1. 4. 2010 pořádala Moravská zemská knihovna seminář s názvem Veřejné knihovny podporují čtenářství občanů se sluchovým postižením. Akce se zúčastnilo přes 30 studentů speciální pedagogiky a 30 zástupců knihoven (např. Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Fakulta informatiky MU v Brně, Městská knihovna Kyjov, Městská knihovna Třinec, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně či Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě). Po úvodu předala Mgr. Jana Nejezchlebová slovo doc. PhDr. Evě Souralové, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci (UP).

O seminář byl mezi knihovníky velký zájem

Celá přednáška doc. Souralové byla tlumočena do znakového jazyka. Nejprve byly shrnuty poznatky získané na základě výzkumu studentů z UP na téma „neslyšící a jejich vztah ke knihám a knihovně jako takové“. Ačkoliv školy pro sluchově postižené mají knihovny, 64 % dětí do knihovny nechodí. Hlavním důvodem se zdá být až 90% absence návštěv knihoven ze strany pedagogů se svými žáky. Poukázáno bylo také na služby, které by neslyšící uvítali v nabídce knihoven, např. oddělení pro neslyšící, osvětové přednášky o problémech neslyšících, knihovník ovládající základy znakového jazyka či přítomnost tlumočníka v jeden určený den každého týdne. V druhé části seznámila doc. Souralová obecenstvo s problematikou čtení neslyšících. Málokdo z široké veřejnosti ví, že neslyšící člověk má problémy se čtením, tedy v případě, že se již neslyšící narodil. Nemá možnost slova slyšet a osvojovat si jazyk jako slyšící dítě, neotáčí se za zvuky a jeho vývoj je zpomalený. Pokud se ovšem postižení sluchu zjistí včas, dítě se může začít učit psané češtině již ve dvou a půl až třech letech a pak je schopnost čtení srovnatelná se zdravým dítětem. Jako bonus představila přednášející upravené literární texty a knihy pro neslyšící, o jejichž zpracování se zasloužili studenti z UP v Olomouci. Knihy se upravují do jednoduché formy tak, aby děj byl pochopitelný, tj. bez metafor a obrazů. Jsou-li přece použita složitá slova či sousloví, jsou vysvětlena v příloze knihy, kde se nacházejí i různá cvičení pro rozšiřování slovní zásoby.

Přednáší doc. Souralová

Mgr. Lenka Hricová a Mgr. Michaela Jirotková se svou detailní prezentací „Komunikace se čtenáři se sluchovým postižením v knihovnách“ plynule navázaly na vystoupení doc. Souralové. Po výčtu existujících sluchových vad přešla L. Hricová k jednotlivým typům komunikace (např. prstové abecedy, daktylotika, Lormova abeceda, metoda Tadoma apod.), což bylo velice poučné. V poslední části prezentace byla specifikována role knihovny s možnými nabízenými službami, mezi které by měla patřit např. miniexkurze po knihovně s tlumočníkem nebo bohatý kulturní program pro neslyšící vycházející ze spolupráce s organizacemi neslyšících a pro neslyšící. M. Jirotková, která je neslyšící (velmi dobře odezírá) a jejíž mluvený projev je na vysoké úrovni, svou částí prezentace obohatila přítomné o vždy dobré vlastní zkušenosti s bezproblémovou komunikaci v knihovnách.

Přednášející Lenka Hricová a Michaela Jirotková

Po přestávce namísto Bc. Michaely Kožíškové promluvila o kurzech  pro neslyšící (počítačové, českého jazyka), konajících se v Krajské knihovně Karlovy Vary (dále jen KKKV), Mgr. Jana Nejezchlebová. V rámci seznámení s činností KKKV bylo puštěno krátké video volně dostupné na internetu. Účastníci semináře mj. ocenili zobrazující se přivítání určené neslyšícím na stránkách KKKV, protože tím knihovna dává najevo svou připravenost v oblasti poskytování služeb uživatelům se sluchovým postižením. Krátce se svými zkušenostmi vystoupila také Hana Lacinová z Krajské knihovny Vysočiny.

Na závěr předvedla skupinka studentek z Ateliéru výchovné dramatiky pro neslyšící DiFa JAMU v Brně divadelní představení složené ze čtyř pohádek: O Mášence, Červenou Karkulku, O veliké řepě a Čepice. Děvčata měla k vyprávění ve znakovém jazyce jedinou pomůcku - vlastnoručně vytvořenou obrázkovou knihu, která má motivovat děti (hlavně těm totiž studentky divadla hrají) k četbě. Milý a neotřelý projev vtáhl obecenstvo do děje natolik, že se na pokyn jedné herečky nebránilo pohádku O veliké řepě reprodukovat vlastními silami.

Odpoledne se hrálo divadlo

Leporelo pro neslyšící - Pohádka O veliké řepě

Je třeba si uvědomit, že knihovna má zpřístupňovat informace a nabízet speciální služby i uživatelům se sluchovým postižením. Málokdo ví, že neslyšící jen zřídka rozumí psané češtině, proto Moravská zemská knihovna uspořádala tento seminář za účelem osvěty. Doufejme, že se v blízké budoucnosti odehrají další poučné a pomocné semináře týkající se této problematiky, která je v současné době často probírána a řešena.