RUFIS 2000 aneb Vysoké školy v informační společnosti
Cílem každoročního setkání je uvedení základních i dílčích problémů, se kterými se potýkají vysoké školy v oblasti zavádění informačních technologií, a diskuze o možných řešeních. Poměrně vyhraněné téma informačních technologií ve školách je samozřejmě spojeno s celou řadou činností a aktivit škol na straně jedné až např. s podporou státu na straně druhé.
Právě přispění státu k lepší a účelnější vybavenosti nejen vysokých škol výpočetní technikou patřilo k jednomu z tematických okruhů letošní konference. Diskutovaným materiálem pro tuto oblast byla Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání. Panelové diskuzi na toto téma předcházely příspěvky doc. Luďka Matysky, děkana Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně a doc. Františka Ježka, děkana Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni a současného předsedy Rady vysokých škol, kteří se účastní na tvorbě této koncepce. Diskuze se mimo jiné účastnil i zástupce ministerstva školství ing. Radim Ryška. Diskutující se vesměs shodli na tom, že státní podpora v zavádění výpočetní techniky do škol všech stupňů je nutností. Dostupný počítač pro všechny žáky a studenty je prvním předpokladem pro seznámení se s informačními technologiemi, které se stávají neoddělitelnou součástí života. Cílem navrhovaného postupu by tedy mělo být plošné vybavení všech typů škol od základních až po vysoké výpočetní technikou. Další výukové aktivity by pak měly být plně v kompetenci škol a vyučujících. S tím by pochopitelně měly být spojené určité motivační postupy a také další podpora ze strany státu pro konkrétní účely a závěry jednotlivých škol.
Odpolední program prvního dne byl pak věnován především jednotlivým počinům vysokých škol v oblasti práce s informačními technologiemi. Karel Květoň z Výpočetního a informačního centra Českého vysokého učení technického věnoval svůj přípěvek otázkám spolupráce vysokých škol při výuce s využitím Internetu. Zmínil tu záměry Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání v oblasti distančního vzdělávání. Návrh vychází ze zkušeností zahraničních univerzit, zejména amerických. Jeho rozvoj je také spojen s připravovaným programem ministerstva školství Virtuální univerzita. V květnu t.r. se uskutečnilo první zasedání ministerstva se zástupci vysokých škol. Pro technickou podporu celého projektu se předběžně počítá s firmou CESNET.
Další příspěvky z této sekce byly věnovány oblasti elektronického obchodu, a to například evropské aktivitě CEN/ISSS (složka Evropské komise pro standardizaci věnovaná informační společnosti); webovskému serveru MATLAB, který je s úspěchem používán na pražské Vysoké škole chemicko-technologické. Po přestávce následoval blok věnovaný perspektivám strukturovaného studia, tedy studia bakalářského a magisterského v České republice. Po úvodním společném příspěvku rektora Masarykovy univerzity v Brně prof. Jiřího Zlatušky a rektora ČVUT prof. Jiřího Witzanyho komentujícím statistická data OECD o přístupu ke vzdělávání v různých zemích světa následovala panelová diskuze, která se zabývala především budoucností titulu bakalář v českém akademickém prostředí. Tato diskuze vyvolala řadu dotazů a polemik i mezi přítomným publikem. Objevovala se například námitka proti akademické hodnosti bakalář u technických oborů, ve kterých není tříleté studium možné brát za dostatečnou odbornou kvalifikaci. Pochopitelně každý studijní obor vyžaduje jiný přístup ke strukturovanému pojetí studia a k absolventům nižšího akademického stupně vzdělání a jejich odborné způsobilosti.
Dopolední blok druhého dne byl nejprve věnován oblasti elektronických informačních zdrojů. V úvodní příspěvku dr. Miroslava Bartoška z Masarykovy univerzity v Brně a ing. Jaroslava Šilhánka z VŠCHT byly zmíněny konsorciální elektronické informační zdroje dostupné v české akademické sféře. Na základě čtyřletého programu ministerstva školství Informační zdroje pro výzkum a vývoj je zpřístupněna v ČR řada zajímavých informačních zdrojů od úzce oborově zaměřených databází až po databáze multioborové. Z velkých mutlioborových databází zmiňme projekt zpřístupnění citační databáze americké společnosti ISI Web of Science, zpracovaný Knihovnou Akademie věd ČR, navazující na projekt Current Contents Connect, iniciovaný Masarykovou univerzitou v Brně, dále projekt zpřístupnění plnotextových zahraničních periodik z oblasti především humanitních a sociálních věd a medicíny nazvaný EIFL Direct zpracovaný Národní knihovnou ČR či společný projekt Státní technické knihovny a firmy Suweco na zpřístupnění plných textů časopisů vydavatelství Elsevier v databázi Science Direct. Výhodou konsorciálních licencí jsou pochopitelně finanční úlevy, které umožňují získat tyto zdroje i menším institucím. Rozmach zpřístupňování těchto zdrojů především v prostředí World Wide Web, příjemném i koncovým uživatelům, je potěšující. Základní snahou knihoven a akademických pracovišť by mělo být náležité zviditelnění těchto informačních zdrojů tak, aby byly patřičně využívány ať již samotnými koncovými uživateli (pokud jsou k tomu databáze určeny) nebo zprostředkovaně.
Dalším přednášejícím v "knihovnickém" bloku této konference byl Ing. Petr Žabička z Moravské zemské knihovny, který se zaměřil na standard Dublin Core. Standard, jehož český překlad je vytvářen právě v MZK, není v ČR zatím příliš používán, a tak na závěr příspěvku zazněla i výzva o větší podporu tomuto identifikačnímu prostředku. Další příspěvek pojednával o strukturně značkovaných zdrojích dokumentů, mezi které pro konkrétnost patří například známé, ale málo používané formáty pro nadpisy a další části textu v textových editorech. Po té byla pozornost věnována evropskému projektu digitální knihovny ETRDL (ERCIM Technical Reference Digital Library) a zapojení České republiky. Následoval český projekt elekronických disertací on-line zpracovávaný opět Masarykovou univerzitou v Brně, který opět vychází ze zahraničních zkušeností. Názornou ukázku svého projektu mediatéky předvedli zástupci Technické univerzity v Liberci. Celý projekt byl realizován na základě tříletého grant ministerstva školství INFRA2. Jako softwarové vybavení je použit americký produkt Cumulus.
Po tomto bloku následovala prezentace firem, významných partnerů vysokých škol. Vystoupili zástupci IBM, ANF-DATA (dceřiná společnost Siemens), SGI (dříve Silicon Graphics) a AVAYA (dříve Lucent Technologies).
V odpoledním bloku zazněly příspěvky o univerzitním informačním systému Masarykovy univerzity IS, o dokumentovém serveru vytvářeném v rámci tohoto systému, o automatizaci administrativy kolejí a menz, kterou využívají VUT Brno, VFU Brno, MU Brno a Univerzita Pardubice, či o matrikách studentů v projektu SIMS (Sdružené informace matrik studentů), dále o manažerských procesech v univerzitních informačních systémech či o informačním servisu VŠE v Praze.
Na závěr konference zaznělo několik obecněji zaměřených příspěvků. Doc. Rudolf Vlasák, ředitel Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, mluvil o vědě a informační společnosti. Dále byla pozornost věnována vstupu českých institucí do evropské informační společnosti, byl zmíněn nový zákon o ochraně osobních údajů na vysokých školách. Závěrečný příspěvek teologa ThMgr. Milana Klapetka pak nesl název Svět jako Rorschachův test.
Potěšující zájem o informační technologie v oblasti vysokého školství, který byl patrný nejen v průběhu celé konference, s sebou přináší řadu podnětů pro knihovníky a informační pracovníky (viz blok o informačních zdrojích). Ovšem nejen pro ně. Brněnští akademici skutečně považují tuto konferenci za svou prestižní záležitost, o čemž svědčila hojná účast přednášející z jejich řad. Tato akce by si ale rozhodně zasloužila i větší pozornost ze strany některých dalších vysokých škol, především Univerzity Karlovy. Problematika informačních technologií ve školách je velice aktuální a její podíl na výuce se stále zvyšuje.