Dne 24. května 2011 se v Malém sále Moravské zemské knihovny v Brně konal seminář na téma Vzlety a pády českého komiksu - Od Josefa Mánese po Jiřího Gruse. Lektorem byl Ing. arch. Tomáš Prokůpek, komiksový publicista a scenárista. Od roku 2000 spolu s Tomášem Kučerovským vydává a rediguje komiksovou revue AARGH! Jako kurátor připravil výstavu Generace nula, která prezentuje aktuální domácí komiksovou vlnu a po Brně a Praze se představila také v Lodži a Paříži. V současné době působí na Filozofické fakultě, katedře žurnalistiky Univerzity Palackého v Olomouci.

Účastníci komixového semináře

Seminář byl postavený na prezentaci vývoje komiksového žánru v českých zemích od konce 19. století až po současnost. Atmosféra byla příjemná, obecenstvo tvořila řada knihovníků z veřejných, ale i specializovaných knihoven, v menším počtu se vyskytli i zástupci nadšené veřejnosti. Všichni byli zapáleni pro téma, jak se ukázalo i v závěrečné diskusi. Když se diskutovalo o tom, zda mají knihovny nakupovat dražší komiksy, mnozí se přikláněli k názoru, že přestože jsou drahé, mohou přitáhnout pozornost mladých čtenářů, kteří na jejich nákup nemají finance.  Mluvilo se také o tom, jaká je skutečná obliba a čtenost komiksů nejen ve veřejných, ale např. i ve vysokoškolských knihovnách.

Podívejme se tedy na stručný přehled obsahu semináře. Pro velký rozsah vybíráme pouze důležité střípky a mezníky. Jako počáteční průkopníky komiksového zobrazení děje Tomáš Prokůpek označuje již např. Josefa Mánese a jeho Quidonovu cestu na zotavenou (zač. 50. let 19. stol.) nebo Karla Václava Klíče, Mikuláše Alše či Karla Jaroslava Tůmu. Z dobových časopisů uveďme např. Veselé listy, časopis Kulihrášek, Malý čtenář.

Rok 1896 je v komiksové sféře důležitým mezníkem – poprvé se začínají objevovat dialogové bubliny (dříve se také označovaly jako balonky nebo obláčky). V r. 1906 se objevil první český komiks s názvem Dobrý nápad nad zlato, jehož pravděpodobným autorem byl Josef Lada.

Z dalších časopisů, ve kterých komiksy vycházely ve dvacátých letech 20. století jmenujme Kopřivy, České slovo, časopis Koule, Pestrý týden, Punťa (vychází 1935-1942), firemní časopis Světlo a síla (1934-1942), Ahoj. Z autorů lektor zmiňuje např. Františka Voborného, Hermínu Týrlovou (později významnou animátorku, v počátcích vytvořila postavu pejska Bočka pro časopis Paleček), známý je Ondřej Sekora a jeho Ferda mravenec – původně vytvořen jako seriálová postava pro Lidové noviny, až později převeden do knižní podoby. Dále pak René Klapač (inspirovaný životem ve Francii a v USA) vydává v časopise Malý zpravodaj Kačáka detektiva. Lektor Tomáš Prokůpek vidí v Klapačovi prvního českého komiksového profesionála. Časopisem Punťa se nechal inspirovat i Jaroslav Němeček později pro postavičky Čtyřlístku. Od r. 1938 vychází v časopise Mladý hlasatel seriál Jaroslava Foglara Rychlé šípy.

Od třicátých let dochází k rozvoji realisticky kresleného komiksu. Nadějný vývoj českého komiksu z třicátých let byl po roce 1948 rozmetán, vydávání pozastaveno. Spousta komiksových autorů byla zakázána nebo kolaborovala. Z padesátých a šedesátých let můžeme zmínit první komiksy Káji Saudka, Miloše Nesvadby (např. jeho komiks k oslavě JZD). Řadí se sem i Adolf Born, Jiří Kratochvíl, Oldřich Jelínek, Zdeněk Miler a jeho Robot Miki. Výrazným průlomem pro Káju Saudka byla spolupráce s Milošem Macourkem na filmu Kdo chce zabít Jessii (1966). Komiksy vycházely v časopisech Pionýr, Větrník (např. Miloš  Čermák).

V sedmdesátých letech vynikala jména jako Petr Sadecký (autor mj. prsaté hrdinky Octobriany bojující za Lenina), spolupracoval i se Zdeňkem Burianem, dále Miroslav Schönberg a další. Koncem sedmdesátých let byl Kája Saudek zakázán.

Přednášející Tomáš Prokůpek a Octobriana

V osmdesátých letech se vyčlenily dva proudy českého komiksu: foglarovsko-trampský a rodící se sci-fi. Tento žánr byl částečně zastoupen i v časopise Kometa. V devadesátých letech se přidává ještě další model - politického komiksu – např. Klaushouse, Zelený Raul. V r. 1993 všechny komiksové projekty a pokusy s vydáváním skončily a vznikla otázka co a jak dále. Proběhly i pokusy o erotický komiks – ten se ale v záplavě tehdejších nových porno časopisů na pultech neuchytil.

Zhruba od r. 2000 začíná působit nová, mladá generace komiksových autorů. Jejich tvorba je různorodá. Začíná vycházet časopis Crew, zde publikuje např. Martin Němec. Od roku 2000 až do současnosti vychází v úvodu zmiňovaná komiksová revue AARGH!, zde působí např. Pavel Čech, Jiří Grus.

Mezi další současné autory/autorky patří Lela Geislerová – kreslířka, zachycuje vztahy mužů a žen, publikuje i v časopise Respekt, dále Branko Jelínek a jeho dílo Oskar Ed, Karel Jerý, Alois Nebl, František Skála, Tomáš Chlud, Dan Černý.

A na co se můžeme těšit dále? V současnosti je rozpracovaný projekt mapující historii českého komiksu let 1900 – 2000. Toto bádání bude ukončeno v prosinci 2012, poté naše společnost získá nový, ucelený přehled v této oblasti. Lektor i obecenstvo tohoto semináře se shodli, že český komiks prožívá po všech předchozích společenských a politických peripetiích v současnosti spokojená, dá se říct zlatá léta, ve svém vývoji. Přejme si, ať vydrží co nejdéle.