Již jedenáctý ročník mezinárodního semináře CASLIN se uskutečnil ve dnech 5.-9. září 2004 v krásném prostředí Slovenského ráje, konkrétně v hotelu Čingov u Spišské Nové Vsi. Tematicky byl zaměřen na šedou literaturu a na spolupráci paměťových institucí. Elektronický sborník příspěvků ze semináře je dostupný z http://www.pulib.sk/elpub/CASLIN04/Zbornik1.htm, příspěvek M. Thallera (viz dále) je k dispozici na http://www.hki.uni-koeln.de/events/cingov070904/index.html.

Nyní se již věnujme příspěvkům, které byly v rámci jednotlivých sekcí předneseny.

Univerzity, elektronické publikování a šedá literatura

Jednání v sekci moderoval Martin Svoboda z STK v Praze.

Promoting Institutional Assets through Collaboration: Electronic Theses, Institutional Repositories, and Other Grey Literature
Joan K. Lippincott, Associative Executive Director, Coalition for Networked Information, Washington, DC

J.K. Lippincott nejprve stručně představila organizaci Coalition for Networked Information (CNI). Jedná se o společný program Association of Research Libraries (ARL) a EDUCAUSE. Klade si za cíl propagaci síťově dostupných informací. CNI je nezisková organizace s přibližně dvěma stovkami členských institucí, zejména ze Severní Ameriky, ale také z Evropy (zejména JISC) a Austrálie.

Následně se přednášející věnovala spolupráci na institucionální úrovni v oblasti šedé literatury se zvláštním důrazem na elektronické závěrečné práce a disertace (v anglosaském prostředí je často užívána zkratka ETD, tedy Electronic Theses and Dissertations). Zmínila mj. pilotní program v této oblasti na Viginia Tech, kde bylo statisticky zjištěno, že dostupnost jmenovaných prací v elektronické podobě výrazně podporuje jejich využívání (u nejpopulárnějších děl jsou zaznamenány až tisíce stažení). Pro studenty znamená zveřejňování těchto prací též nezanedbatelné výhody, mohou díky tomu svým budoucím zaměstnavatelům ukázat konkrétní výsledky své činnosti. Každý student sice může zpřístupnit svou práci na serveru dle svého uvážení, avšak toto nelze považovat za systémové řešení. Ukazuje se tudíž potřeba vytvořit strategii na úrovni instituce. Jako zdroj užitečných informací přednášející doporučila Networked Digital Library of Theses and Dissertations (NDLTD), kde jsou k dispozici i příslušné softwarové prostředky.

Institucionální repozitáře jsou stále v počátečních fázích svého vývoje, již nyní je však zřejmé, jaký význam pro instituci samou i jiné instituce mohou mít informační zdroje nyní často dostupné pouze na lokálních discích autorů. J.K. Lippincott zdůraznila, že institucionální repozitář není totožný s otevřeným přístupem (open access) – vše nemusí nutně být k dispozici zdarma.

Jako příklad institucionálního repozitáře může posloužit DSpace na Massachussetts Institute of Technology (MIT), který není projektem knihovny, ale podílí se na něm celá instituce. Většina projektů ETD vyžaduje spolupráci odborníků z různých oblastí. Knihovníci mohou hrát roli v přesvědčování autorů o výhodách, které jim uložení jejich práce v institucionálním repozitáři přinese.

The Necessity of a New Culture of Electronic Publishing
Dr. Peter Schirmbacher, Humboldt-University at Berlin, Computer and Media Services

P. Schirmbacher se na příkladě dokumentačního a publikačního serveru na Humboldtově univerzitě v Berlíně zabýval různými aspekty elektronického publikování. Zřízení tohoto serveru v roce 1997 s sebou přineslo otázky organizace a uchovávání získaného obsahu. Nyní je čtvrtina disertací dodávána autory v elektronické podobě, celkově je na serveru umístěno na 2500 dokumentů. Současným trendem je rychlý nárůst procenta elektronických publikací, problémem však je relativně málo zkušeností v oblasti elektronického publikování. Očekávání přínosů elektronického publikování je u jednotlivých zúčastněných subjektů (autorů, uživatelů, knihoven, výpočetních center, vydavatelů) rozdílné. Tvorba, publikování, využívání a vyhledávání elektronických dokumentů se navíc od tradičního prostředí velmi odlišuje a je stále ve fázi vývoje (např. ustavování vhodných systémů pro recenzní řízení).

Přednášející také představil Deutsche Initiative für NetzwerkInformation (DINI) , tedy Německou iniciativu pro síťové informace, která má v současnosti cca sto členů. V roce 2001 byla ustavena publikační skupina DINI, která vytváří doporučení pro oblast elektronického publikování, které je v souladu s národními a mezinárodními standardy. Německým univerzitám byl v této souvislosti rozeslán dotazník týkající se druhů dokumentů, formátů či rozhraní.

V závěru svého příspěvku přiblížil P. Schirmbacher certifikát DINI, v němž se uplatňuje sedm kritérií nezbytných pro dokumentační a publikační server (politika, podpora autora, právní aspekty, autenticita a integrita, indexování, logy a statistiky, dlouhodobá přístupnost). Úřad DINI sídlí v Univerzitní knihovně v Goettingen.

Univerzity, elektronické publikování a šedá literatura: zkušenosti českých a slovenských knihoven

Sekci moderovala Darina Kožuchová z Univerzitní knihovny UPJŠ v Košicích.

Systémy pro zpřístupňování e-VŠKP v ČR: Od prvních lokálních systémů k platformě jejich dalšího společného rozvoje
Eva Bratková, ÚISK FF UK v Praze

E. Bratková ve svém příspěvku nastínila současný stav systémů a projektů pro zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací v elektronické podobě (zkracováno jako e-VŠKP), a to na podkladě analýzy provedené v červenci a srpnu 2004. Na některých vysokých školách je zpřístupňování realizováno v rámci celé instituce (Ostravská univerzita v Ostravě, Akademie múzických umění v Praze, Univerzita Pardubice, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava), v některých případech na úrovni základních součástí školy (Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Slezské univerzity v Opavě, Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy v Praze) či na úrovni ústavů, institutů nebo kateder (Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univezity Karlovy v Praze). Za iniciativou zpřístupňování e-VŠKP stojí v ČR převážně univerzitní knihovny (s výjimkou Hradce Králové, kde se jedná o archiv). Téměř na všech vysokých školách je povinné odevzdávat papírové verze prací, na řadě míst se povinnost týká i verzí elektronických, zvolit mezi papírovou a elektronickou verzí je možné u dvou subjektů. Přednášející zdůraznila, že prioritou je získávání disertačních prací – minimem by měla být národní registrace, optimem vytváření národního archivu (povinný výtisk však ani Zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb. ani Autorský zákon č. 121/2000 neumožňuje). Novinkou z ledna letošního roku je založení Odborné komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací v rámci AKVŠ ČR.

Budování a rozvoj archívu závěrečných prací na ESF MU Brno
Jiří Poláček, Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty, Masarykova univerzita Brno

Na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně jsou archivovány a zpřístupňovány bakalářské a diplomové práce (disertace zatím nikoliv). Práce jsou ukládány ve formátu PDF, do něhož jsou typicky převáděny z formátu Word. V takto transformovaném dokumentu je zakázán tisk, kopírování či vyjmutí obsahu, dokument je navíc digitálně podepsán.Aktuálně jsou k dispozici ročníky 2002 a 2003, jedná se o téměř 700 dokumentů. Metadata k závěrečným pracím jsou exportována z knihovního katalogu. Práce si mohou prozatím zobrazit pouze studenti a zaměstnanci, pokud však autor se zveřejněním nesouhlasí, jsou dostupné pouze zaměstnancům. Se zpřístupněním práce na internetu zatím souhlasí téměř 82% posluchačů, nesouhlas se vyskytuje například v případě, že v práci jsou zpracovány analýzy pro konkrétní firmu.

Do konce roku 2004 by mělo přibýt ještě na 2200 prací, čímž by měly být pokryty všechny bakalářské a diplomové práce, které na fakultě dosud vznikly. Uvedený počet zahrnuje jednak cca 400 prací z roku 2004, jednak cca 1800 prací z let 1994-2001. Zhruba 250 prací bylo na základě e-mailové žádosti zpětně získáno v elektronické podobě, ostatní práce budou digitalizovány (v případě, že jsou k dispozici ve dvou exemplářích, bude jeden exemplář pro účely skenování rozřezán, v ostatních případech bude využit knižní skener, který obrací jednotlivé stránky). Projekt má rozpočet 200 tisíc Kč.

Do budoucna se uvažuje o sofistikovanějším sběru prací, o provázání s knihovním katalogem, zavedení jednoznačných mezinárodních identifikátorů a plnotextovém vyhledávání. Vzhledem k tomu, že výstupním formátem je pdf a že studenti používají různé programy, se nepočítá s vytvořením speciální šablony pro MS Word.

Význam a postavenie publikačných výstupov na vysokých školách a ich výkonové hodnotenie vo svetle sivej literatúry : problémy a paradoxy
Milan Špála, 1. lékařská fakulta UK v Praze

M. Špála se ve svém příspěvku zabýval hodnocením výkonnosti podle publikačních výstupů, významem šedé literatury, která je typická mj. pro akademickou či podnikovou sféru, a upozornil také na odlišnost postavení šedé literatury v různých vědních disciplínách. Vysokoškolské kvalifikační práce považuje M. Špála ze neoddělitelnou složku vysokoškolského vzdělávání a zvláštní důraz klade na bohatou bibliografii obsaženou v těchto pracích. Z funkčního hlediska existuje mezi knihovníky a (akademickými) uživateli značný rozdíl – zatímco knihovníci kladou důraz na zařazování a opětovné vyhledání dokumentu, uživatel se zajímá zejména o obsahovou stránku dokumentu a o jeho rychlé a levné nalezení. Rozdílné postoje mohou vést ke konfliktním situacím, proto M. Špála doporučuje vždy si uvědomovat, že by mělo jíž o názory dvou kompetentních odborníků, byť v různých disciplínách. Pohled na šedou literaturu jako na literaturu paralelní či alternativní vychází ze systému evaluace vědecké (odborné) výkonnosti, která se opírá o publikační aktivitu v dokumentech označených identifikátory ISSN nebo ISBN. Způsob hodnocení vědecké práce však může být záměrně vybrán tak, aby znevýhodnil konkurenta, proto je vhodnější brát v úvahu více kritérií hodnocení. V závěru M. Špála citoval slavný výrok Isaaka Newtona: Pokud jsem viděl dál než ostatní, bylo to proto, že jsem stál na ramenech obrů. Navrhl jej doplnit slovy slovy i na ramenech knihovníků.

Od tlačeného archívu publikačnej činnosti k digitálnemu repozitáru akademickej produkcie: Projekt budovania digitálnych akademických knižníc
Milena Maťašovská Tetřevová, Žigmund Maťašovský, Peter Haľko, Univerzitná knižnica Technickej univerzity v Košiciach

P. Haľko představil projekt budování digitálních akademických knihoven. V březnu letošního roku byly stanoveny cíle projektu – zejména se jedná o zlepšení dostupnosti vědecko-pedagogické činnosti na Sovensku ve webovém prostředí, o elektronické uchovávání výsledků vědecko-pedagogické činnosti a o vytvoření podmínek pro produkování elektronických dokumentů na vysokých školách. Projekt by též měl napomoci zapojení do mezinárodních organizací či struktur. Výstupy projektu by se mělo stát vytvoření týmu řešitelů problematiky kvalifikačních prací ze slovenských univerzit, aplikace mezinárodních standardů pro oblast kvalifikačních prací ve slovenských podmínkách, vytipování technologií založených na otevřených standardech a vytvoření základních metodologických a technologických pravidel pro sběr, popis, archivaci a zpřístupňování kvalifikačních prací v rámci slovenských vysokých škol v souladu s mezinárodní iniciativou NDLTD. Projekt by měl řešit otázky právní, technické (resp. knihovnicko-technické), organizační a manažerské a v neposlední řadě otázky podpory a školení. Řešení projektu bylo pozdrženo vlivem administrativní chyby (chybná definice projektu jako institucionálního, nikoliv centrálního), nakonec byl však schválen MŠ SR jako centrální a byly na něj přiděleny 2 miliony Sk (tj. polovina žádaných prostředků). Již v červnu 2004 byl formou e-mailových dotazníků realizován průzkum zpracování kvalifikačních prací v akademickém prostředí.

Systém EPC TU na evidenciu akademickej produkcie Technickej univerzity v Košiciach
Milena Maťašovská Tetřevová, Žigmund Maťašovský, Univerzitná knižnica Technickej univerzity v Košiciach

V příspěvku byl stručně představen informační systém Evidencia publikačnej činnosti TU Košice – EPC TU . Tento systém by měl vstoupit do další etapy svého vývoje, kdy by se měl proměnit v institucionální repozitář. Vstup do systému je realizován následovně: Autor vyplní metadata ve webovém formuláři a připojí plný text (případně zapůjčí sborník či číslo časopisu apod. na dobu tří dnů), data jsou uložena na databázový a file server a zpřístupněna. Výstupem jsou zatím seznamy publikací, plné texty zpřístupňovány vzhledem k nevyřešeným autorským právům nejsou. EPC TU obsahuje 20 tisíc bibliografických záznamů, počet plných textů v elektronické podobě je 6 tisíc. Implementace digitálního podpisu a zpřístupňování plných textů jsou otázkou dalšího vývoje.

Národná digitálna knižnica vysokoškolských závěrečných a dizertačných prác (ETDSK)
Dušan Katuščák, Slovenská národná knižnica v Martine, Žilinská univerzita v Žilině

Projekt ETDSK (Electronic Theses and Dissertations, SK) je odráží současný trend přechodu od bibliografických záznamů k plným textům. Hlavní iniciativa v prosazování moderních přístupů vychází z prostředí akademických knihoven. Přednášející připomněl, že o problematice elektronických závěrečných prací a disertací se za účasti předních odborníků začalo otevřeně diskutovat v roce 1987 v Ann Arbor v USA. Rovněž upozornil na terminologické nesnáze (anglický výraz thesis nemá v českém a slovenském jazykovém prostředí jednoznačný ekvivalent). Všeobecným cílem projektu ETDSK je návrh organizačních a technologických podmínek pro elektronické publikování. Specifickým výstupem by se měl stát Manuál pro elektronické publikování závěrečných prací a disertací, jejich uchovávání a zpřístupňování. D. Katuščák rovněž zdůraznil nutnost dodržování standardů, protože zpracování práce je tím výrazně usnadněno.

ProQuest – Digitálne dizertácie a dalšie publikačné nástroje
Marika Janoušková, ProQuest Information and Learning

Příspěvek M. Janouškové přednesl Ladislav Svršek. Společnost UMI, nyní již více než rok divize ProQuest, začala s vytvářením archivu na mikroformátech již v roce 1938 a v současné době se může pochlubit retrospektivou sahající až k roku 1861. K dispozici je přes dva miliony bibliografických záznamů, 1,7 milionu titulů v plném textu (papír, mikroformy, PDF). Od roku 1997 se do elektronické podoby (TIFF/PDF) konvertují všechny nově přicházející práce, mnohé však již v této podobě přicházejí. Nyní je v elektronické podobě dostupné na 450 tisíc prací. Kongresová knihovna, která svěřila digitální archiv disertací třetí straně (pro LC první akce tohoto druhu), využívá pro přístup k pracím produkt ProQuest Digital Dissertations (PQDD). V závěru svého vystoupení L. Svršek představil službu Digital Commons, která díky které je možno zveřejňovat kontrolovaně materiály v rámci instituce i v prostředí webu.

Is There a Role for Agents in the Age of E-Journals and Consortia?
Vojislav Milovanovic, EBSCO Information Services

V. Milovanovic se ve svém příspěvku zaměřil na přidanou hodnotu spojenou s nákupem elektronických časopisů od zprostředkovatelů. Celkové náklady na předplatné pořízené bez zprostředkovatele podle něj neklesají, navíc většina slev poskytovaných knihovnám je též poskytována zprostředkovatelům.

EBSCO Publishing
Nikolic Dragan, EBSCO Information Services

Přednášející uvedl, které databáze EBSCO jsou nyní k dispozici na Slovensku, věnoval se také možnostem propojení záznamů z bibliografických databází na plný text pomocí EBSCO SmartLinks™.

Meziinstitucionální spolupráce mezi archivy, knihovnami a muzei

Sekci moderoval Adolf Knoll z NK ČR.

Investing in Knowledge (Knowledge Institutions in the 21st Century)
Chris Batt, The Museums, Libraries and Archives Council, Londýn, Velká Británie

Ch. Batt nejprve představil The Museums, Libraries and Archives Council (MLA). Tato organizace byla založena v roce 2000 a jejím úkolem je působit jako vládní poradce pro strategický rozvoj muzeí, knihoven a archivů. MLA je financována Ministerstvem kultury, médií a sportu (její letošní rozpočet dosahuje 39 milionů liber). Zaměstnává 75 pracovníků a reprezentuje 2,5 tisíce muzeí, 12 tisíc knihoven a 2 tisíce archivů. Společné pole působnosti těchto institucí spočívá podle přednášejícího v interakci předmětů, z nichž jsou vytvářeny sbírky, a lidí (uživatelů). Důraz je tedy kladen na využívání sbírek. MLA se snaží zvýraznit politickou viditelnost sektoru. Důležitými dokumenty jsou Renaissance in the Regions (pro muzea), Framework for the Future (pro knihovny) a Archives Task Force (pro archivy, nově publikováno). Ch. Batt také představil úspěšný projekt The People’s Network (rozpočet 100 milionů liber), který přilákal pozornost médií. Dále se zabýval programem digitalizace EnrichUK, v rámci kterého se uskutečnilo 150 projektů. Digitalizační projekty velkého rozsahu sice nejsou snadné, vytvořené virtuální sbírky však přinášejí novou hodnotu a nové služby. Občané se stávají mnohem aktivnějšími – příkladem může být aktivita dobrovolníků, kteří vytvářejí fotografické studie kostelů ve svém okolí.

Zatímco 96% obyvatel má přístup k internetu, pouze 50% obyvatel internet skutečně využívá. Většina uživatelů se přitom opírá o Google. MLA se proto nyní snaží o vytvoření prototypu The Knowledge Web, na kterém by byl větší důraz kladen na uživatele a na obsah, nikoliv konkrétní instituci (avšak se zachováním institucionální kvality). K větší spokojenosti uživatele by měla přispět kontextualizace/personalizace a vycházení z konkrétních informací o místě, věku, zájmech a stylech učení uživatele. V závěru svého vystoupení Ch. Batt naznačil, že knihovníci by měli být těmi, kdo otevírají brány do jiného světa, a navrhl sedm tezí pro knihovníky 21. století. V nich kladl důraz na učení, budování mostů, inovativnost, znalost místních poměrů, skutečný zájem, vůdcovství, ale také snění.

Professional Culture and Collaboration: „United We Stend, Divided We Fall“
Richard Detweiler, Council on Library and Information Resources

R. Detweiler nejprve stručně představil Council on Library and Information Resources (CLIR) jako organizaci, jejíž činnosti se účastní zhruba 200 univerzit (nejsou však členy). Podle přednášejícího neexistuje nic těžšího než skutečná spolupráce, zejména mezi různými profesními kulturami. Je vždy třeba vyjasnit si společné cíle, důvod spolupráce a cestu k úspěchu. Kultura vytváří slepotu vůči jiným způsobům myšlení, důležitá je proto schopnost dívat se na vlastní kulturu očima cizince. Tvůrčí spolupráce spočívá v rozpoznání toho, co je jejím rozvíjením možno získat. Spolupráce by měla být založena na rovnosti partnerů a vzájemném obohacování.

Přednášející uvedl též některé příklady společných i rozdílných znaků paměťových institucí – kupříkladu jak knihovníci, tak archiváři materiály shromažďují, uchovávají a zpřístupňují, výrazné rozdíly však existují ve způsobech uspořádání a používání těchto materiálů. Na rozdíl od kurátorů v muzeích pracují převážně s dvourozměrnými objekty.

From Institutional Servers to Heritage Servers: Heterogenous Offers in a Digital World
Manfred Thaller, Universität zu Köln

Podle M. Thallera se uživatelé nezajímají o knihovny jako takové, ale zajímají se o knihy. Neměli bychom proto vytvářet digitální knihovny, ale digitální knihy, které budou již od počátku vytvořeny tak, aby je bylo možno snadno zahrnovat do virtuálních sbírek. Přednášející také zdůraznil, že v konečném důsledku se jako výhodnější intelektuální prohlížení či listování (intellectual browsing) než vylepšování vyhledávacích strojů – u uživatelů je tato metoda velmi oblíbená.

M. Thaller se zaměřil na humanitní obory, v nichž nejsou různé interpretace stejného faktu vnímány jako chyby, ale naopak právě v nich spočívá podstata těchto oborů. Centralizovaná softwarová řešení pro tuto oblast jsou proto podle přednášejícího odsouzena ke stagnaci. V heterogenním prostředí je však nutno buď vytvořit národní standardy a vyžadovat jejich dodržování, nebo přijmout množství standardů s tím, že pro ně bude existovat zprostředkovatel, nebo prostě přijmout cokoliv.

Meziinstitucionální spolupráce mezi archivy, knihovnami a muzei – zkušenosti z ČR a SR

Sekci moderovala Milena Maťašovská Tetřevová z Univerzitní knihovny Technické univerzity v Košicích.

Možnosti sbližování virtuálních reprezentací a kulturních objektů v knihovnách a muzeích
Adolf Knoll, NK ČR

A. Knoll ve svém vystoupení porovnal současnou situaci v oblasti digitalizace v našich knihovnách a muzeích. Připomněl, že na předchozím semináři CASLIN bylo představeno DTD pro muzejní objekt (původně určeno pro Národní technické muzeum). Na rozdíl od sféry knihoven neexistuje v muzejnictví souborný informační servis, vlastní iniciativy muzeí tak zůstávají roztříštěnými. V muzeích jsou pořizována různá digitální data v různých formátech, je však nutno shodnout se alespoň na základním popisu. Podle přednášejícího by bylo potřeba najít takové muzeum, které by bylo schopno začít s budováním komunikačně otevřené dílčí digitální knihovny - vhodné by tedy bylo pomocí pilotního projektu ukázat, jak by mohl vypadat cílový stav.

Projekt Memoria – databáze Manuscriptorium
Stanislav Psohlavec, AiP Beroun

S. Psohlavec nejprve stručně představil počátky digitalizace v českém prostředí, pak se již zaměřil přímo na databázi Manuscriptorium, která vzniká v rámci projektu Memoria. Výrazným znakem databáze je zřetelné oddělení metadat a dat. Pro metadata je charakteristická maximální fragmentace. V Manuscriptoriu je nyní uloženo cca 1200 rukopisů. Rozvíjí se rovněž spolupráce s partnery ze zahraničí, mj. s Univerzitou v Kolíně nad Rýnem. Z Manuscriptoria je pomocí metadat odkazováno na obrazová data v jejich původním umístění.

Knihovní fond, muzejní sbírka a archivní fond z pohledu české legislativy
Vít Richter, NK ČR

V. Richter poukázal na nutnost hledání společného slovníku mezi paměťovými institucemi, který by se měl odrazit i v legislativních dokumentech. Pro oblasti muzejnictví, archivnictví a knihovnictví je v současnosti platná nová legislativa – ve všech případech nové zákony vznikly po roce 2000. Tyto zákony však mezi sebou nejsou vzájemně propojeny. Dotační politika nepodporuje společné projekty. Je však nutno si uvědomit, že tyto zákony nepřipravuje pouze vláda a parlament, ale rovněž archiváři, knihovníci a muzejníci.

Pamäťové inštitúcie - spolupráca najobtiažnejšia disciplína?
Hana Faklová, Slovenský filmový ústav – Národný filmový archív

H. Faklová přiblížila legislativu paměťových institucí na Slovensku, uvedla společné znaky těchto institucí a také konkrétní příklady spolupráce. Spolupráce je obtížná kvůli nedostatečné snaze o překonávání meziresortních bariér a lidskému faktoru, podpořena může naopak být hledáním a následným nacházením oblastí společného zájmu a společných problémů či uměním inspirovat ostatní.

Register kultúry v Slovenskej republike
Viera Beláňová, Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky, Bratislava

Přednáška neproběhla – V. Beláňová se omluvila z rodinných důvodů.

Spolupráce paměťových institucí v rámci nápravy škod způsobených povodněmi v roce 2002
Jiří Polišenský, NK ČR

První významnou aktivitou v rámci nápravy povodňových škod se stala poradenská centra při SÚA a NK ČR, dále pak při AV ČR. Dále se jednalo o společný výzkum sušících technologií, organizaci nápravy povodňových škod, sušení a dezinfekci, aktivity v oblasti restaurování a v oblasti reformátování. Tyto aktivity se staly úspěšnými díky tomu, že všechny spolupracující instituce se podílely na rozhodování, jednání navíc probíhala se zástupci, kteří v dané instituci přímo zodpovídali za daný problém, všichni měli přístup ke stejným informacím, rozhodnutí byla písemně zaznamenávána a distribuována všem zainteresovaným stranám a instituce, která měla na starosti koncepční i organizační věci, prokázala značnou dávku institucionálního altruismu, kdy často musela dát ve složité situaci přednost ostatním institucím.

Advanced Rapid Library
Naděžda Andrejčíková, Cosmotron Slovakia, s.r.o.

N. Andrejčíková nejprve stručně představila historii a současnost firmy Cosmotron a její produkty, následně se již zaměřila na AKS Advanced Rapid Library. Systém je použitelný i pro zpracování muzejních sbírek – nyní se některá česká muzea a galerie pokoušejí o konverzi dat ze software DEMUS do Advanced Rapid Library.

Workshopy a akvárium ve dvou dějstvích

Po přednáškách se seminář přesunul do výrazně interaktivních částí, kdy se jednak uskutečnily workshopy na různá témata (např. Joan K. Lippincott vedla workshop na téma Information Commons), jednak tzv. akvária spočívající v odpovědích rybiček na dané otázky a následné diskusi.

Obě akvária moderovali Andrew Lass a Martin Svoboda. První z nich bylo tematicky zaměřeno na šedou literaturu. Vyplynulo z něj, že samotná definice šedé literatury či šedých zón není zcela triviální záležitostí. Diskutovanou problematikou byl také vztah šedé literatury a hodnocení vědecké práce, míra zapojení knihovníka v univerzitním prostředí do pedagogického procesu a otázka, zda před realizací nutno mít vše podchyceno v legislativě nebo zda je možno začít iniciativou zdola.

Druhé akvárium bylo tematicky zaměřeno na spolupráci paměťových institucí. Probírány byly opět legislativní otázky, dále pak například příčiny, které způsobují, že spolupráce mezi těmito institucemi se zatím příliš nerozvíjí.

Závěrem

Spolu se svou kolegyní Martinou Tatranskou (rovněž z ÚISK FF UK) bych ráda poděkovala Andrew W. Mellon Foundation a sdružení KOLIN za to, že nám bylo díky jejich podpoře umožněno účastnit se semináře CASLIN.

Společně přikládáme ještě několik fotografií dokumentujících kulturně-společenské události semináře CASLIN:

Místo činu - hotel Čingov

Spišský večer - dobrou chuť přeje CASLIN

Spišský večer - hudební doprovod

Spišský večer - Andrew Lass s nezbytným fotoaparátem

Prohlídka Spišského hradu