Víme o sobě?

0 comments

Autoři:

Bornová, Zuzana

Vydání:

2009, ročník 13, číslo 10

Rubrika:

Zprávy, reportáže a glosy

Knihovna Petra Bezruče v Opavě, Svaz knihovníků a informačních pracovníků a regionální organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR - SKIP 10 uspořádaly ve dnech 8.–9. září 2009 v Kulturním zařízení minoritský klášter v Opavě seminář pod názvem VÍME O SOBĚ? , který byl zaměřen na problematiku zrakově postižených uživatelů. Cílem odborného semináře byla prezentace organizací, které pomáhají slabozrakým a nevidomým spoluobčanům v jejich těžkém životním údělu, výměna zkušeností a zejména praktické ukázky při komunikaci s nevidomými. Oslovili jsme opavské spolky a občanská sdružení, která pracují s nevidomými. Obdobná sdružení a organizace působí v každém větším městě, proto se domníváme, že by knihovny, které provozují zvuková oddělení, měly tato sdružení kontaktovat, poznat náplň jejich činnosti a najít možnosti vzájemné spolupráce. Partnery opavské knihovny pro tento odborný seminář byly Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana v Praze, Charita Opava, KAFIRA, HT VISUAL, Tandem – Sdružení rodičů a přátel školy a ZŠ Havlíčkova, jejichž zástupci vystupovali v jednotlivých blocích.

Účastníky semináře přivítala ředitelka Knihovny Petra Bezruče Mgr. Zuzana Bornová, primátor Statutárního města Opavy Ing. Zbyněk Stanjura a předsedkyně Regionálního výboru SKIP10 Jana Galášová. Úvodní přednáškový blok zahájil prezident SONSu Josef Stiborský a věnoval jej osobnosti Louise Brailla (1809-1852), jehož hmatové písmo se stalo symbolem gramotnosti nevidomých lidí na celém světě. Louis Braille dokázal díky vývoji speciálního písma přiblížit zrakově postiženým lidem krásu četby. Na vývoji písma začal pracovat od svých 13 let, tedy v době, kdy byl přijat do Ústavu pro mladé slepce. Vytvořil systém písmena ze dvou svislých sloupců o třech bodech, jejichž rozměry odpovídají rozměrům bříška na ukazováku lidské ruky. Braillovo písmo se stalo pravopisnou abecedou, která je rovnocenná jakémukoliv písmu. Lze ho aplikovat na libovolný jazyk, což umožňuje vzdělávání nevidomých v jakémkoliv jazykovém prostředí. Braille se také podílel na vzniku kódů pro matematiku a na bodové hudební notaci. Navzdory rychlému rozvoji technologií, které výrazně ulehčují život nevidomým, je osvojení návyku četby v Braillově písmu nenahraditelné. Na závěr svého vystoupení apeloval na přítomné zástupce zvukových knihoven, aby i nadále doplňovali fondy knihami v Braillově písmu.

S velkým ohlasem a rozsáhlou diskuzí se setkalo vystoupení předsedkyně opavské organizace SONS Evy Schmiedové nazvané Vodící pes – pomocník nevidomého. Posluchači byli podrobně informováni o problematice vodících psů a jejich výcviku. Přednášející zdůraznila prohřešky, kterých se veřejnost často dopouští při komunikaci s nevidomým a vodícím psem. Občanské Sdružení KAFIRA se orientuje na cílovou skupinu uživatelů od 15 let, které jejich poškození zraku ovlivňuje při každodenních běžných činnostech a kteří hledají podporu v oblasti vedení samostatného a nezávislého života ve společnosti, při uplatňování svých práv a oprávněných zájmů, včetně uplatňování práva na práci. Rozsah poškození zraku může být na úrovni slabozrakosti, praktické nevidomosti a úplné nevidomosti. Účastníci semináře si v rámci praktické dílny mohli pomocí speciálních brýlí nasimulovat různé oční vady a vyzkoušet si řadu kompenzačních pomůcek.

Ředitel Knihovny a tiskárny Karla Emanuela Macana v Praze Bohdan Roule ve svém obsáhlém příspěvku KTN – minulost a současnost seznámil přítomné s historií a vývojem služeb této specializované knihovny a její novou službou Digitální knihovna.

Odpolední blok byl věnován exkurzi do chráněných dílen Charita Opava a Domu Sv. Cyrila a Metoděje pro nevidomé. S velkým zájmem jsme si prohlédli rekonstruované prostory chráněných dílen a seznámili se s pracovním programem jednotlivých pracovišť. Další zastávkou bylo chráněné bydlení v Charitním domě Cyrila a Metoděje v Opavě Vlaštovičkách. Klienti zde naleznou nejen možnost samostatného bydlení, ale protože mnozí z nich mají i další zdravotní problémy, jsou v objektu chráněné dílny, kde mohou také pracovat. Filozofií této instituce je, aby klientům byly poskytnuty optimální podmínky pro samostatný život. Vyšší stupeň poškození zraku neznamená, že takto postižený člověk potřebuje více pomoci druhé osoby nebo že má větší problémy se zapojením do běžného života, společnosti a do práce. Záleží na jeho schopnostech, vlastnostech, na vyrovnání se s postižením, psychické pohodě i na tom, jak se naučí zvládat věci jiným způsobem, a také na přístupu lidí z jeho okolí.

Cestou zpět do Opavy jsme využili možnosti navštívit nedaleký pěchotní srub OP-S 26 „U Milostovic“. Pro mnohé kolegyně z „vnitrozemí“ to byl naprosto unikátní zážitek. O odborný výklad se postaral ing. Breuer , předseda Matice Slezské v Opavě. Úterní program jsme zakončili poněkud nevážně společenským setkáním s prajzskou básnířkou Lidií Rumanovou. Rodačka z nedalekých Kravař ve Slezsku se ve své tvorbě snaží o zachování prajzského nářečí, kterým mluvili naši předkové a které se nenávratně vytrácí. Tante Lili, jak zní umělecký pseudonym, přednesla neodolatelným dialektem několik básní a společně s onklem Paulem (Pavlem Gavrucou) zazpívala několik humorných písní s vlastními texty.

Středeční program byl pojat jako zážitkový seminář. Účastníci si mohli v praxi vyzkoušet prostorovou orientaci s průvodcem, při které byli sledováni školiteli ze Základní školy Havlíčkova a občanského sdružení TANDEM. Bezprostředně byly rozebrány chyby a nedostatky, kterých se dopouštěli průvodci. S velkým ohlasem se setkala nabídka vyzkoušení jízdy na tandemovém kole, kdy knihovnice vystupovaly v roli vodiče a nevidomého.

Většina lidí pociťuje při kontaktu s lidmi se zdravotním postižením jistou nervozitu a nejistotu, neboť neví, jak s takovým člověkem komunikovat nebo jak se k němu chovat. Zásady komunikace s nevidomým klientem v přednášce Klient se zrakovým postižením, opět s praktickými cvičeními, přiblížila PhDr. Tereza Kimplová, Ph.D., z Ostravské univerzity.

Závěr semináře patřil firmě HT-VISUAL, jejíž zástupci předvedli základní nabídku kamerových lup pro zrakově znevýhodněné uživatele s možností vyzkoušení práce s textem na jednotlivých zařízeních. Prezentace Mgr. Moniky Oravové z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Využití speciálních fondů krajské knihovny byla závěrečnou tečkou dvoudenního setkání. Na akci se finančně podílely Svaz knihovníků a informačních pracovníků a regionální organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR - SKIP 10, Knihovna Petra Bezruče v Opavě a Ministerstvo kultury ČR v rámci projektu Knihovna 21. století.