Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva z 31. výroční konference LIBER

Čas nutný k přečtení
16 minut
Již přečteno

Zpráva z 31. výroční konference LIBER

0 comments

Konference LIBER se konala ve dnech 2. - 6. 7. 2002 v prostorách Karlo-Františkovy univerzity Graz v Rakousku. Přednášky byly rozděleny do 9 bloků (vždy po 1/4 dni). Celkem konference se zúčastnilo přibližně 200 posluchačů, z ČR byli přítomni: Vojtěch Balík - ředitel NK, Jaroslava Hanzlíčková - SVK PK, František Zajíček - knihovna lékařské fakulty MU Brno, Martin Lhoták a Zdeněk Tichý - KNAV, Dana Smetanová a Bohdan Šmilauer - STK. Materiály z konference (příspěvky, abstrakta) jsou umístěny na adrese: http://www.kfunigraz.ac.at/ub/veranstaltungen/liber2002/index.html. Součástí programu posledního dne odpoledne byla exkurze do univerzitní knihovny a digitalizačního centra.

Následují anotace k nejzajímavějším přednáškám prosloveným na konferenci v deseti sekcích:

Předkonference: Projekty evropské komise pro knihovny

Gerard van Trier, The Royal Library, Hague, sekretář CENL: Evropské projekty zahrnující národní a univerzitní knihovny

CENL Conference of European National Libraries, 41 národních knihoven z 39 zemí, síť Gabriel, CoBRA Forum (Computerized Bibliographic Record Actions). Projektová problematika: standardizace struktur dat a komunikačních interfejsů, ochrana a zpřístupnění fondů v Evropě, legislativní materiály o copyrightu a depozitní předpisy, kvantifikace výkonu knihoven. Přehled projektů: 6 celosvětových, 15 evropských, 11 regionálních, 15 národních. Starší projekty: Malvine, Master, CASA, ONE2, UNIVERSE. Nové projekty: Digitální knihovna, INTERPARTY, METAe, EELHU, DELOS, Řízení knihoven: LibEcon2000, PULMAN, digiCULT, Public Library Management and New ITs, výkonnost. Standardizace: data, komunikace, Z39.50 a Bath profil, ZNG OpenURL, URN, TEL. Ochrana fondů: NEDLIB, UNESCO Resolution on Preservation Cultural Heritage, TEL. Depozitní předpisy: Joint Commitee CENL/FEP, Codes Practise for the voluntary deposit of electronic publications. Další projekty: UseMacron, MACS (Multilingual Acccess to Subject Catalogues), Renardus.


Ute Schwens, Die Deutsche Bibliothek: TEL - The European Library

V projektu TEL se sdružilo několik předních evropských knihoven na vývoji Web portálu s cíle usnadnit přístup do tak rozsáhlého souboru informací. Projekt TEL oficiálně začal 1. 2. 2001. Projekt je financován Evropskou komisí jako doprovodné opatření s projektem Informační společnosti a kulturním dědictvím a je plánován na dobu 30 měsíců. Aktivními účastníky projektu je 8 národních knihoven a národní bibliografické centrum v Itálii. Dále je členem Konference evropských národních knihoven (CENL), a ta působí z pověření ostatních národních knihoven. TEL není jen technologickým projektem, ale projektem vzájemné spolupráce. Hlavní výstupy projektu jsou: dohody s nakladateli v účastněných zemích o standardizovaném využívání EIZ, vypracování společného ekonomického modelu pro využívání EIZ, vývoj společného portálu, vývoj a prověření otevřených standardů a pracovních postupů snadno rozšířitelných i na jiné knihovny. Rozdělení hlavních úkolů: vztahy s vydavateli EIZ, vydání praktických směrnic, větší role knihoven v přímém elektronickém publikování, vývoj ekonomického modelu pro multilaterální využívání EIZ, autorizační postupy a provádění plateb, vypracování a koordinace standardů metadat dodávaných přímo vydavateli a mnohojazyčný přístup k těmto metadatům, specifikace infrastruktury TEL, předpokládá se využití Z39.50 a XML. Bude se testovat přístup, obsah, interoperabilita a výkon, dále probíhá popularizace projektu, semináře a školení.


Sekce 1: Virtuální knihovny a virtuální university

Bernard Smith, vedoucí střediska kulturního dědictví při Information Society DG Evropské komise: Evropské kulturní a vědecké zdroje: výhledy do budoucna

Především bych chtěl shrnout klíčové strategie a programy, dále digitalizaci, dlouhodobé uchování dokumentů, naše výzkumné projekty a plány do budoucna. Těmito problémy se zabývala konference EU v Lisabonu v r. 2000 a odpověděla na ně politickou iniciativou eEurope k podpoře Informační společnosti. Cíle jsou: on-line spojení s občanem, úřadem, podnikem, školou, dále informačně vzdělaná Evropa, důvěryhodné prostředí pro podnikání a sociální soudržnost. Tato iniciativa byla rozpracována do 60 programů z nichž mezi nejrozsáhlejší patří: Program eEurope, Program Kulturní dědictví v informační společnosti, Šestý rámcový program (2002- 2006). Ve všech výše uvedených programech knihovny mají nezastupitelnou úlohu. Nové informační technologie umožňují knihovnám nabídnout nové služby a formy vzdělávání.


Merda Johnson, University of Arizona Library: Zopakování základních principů

Za základní principy lze považovat:

  1. Školní a vládní informace jsou „veřejným statkem". Využívat: OpenSources, OpenArchive, OpenAccess, Iniciativa SPARC (Scholary Publishing and Academic Resources Coalition), California Digital Library, AgNIC http://agniclib.east.asu.edu/, HighWire.
  2. Knihovny jsou zodpovědné za uchování a tvůrčí šíření informací a jejich zpřístupnění: ARL (Association of Research Libraries) ALA (American Library Association), SLA versus UCITA, Budapest Open Archive Initiative.
  3. Akademické knihovny jsou intelektuálním společným vlastnictvím a musí poskytovat otevřené služby: projekt ARL Scholars Portal Project, CDRS QuestionPoint. ARL zavedla projekt na zhodnocení služeb knihoven LibQual+ (viz http://www.arl.org/libqual/index.html http://library.med.nyu.edu/library/libqual.html), která zavádí nové míry kvality, např. u EIZ.

Trix Baker, University of Amsterdam: Virtuální referenční služby

Proč virtuální referenční služby? Exponenciální vzrůst požadavků, uživatelé si zvykli, že web poskytuje interaktivní služby - odpovídá na dotazy: http://www.webhelp.com/home/, http://www.webhelp.com/webhelp/newsroom/itn002103.jsp, eGain http://www.webhelp.com/webhelp/newsroom/pr001128.jsp (množství požadavků na pomoc asistenta při on-line vyhledávání). Virtuální referenční služby pro uživatele mimo knihovnu je aktuální téma. Knihovník má k dispozici nástroje e-mail, chat, web formuláře a nové specializované produkty. Podle příkladu komerčních organizací snaží se knihovny držet krok a adaptovat některé komerční služby. V Holandsku 7 ze 13 univerzitních knihoven mají virtuální helpdesk. Královská knihovna v Haagu využívá SW QuestionPoint, dříve nazývaný CDRS společně vyvinutý LOC a OCLC. Další nástroje: Contact Center Software, http://www.databasesystemscorp.com/pstelemation.htm nebo Virtual Reference Toolkit, vyvinutý od LSSI. Tyto specializované nástroje umožňují navigaci vzdáleného zákazníka po webu, vyplňování formulářů, sdílení obrázků, apod. Cílem je vycházet vstříc potřebám čtenáře, anticipovat je a vytvořit takové prostředí na webu, které umožní čtenáři najít odpovědi bez pomoci či s dálkovou podporou knihovníka.


Sekce 2: Výzkumné organizace a akademie, výhledy do budoucnosti výzkumných knihoven v elektronickém věku

Alex Klugkist, Univerzitní knihovna Groningen, Holandsko: Výzkumné knihovny a informace pro školy: budoucnost knihoven?

První tisk: 1450, první vědecké časopisy 1665: Journal des Savantes, Transaction of the Royal Society of London, první autonomní publikační systém „Incunabela" 1980, první vědecké společnosti (learned society) na Internetu 1993. Mění se role vydavatelů časopisů, klesá objem tiskem odbíraných časopisů od r. 1994. Proti sobě stojí mezinárodní zájmové skupiny, které se sdružují do organizací, např: Copyright (WIPO), European Copyrihgt Directive, LIBER , IFLA, ICOLC, Public Libraries of Science, BOAI - Budapest Open Arichve Initiative, SPARC Europe, http://www.lib.helsinki.fi/finelib/eicolc/Friend1.ppt. Tradiční model se změní, budou různé způsoby akademické spolupráce, nové publikační formy, kombinace časopisů a portálů. Vznikají ale nové problémy: hodnocení kvality těchto nových zdrojů, sledování citovatelnosti a využívání, restrukturalizace informačního trhu. Role knihoven: tradiční úloha půjčoven a studoven, akviziční a licenční centra, zpřístupňovací centra pro digitální fondy, vytváření elektronického vzdělávacího prostředí, vytváření akademických sítí, informační podpora uživateli, archivy a publikační místa.


Jean Claude Guédon, Universita Montreal: Líc a rub globalizace ve vědeckém publikování

Do II. světové války komunikovaly vědecké společnosti a univerzity a vydávaly časopisy a sborníky. Globalizace nastala po II. světové válce, kdy se monopolizovalo několik nakladatelů vědeckých časopisů a informačních institucí. např. ISI WOS SCI excerptuje 2000 časopisů (nejdražších). Ostatní časopisy tu nejsou vyhledávatelné a tudíž nemají tak vysoký dopad. Je třeba vytvořit alternativní rešeršní systém. Většina vědeckých informací je financována z veřejných zdrojů, tak proč vzniká tento cenový příkop? Alternativou je Open Archive Initiative otevřené publikování na webu, celosvětová výzkumná síť. Vědecké informace z veřejných zdrojů by měly být bez poplatků. Nakonec rozhodují autoři kam budou umisťovat svoje texty, zda do otevřených archivů nebo nakladatelům.


Sekce 3: Strategický přehled budoucnosti z pohledu ekonomiky

Janet Michel Less, OCLC PICA, a European Library membership organisation: OCLC/PICA

OCLC/PICA poskytuje služby předávání metadat, Local Library Systems (knihovní systém) nabízí čtenáři služby PiCarta (dodávka digitálních kopií) a FirstSearch, dále meziknihovní výpůjční služby pomocí elektronické sítě 6700 knihoven, na objednávku je prováděna digitalizaci fondů. Dále plánuje vybudování souborného evropského katalogu EuCat jako větev katalogu WorldCat (48 mil. bibliografických záznamů), databázi Books in Print, službu FirstSearch vyhledání ve více jak 70 databázích. Jsou 3 stupně spolupráce - plná OCLC/Pica obstarává katalog knihovny včetně holdingů, částečná - jen bibliografické záznamy, a volná - podle potřeby knihovny. Digitální archiv (Oracle), E-content databáze BioOne 40 full text biologických časopisů vyvinuto SPARC American Institute, e-Books netLibrary 44 000 knih v elektronické podobě. Lze je číst pomocí software eBook Reader, MicroSoftReader, Acrobat eBook Reader. Platby využívají IFM International Fee Managment Service. HeplDesk s QuestionPoit (původně vyvinuto Collabortive Digital Reference Service CDRS).


Jeff Clovis, ISI: Nové vyhledávací strategie pro různorodé fondy a sbírky

Hybridní knihovna - nabízí různorodost forem lokálně i vzdáleně, zdroje jsou od řady poskytovatelů, různé formáty, proprietární databáze. Role informačního poskytovatele je nabídnout integrovaný přístup. ISI Web of Knowledge je prostředí, které umožňuje heterogenní vyhledávání v nativních, přenesených a externích bibliografických databázích. Jednou z databází je Web of Science, která se skládá ze tří podbází: Science Citation Index Expanded, Social Science Citation Index, Art & Humanities Citation Index. Další zpřístupněné databáze jsou ISI Proceedings, Derwent Innovation Index, BIOSYS Preview, ISI Current contents Connect, ISI Chemistry, CAB Abstract, Inspec, FSTA, ISI Essential Science Indicators, ISI Journal Citation Index, ISI Document Solution, Agricola, PubMed. Demo je dostupné na adrese: http://www.isinet.com/trywebofscience.


Linda Sacks, BIOSYS: Biologie na webu

Na webu je množství informací o biologii, ale jak ji najít v heterogenním prostředí? Je potřeba vybudovat dva nástroje, prvním z nich je slovníkový most (Vocabulary bridge), který převede různé jazyky, synomyma, překlepy, termínové varianty na jednotný slovník pro vyhledávání. Dále je třeba datový most (Data brigde), který převede data na metadata. Biosys nabízí tyto mosty: tezaury a abstraktové databáze: BIOSYS Preview (5000 seriálů), Bilological Abstracts, (400 seriálů) 360 tisíc citací, 5,8 mil. archivních záznamů, klasifikace BIOSYS Indexing, MESH, CAS registry Numbers, vyhledávač MethodsBase ve 190 000 klasifikovaných dokumentech. Zoological Records (ze života zvířat), mikrotezaury z biologických věd.


Steve Coffman, LSSI Library Systems and Services: Odkud a kam jdeme?

Firma LSSI vyvinula software VirtualRreferenceTookit, ReferenceDesk, který umožňuje pracovat současně s několika vzdálenými uživateli a společně procházet databáze, knihovník má k dispozici pointer na místo, který se ukazuje u uživatele, chat se zákazníkem, dále Session Inbox Monitor, který sleduje aktivitu na webu (např. MSIE), RefTracker, správa textových požadavků na knihovníka, řazení do fronty, status vyřízení. LSSI24 poskytuje nepřetržitou službu a to tak, že má tři centra (USA, Evropa, Asie), takže jejich služba je stále k dispozici i pro uživatele z opačné polokoule. Komplexní služby eGlobal Library, která poskytuje On-line Reference Desk, On-line Tutorials, průvodce pro vědecký výzkum, internetové zdroje, 4000 tematických portálů, Vládní zdroje 325 portálů a 150 000 fulltext stránek, Document Delivery Resources.


Sekce 4: Přidaná hodnota při poskytování obsahu

Diana Leith, John Ryland University Library, Manchestr: PsiGate/GeSource: brána k vědeckým informacím

Ve Velké Británii financuje Joint Information Systems Commitee - (JISC) rozvojové projekty pro informační zabezpečení vyššího vzdělání (High Education HE) a výzkumu. Byla vyvinuta výzkumná síť RDN a v ní řada řada tématických portálů (SBIG) do kvalitních informačních zdrojů. Tyto portály jsou: ALTIS, ArtFact, Biome, EEVL, HUMBUL, SOSIG, PSIGate a GeSource. PSI Gate obsahuje Chemistry Browse Heading, 92 chemical tutorials, Spotlight science magazines. Budoucnost PSI Gate - vývoj informačních portálů.


Bo Ohstrom, Danish Electronic Research Library: Projekt DEF

Dánská elektronická knihovna je projekt virtuální knihovny pro výzkumníky, studenty, pedagogy a další zájemce. Zahájeno v r. 1998, pětiletý program, rozpočet 27 mil. EUR. DEF portál umožní vyhledávání v mnoha knihovnách současně, přístup do mnoha databází a licencí pomocí jednotné autorizace a sběr informací z vybrané zájmové oblasti. Projekt je financován společně ministerstvy vzdělávání, výzkumu a kultury v rámci vládního programu „Informační společnost pro všechny". Projekt zahrnuje retrokonverzi lístkových katalogů, budování infrastruktury a zavedení standardů, budování tématických portálů, paralelní prohledávání v katalogách knihoven, přístup do 400 databází, centrální nákup 36 licencí s 7000 časopisy, digitalizaci 37 tis kulturních děl, budování web-archivu, e-learning projekty.


Dorothy Sheridan, University of Sussex Library: Kombinování práce učitele a knihovníka, hybridní akademik

D. Seridan je vedoucí speciálních fondů (archivy, rukopisy) a současně učitelem na univerzitě Sussex. Tím ve výuce mohla využívat archivu a speciálního fondu a tak studentům zpřístupnit primární dokumenty. Archiv obsahuje obraz o každodenního života v UK zejména z r. 1937 - 1950, kdy byl prováděn Mass Research Observation. Sběr archiválií o každodenním životě v UK probíhá dodnes. Výuka nad těmito matriály přináší novou problematiku: zvýšené riziko poškození nebo ztráty dokumentů, organizační zajištění výuky v knihovně. Klady jsou: vyšší využití sbírek, publicita o archivu, zkvalitnění archivní služby a vyšší zapojení archivářů do akademického života.


Anna Marie Haraldstadt, Libary of Medicine University Oslo: Informační vzdělanost, integrace do plánu výuky

V biomedicíně obrovský nárůst informací způsobil, že studenti medicíny potřebují také získat potřebné základní znalosti pro práci s informačními zdroji. Lékařská knihovna připravila a podílí se na výuce informatiky na lékařské fakultě Univerzity v Oslo. Šestileté studium medicíny zahrnuje též kurzy zaměřené na oblast knihovnictví, vyhledávání a třídění zdrojů a jejich vyhodnocení. Jsou podány informace o Medline, MeSH, BibSys, tématických databázích, o elektronické a klasických zdrojích, o výpůjčních a referenčních službách.


Sekce 5: Multimedia: otevřené dveře knihoven

Graham Shaw, The British Library: „In place" - zpřístupnění fondu lokálně a národně

Jedním z problémů knihoven je, aby byly dostupnost nejen fyzicky, ale také širokému veřejnosti prostřednictvím internetu. V rámci programu celoživotního vzdělávání zahájila British Library program digitalizace fondů z prostředků NOF-Digitize (New Opportunity Fund) ve výši 3,2 mil. Liber. Jde o zpřístupnění 100 000 digitálních obrázků na internetu uspořádaných do „výukových cest". Tento projekt nazvaný „In Place" bude dokončen v r. 2004. V tomto projektu je zahrnuto 19 dílčích projektů s tématikou: Tvoje místo v národě (historie, kresby, lidi), Britanie obrazem i slovem (mapy, obrázky krajiny, měst, denní efemeridy), Okolní svět (British Commonwelth, etnografie, kulturní diversita, atd.). Každý z 19 podprojektů bude mít svoji startovací webovou stránku. Tím se vytvoří web knihovny, který nebude podobný tradičnímu, ale obrazem a slovem bude doprovázet zájemce po sbírkách knihovny, dějinách i okolním světě.


Espen Ore, The National Libray of Norway: Digitalizace komplexních dat: text, obrázky a fyzický popis

V National Library of Norway začali s digitalizací fondů v r. 1992. Nyní probíhá projekt digitalizace Diricks scrapsbook (Dirikovy zápisníky) zachycující život v Norsku od r. 1830 do 1930. Jde o soubor rukopisu a kreseb. Výstupem digitalizace budou digitální objekty: vzájemně vnořené texty, obrázky a metadata. Bude se využívat standardu XML. Snahou je vytvoření definitivního standardu pro digitální objekty. Jako objekty budou zpřístupněny na webu NLN.


Sekce 6. eBooks, elektronické knihy

Pierre Le Loarer, Institut d´Etudes Politiques de Grenoble: Knihovníci spolupracují s e-book vydavateli

Institut v Grenoblu pracuje na projektu MANUM společně s vydavateli, výzkumníky a knihovníky aby vytvořili podmínky pro úspěšné digitální publikování učebních textů pro studenty nižších ročníků. Projekt se týká sociálních a politických věd, práva, mezinárodních vztahů, ekonomiky a řízení. Projekt má dvě části: Studium současné nabídky učebních textů na Webu (NetLibrary, Ebrary, Questia, XanEdu,..) a analýza současného způsobu jejich využití pro potřeby výuky. Druhou částí je realizovat se skupinou vydavatelů přístup k učebním textům pro potřeby výuky Institutu politologie v Grenoblu. S tímto je nutno vyřešit: fungující ekonomický model pro univerzitu i vydavatele, přidaná hodnota k digitálnímu obsahu, vyřešení autorských práv, systém přístupových práv a technické zázemí.


Ritch Rosi, Net Library OCLC: E-book pro knihovny a čtenáře, dva roky zkušeností

NetLibrary OCLC je první komerční organizací "půjčující" elektronické knihy. Po dobu předchozích dvou let bylo zjištěno mnoho o využití eBooks k podpoře funkcí knihoven a jejich čtenářů. Současně více než 7000 knihoven všech typu buduje fondy eBooks z více než 42 000 copyright titulů přístupných NetLibrary katalogu. Katalog rychle roste, v r. 2000 obsahoval pouze 3000 titulů bez copyrightu. Průměrně se "půjčuje" 600 tis stránek za den, průměrná doba připojení 23 min., průměrný čas v stejné knížce 5-15 min. Ekonomický model: Jedna kniha/jeden uživatel: zrcadlí tradiční papírovou kopii, odmítne přístup pokud je využívána jiným čtenářem. Alternativní model: neomezený počet přístupů, nebo limitovaný na určitý počet. Má význam u žádaných titulů. Podle toho se odvozuje cena. Do budoucna se předpokládá publikování článků, websitů, nahrávek, videa, obrázků, e-obsahů, rukopisů, atd.


Peter Getrhin, SIRSI: Podpora e-books využitím elektronického obsahu

Kamenná knihkupectví propagují svoje knihy titulní stránkou, přebalem, informací o autorovi, souhrnem, hodnocením, atd. Propagace on-line je obohacením OPAC katalogů, např. http://library.york.gov.uk/uhtbin/cgisirsi , http://webcat.lbs.uk/uhtbin a www.library.rgu.ac.uk podle vzoru internetových .com knihkupectví snímkem titulní stránky, obsahem knihy, hodnocením, komentáři, atd. Podobně mohou být presentovány eBooks.


Luise Edwards, JISC (Joint Information Systems Commitee): Národní strategie pro e-books

JISC je vládní orgán v UK pro udílení grantů v oboru vyššího a dalšího vzdělávání s využíváním on-line prostředků. Cílem je vybudování on-line prostředí, které zajistí přístup do uspořádaného fondu učebních textů a výukových materiálů. eBooks jsou jednou z osmi druhů fondů. Pracovní skupina po eBooks při JISC/DNER (eBooks Workging Group) tvoří jednoho z hráčů na poli publikování eBook a je odpovědná za vývojovou a implementační strategii na trhu a vypracování ekonomického modelu. Tato strategie zahrnuje: plán rozvoje na r. 2002/03, základní díla k publikování pro eBook, kritické množství eBooks pro vyšší a další vzdělávání, ekonomický model spravedlivý ke všem účastníkům.


Sekce 7: Řízení změn v knihovnách

Philipe Raccah, Bibliotheque de France, Paris: Nový model katalogizace v BnF

BnF prochází od počátku 90 let proměnami. 45% fondů bylo přesunuto do volného výběru. Jedním z nich je katalogizace, což vzhledem k různorodosti materiálů je velký problém. BnF je depozitní knihovnou. Katalogizace byla outsourcována, ale výsledky nesplnily očekávání. BnF řeší katalogizaci i národní bibliografii a musí sladit oba cíle.


Jolanta Stepniak, Warszaw University Library: Orientace na čtenáře jako organizační princip

Univerzitní knihovna ve Varšavě získala novou budovu. Univerzita má 50000 zaměstnanců a studentů, 48 fakultních knihoven. Centrální knihovna má 5 mil. svazků, 5000 odebíraných časopisů, používá knihovní systém VLTS. V novém prostředí byl rozšířen volný výběr, třídění v regálech podle LOCC, přístup k EIZ, CD ROM, byla zavedena procedura předregistrace. Byla posílena autonomie knihovny, takže může pružněji reagovat na potřeby studentů a čtenářů, personálně se změnily funkce oborového specialisty, rešeršéra, s větším důrazem na EIZ, písemnou i ústní komunikaci se čtenáři. Papírová a elektronická komunikace může doplnit, ale nikoli nahradit osobní styk se čtenáři. Jedním z problémů je spolupráce s fakultními knihovnami, které jsou rozptýlené po různých objektech a mají různou organizaci a nekompletní souborný katalog.


Sekce 8: Odhad rizika při ochraně fondů

Jonathan Asley-Smith, Victoria & Albert Museum, London: Kriteria pro vyhodnocení ohrožení zdrojů

Rozhodnutí o péči a ochranu fondů musí být činěno s ohledem na pravděpodobnost ohrožení a následnou hodnotou škody. Je rozdíl mezi hodnotou a významností. Významnost je pojem obecného postoje veřejnosti. Victoria & Albert Museum provedla průzkum mínění občanů, o přínosech knihoven (přímý, nepřímý, dědictví, kulturní) dotazníkem a kolik by byli ochotni přispět na chod knihovny, kdyby hrozilo její uzavření. Nejčastěji dotazovaní hodnotili nejvýše kritérium dědictví a byli ochotni přspět částkou 10 liber ročně.


Marie-Therese Varlamoff, IFLA PAC: Modrý štít - spojené úsilí zachovat naše kulturní statky v ohrožení

Hágská konvence z r. 1954 o ochraně kulturního dědictví v době války zvolila znak modrého štítu jako symbol ochrany. První protokol hágské konvence chrání kulturní památky před zničením v době války, ale i v míru: označuje některá místa znakem modrého štítu, zakazuje drancování kulturních památek, předepisuje návrat památek a zakazuje používat kulturních památek jako reparaci. Druhý protokol z r. 1999 zavádí některé sankce za ničení kulturních památek. V r. 1996 organizace ICA (International Council on Archives), ICOM (International Council of Museums), ICOMOS (International Council on Monuments) a IFLA založily International Commitee of the Blue Shield (ICBS) jako obdobu Červeného kříže. Cílem ICBS je posílit ochranu, vydávat bezpečnostní standardy, předcházet katastrofám, upozorňovat na hrozby, školit profesionály na ochranu, přijímat preventivní plány, vydávat nouzová opatření. ICBS je nezávislá, neutrální, profesionální a nezisková mezinárodní instituce.


Sekce 9: Knihovny Rakouska

Bruno Sperl, Universitat Bibliothek Graz: ALO Austria Literature On-line - sdílená digitální knihovna

Projekt spolupráce institucí zabývajících se digitalizací, vývojem SW pro správu digitalizovaných objektů, digitálními sklady. Současné projekty METAe: rozpoznání metadat z tištěných matriálů, Books2U! digitální výpůjční služby, Digitalizace sbírek Univerzity Gratz, Kunstgeschite Digital, Rakouská literatura On-line, 1001 Buch. Prostředky pro tvorbu: scanery, kamery, software, ALO klienti pro knihy, archiv, ALO digitalizuje pro externí zákazníky, integrace do e-learning, zpřístupnění přes web, registerace v OPACu, vyhledávací stroj. Standardy pro formáty dat, cenná jsou data nikoliv software, METS Metadata Encoding and Transmission Standard, od r. 2002 vypracován ve spolupráci s Cornell, Harward, Yale, Berkley jako XML schema.


Hans Zollter, Karl Legner, Universitat Bibliothek Graz: Knihovna digitalizovaných rukopisů

Po vybudování on-line katalogů rukopisů Univerzity Graz následuje jejich digitalizace. Naše sbírky jsou veřejně přístupné a proto jsou ohrožené. Proto chceme zdigitalizovat všechny staré sbírky, odhad 10-20 let. Zdrojem financí budou jak efemérní projekty, tak i ze stálý rozpočet. Zdigitalizované sbírky budou zpřístupněny na internetovém portálu s katalogy, digitalizovanými objekty a dokumentací postupů a metod. Knihovník v budoucnu bude syntézou tradičního knihovníka, informačně vzdělaného pracovníka a pedagoga pro styk s veřejností. Knihovny jsou typicky nevýdělečné organizace, pokud se jim však nasyktne možnost výdělku, měly by toho využít.


Manfred Mayer, Universitat Bibliothek Graz: Konzervace knih

Knihovna má 220 rukopisů, 110 inkunabules, 300000 starých tisků před r. 1900. Provádí se digitalizace těchto sbírek. Ve skladu se udržuje 17-18,5 stupně C, 58% vlhkosti. Provádějí konzervaci a restauraci sbírek (viz http://www.kfunigraz.ac.at/ub/sosa/restaurierung.html). Ukázky restaurační techniky, kolébky na šetrné rozložení knihy, svítící podložka, bezhrotové dřevěné schránky, snímek z restaurátorské dílny.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŠMILAUER, Bohdan. Zpráva z 31. výroční konference LIBER. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 8 [cit. 2021-08-04]. urn:nbn:cz:ik-10943. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10943

automaticky generované reklamy
registration login password