Ve dnech 23.-24. dubna 2009 se v historických prostorách Břevnovského kláštera v Praze [5] uskutečnil již 7. ročník konference East European eGovernment Days (22. dubna 2009 probíhaly nezávislé předkonferenční workshopy). Hlavními organizátory akce se staly společnosti EPMA [6] a Austrian Forum eGovernment/OCG [7]. Jednalo se o doprovodnou akci českého předsednictví Evropské unii.

Podrobné informace o konferenci (včetně videozáznamů z jednání v plénu, prezentací a fotogalerie) jsou k dispozici na adrese http://www.epma.cz/7th_eeegovdays.html [8].

V této zprávě se zaměříme na jednání v plénu, která probíhala 23. dubna; součástí konference byla také řada (konkrétně celkem osmnáct) tematických sekcí, které se konaly paralelně, a to v závěru prvního konferenčního dne a po celý druhý den konference.

Účastníky konference uvítala Irina Zálišová ze společnosti EPMA; zároveň upozornila na řadu aktuálních témat z oblasti e-governmentu, mj. na silnou poptávku po redefinici tradičních modelů vlády, na skutečnost, že informační a komunikační technologie jsou všudypřítomné a že pro „webového občana“ již nehrají geografické rozdíly výraznou roli, či na možnosti e-participace a na její důsledky. Uvedla, že pro konferenci je charakteristický multidisciplinární přístup k problematice e-governmentu. Úvodní slovo pronesl také Roland Traunmüller (Austrian Forum eGovernment/OCG).

Dále hovořil Thomas M. Buchsbaum (zmocněnec Federálního ministerstva pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouska a předseda CAHDE – ad hoc výboru pro e-demokracii – v Radě Evropy) o vztahu e-demokracie k e-governmentu – konstatoval, že e-government mohou využívat i nedemokratické režimy. Představil také nové (z února 2009) doporučení Rady Evropy vztahující se k problematice e-demokracie [9]. Zájemcům o podrobnější informace doporučil stránky z webu Rady Evropy věnované e-demokracii [10].

Zdeněk Ryšavý (radní pro informatiku, územní plánování a životní prostředí Kraje Vysočina) stručně charakterizoval Vysočinu jako kraj nových technologií. Od vzniku kraje byly informační a komunikační technologie vnímány jako jedna z hlavních rozvojových priorit – důkazem je i skutečnost, že kraj má svého radního pro informatiku. Pokud se týká rozvoje e-governmentu, Z. Ryšavý zdůraznil potřebu změnit myšlení lidí – úředníků, politiků i občanů.

Petr Pavlinec (vedoucí odboru informatiky Krajského úřadu kraje Vysočina) ve svém vystoupení přiblížil klíčové cíle kraje z hlediska informatiky (infrastruktura, přístupné a transparentní elektronické služby, spolupráce) a charakterizoval nejdůležitější projekty kraje, mj. již starší projekt RowaNet [11] (regionální páteřní síť financovaná ze strukturálních fondů EU) či nový projekt týkající se oblasti CRM (Customer Relationship Management). Podrobnosti jsou k dispozici na stránkách kraje Vysočina [12].

Následovala první panelová diskuze, kterou moderoval Thomas M. Buchsbaum a jejímiž účastníky se stali Ondřej Felix (hlavní architekt e-governmentu, Ministerstvo vnitra ČR), Gábor Bódi (státní tajemník pro ICT & e-government, Maďarsko), Christian Rupp (mluvčí platformy Digitální Rakousko, Digital Austria) a Pavol Tarina (vládní zmocněnec pro informační společnost, Slovensko). V rámci diskuze se panelisté vyjadřovali ke třem otázkám – čeho jsme politicky dosáhli na úrovni EU a na národní úrovni a co nás čeká v následujících dvanácti měsících.

O. Felix prezentoval svůj pohled na vývoj v oblasti za dvacet let uplynulých od sametové revoluce; zmínil také možnosti využívání evropských fondů v oblasti rozvoje e-governmentu, vznik tzv. Czech POINTů, které by se měly postupně proměnit v univerzální nástroj používaný na úřadech v kontaktu s občany, či nově datových schránek, elektronické verze poštovních schránek používaných od 16. století. Za základní faktory úspěchu pokládá O. Felix kontinuální politické vedení a široké využití evropských fondů.

G. Bódi uvedl, že Maďarsko je na tom v oblasti informačních a komunikačních technologií ve srovnání s ostatními zeměmi hůře, avšak v oblasti e-governmentu si naopak vede dobře. Stručně představil pět maďarských strategických programů: Online dostupnost, Online ekonomika, Online inkluze, Online efektivita a Online administrativa.

Ch. Rupp zmínil, že první služby e-governmentu byly v Rakousku vytvořeny již na počátku 90. let. V letech 2005-2006 byly pak různé iniciativy sjednoceny prostřednictvím platformy Digitální Rakousko [13]. Připomněl také, že jednotlivé obce si mohou zdarma vybrat služby nabízené na platformě Digitální Rakousko a implementovat je do svých vlastních webových stránek. Za nejpodstatnější téma současnosti v oblasti e-governmentu pokládá integraci. E-government je podle Ch. Ruppa cesta, nikoliv cíl.

P. Tarina konstatoval, že Slovensko si v kontextu evropských zemí z hlediska e-governmentu v kontextu zemí Evropské unie nevede příliš dobře – výjimku tvoří páté místo, pokud se týká procent firem využívajících služby e-governmentu (souvisí to se skutečností, že firmám nad určitý počet zaměstnanců je zákonem uloženo komunikovat se správou sociálního zabezpečení online). Za zmínku stojí i osmé místo v žebříčku využití operačních systémů s otevřeným zdrojovým kódem a deváté místo v používání digitálních podpisů (obojí se týká firem). Podrobnosti týkající se e-governmentu na Slovensku jsou k dispozici na adrese http://www.informatizacia.gov.sk/ [14].

Druhou panelovou diskuzi moderoval Jeremy Millard (Dánský technologický institut). Vystoupili v ní Andy Mulholland (Capgemini), Jean Francois Junger (DG INFSO, Evropská komise), Robert Tesch (Siemens IT Solutions and Services), Wilfried Grommen (Microsoft) a Sylviane Toporkoffová (President Global Forum).

A. Mulholland (v letošním 6. čísle Ikara s ním najdete rozhovor [15], pozn. red.) mj. poznamenal, že v současné době dochází ke změně zaměření z e-governmentu na e-občany (eCitizens). Zmínil některé podstatné trendy z oblasti informačních a komunikačních technologií (např. web 2.0, síťování či tzv. cloud computing) a důležitost lidí jako hybatelů změn.

J. F. Junger konstatoval, že Evropská komise se oblastí e-governmentu začala zabývat již téměř před deseti lety, letos se ve švédském městě Malmö uskuteční již pátá konference věnovaná oblasti e-governmentu [16].

R. Tesch zmínil otázku interoperability ve vztahu ke schengenskému prostoru a k biometrickým pasům. Hovořil rovněž o projektu EESSI [17] (Electronic Exchange of Social Security Information, tj. Elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení) – nová evropská nařízení totiž vyžadují plně elektronickou výměnu informací mezi evropskými správami sociálního zabezpečení. R. Tesch upozornil také na nedávný vznik Centra pro rozvoj e-vládnutí (e-governance) [18] (Centre for eGovernance Development).

W. Grommen podobně jako A. Mulholland upozornil na některé trendy v oblasti informačních a komunikačních technologií - od Turingova stroje se posouváme k tzv. cloud computing. S tím souvisí i tzv. cloud platform – tímto anglickým termínem je označována softwarová platforma, pro níž je typické hostování ve sdílených datových centrech. Platforma slouží pro budování, rozmístění, provoz a správu aplikací. W. Grommen upozornil také na studii The Economic Impact of Cloud Computing on Business Creation, Employment and Output in Europe [19], jejímž autorem je prof. Federico Etro. Podle W. Grommena nyní stojíme na počátku zcela nové generace IT architektury.

S. Toporkoffová se v závěru panelu zabývala problematikou benchmarkingu rámců architektury a politik e-governmentu.

Protagonisty třetího panelu, který moderoval Josef Makolm (Federální ministerstvo financí, Rakousko), se stali Cristina Martinez Gonzalesová (DG INFSO, Evropská komise), Arthur Winter (Federální ministerstvo financí, Rakousko), Christine Leitnerová (Dunajská univerzita v Kremži) a Urban Funered (Ministerstvo financí, Švédsko).

C. Martinez Gonzalesová se zabývala budoucností internetových podnikových systémů. Představila nové trendy internetu a důsledky jeho úspěšného využívání pro občany, podniky a státní správu, rovněž vizi internetu v perspektivě výzkumu a související výzvy (bezpečnost sítí, ochrana soukromí, důvěra v elektronickou komunikaci) a směry budoucího výzkumu a vize pro informační a komunikační technologie na léta 2015-2020. Vyzdvihla důležitost spolupráce a integrace pro interoperabilitu podniků.

A. Winter se věnoval interoperabilitě podniků a procesů napříč organizačními strukturami podniků na úrovni Evropské unie. Zmínil některé signifikantní trendy (stárnutí občanů, europeanizace veřejné správy, mnohojazyčnost, skutečnost, že s novými jazyky je více diakritiky v písmu, závazné aplikace e-governmentu pro místní správu). Charakterizoval rovněž nové pojetí veřejných služeb, pro něž jsou typické tyto rysy: dostupnost všech služeb z jednoho kontaktního místa, elektronická komunikace ve styku státní správy s občany, automatické řešení životních situací (bez znalosti postupu ze strany občanů) a přijímání služeb státní správy, nikoliv jejich požadování. Zmínil také definice interoperability a její úrovně (politická, právní, organizační, sémantická, technická).

Ch. Leitnerová účastníkům akce přiblížila Evropskou cenu e-governmentu 2009 [20]. Tato cena bude letos udělena na již zmíněné konferenci v Malmö [16], která se koná ve dnech 19. a 20. listopadu 2009. Smyslem udělování ceny je podpora evropské politiky e-governmentu a jejího zavádění.

U. Funered se pak podrobněji věnoval letošní ministerské konferenci o e-governmentu a rovněž programu švédského předsednictví v Radě EU v oblasti e-governmentu ve 2. polovině roku 2009.

Můžeme shrnout, že letošní ročník konference East European eGovernment Days byl velmi inspirativní jak pro odborníky v oblasti e-governmentu, tak pro ostatní zájemce o tuto oblast. Přínosem je zejména možnost porovnat představy a názory reprezentantů e-governmentu v různých evropských zemích a také získat povědomí o míře rozvoje služeb e-governmentu v jednotlivých členských státech Evropské unie, s ohledem na geografické vymezení konference samozřejmě především ve střední Evropě.

[21]

Uvítání účastníků

[22]

Irina Zálišová (EPMA)

[23]

Účastníci prvního diskuzního panelu

[24]

Účastníci druhého diskuzního panelu

Autorkou fotografií je Linda Jansová.