Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva z 8. ročníku Konference o šedé literatuře a repozitářích

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Zpráva z 8. ročníku Konference o šedé literatuře a repozitářích

0 comments
Anglicky
English title: 
Report from the 8th Conference on Grey Literature and Repositories
English abstract: 
The Conference on Grey Literature and Repositories is held once a year. It provides information about the grey literature in the Czech Republic as well as it shows some examples of good practise from abroad. It also provides information about related topics - digital repositories, legal issues or research results.

Národní technická knihovna uspořádala 21. října 2015 osmý ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích. Konference se konala v Ballingově sále v Národní technické knihovně. I letos byla konference zaměřena na aktuální témata zahrnující šedou literaturu a způsoby jejího zpřístupňování, propojování šedé literatury s publikovanými výstupy z výzkumu a výzkumnými daty, provoz digitálních repozitářů a právní problematiku spojenou s předchozími tématy.

Jednalo se o mezinárodní odbornou akci, které se zúčastnili hosté z Německa, Rakouska, Polska, Francie a Slovenska.

Zahájení konference
Zahájení konference

8. ročník konference zahájil pan Dobrica Savić z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kde působí jako vedoucí Sekce pro informace z oblasti jaderné energie. Ve své přednášce představil kolekci INIS - The International Nuclear Information System, která umožňuje přístup k informacím z oblasti jaderné energie. Hlavním tématem přednášky bylo vyhledávání v kolekci, které bylo v roce 2011 vylepšeno, popis funkcí vyhledavače, ale také obecné rady, jak vylepšovat vyhledávání v digitálních kolekcích.

Další prezentace byla zaměřena na propojení šedé literatury a výzkumných dat. Kolegové z Bielefeldské univerzity, Jochen Schirrwagen a Johanna Vompras, vysvětlili, jak řeší propojování šedé literatury s výzkumnými daty v rámci v repozitáře PUB – Publications at Bielefeld University. Zmínili také dlouhodobý plán, jak chtějí na univerzitě s výzkumnými daty pracovat a jak je archivovat a zpřístupňovat.

Jochen Schirrwagen a Johanna Vompras z Bielefeldské univerzity
Jochen Schirrwagen a Johanna Vompras z Bielefeldské univerzity

Dat z výzkumu se týkaly i přednášky Jany Kratěnové z Technologického centra Akademie věd a Matěje Myšky z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Prezentace Jany Kratěnové byla zaměřena na program Horizont 2020 a na pokyny pro příjemce podpory z tohoto programu, které se týkají otevřeného přístupu k publikacím a datům z výzkumu. Užitečné bylo zejména vysvětlení, pro jaké dokumenty a data platí povinnost zveřejnění v režimu „open access“ a kde je zveřejňování pouze dobrovolné. Více se zájemci mohou dozvědět na českém webu programu Horizont 2020 nebo v průvodci vydaném Evropskou komisí.

Prezentace Matěje Myšky byla klasickým právnickým pohledem na status výzkumných dat jako výsledek výzkumu. V přednášce se zabýval rozlišením šedé a bílé literatury a možnostmi, jak naložit s jejich zveřejněním, aniž by se autor dostal do střetu s vydavateli článků.

Druhý blok byl plně zaměřen na digitální repozitáře a jejich provoz. V rámci tohoto bloku byly účastníkům konference představeny dva polské repozitáře. Weronika Kubrak z Varšavské technické univerzity představila univerzitní institucionální repozitář pro vysokoškolské kvalifikační práce a díla zaměstnanců univerzity. Univerzita si vyvíjí vlastní systém a snaží se, aby nebyl pouze repozitářem, ale aby poskytoval i řadu dalších funkcí – generování zpráv, bibliografií, statistik, grafů aj.

Účastníci konference dále poznali repozitář AMUR - Adam Mickiewicz University Repository, který představila jeho manažerka Małgorzata Rychlik z Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani. AMUR je typickým příkladem institucionálního repozitáře, v prezentaci autorka zmínila typy dokumentů v repozitáři, autoarchivační politiku, standardy pro metadatový popis, právní problematiku i jak univerzita řeší otevřený přístup.

Małgorzata Rychlik
Małgorzata Rychlik a definice šedé literatury

S přehledem o vývoji i posledních novinkách v Digitální knihovně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vystoupil na konferenci Lukáš Budínský. Výsledkem snahy knihovny UTB je repozitář vysokoškolských kvalifikačních prací, které jsou plně přístupné veřejnosti. Samozřejmě nebyl to proces bezbolestný – autor příspěvku zmínil problémy s postupnou elektronizací textů, jmenným i věcným popisem, formáty prací, omezeným přístupem a řešením těchto problémů na UTB.

Michal Koščík z Právnické fakulty Masarykovy univerzity si letos připravil přednášku o odpovědnosti za obsah repozitáře, konkrétně se zabýval otázkou, kdo ručí a měl by ručit za obsah institucionálního digitálního repozitáře, zda zaměstnavatel nebo zaměstnanec. V přednášce zmínil klasické problémy, se kterými se provozovatelé repozitářů běžně potýkají - témata zaměstnaneckých děl, školních děl, spoluautorství i téma otevřeného přístupu versus zájmy vydavatelů.

Posluchači v Ballingově sále v NTK
Posluchači v Ballingově sále v NTK

Poslední blok konference zahájil Joachim Schöpfel s kolegyní Cécile Malleret z Francie přednáškou o znovuvyužití výzkumných dat, vznikajících v rámci studentských disertací. Ve své prezentaci zmínili obvyklé problémy s daty připojenými k disertacím – různorodé obsahy a formáty dat, různé způsoby dodání dat, různé varianty zpřístupnění, chybějící popis dat atp. Vysvětlili také, jak se snaží na univerzitě v Lille tyto problémy řešit.

Velmi zajímavá byla přednáška Pavly Francové z NTK, která se spoluautorkou Stephanie Krueger poskytla posluchačům odlišný náhled na publikování výstupů z výzkumu, a to z pohledu vědce. Prezentaci zahájila popisem svého vlastního pátrání po dostupných zdrojích informací a dat z oboru biomedicíny, včetně výsledků své rešerše. Následovala ukázka, jaká data může autor během výzkumu získávat. Závěr přednášky patřil problémům, se kterými se musí vědec potýkat, pokud chce data zveřejnit v digitálním repozitáři – velký objem dat, různorodost dat, převod dat do přehledné podoby srozumitelné dalším odborníkům.

Konferenci zakončil Stanislav Caletka, který představil činnost Parlamentního institutu a dokumenty vznikající v rámci jeho činnosti. Parlamentní institut poskytuje služby jak poslancům a senátorům, tak i veřejnosti, a to především zpracováním studií, analýz, podkladů a odpovědí na dotazy. Část těchto zajímavých dokumentů je veřejně přístupná na webu Parlamentního institutu nebo v Národním úložišti šedé literatury.

Poznámky: Sborník z konference a prezentace budou opět dostupné na webu konference, v Institucionálním repozitáři NTK a v repozitáři NUŠL, kde je možné si už teď prohlédnout prezentace přednášejících. Jednotlivé příspěvky pak vyjdou začátkem příštího roku ve speciálním čísle časopisu The Grey Journal. Článek bude vložen do Institucionálního repozitáře NTK. Fotografie: Národní technická knihovna.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VYČÍTALOVÁ, Hana. Zpráva z 8. ročníku Konference o šedé literatuře a repozitářích. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 11 [cit. 2019-11-16]. urn:nbn:cz:ik-17622. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17622

automaticky generované reklamy