V průběhu března až května 2015 proběhl na půdě Ústavu informačních studií a knihovnictví průzkum, který mapoval pohled uživatelů na vybrané aspekty použitelnosti několika online volně dostupných přístupů[1] k informačním systémům patentových informací. Jednalo se konkrétně o přístup k Národní databázi patentů a užitných vzorů (DPaUV) přes webové stránky ÚPV (dále pro zjednodušení jen DPaUV), přístup k databázi Espacenet přes webové stránky EPO (dále jen Espacenet), přístup k databázi Patentscope přes webové stránky WIPO (dále jen Patentscope), přístup k databázím PatFT a AppFT přes webové stránky USPTO (dále jen PatFT/AppFT nebo PatFT a AppFT) a přístup k databázím patentových informací EPO a USPTO přes službu Google Patents (dále jen Google Patents).

Průzkum si nebral za cíl jednoznačně označit, který informační systém je co se týče uživatelské přívětivosti „dobrý“ a který „špatný“, což ani vzhledem k počtu očekávaných respondentů (viz níže) nebylo možné. Cílem bylo poukázat na některé aspekty přívětivosti pro vybranou skupinu uživatelů. Průzkum také může sloužit Úřadu průmyslového vlastnictví jako podklad pro další průzkum.

Metoda

Na základě konzultací na Úřadu průmyslového vlastnictví byl stanoven vhodný profil účastníka průzkumu. Požadavek zněl následovně: účastník by neměl se zkoumanými přístupy k informačním systémům patentových informací pravidelně, poučeně pracovat, zároveň by se měl ale v oblasti průmyslového vlastnictví dobře orientovat. Na základě tohoto požadavku byla vybrána skupina účastníků průzkumu. Osloveni byli studenti Ústavu informačních studií FF UK v Praze, kteří v akademickém roce 2014/2015 navštěvovali předmět Rešeršní strategie pro vědu a výzkum, v rámci kterého se seznámili s problematikou průmyslového vlastnictví. Tento předmět studenti zpravidla absolvují během prvního ročníku navazujícího magisterského studia. Uživatelského průzkumu se zúčastnilo 25 studentů, z toho 12 studujících v prezenční formě a 13 ve formě kombinované. Většina respondentů neměla výraznou předchozí zkušenost s prací s přístupy k databázím.

Za metodu bylo tedy zvoleno dotazníkové šetření. Dotazník byl sestaven z několika částí. V první části (otázka 1), kterou tento článek detailněji nerozebírá, si měli respondenti vyzkoušet na několika úkolech práci s vybranými přístupy k informačním systémům patentových informací.

V další části dotazníku (otázka 2) pak měli respondenti za úkol ohodnotit, jak se jim s jednotlivými přístupy pracovalo. Tato část byla řešena několika způsoby. Nejprve měli řešitelé pro každý přístup ohodnotit výroky na škále naprosto souhlasím – spíše souhlasím – ani souhlas, ani nesouhlas – spíše nesouhlasím a naprosto nesouhlasím. Výroky zněly:

1. Bylo snadné naučit se s rozhraním efektivně pracovat.
2. Systém nápověd je přehledný.
3. Když se objevila chyba (moje či systému), systém mě efektivně navedl k jejímu opravení.
4. Přístup do systému pomocí MPT/IPC byl bezproblémový.
5. V seznamu výsledků jsem se orientoval/a bez obtíží.

Dále řešitelé doplňovali následující výroky (otázka 3):

6. Úkoly se mi splnit:
   Nepodařilo – Podařilo jen částečně (jeden jsem nesplnil/a) – Podařilo až na několikátý pokus – Podařilo, z toho jeden napoprvé – Podařilo, a to oba napoprvé
7. Vyhledávací rozhraní hodnotím jako:
   Velmi složité – Spíše složité – Ani složité, ani jednoduché – Spíše jednoduché – Velmi jednoduché
8. Způsob řazení výsledků hodnotím jako:
   Velmi neuspořádaný – Spíše neuspořádaný – Ani neuspořádaný, ani přehledný – Spíše přehledný – Velmi přehledný
9. S vyhledávacím rozhraním se mi celkově pracovalo:
   Velmi špatně – Spíše špatně – Průměrně – Spíše dobře – Velmi dobře
10. Vzhled rozhraní hodnotím jako uživatelsky:
    Velmi nepříjemný – Spíše nepříjemný – Průměrný – Spíše příjemný – Velmi příjemný

V následující části dotazníku (otázky 4 a 5) měli respondenti možnost odpovědět na následující dvě otázky:

1. S jakými obtížemi při vykonávání zadaných úkolů jste se setkal/a? (Uveďte, prosím, i název systému, kterého se to týkalo.)
2. S kterým z přístupů k patentovým informačním systémům se Vám pracovalo nejlépe a proč?

Poslední část dotazníků zjišťovala předchozí zkušenosti respondentů s danými přístupy k informačním systémům patentových informací.

Výsledky

Pro vyhodnocení byly použity průměrné hodnoty odpovědí všech studentů a pro srovnání byly také zvlášť analyzovány průměrné hodnoty odpovědí studentů prezenční a kombinované formy studia. Průměrné hodnoty kvalitativních odpovědí byly určeny následujícím způsobem. Pěti možným odpovědím byly přiřazeny číselné hodnoty od -2 („naprosto souhlasím“) po 2 („naprosto nesouhlasím“). Zprůměrováním číselných hodnot pro jednotlivé skupiny studentů bylo možné určit, jak studenti v průměru odpovídali na dané škále. V následujících grafech (pro otázky 2 a 3) barevný bod vždy označuje průměrnou hodnotu odpovědí určité skupiny studentů na dané kvalitativní škále.

Nejprve měli respondenti v této skupině výroků ohodnotit, jak jim přišlo snadné naučit se pracovat s jednotlivými rozhraními. Z následujícího grafu vyplývá, že studenti prezenční i kombinované formy studia nejlépe hodnotili svoji práci uživatelským rozhraním databáze Espacenet a nejhůře se jim učilo pracovat s rozhraním databází PatFT a AppFT.

Graf 1: Hodnocení naučitelnosti práce s rozhraními

Výrok 2b směřoval k hodnocení systému nápověd, který jednotlivé přístupy nabízí. Jak je patrné z následujícího grafu, jako nejpřehlednější hodnotili respondenti systém nápověd k databázi Espacenet, nejhůře se umístil systém nápověd k databázím PatFT a AppFT.

Graf 2: Hodnocení přehlednosti systému nápověd

Další výrok (2c) měl za cíl zjistit, jak respondenti vnímali návodnost systému. Nejlépe byl hodnocen opět přístup k databázi Espacenet, nejhůře respondenti hodnotili přístup k databázi DPaUV a přístup k PatFT a AppFT.

Graf 3: Hodnocení návodnosti

Následující výrok (2d) zjišťoval, zda přišel respondentům přístup do systému pomocí MPT bezproblémový či nikoliv. Následující graf ukazuje, že nejvíce pozitivně byl tentokrát hodnocen přístup k databázi DPaUV, těsně v závěsu se umístily přístupy k databázím Espacenet a Patentscope. Přístup pomocí MPT k databázím PatFT a AppFT byl hodnocen jako mírně problematický.

Graf 4: Hodnocení problémovosti přístupu do systému pomocí MPT

Výrok 2e zjišťoval, zda se respondenti orientovali v seznamech výsledků jednotlivých systémů bez obtíží, či zda pociťovali určité problémy. I v této otázce respondenti kladně hodnotili zejména systém Espacenet, ale také DPaUV a Patentscope. Problém s orientací měli zejména v seznamu výsledků v přístupu k databázím PatFT a AppFT.

Graf 5: Hodnocení orientace v seznamu výsledků

Další soubor výroků (3a až 3e) vedl respondenty také k hodnocení přístupů k systémům patentových informací a k jejich práce s nimi. Tentokrát však respondenti výroky nehodnotili, ale doplňovali.

V prvním výroku měli respondenti sami hodnotit, zda se jim podařilo úkoly (1a až 1c) splnit, případně na kolikátý pokus. Jak ukazuje následující graf, nejméně pokusů ke splnění úkolů potřebovali respondenti při práci se systémem Espacenet, nejvíce pokusů vyžadoval přístup k databázím PatFT a AppFT.

Graf 6: Hodnocení vlastní práce s přístupy

Pomocí výroku 3b měli respondenti možnost ohodnotit jednoduchost či složitost vyhledávacích rozhraní jednotlivých přístupů. Jako nejjednodušší hodnotili vyhledávací rozhraní Espacenet. Jako spíše jednoduchá ohodnotili respondenti také vyhledávací rozhraní DPaUV, Patentscope a Google Patents. Následující graf ukazuje, že vyhledávací rozhraní databází PatFT a AppFT označili respondenti jako spíše složitá.

Graf 7: Hodnocení složitosti vyhledávacího rozhraní

Následující graf (3c) ukazuje hodnocení způsobu řazení výsledků. Přístupy k databázím Espacenet, DPaUV a Patentscope nabízejí podle respondentů spíše až velmi přehledné způsoby řazení výsledků. Při hodnocení způsobu řazení výsledků pomocí přístupu k databázím PatFT a AppFT a zejména pomocí Google Patents se respondenti klonili už spíše k označení „neuspořádaný“.

Graf 8: Hodnocení způsobu řazení výsledků

Výrok 3d vyžadoval od respondentů, aby celkově zhodnotili, jak se jim s jednotlivými vyhledávacími rozhraními pracovalo. Vyhledávací rozhraní Espacenet získalo velmi pozitivní hodnocení. Pozitivně respondenti hodnotili také vyhledávací rozhraní DPaUV, Patentscope a Google Patents. Vyhledávací rozhraní, které nabízí USPTO pro přístup k databázím PatFT a AppFT bylo hodnoceno spíše negativně.

Graf 9: Celkové hodnocení práce s vyhledávacím rozhraním

Poslední výrok (3e), který respondenti doplňovali, se týkal hodnocení vzhledu rozhraní. I zde ohodnotili respondenti nejkladněji rozhraní systému Espacenet, pozitivně hodnotili také rozhraní DPaUV, Google Patents a Patentscope. Vzhled rozhraní, které umožňuje přístup k databázím PatFT a AppFT, označili respondenti jako uživatelsky spíše nepříjemné.

Graf 10: Hodnocení vzhledu rozhraní

Jako odpověď na otázku 4 měli respondenti možnost napsat, s jakými obtížemi se setkali při plnění úkolů (1a až 1c). V kontextu výsledků předchozích částí dotazníků je vcelku pochopitelné, že v odpovědích na tuto otázku byly zmiňovány nejvíce databáze PatFT a Google Patents. U přístupu k databázím PatFT a AppFT si respondenti stěžovali např. na nepřehlednost prostředí a špatnou orientaci v něm, odlišnost vzhledu rozhraní od ostatních přístupů, uživatelskou nepřívětivost, zastaralost a nefunkčnost. Vyskytla se také výtka, že databáze PatFT a AppFT nejsou sloučeny v jednu.

U Google Patents měli někteří problém vůbec najít masku pokročilého vyhledávání, dále někteří uživatelé nebyli spokojeni s nápovědou či zmiňovali její absenci. Ačkoli vzhled Google Patents byl respondenty většinou hodnocen kladně, někteří si stěžovali na nedostatečně propracovanou funkcionalitu. Jeden z respondentů Google Patents označil jako minimální nadstavbu nad vyhledávačem Google Search.

Několik respondentů zmínilo problematické vyhledávání patentových informací z konkrétního časového období v DPaUV. Jde o absenci jednoduchého vyhledávání podle údaje roku a operátorů větší než a menší než. Někteří respondenti si poradili využitím více vyhledávacích polí, někteří neúspěšně ukončili vyhledávání při chybovém hlášení.

Dále se objevily výtky týkající se databáze Patentscope, a to konkrétně ohledně příliš velké nabídky vyhledávacích polí, problému se „zamrzáním“ přístupu či nedostatečné možnosti filtrování v seznamu výsledků. Respondenti také popisovali problémy, které zdůvodňovali svou nedostatečnou znalosti problematiky, terminologie a nezkušenosti práce s tímto druhem přístupů. Databázi Espacenet nikdo z respondentů v této otázce nezmínil.

Otázka 5 dávala respondentům možnost podělit se o informaci, s kterým z přístupů k infomačním systémům patentových informací se jim pracovalo nejlépe a proč. V odpovědích tentokrát nikdo nezmínil přístup k databázím PatFT a AppFT. Naopak často byl zmiňován přístup k databázi Espacenet. Jako výhodu tohoto přístupu vidí respondenti jeho přehlednost, návodnost, jednoduchost, příjemné uživatelské rozhraní, funkčnost. Respondenti také zmiňovali, že se v přístupu k databázi Espacenet rychle zorientovali, názvy vyhledávacích masek a polí pro ně byly srozumitelné a přinesly jim výsledky, které očekávali. Dalším kladně hodnoceným přístupem byl přístup k DPaUV. Respondentům vyhovovalo rozhraní v češtině, jednoduchost, systém nápověd a příkladů použití vyhledávacích polí. U Google Patents vyzdvihovali respondenti zejména jeho jednoduchost, návodnost a podobnost s vyhledávačem Google Search. Co se týče přístupu k databázi Patentscope, byla v pozitivním kontextu zmíněna jeho přehlednost, systém nápověd, možnost vidět počet výsledků již při editaci dotazu a srozumitelné zobrazení výsledků.

Celkové hodnocení

Z dotazníků vyplývá, že většina respondentů neměla výraznější předchozí zkušenost se zkoumanými přístupy k informačním systémům patentových informací. Dále se ukázalo, že náročnost úvodních úkolů (otázky 1a až 1c) se stupňovala, jak bylo zamýšleno.

Na základě výroků 2a až 2e respondenti hodnotili naučitelnost, systém nápověd, návodnost při výskytu chyby, přístup pomocí MPT a orientaci v seznamu výsledků. Ve všech těchto oblastech kromě přístupu pomocí MPT respondenti nejlépe hodnotili přístup k databázi Espacenet, nicméně i v této oblasti se přístup k databázi Espacenet umístil těsně za nejlépe hodnoceným přístupem k DPaUV. Nejhůře v sekci 2a až 2e respondenti hodnotili přístup k databázím PatFT a AppFT. Zajímavé je, že ve většině případů hodnotili studenti kombinovaného studia přístupy optimističtěji než studenti studia prezenčního. Výjimkou byl názor na návodnost systému Google Patents, ve kterém se studenti kombinovaného studia na rozdíl od studujících v denní formě přiklonili k mírně negativnímu hodnocení.

Pomocí doplňování výroků 3a až 3e měli respondenti možnost ohodnotit svoji práci s přístupy, složitost a vzhled vyhledávacího rozhraní, uspořádanost řazení výsledků a také jak se jim celkově s vyhledávacím rozhraním pracovalo. Ve všech těchto oblastech získal nejlepší ohodnocení přístup k systému Espacenet. Nejméně kladné hodnocení získal přístup k databázím PatFT a AppFT s výjimkou hodnocení způsobu řazení výsledků, kde byl jako nejméně uspořádaný hodnocen seznam výsledků Google Patents.

Ve všech částech dotazníku bylo patrné, že respondenti upřednostňovali přístup k databázi Espacenet nad přístupy k jiným informačním systémům patentových informací. Oceňovali jeho přehlednost, návodnost, jednoduchost, příjemné uživatelské rozhraní a funkčnost. Respondenti se v tomto přístupu také rychle zorientovali.