V sobotu 14. dubna 2014 se v prostorách International School of Prague konal v pořadí již čtvrtý ročník Učitelského summitu. Stejně jako v předchozích letech se i Učitelský summit 2014 věnoval využití Apple technologií ve vzdělání. Organizátorem akce byla jako již tradičně společnost 24U.

Zábavná chemie a výbušné pokusy

Keynote přednášku letošního ročníku si připravil Dr. Michael Londesborough, chemik a popularizátor vědy, který pochází z Londýna, ale posledních dvanáct let se věnuje výzkumu na Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR. Vášeň pro chemii se u pana Londesborougha projevila i v jeho přednášce, která se chemie týkala v podstatě od začátku až do konce – a navíc s velikým zápalem a zaujetím.

Účastníci učitelského summitu 2014

Svůj příspěvek začal zážitkem z britského muzea British Museum, kde je spousta zajímavých artefaktů, ale nejvíce ho zaujala socha anglické supermodelky Kate Moss v životní velikosti – a z čistého zlata. Dr. Londesborough se přiznal, že i jako zkušený vědec a chemik pocítil obrovskou přitažlivost tohoto drahého kovu, zejména v tak ohromném množství. Na sochu bylo totiž použito 50 kilogramů zlata, protože přesně tolik Kate Moss váží. To ovšem mimo jiné znamenalo, že socha musela být dutá; u čehož se Dr. Londesborough zamyslel, jestli tím sochař náhodou nechtěl něco sdělit…

Každopádně od fascinující zlaté sochy přední světové modelky se Dr. Londesborough dostal k chemii obecně a k chemickým pokusům. Právě u nich totiž přichází na řadu Apple technologie, které sice – jak přiznal – sám nepoužívá, ale které je možné při pokusech využít, zejména ve spojení s měřícími sondami společnosti Pasco, která nabízí celu řadu senzorů a čidel i pro zařízení Apple.

Samozřejmě přišly na řadu i praktické ukázky. Od relativně jednoduchých pokusů, jako například uzavření elektrického okruhu zlatým prstenem (protože zlato velmi dobře vede elektrický proud) nebo měření napětí v baterii vyrobené z jablek, se pan Londesborough dostal až k pokusům poměrně výbušným. Při jednom z nich načerpal do balónku vodík a s pomocí zapalovače ho odpálil za doprovodu poměrně ohnivých efektů. Později pokus zopakoval s ještě výbušnější kombinací vodíku a kyslíku, kterou "odpálil" nebohému dobrovolníkovi přímo z rukou (kde ji držel ve formě mýdlové bubliny). Výbuch byl tentokrát bez záblesku, ale rána byla ještě silnější.

Od chemie k alchymii

Co se dá v textovém článku jen velmi těžko zprostředkovat, byla velmi svérázná dikce pana Londesborougha a samozřejmě i jeho přízvuk. Pan Londesborough hovořil velmi dobře česky, ale s typicky "legračním" skloňováním a různými přeřeky, které dokázaly posluchače bavit od začátku až do konce. Asi nejvíce nás dostalo, když si neustále pletl "čidla" a "čudly" a během pokusů tak používal světelné a teplotní čudly...

Doktor Londesborough hovořil také o své lásce k alchymii, tedy zejména středověké předchůdkyni chemie. Vždy ho fascinovaly dobové pokusy a také celoživotní zaujetí alchymistů při hledání zdánlivě nedosažitelných cílů, jako byla výroba zlata nebo hledání kamene mudrců. V několika zajímavých pokusech nám také ukázal, jak asi tehdejší alchymisté "oklamávali" třeba císaře Rudolfa II. když přicházeli na jeho dvůr nabízet své služby (například během několika minut obarvil desetikorunu do "zlata").

Samostatnou kapitolou pak bylo hledání kamene mudrců, o kterém se tradovalo, že dokáže měnit materiály ve zlato, působí jako všelék a skrývá se v něm životní síla. Když v té době třeba zemřel mladý člověk bez zjevné příčiny, tradovalo se, že zřejmě někde ztratil svůj kámen mudrců, svou esenci života.

Velmi zajímavým způsobem se k tomuto úkolu postavil v 17. století německý alchymista Hennig Brand, který se rozhodl hledat kámen mudrců v moči. Celé dny proto obcházel okolní krčmy a sbíral moč místních štamgastů. Desítky litrů této nevábné tekutiny pak vařil a sušil, až nakonec "vykrystalizovala" zvláštní látka, kterou zachytil do nádoby s vodou. Když tuto pozoruhodnou hmotu vyjmul z tekuté lázně, z látky začal stoupat dým a dokonce i světlo – a když ji ponořil zpátky, byla opět netečná. Alchymista se tedy domníval, že konečně našel kámen plný životní síly – kámen mudrců! Ve skutečnosti ale objevil bílý fosfor.

Dr. Michael Londesborough hovoří o pokusech Henniga Branda

Pana Londesborougha tato historka natolik zaujala, že se rozhodl sehrát tento objev jako scénku a natočit krátký film. Místnost tedy vybavil jako starou laboratoř a v laboratorním plášti začal prováděl pokusy s fosforem, které vytvářely krásné světelné efekty. Scéna se ale neustále přetáčela, aby byla co nejpůsobivější, doktor Londesborough vždy ještě trochu fosforu přidal – až mu poprvé v životě pokus nevyšel a směs explodovala.

Místnost tedy v okamžiku zaplnil hořlavý a jedovatý bílý fosfor, který se ostatně používá i při výrobě obávaného napalmu. A i když všichni přítomní používali brýle a rukavice, dr. Londesborough si ošklivě popálil část ruky. Zatímco zbytek štábu uklízet "laboratoř", doktor Londesborough vyrazil noční Prahou na pohotovost. Když se překvapený lékař ptal, co se stalo, tak odpověď, že se jedná o bílý fosfor, ho překvapila ještě víc. "Co jste proboha dělal v noci s bílým fosforem?!" naléhal zmatený lékař. "Nebudete mi věřit," odvětil Dr. Londesborough zahalený do propáleného laboratorního pláště "ale hledal jsem kámen mudrců."

Po skončení velmi zábavné přednášky jsem získal pocit, že doktor Londesborough je přesně ten člověk, kterého kdybychom měli na střední škole na chemii, byl by to možná náš nejoblíbenější předmět. Každopádně pokud byste chtěli tohoto charismatického popularizátora vědy vidět "v akci", doporučuji například cyklus "Michaelovy experimenty" v České televizi.

Apple ve školách i ve speciální pedagogice

Po úvodní přednášce přišly na řadu další příspěvky zaměřené především na využití Apple technologií ve školství. Jako první vystoupil známý odborník na Apple technologie Petr Mára, který mimo jiné zmínil i některé případové studie, kde došlo k nasazení iPadů ve stylu "1:1", tj. když měl každý žák svůj vlastní iPad. Takový projekt před časem proběhl například ve škole Hove Park v UK.

Projekt samozřejmě neproběhl ze dne na den, ale předcházela mu několikaměsíční příprava – školení, tvorba metodiky, překonávání technologických výzev (např. ohledně WiFi infrastruktury). Výsledky byly ale velmi dobré. Zvýšilo se zapojení studentů do skupinové práce i vlastní práce s informace, a v neposlední řadě i soustředěnost žáků a jejich spokojenost s výukou.

Stejně jako v minulých letech i letos na summitu vystoupily Lenka Říhová a Iva Jelínková, zakládající členky projektu iSEN, a pohovořily o významu Apple technologií v oblasti speciálního školství, a také o vývoji komunity iSEN, kterou vnímají jako most mezi technologiemi a vzděláváním (a je to také zkratka "Special Education Needs"). Připravily si i interaktivní prezentaci, která sloužila jako ukázka jednoduchých aplikací, které mohou děti používat (např. skládání slov z jednotlivých písmen, propojování obrázků a jejich významu atd.).

Jako další vystoupili Dan Preisler a Iva Preislerová ze Základní školy T.G.Masaryka a gymnázia Česká Kamenice. Jejich příspěvek se jmenoval "od myšlenky k realizaci" a věnovali se v něm postupné implementaci informační a výpočetní techniky do své školy. K té dochází přibližně od roku 2000, kdy se do výuky začaly zavádět osobní počítače, notebooky, internet, interaktivní tabule – a dnes i technologie Apple.

Financování těchto technologií probíhalo různými způsoby, od grantů Evropské unie, přes nadační fondy či sponzoring, až po zapojení samotných rodičů. Projekt zaměřený na implementaci Apple technologií do výuky má příznačný název "Ovoce do škol" a v jeho rámci se již podařilo nakoupit 31 iPadů 2, 29 iPadů Air a aktuálně i 32 notebooků Macbook Air. Škola se tak snaží prosazovat již zmiňovaný koncept 1:1.

Přestávka na kávu, občerstvení - a prohlížení vystavených iPadů

Dopřejeme dětem školu hrou – ale dopřejme jim i pohyb

Velmi zajímavou přednášku si připravil Daniel Müller, vystudovaný matematik, nyní ale ředitel, trenér a instruktor v certifikovaném Centru funkčního pohybu a ve vzdělávacím institutu IQ pohyb academy. Ve svém příspěvku se věnoval zejména velmi špatným návykům při práci s počítači a tablety a riziky s tím spojenými.

Zatímco lidská ruka je úžasným výsledkem milionů let evoluce, během sotva několika let dokážeme tento náš "nástroj" v podstatě úplně zničit. To pan Müller ilustroval na řadě fotografií rukou, které byly buď v křeči, nebo naopak úplně ploché, bez přirozeného prohnutí klenby. Sedavý způsob života (ve škole i v práci) bohužel přináší i velmi špatné návyky, od pasivního sedu, který poškozuje záda a krční páteř, až po postupnou likvidaci klenby ruky, ze které je například při práci na tabletu v podstatě "pařát", kdy používáme třeba jen jeden prst, zatímco ostatní jsou skrčené nebo naopak trčí do stran. Nemluvě o velmi nepřirozených pozicích hlavy, krku a ramenou, když sedíme u notebooku nebo pracujeme s tabletem.

Pohyb a cvičení je proto pro naši generaci důležitější než kdykoliv před tím, a stejně tak důležité je začít co nejdříve. Ostatně většina prezentovaných fotografií špatného držení těla či křečovitých končetin pocházela ze základních a středních škol. Není také divu – s výpočetní technikou začínají pracovat děti už od mateřské školky, zatímco problémy se zády a bolestmi hlavy řešíme většinou, až když náš něco začne bolet. Jak tedy pan Müller několikrát zmínil, dopřejeme dětem školu hrou – ale dopřejme jim i pohyb.

Společnost 24U a pár poznámek o Výzvě 51

Poslední příspěvek dopolední sekce si připravil Jan Jílek a Tomáš Hampl ze společnosti 24U. Jana Jílka přítomní pedagogové znají nejčastěji jako "Muže s Kufrem", protože právě pan on nejčastěji komunikuje se školami a předvádí tzv. "iKufr", neboli kufr plný iPadů. Ty se dokáží díky iKufru nejen snadněji a bezpečněji přemístit, ale rovnou se v kufru i dobíjejí a synchronizují.

V krátké a téměř až teleshoppingové vložce pan Jílek představil i nový "iKufr USB" s novým a jednodušším způsobem dobíjení. Koncept iKufru jako takového je navíc skutečně poměrně úspěšný a firma 24U už spravuje cca 50 iKufrů. Podrobnější informace o nabídce společnosti 24U v oblasti školství naleznete také na webových stránkách skolstvi.24u.cz.

Krátkou zmínku v této prezentaci si vysloužila i poměrně kontroverzní "Výzva 51" Ministerstva školství, která by měla školám usnadnit přístup k moderním technologiím. Výzva je ale bohužel poměrně svérázná a technické specifikace "podporovaných" zařízení často vytvářejí spíše umělé překážky. V oblasti tabletů je to například problém "dvou giga", protože tablety pořízené z prostředků této Výzvy by měly mít minimálně 2 GB operační paměti, což například nesplňují ani nejnovější iPady Air.

Podobný problém mimochodem nastal i u netbooků, které by měly mít minimálně 250 GB pevný disk – což je zejména u netbooků významné omezení, protože se v posledních letech stále více prosazují datově menší ale o několik řádů rychlejší SSD disky, a většina dat se ukládá do cloudů a datových úložišť. Panují tedy obavy, že z nadějného projektu nakonec bude druhý "Indoš" nebo zkrátka tunel účelově připravený na míru nějaké konkrétní firmě.

Odpolední workshopy

Odpoledne pak přišly na řadu workshopy, kterých bylo v nabídce celkem devět. Workshopy probíhaly celkem ve dvou pásmech, tj. každý se mohl podívat na dva. Workshopy byly jako obvykle zaměřené na různá témata – některé se věnovaly konkrétním aplikacím, které používají přednášející ve svých školách, jiné byly obecné a představily například užitečné tipy a tripy při práci s iPadem nebo třeba tvorbu kurzu ve službě iTunes U.

Velmi zajímavý workshop měl například Martin Kuneš, který představil interaktivní knihy a učebnice nakladatelství Fraus v rámci projektu FlexiBooks, neboli "Pilotního projektu profesionální podpory pedagoga (5P) digitální výuky 1:1". Ty umožňují rozšířit klasický obsah papírových knih a učebnic o multimediální obsah, vysvětlující obrázky, texty či videa nebo i odkazy na další části knihy. V nabídce mají celou řadu klasických i jazykových učebnic zejména pro základní (ale částečně i pro střední) školy.

Martin Kuneš z nakladatelství Fraus hovoří o projektu FlexiBooks

Chemie lásky s Dr. Londesboroughem

Poslední příspěvek summitu patřil opět Michaelu Londesboroughovi, který se v přednášce "Chemie lásky" podíval na mezilidské vztahy – a jak jinak, než z pohledu chemika. Ať už jsme o lásce četli cokoliv v knihách, básních či citátech, ve skutečně se nejedná o nic jiného než výsledek chemických reakcí v našem těle, zejména pak v mozku. Což sice není příliš romantická představa, ale s tím se nedá nic dělat.

Dr. Londesborough svůj příspěvek začal právě několika citáty slavných (např. Woodyho Allena: "Kdo miluje, ten trpí"); a přes krátký obrazový exkurz (aneb jak to dělají kytičky, včeličky nebo mouchy) jsme se vrhli na "lásku" a "sex" v chemické podobě – to jest hormony jako testosteron, estrogen, dopamin, serotonin, noradrenalin a další. Dr. Londesborough byl samozřejmě opět ve svém živlu, popisoval podobné chemické struktury u mužů i žen, a u jedné látky, která je mimochodem součástí i známé modré pilulky na potenci, nám nadšeně oznámil, že "tento molekul je náš nejlepší kamarád"! :)

Závěrem

Touto chemicky-romantickou přednáškou nicméně čtvrtý ročník učitelského summitu skončil, a po krátkém rozloučení a losování několika cen se účastníci rozešli domů přemýšlet o výhodách iPadů ve vzdělávání a o tom, jak může být nebezpečné vyrábět kámen murdců.

Já osobně bych rád v závěru ještě jednou vyzdvihl především příspěvek pana Müllera, protože ergonomii a zdravému způsobu života se bohužel nevěnuje ani zdaleka taková pozornost, jaká by byla potřeba. I sám na sobě vidím, jak špatně se zažité návyky mění.

Pojďme tedy zkusit trávit více času nejen s moderní technikou nebo u dobré knihy, ale i s pohybem a cvičením. Je to sice předsevzetí, které si možná dáváme pravidelně na Nový rok (a pravidelně na něj zapomínáme), ale proč to ještě nezkusit. Ostatně i zmiňovaná technika nám s tím může pomoci – připomene nám přestávku při práci na počítači, změří nám počet kroků a spálených kalorií při běhu nebo chůzi, doporučí vhodné cvičení nebo dietu. U moderních technologií zkrátka platí stejné pravidlo, jako třeba u ohně – je to dobrý sluha, ale zlý pán. Dopřejme si tedy moderní technologie, dopřejme si moderní a progresivní vzdělání – ale dopřejme si i pohyb.