šetří, nejen dnes. Ve 30. letech například se nejspíš také vláda snažila ušetřit na nepravém místě - doporučuji přečíst zajímavou stať Karla Čapka "Starost o university" z roku 1933 (a nejen ji) [1].

Mají-li se knihovny na straně jedné vypořádávat s problémy z minulosti a na straně druhé jakžtakž držet krok s vývojem ve světě, především ve využívání moderních informačních technologií, je zřejmé, že jsou oblasti, v nichž by jakákoliv (hlavně nedobrovolná) úsporná opatření působila z hlediska budoucnosti velmi negativně. Ústřední knihovna VŠB-Technické univerzity Ostrava (dále jen ÚK VŠB-TUO) patří mezi ty knihovny, které po letech relativního nárůstu finančních prostředků (nejen na nákup knihovního fondu) postihlo velmi výrazně krácení příspěvku v oblasti neinvestičních výdajů už v tomto roce (pochopitelně jako důsledek výše státního příspěvku přiděleného na rok 1997 celé univerzitě). Stejně jako univerzita musí i v těchto podmínkách plnit své poslání, nesmí ani její knihovna přestat sloužit svým uživatelům. Musí se tedy ve své činnosti s negativními dopady stále více se snižujících finančních prostředků nějak rozumně vyrovnat, aniž by došlo k omezením v rozsahu zpřístupňovaných informačních zdrojů.

Vzhledem k tomu, že nejvýznamnější položkou rozpočtu knihovny jsou prostředky na doplňování knihovního fondu, je pochopitelné, že rozpočtové škrty nejvíce postihly právě tuto oblast. Jinde totiž ani škrtat nejde, má-li knihovna fungovat. ÚK VŠB-TUO poskytuje svým registrovaným uživatelům (jsou jimi v naprosté většině studenti univerzity) služby bezplatně (s výjimkou reprografických služeb) a s minimálními rozdíly v rozsahu poskytovaných služeb ve vztahu k jednotlivým kategoriím uživatelů (včetně veřejnosti). Nemá vcelku možnost získat další finanční prostředky, jimiž by alespoň částečně hradila některé nezbytné výdaje související například s výpůjčními službami. (Jen pro zajímavost - před několika dny počet registrovaných uživatelů dosáhl čísla 10 000.)

Rozhodování o tom, kde lze ušetřit, bylo vcelku jednoduché, poněkud obtížnější však bude dostát slibu, že uživatelé nebudou o své informace ochuzeni. Je zřejmé, že i s omezenými prostředky musí knihovna pokrýt nákupem fondů profil univerzity, neboť ztráty by se dotkly negativně jak pracovníků, tak studentů univerzity. Rozhodování o tom, co nakupovat a co získat pro uživatele jiným způsobem, bylo nutné rozdělit jednak na knihy a periodika, jednak na domácí a zahraniční literaturu. Centralizace knihovnicko-informačních služeb (na univerzitě existuje jen jedna knihovna, která poskytuje knihovnicko-informační služby 6 fakultám a dalším pracovištím univerzity) situaci usnadnila a zjednodušila. Stejně tak jako dodržování stanovených pravidel v doplňování knihovního fondu i ve způsobech jeho zpřístupňování (např. časopisy nejsou mimo knihovnu půjčovány od r. 1991).

Českou (a do jisté míry i slovenskou) knižní a časopiseckou produkci je nutné i s omezenými finančními prostředky nakupovat v plném rozsahu, úspory se proto dotýkají pouze počtu nakupovaných duplikátů, respektive multiplikátů. Zpřístupnění nově vydávaných českých a slovenských knih i časopiseckých zdrojů alternativními formami nepřipadá v úvahu už proto, že se jedná ve většině případů o studijní literaturu. Uživatelé knihovny si však budou muset zvyknout na zkrácené výpůjční lhůty a na větší rozsah pouze prezenčně zpřístupňovaných dokumentů.

Omezovat nebo rušit nákup nově vydávaných zahraničních knih by bylo velmi krátkozraké, a proto došlo k omezení pouze v hloubce retrospektivy: v současnosti jsou z prostředků knihovny nakupovány pouze knihy vydané v letech 1996 a 1997 (s příslušným posunem v následujících letech). Knihy staršího data nezbude než zajišťovat prostřednictvím (mezinárodní) meziknihovní výpůjční služby nebo nakupovat z mimorozpočtových zdrojů (granty, Tempus apod.), jež mají k dispozici konkrétní pracoviště univerzity.

A nakonec se dostávám k zahraničním časopisům, které jsou hlavním důvodem mého příspěvku. Náklady na předplatné ukrajují každoročně z rozpočtu knihovny největší část. Přitom tituly, které knihovna může odebírat, ani zdaleka nepokrývají požadavky a představy uživatelů (v tomto případě především zaměstnanců univerzity) o tom, co by v knihovně pro jejich obor mělo být k dispozici. Díky informacím na Internetu a díky stále větší dostupnosti bibliografických bází dat roste informovanost koncových uživatelů o tom, jaké informace byly publikovány v časopisech na témata, jež je zajímají. To se projevuje neustálým nárůstem požadavků na meziknihovní výpůjční služby, a to i bez toho, že by docházelo k omezování odběru zahraničních periodik. Proto i náklady knihovny na meziknihovní výpůjční služby (většinou ovšem za kopie časopiseckých článků) každoročně rostou. Bylo také nutné hledat nové cesty a často i nové partnery v zájmu rychlého a kvalitního vyřizování požadavků uživatelů.

Současná praxe meziknihovních výpůjčních služeb v České republice bohužel celkově příliš nepřeje požadavkům na rychlost a kvalitu. Neustálé dohadování o tom, zda za služby MVS platit (za co, kdo, komu, kolik a proč), rozvažování o tom, zda jsou služby MVS standardní či nadstandardní složkou jejich činnosti, určitá neochota pružně reagovat na možnosti, které pro komunikaci v rámci MVS nabízí síť Internet, to všechno jsou věci, které neprospívají rychlému a účinnému řešení problémů spojených s nedostatkem finančních prostředků na nákup knihovního fondu. Přesto je nutné spolehnout se především na (mezinárodní) meziknihovní výpůjční služby, chtějí-li knihovny zaplnit mezery vzniklé hlavně rušením odběru zahraničních periodik.

Dostupnost informací o tom, co je obsahem periodik (nakladatelské zdroje na Internetu, báze dat apod.), i možnost relativně rychle zajistit uživatelům články podle jejich informačních potřeb, ať už prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby nebo služeb typu "(electronic) document delivery", vedla k rozhodnutí, že tou částí knihovního fondu, která bude postižena úspornými opatřeními, budou právě zahraniční periodika. Stanovení kritérií pro zrušení konkrétních titulů však bylo velmi problematické, protože každá fakulta si hájí svoje tituly, pochopitelně už s ohledem na to, že i dosavadní odběr je velmi omezený. Bylo proto nutné zvolit spíše formální kritéria, nikoliv tematická. Těmi byly nakonec cena a dostupnost zrušených titulů v příštím roce - buď v knihovnách v ČR nebo v prostředí Internetu na WWW serverech nakladatelů. ÚK VŠB-TUO se přitom zavázala k tomu, že zajistí uživatelům dostupnost informací o obsazích periodik, jejichž odběr nebude pro příští rok obnoven, a následné dodávání kopií článků podle požadavků uživatelů.

Pokud jde o dostupnost časopisů v knihovnách v České republice, je pro nás hlavní oporou Státní technická knihovna v Praze. Koneckonců je to jediná knihovna, jejíž objednávku pro rok 1998 jsme v okamžiku rozhodování znali. Navíc jsme díky službám této knihovny skutečně schopni garantovat uživatelům rychlost (v současnosti do 24 hodin od převzetí žádosti od uživatele) a kvalitu vyřízení jejich požadavků, samozřejmě nejen u titulů, které patří mezi ty, jež naše knihovna v příštím roce nebude odebírat. Služby, jež mám na mysli, se týkají poskytování digitálních kopií prostřednictvím uživatelského konta v rámci INVIK-STK. ÚK VŠB-TUO je knihovnou, která se podílela na testování provozu této služby od dubna letošního roku. Do dnešního dne jsme tímto způsobem vyřídili k plné spokojenosti 373 žádosti o kopie časopiseckých článků ve formátu PDF. Nezbývá než věřit, že tato služba bude i nadále fungovat stejným způsobem. Její nespornou výhodou je pro nás i cena poskytovaných kopií, protože jiné způsoby získávání primárních dokumentů jsou podstatně dražší (jak vyplyne z dalšího textu příspěvku).

Pokud jde o další možnosti získávání informací o časopisech, které knihovna nemůže z finančních důvodů nadále odebírat, jsou v podstatě dvě, na něž je možné se spolehnout:

1. báze dat, které kupuje knihovna na CD-ROM,
2. nakladatelské zdroje na Internetu.

Pokud jde o báze dat na CD-ROM, jsou to především dva základní zdroje - COMPENDEX a EconLIT. V nich najdou uživatelé, byť s určitým zpožděním mj. i díky čtvrtletní aktualizaci CD-ROM verzí, informace o nově publikované základní časopisecké literatuře v oborech, které jsou předmětem studia na naší univerzitě. Přístup k bázím dat je uživatelům z VŠB-TUO umožněn díky jejich zpřístupnění na serveru Ultra*Net z jejich pracovních stanic i z pracovních stanic ve studovnách knihovny. Dostupnost sekundárních informací byla jednou z podmínek zachování přístupu uživatelů k informačním zdrojům, a proto se úvahy o úsporných opatřeních nedotkly odběru bází dat, které knihovna svým uživatelům nabízí (nejsou to samozřejmě jen ty dvě výše uvedené báze dat).

Nakladatelské servery na Internetu, především v prostředí služby World Wide Web, jsou dalším významným zdrojem informací (nejen) o časopisecké literatuře. Uživatelé knihovny mají opět k Internetu přístup jak v knihovně, tak samozřejmě z kteréhokoliv počítače připojeného k síti univerzity a vybaveného potřebným programovým vybavením. Zhruba polovina časopiseckých titulů odebíraných v současnosti knihovnou má dnes v určité podobě svůj elektronický ekvivalent nebo doplněk na Internetu. Mezi nimi i řada těch nejžhavějších kandidátů na zrušení odběru z důvodu vysoké ceny (uvádím jen několik příkladů):

Biodegradation

Expert Systems

Computational Materials Science

Computer-Aided Design

Computer Communications

Distributed and Parallel Databases

Environmental Science and Technology

European Journal of Engineering Education

Intermetallics

International Journal of Coal Geology

International Journal of Fatigue

International Journal of Mineral Processing

International Materials Reviews

Ironmaking & Steelmaking

Journal of Mathematical Economics

Journal of Metamorphic Geology

Metallurgical and Materials Transactions, A

Metallurgical and Materials Transactions, B

Pure and Applied Optics

Sensor Review

Díky informacím na Internetu mají (a hlavně budou mít) uživatelé možnost sledovat, co je obsahem časopisů - samozřejmě nejen těch, které odebírá, odebírala či bude odebírat naše knihovna. Zbývá jen několik "maličkostí". Především naučit uživatele pracovat s informacemi jiným způsobem, než byli doposud zvyklí. A pak zajistit primární dokumenty, které si na základě těchto informací vybrali.

Pokud jde o zajišťování primárních dokumentů, nabízí se dnes řada možností: od meziknihovní výpůjční služby přes služby "(electronic) document delivery" až po plné texty elektronických verzí časopisů (nejen) na WWW. Nejlevnější, ale také z hlediska kvality (především pokud jde o rychlost vyřízení) nejméně výhodnou (až na výjimky samozřejmě - doufám ovšem, že se situace bude měnit k lepšímu), cestou je samozřejmě meziknihovní výpůjční služba. Všechny ostatní cesty jsou finančně velmi náročné. U nakladatelských zdrojů na WWW, které by mohly být nejvhodnějším a nejrychlejším způsobem přístupu k dokumentům, je nevýhodou nutnost předplatného na celý časopis dostupný v elektronické podobě. Ideální by byla možnost přístupu k jednotlivým časopiseckým článkům, i když je jasné, že by i cena těchto jednotlivých článků nebyla nízká. Nezbývá než doufat, že se v budoucnu změní licenční politika nakladatelů i platební schémata. Zatím, jak je možné si ověřit na domovských stránkách nakladatelů, se cenová politika jednotlivých nakladatelství liší. Zatímco např. nakladatelství Springer nabízí elektronické verze svých časopisů za nižší ceny, včetně zvýhodněných cen pro akademické instituce, jiná nakladatelství mají shodné ceny pro tištěné i elektronické verze periodik, nebo umožňují přístup k plným textům elektronických časopisů jen jako doplněk předplatného tištěných verzí.

Následující odkazy jsou výběrem dostupných zdrojů a služeb, které lze využít pro získávání plných textů primárních dokumentů, ať už klasickou cestou nebo v elektronické podobě.

V žádném případě nejde o vyčerpávající přehled, lze je však využít jako určitý odrazový můstek pro rozhodování o tom, jakým způsobem zajišťovat služby uživatelům s omezenými finančními prostředky, avšak díky moderním informačním technologiím s velkým výběrem a relativním komfortem - jak pro knihovníky, tak pro uživatele jejich služeb. Je pochopitelné, že pro knihovnu je nejjednodušší (?) cestou k uspokojování potřeb uživatelů doplňování vlastního knihovního fondu. Princip "just-in-case", tj. budování rozsáhlých knihovních sbírek na klasických médiích (knihovna jako skladiště), tak aby byly dokumenty k dispozici pro případ, že by je někdo mohl potřebovat, je cestou z nejrůznějších důvodů pro naprostou většinu knihoven nemožnou. Nezbývá tedy než věnovat se zpřístupňování informací uživatelům na principu "just-in-time". Knihovníci musí být schopni na základě znalosti síťových zdrojů a dalších služeb poskytnout žádanou informaci co nejrychleji v okamžiku vzniku konkrétního požadavku na ni. Knihovna v tomto případě funguje jako přístupová cesta k informacím. Je to cesta poněkud trnitější, alespoň v okamžiku rozhodování, zda se na ni vůbec vydat, zcela jistě. Jak je vidět, peníze to často vyřeší za nás. Naštěstí máme Internet.


Příklady nakladatelských zdrojů s přístupem k plným textům periodik:

Academic Press Ideal

American Institute of Physics Online Journal Service
(nelze využít ani pro obsahy bez předplatného)

Cambridge University Press Online Journals

Elsevier ScienceDirect

Gordon and Breach full-text delivery of journal articles

Institute of Physics Publishing´s Electronic Journals service

SIAM Journals Online

Springer LINK

Wiley InterScience

Přístup k online verzím periodik prostřednictvím distributorských firem:

Blackwell´s Electronic Journal Navigator

EBSCO Online

KR SourceOne Document Delivery

Lange @nd SpringerElectronic Resources

SwetsNet


Služby "document delivery":

Access Russia, Inc., The Information Delivery Company

The British Library Document SupplyCentre

Document Delivery Suppliers

EBSCOdoc - full service document delivery

FIDDO (Focused Investigation of Document Delivery Options)

The Genuine Article

Information Express

Infotrieve

PICA Online Information Services (WebDOC)

TDI Library Services

UnCoverWeb


Literatura:

[1] ČAPEK, Karel. Místo pro Jonathana! Praha : Vydavatelství Symposium, 1970. 204 s.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
TKAČÍKOVÁ, Daniela. „Just-in-case“ versus „just-in-time“ aneb Vyřešily to peníze.... Ikaros [online]. 1997, ročník 1, číslo 7 [cit. 2020-07-11]. urn:nbn:cz:ik-10096. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10096

automaticky generované reklamy
registration login password