Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva ze 7. ročníku konference East European eGovernment Days

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Zpráva ze 7. ročníku konference East European eGovernment Days

0 comments

Ve dnech 23.-24. dubna 2009 se v historických prostorách Břevnovského kláštera v Praze uskutečnil již 7. ročník konference East European eGovernment Days (22. dubna 2009 probíhaly nezávislé předkonferenční workshopy). Hlavními organizátory akce se staly společnosti EPMA a Austrian Forum eGovernment/OCG. Jednalo se o doprovodnou akci českého předsednictví Evropské unii.

Podrobné informace o konferenci (včetně videozáznamů z jednání v plénu, prezentací a fotogalerie) jsou k dispozici na adrese http://www.epma.cz/7th_eeegovdays.html.

V této zprávě se zaměříme na jednání v plénu, která probíhala 23. dubna; součástí konference byla také řada (konkrétně celkem osmnáct) tematických sekcí, které se konaly paralelně, a to v závěru prvního konferenčního dne a po celý druhý den konference.

Účastníky konference uvítala Irina Zálišová ze společnosti EPMA; zároveň upozornila na řadu aktuálních témat z oblasti e-governmentu, mj. na silnou poptávku po redefinici tradičních modelů vlády, na skutečnost, že informační a komunikační technologie jsou všudypřítomné a že pro „webového občana“ již nehrají geografické rozdíly výraznou roli, či na možnosti e-participace a na její důsledky. Uvedla, že pro konferenci je charakteristický multidisciplinární přístup k problematice e-governmentu. Úvodní slovo pronesl také Roland Traunmüller (Austrian Forum eGovernment/OCG).

Dále hovořil Thomas M. Buchsbaum (zmocněnec Federálního ministerstva pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouska a předseda CAHDE – ad hoc výboru pro e-demokracii – v Radě Evropy) o vztahu e-demokracie k e-governmentu – konstatoval, že e-government mohou využívat i nedemokratické režimy. Představil také nové (z února 2009) doporučení Rady Evropy vztahující se k problematice e-demokracie. Zájemcům o podrobnější informace doporučil stránky z webu Rady Evropy věnované e-demokracii.

Zdeněk Ryšavý (radní pro informatiku, územní plánování a životní prostředí Kraje Vysočina) stručně charakterizoval Vysočinu jako kraj nových technologií. Od vzniku kraje byly informační a komunikační technologie vnímány jako jedna z hlavních rozvojových priorit – důkazem je i skutečnost, že kraj má svého radního pro informatiku. Pokud se týká rozvoje e-governmentu, Z. Ryšavý zdůraznil potřebu změnit myšlení lidí – úředníků, politiků i občanů.

Petr Pavlinec (vedoucí odboru informatiky Krajského úřadu kraje Vysočina) ve svém vystoupení přiblížil klíčové cíle kraje z hlediska informatiky (infrastruktura, přístupné a transparentní elektronické služby, spolupráce) a charakterizoval nejdůležitější projekty kraje, mj. již starší projekt RowaNet (regionální páteřní síť financovaná ze strukturálních fondů EU) či nový projekt týkající se oblasti CRM (Customer Relationship Management). Podrobnosti jsou k dispozici na stránkách kraje Vysočina.

Následovala první panelová diskuze, kterou moderoval Thomas M. Buchsbaum a jejímiž účastníky se stali Ondřej Felix (hlavní architekt e-governmentu, Ministerstvo vnitra ČR), Gábor Bódi (státní tajemník pro ICT & e-government, Maďarsko), Christian Rupp (mluvčí platformy Digitální Rakousko, Digital Austria) a Pavol Tarina (vládní zmocněnec pro informační společnost, Slovensko). V rámci diskuze se panelisté vyjadřovali ke třem otázkám – čeho jsme politicky dosáhli na úrovni EU a na národní úrovni a co nás čeká v následujících dvanácti měsících.

O. Felix prezentoval svůj pohled na vývoj v oblasti za dvacet let uplynulých od sametové revoluce; zmínil také možnosti využívání evropských fondů v oblasti rozvoje e-governmentu, vznik tzv. Czech POINTů, které by se měly postupně proměnit v univerzální nástroj používaný na úřadech v kontaktu s občany, či nově datových schránek, elektronické verze poštovních schránek používaných od 16. století. Za základní faktory úspěchu pokládá O. Felix kontinuální politické vedení a široké využití evropských fondů.

G. Bódi uvedl, že Maďarsko je na tom v oblasti informačních a komunikačních technologií ve srovnání s ostatními zeměmi hůře, avšak v oblasti e-governmentu si naopak vede dobře. Stručně představil pět maďarských strategických programů: Online dostupnost, Online ekonomika, Online inkluze, Online efektivita a Online administrativa.

Ch. Rupp zmínil, že první služby e-governmentu byly v Rakousku vytvořeny již na počátku 90. let. V letech 2005-2006 byly pak různé iniciativy sjednoceny prostřednictvím platformy Digitální Rakousko. Připomněl také, že jednotlivé obce si mohou zdarma vybrat služby nabízené na platformě Digitální Rakousko a implementovat je do svých vlastních webových stránek. Za nejpodstatnější téma současnosti v oblasti e-governmentu pokládá integraci. E-government je podle Ch. Ruppa cesta, nikoliv cíl.

P. Tarina konstatoval, že Slovensko si v kontextu evropských zemí z hlediska e-governmentu v kontextu zemí Evropské unie nevede příliš dobře – výjimku tvoří páté místo, pokud se týká procent firem využívajících služby e-governmentu (souvisí to se skutečností, že firmám nad určitý počet zaměstnanců je zákonem uloženo komunikovat se správou sociálního zabezpečení online). Za zmínku stojí i osmé místo v žebříčku využití operačních systémů s otevřeným zdrojovým kódem a deváté místo v používání digitálních podpisů (obojí se týká firem). Podrobnosti týkající se e-governmentu na Slovensku jsou k dispozici na adrese http://www.informatizacia.gov.sk/.

Druhou panelovou diskuzi moderoval Jeremy Millard (Dánský technologický institut). Vystoupili v ní Andy Mulholland (Capgemini), Jean Francois Junger (DG INFSO, Evropská komise), Robert Tesch (Siemens IT Solutions and Services), Wilfried Grommen (Microsoft) a Sylviane Toporkoffová (President Global Forum).

A. Mulholland (v letošním 6. čísle Ikara s ním najdete rozhovor, pozn. red.) mj. poznamenal, že v současné době dochází ke změně zaměření z e-governmentu na e-občany (eCitizens). Zmínil některé podstatné trendy z oblasti informačních a komunikačních technologií (např. web 2.0, síťování či tzv. cloud computing) a důležitost lidí jako hybatelů změn.

J. F. Junger konstatoval, že Evropská komise se oblastí e-governmentu začala zabývat již téměř před deseti lety, letos se ve švédském městě Malmö uskuteční již pátá konference věnovaná oblasti e-governmentu.

R. Tesch zmínil otázku interoperability ve vztahu ke schengenskému prostoru a k biometrickým pasům. Hovořil rovněž o projektu EESSI (Electronic Exchange of Social Security Information, tj. Elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení) – nová evropská nařízení totiž vyžadují plně elektronickou výměnu informací mezi evropskými správami sociálního zabezpečení. R. Tesch upozornil také na nedávný vznik Centra pro rozvoj e-vládnutí (e-governance) (Centre for eGovernance Development).

W. Grommen podobně jako A. Mulholland upozornil na některé trendy v oblasti informačních a komunikačních technologií - od Turingova stroje se posouváme k tzv. cloud computing. S tím souvisí i tzv. cloud platform – tímto anglickým termínem je označována softwarová platforma, pro níž je typické hostování ve sdílených datových centrech. Platforma slouží pro budování, rozmístění, provoz a správu aplikací. W. Grommen upozornil také na studii The Economic Impact of Cloud Computing on Business Creation, Employment and Output in Europe, jejímž autorem je prof. Federico Etro. Podle W. Grommena nyní stojíme na počátku zcela nové generace IT architektury.

S. Toporkoffová se v závěru panelu zabývala problematikou benchmarkingu rámců architektury a politik e-governmentu.

Protagonisty třetího panelu, který moderoval Josef Makolm (Federální ministerstvo financí, Rakousko), se stali Cristina Martinez Gonzalesová (DG INFSO, Evropská komise), Arthur Winter (Federální ministerstvo financí, Rakousko), Christine Leitnerová (Dunajská univerzita v Kremži) a Urban Funered (Ministerstvo financí, Švédsko).

C. Martinez Gonzalesová se zabývala budoucností internetových podnikových systémů. Představila nové trendy internetu a důsledky jeho úspěšného využívání pro občany, podniky a státní správu, rovněž vizi internetu v perspektivě výzkumu a související výzvy (bezpečnost sítí, ochrana soukromí, důvěra v elektronickou komunikaci) a směry budoucího výzkumu a vize pro informační a komunikační technologie na léta 2015-2020. Vyzdvihla důležitost spolupráce a integrace pro interoperabilitu podniků.

A. Winter se věnoval interoperabilitě podniků a procesů napříč organizačními strukturami podniků na úrovni Evropské unie. Zmínil některé signifikantní trendy (stárnutí občanů, europeanizace veřejné správy, mnohojazyčnost, skutečnost, že s novými jazyky je více diakritiky v písmu, závazné aplikace e-governmentu pro místní správu). Charakterizoval rovněž nové pojetí veřejných služeb, pro něž jsou typické tyto rysy: dostupnost všech služeb z jednoho kontaktního místa, elektronická komunikace ve styku státní správy s občany, automatické řešení životních situací (bez znalosti postupu ze strany občanů) a přijímání služeb státní správy, nikoliv jejich požadování. Zmínil také definice interoperability a její úrovně (politická, právní, organizační, sémantická, technická).

Ch. Leitnerová účastníkům akce přiblížila Evropskou cenu e-governmentu 2009. Tato cena bude letos udělena na již zmíněné konferenci v Malmö, která se koná ve dnech 19. a 20. listopadu 2009. Smyslem udělování ceny je podpora evropské politiky e-governmentu a jejího zavádění.

U. Funered se pak podrobněji věnoval letošní ministerské konferenci o e-governmentu a rovněž programu švédského předsednictví v Radě EU v oblasti e-governmentu ve 2. polovině roku 2009.

Můžeme shrnout, že letošní ročník konference East European eGovernment Days byl velmi inspirativní jak pro odborníky v oblasti e-governmentu, tak pro ostatní zájemce o tuto oblast. Přínosem je zejména možnost porovnat představy a názory reprezentantů e-governmentu v různých evropských zemích a také získat povědomí o míře rozvoje služeb e-governmentu v jednotlivých členských státech Evropské unie, s ohledem na geografické vymezení konference samozřejmě především ve střední Evropě.

Uvítání účastníků

Uvítání účastníků

Irina Zálišová (EPMA)

Irina Zálišová (EPMA)

Účastníci prvního diskuzního panelu

Účastníci prvního diskuzního panelu

Účastníci druhého diskuzního panelu

Účastníci druhého diskuzního panelu

Autorkou fotografií je Linda Jansová.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
HRADILOVÁ, Jitka a JANSOVÁ, Linda. Zpráva ze 7. ročníku konference East European eGovernment Days. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 8 [cit. 2020-10-23]. urn:nbn:cz:ik-13225. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13225

automaticky generované reklamy
registration login password