Osmý ročník konference Knihovny současnosti, který se letos po šesté konal v areálu v Seči u Chrudimi, byl programově rozdělen do několika částí. První a poslední den probíhala společná zasedání, zatímco prostřední den byl věnován jednáním ve třech současně probíhajících sekcích: Mimoškolní vzdělávání, Informační zdroje a Internet a knihovny.

Knihovnický zákon

Dalo by se říci, že se letošní konference nesla ve znamení nového knihovnického zákona. První den se jednání zúčastnili zástupci Ministerstva kultury ČR, náměstek Ilja Racek a ředitelka odboru literatury a knihoven Eva Kantůrková. Jejich vystoupení rozpoutalo bouřlivou diskuzi, která reagovala nejen na samotný obsah návrhu zákona, ale také na formální stránku spojenou především s informováním o provedených úpravách a postupu zákona v legislativním řízením.

Náměstek Racek zdůraznil nutnost registrace knihoven na ministerstvu kultury z důvodu změn ve struktuře státní správy. Mnoho odmítavých hlasů z publika oponovalo, že toto opatření odsoudí řadu knihoven, které nesplní dané požadavky, prakticky k zániku (dnes existuje zhruba 6 000 veřejných knihoven, po registraci možná pouhých 1 000). PhDr. Richter označil navrhovaný model jako "celosvětově unikátní". Bude také prakticky nemožné zakládat nové knihovny. Systém knihoven tak podle nejhorších prognóz bude spět k rozpadu. Ředitelka Kantůrková však tuto situaci nevidí tak černě. Zmínila jakési programy pro dovybavení knihoven, které nebudou vyhovovat podmínkám registrace.

Další námitkou k novému zákonu byla otázka zřizovatelů. Možnost zakotvit v zákoně povinnost zřizovatelů zřizovat a ochraňovat knihovny je podle ředitelky Kantůrkové nemožná. Takový "ochranný" zákon prý nemá šanci, mimo jiné také z finančních důvodů. Kantůrková také vyslovila svou osobní důvěru ve starosty, kteří jistě budou nejen podporovat stávající knihovny, ale zakládat i nové, protože podle statistik počet knihoven stoupá. Zajímavou připomínkou z publika k této problematice bylo citování ze zápisu z jednání mezi zástupci ministerstva kultury a financí, kde se pro ministerstvo financí otázka zřizovatelů nejevila jako problém.

PhDr. Vít Richter ve svém příspěvku předneseném první den jednání také mimo jiné zmínil problém financování regionálních funkcí knihoven spojený s již zmiňovanou chystanou reformou státní správy (od 1. 1. 2001). V reakci na tuto připomínku vystoupila opět ředitelka Kantůrková s potvrzením, že okresní úřady skutečně finance vyplácet nemohou. Toto opatření bude mít primární dopad na knihovny v malých obcích i městech.

Určitou nekorektnost v jednání se zástupci odborné veřejnosti projevující se krátkým časem k připomínkování, liknavost v rozesílání nových verzí a jejich nekompletnost a také neinformování o postupu zákona legislativním řízením omlouvala ředitelka Kantůrková nutností splnit daný termín v odevzdání návrhu do dalších etap řízení. Rychlé schválení nového knihovnického zákona je podle ní také potřebné z hlediska existence více jak 40 let starého zákona, který je "naprosto špatný a ve všech směrech překonaný". V současné době byl návrh zákona předán legislativní radě vlády a zasahování do něj bude velmi problematické.

Státní podpora

Prvního a posledního dne jednání se ale zúčastnila i řada dalších představitelů různých ministerstev. Jejich příspěvky směřovaly k podpoře nákupu informačních zdrojů ze strany ministerstva školství, k programu VISK (Veřejné informační služby knihoven) na ministerstvu kultury. Otázka vstupu ČR do Evropské unie a komunikační strategie byla námětem příspěvku zástupkyně ministerstva zahraničních věcí. Problematika podpory zavádění informačních technologií ve státní správě patřila do příspěvku náměstka předsedy Úřadu pro státní informační systém. Informace o schváleném novém autorském zákonu přednesla vedoucí samostatného oddělení autorského práva při ministerstvu kultury.

Informační zdroje

Obecný úvod k této sekci (jedné ze tří sekcí probíhajících druhý den konference) obstarali ing. Martin Svoboda, ředitel Státní technické knihovny a dr. Miroslav Bartošek z Masarykovy univerzity v Brně s příspěvkem o akademických konsorciích na elektronické informační zdroje (viz též RUFIS 2000).

Některé příspěvky z této sekce byly spojeny s programem ministerstva školství Informační zdroje pro výzkum a vývoj (program LI). V jeho rámci bylo schváleno celkem 46 projektů. Mezi nimi např. projekt zpřístupnění plnotextových databází firmy EBSCO v projektu EIFL Direct, projekt Web of Science, citační databáze firmy ISI na webu, databáze JADE jako zdroj pro JASON či databáze Proquest 5000 a PCI. Mimo původní program byly navíc zmíněny projekty na využívání služby OCLC First Search či další projekt Národní knihovny ČR Referenční centrum - brána do světa informací. K dalším konkrétním projektům zmíněným v této sekci patří i projekt ELVILL 2000 (Evropská legislativa virtuální knihovna). Stejně tak byl zmíněn význam elektronických informačních zdrojů pro vědecké lékařské informace. Knihovna Akademie věd prezentovala kromě projektu Web of Science také své další aktivity spojené s katalogizováním elektronických informačních zdrojů v systému Relief.

Poměrně štědrý grant na nákup informačních zdrojů je nepochybně dobrým počinem. Důležité je, aby se nyní získané informační zdroje patřičně využívaly. Proto se v průběhu celé sekce volalo především po nutnosti jejich propagace.

Medaile Z. V. Tobolky

Novou tradicí by se mělo stát předávání medailí Zdeňka Václava Tobolky. Ceny budou každoročně udělovány jak institucím, tak jednotlivcům. Prvními dvěma oceněnými knihovnami se staly Parlamentní knihovna a Okresní knihovna v Karviné. Za jednotlivce převzali cenu Vojtěch Balík, Jiří Cejpek, Hana Vodičková a Jaromír Kubíček. Dalších šest osobností bylo oceněno za celoživotní přínos. Patří mezi ně Václav Carva, Vlasta Hamplová, Ivanka Komorousová, Jarmila Trégrová, Evžen Lukeš a Boris Mědínek.

Závěrem

Letošního ročníku se zúčastnil rekordní počet účastníků, druhý den konference jich bylo 355. V průběhu třech dnů odeznělo 22 původně ohlášených příspěvků, které byly doplněny dalšími aktuálními vystoupeními.