Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Univerzita Karlova zpřístupnila první českou virtuální sbírku glóbů

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Univerzita Karlova zpřístupnila první českou virtuální sbírku glóbů

0 comments
Anglicky
English title: 
The Charles University introduces the first on-line collection of globes
English abstract: 
A unique part of the Charles University’s map collection, which in reality finds home at the Faculty of Science, is now being open to public also virtually. Eighty tree globes – including rare ones, those that can be lit, or globes of the Moon – were professionally catalogued, photographed and shared on-line. It is now possible to study them in detail, geo-referenced, and in 3D. This technology is not at all common, and Prague experts reached out for an international collaboration in this matter. The second virtual exhibition of globes in Central Europe stirs a high interest among visitors; there were 750 hits on the web site one month after opening.

Mapová sbírka PřF UK je první institucí v ČR, která zpřístupnila koncem roku 2013 sbírku glóbů prostřednictvím Internetu. 83 unikátních exponátů, mezi které patří i svítící a staré glóby, glóby Měsíce nebo originální učební pomůcky, teluria a armilární sféra, bylo odborně katalogizováno, vyfotografováno a zpřístupněno on-line. To vše díky projektu Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek z programu NAKI Ministerstva kultury ČR.

Návštěvníci stránek neuvidí jen statické fotografie, ale poprvé se mohou seznámit s unikátními výstupy nejmodernějších technologií, díky kterým je možné modelem glóbu virtuálně otáčet, přibližovat ho, prohlížet unikátní výzdobu nebo číst historické názvy měst a souhvězdí.

Telurium z dílny Jana Felkla Der Globus od Otto Delitsche
Vlevo: telurium z dílny Jana Felkla z Roztok u Prahy; vpravo: Der Globus od Otto Delitsche (19. stol.)

Každému exponátu je věnována samostatná webová stránka, kde jsou uvedeny bibliografické, resp. globografické informace k danému exempláři, jako jsou název, autor, místo a rok vydání a také údaje fyzické, popisující rozměry, stojan a materiál, z něhož je glóbus vyroben. V historii kartografie nebyl vždycky základním poledníkem greenwichský. Proto je u každého zemského glóbu uvedena také poloha nultého poledníku. Často tak mezi modely zeměkoule objevíte nulté poledníky probíhající Kapverdskými nebo Kanárskými ostrovy.

Detailní studium ve třech rozměrech

Exponáty jsou doplněny třemi fotografiemi. První vždy zobrazuje celý exponát se stojanem, další je detailem názvu a na poslední fotografii můžete studovat výřez části mapového pole nebo jiné nevšední zajímavosti. Mohou to být například kartuše představující zdobné orámování názvu, podnázvu nebo rozsáhlých věnování. U starých nebeských glóbů, které nejčastěji zobrazují hvězdnou oblohu s alegorickými výjevy souhvězdí, bývá často tímto detailem znázornění zvířecích nebo lidských postav. Všechny výše uvedené informace spolu s fotografiemi se nacházejí v sekci Galerie 2D glóbů.

Zcela jiný přístup k prohlížení glóbů na internetu se návštěvníkům webu otevírá v sekci Galerie 3D glóbů. Zde mohou uživatelé vybrané exempláře prohlížet jako 3D modely, se kterými je možné libovolně otáčet a přibližovat si je. Digitalizované glóby jsou prezentovány v různých formátech (pdf, wrl a WebGL) a různé kvalitě, tak, aby si každý uživatel mohl model prohlížet podle možností jeho technického vybavení. V oddíle nápověda jsou popsány základní programové požadavky pro zpřístupnění glóbů.

Pro velký objem dat jsou prozatím prezentovány malé modely. Vědci z ČVUT dokonce dokázali rozbalit glóby do roviny. Ty se objeví po kliknutí na obrázek glóbu v 3D Galerii a spolu s nimi opět bibliografický popis objektu. Zemské glóby jsou tak georeferencované. Tím ovšem možnosti prezentace nekončí. Plánuje se prohlížení glóbů v aplikaci Google Earth a rozšíření 3D sbírky.

Rozvinutí nebeského glóbu M. Seuttera z roku 1710 do roviny
Rozvinutí nebeského glóbu M. Seuttera z r. 1710 do roviny

Digitalizace glóbů není rutinou

Výsledky vypadají skvěle, a proto se může zdát, že digitalizovat glóbus a vytvořit následně jeho trojrozměrný model je – jak se říká – hračka. Pravý opak je pravdou. Způsob digitalizace glóbů se vyvíjí v současnosti na světových univerzitách a ve výzkumných ústavech. České komerční firmy prozatím neumí glóby digitalizovat. Původní předpoklad, že skenování proběhne pomocí 3D skeneru se nepotvrdil, neboť skener nenačetl kvalitně texturu z glóbu. Byly osloveny expertní týmy z Česka a Evropy, které problém zkoumají.

Ke spolupráci se podařilo získat zkušený tým z belgické univerzity v Ghentu pod vedením profesora Philippe de Maeyera, který již v minulosti zdigitalizoval legendární glóbus G. Mercatora. V roce 2012 publikovali článek Digital representation of historical globes[1]. Příspěvek popisoval čtyři možnosti digitální prezentace glóbů. Vše na základě využití fotografií s vysokým rozlišením. Jedna z technik propojovala skenování se snímky. Fotografování a následné zpracování dvou vzácných glóbů, zemského ze světoznámé amsterodamské dílny W. J. Blauea (1602) a nebeského od M. Seuttera (1710) z Aušpurku proběhlo na podzim roku 2013.

Vědci z ČVUT pod vedením profesora Karla Pavelky zpracovali párové (zemský a nebeský) školní glóby F. L. Güssefelda vyrobené ve Výmaru roku 1798. Proces snímkování a následného zpracování glóbů je poměrně dlouhý a náročný. Provádí se prostřednictvím speciálních softwarů a výpočty trvají několik hodin. Pro zvídavé návštěvníky webu byl připraven i stručný popis procesu zpracování, doplněný fotografiemi.

Ukázka 3D párových glóbů Ukázka 3D párových glóbů
Ukázka 3D párových glóbů, Franz L. Güssefeld, Neuester Himmels-und Erd-Globus. Výmar, 1798

Badatelům jsou nyní k dispozici cenné sbírkové předměty, k nimž by za normálních okolností neměli přístup. Z důvodu ochrany sbírek se buď nevystavují, nebo pouze výjimečně a krátce, tak, aby nedošlo k jejich poškození. Navíc si badatelé mohou glóby velmi detailně přiblížit. Glóby nejsou vystavovány světlu ani změnám klimatu a teploty, a tím se může zásadně prodloužit jejich životnost.

Uložení glóbů v praktických dřevěných krabičkách s podpěrkou
Uložení glóbů v praktických dřevěných krabičkách s podpěrkou

Digitalizaci glóbů předcházelo důkladné restaurování, neboť nebylo možné zpřístupňovat původní poškozené, popraskané a téměř nečitelné glóby. Proto se investovaly desítky tisíc korun do jejich obnovy. Na webových stránkách návštěvníci naleznou i restaurátorské zprávy a komparace objektů před restaurováním a po něm.

Česko se tak stalo druhou zemí Střední Evropy, která vystavuje svou virtuální sbírku glóbů. První bylo Virtuální muzeum globů vytvořené na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti. Zájem veřejnosti potvrzuje i vysoký počet návštěvníků. Měsíc po jejich spuštění hlásí počítadlo již 750 návštěv.

Poznámka:
  1. Stal C, De Wulf A, De Coene K, De Maeyer P, Nuttens T, Ongena T. Digital representation of historical globes: Methods to make 3D and pseudo-3D models of sixteenth century mercator globes. Cartogr J. 2012, 49 (2), s. 107-117.
Poznámka: Zdrojem fotografií je Mapová sbírka PřF UK v Praze.
Hodnocení: 
Průměr: 5 (hlasů: 2)
NOVOTNÁ, Eva a HYNDRÁKOVÁ, Markéta. Univerzita Karlova zpřístupnila první českou virtuální sbírku glóbů. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 1 [cit. 2017-06-24]. urn:nbn:cz:ik-14179. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14179

automaticky generované reklamy