(Poznámka: Příspěvek rozšiřuje a aktualizuje článek J. Schwarze¹ přednesený na konferenci Knihovny současnosti `97.)

Úvod do problematiky

Příspěvek stručně popisuje vybrané elektronické zdroje pro oblast teologie a religionistiky. Nejdůležitější oborové bibliografické databáze jsou srovnány na základě zvolených charakteristik.

Informační zdroje pro teologii a religionistiku lze charakterizovat několika specifiky, která odrážejí informační potřeby a způsob práce s informacemi v této oblasti. Při studiu teologie se klade velký důraz na primární texty, ať už se jedná o Bibli, jiné kanonické texty nebo o texty klasických autorů. Oborové databáze nejsou (až na malé výjimky) zastoupeny v databázových centrech, což souvisí i s méně častou aktualizací databází. Teologické databáze mají také oproti některým jiným oborům menší poměrné zastoupení v polytematických databázích.

Přehled databází

Oborové databáze pro studium Bible
První skupinou zdrojů, které jsou při studiu teologie využívány, tvoří oborové databáze pro studium Bible. Tyto databáze obsahují biblické texty v originálních jazycích a historických nebo současných překladech, referenční materiály (překladové a výkladové slovníky, encyklopedie), konkordance, rejstříky a různé nástroje pro analýzu textů nebo gramatiky originálních jazyků. Databáze tohoto typu se počítají řádově na stovky. Jako příklady lze uvést databáze Bible Works a Theophilos Library, která kromě standardních nástrojů obsahuje i multimediální nadstavbu.

Plnotextové databáze
Další skupinu oborových zdrojů tvoří plnotextové databáze, které lze rozdělit ještě na dvě podskupiny. V první řadě se pracuje s databázemi plných textů souborných děl, např. Patrologia Latina Database (PLD), Cetedoc Library of Christian Latin Texts (CLCLT) či Acta Sanctorum. PLD je elektronickou verzí 1. vydání edice Patrologia Latina vydávané v letech 1844-1865 editorem J.-P. Mignem. Obsahuje texty církevních otců z let 200-1216. Jedná se o dílo ukončené, nepřibývají žádné nové texty. Naproti tomu databáze CLCLT zahrnuje několik edic textů klasických autorů, mezi něž patří Corpus Christianorum, Series latina a Continuatio Mediaevalis. Časový záběr této databáze je větší než u PLD - sahá až k 15. století; aktualizace probíhá každé 2 až 3 roky. Acta Sanctorum Database obsahuje plné texty hagiografické edice, kterou vydává Société des Bollandistes.
Kromě souborů děl skupiny autorů se studují díla jednotlivých klasických autorů, kterých je v elektronické verzi celá řada, pro názornost uvádím St. Anselm: Opera Omnia, K. Barth: Kirchliche Dogmatik, The Weimar Edition of Luthers Werke.

Všeobecné oborové databáze
Mezi nejvýznamnější všeobecné databáze pro obor teologie a religionistiky patří mj. ATLA Religion Database (RDB), Religious & Theological Abstracts (R&TA) a Zeitschrifteninhaltsdienst Theologie (ZID).

ATLA Religion Database je produkována American Theological Library Association. Jde o největší a nejvýznamnější oborovou bibliografickou databázi. RDB má mezinárodní záběr, přestože těžiště databáze tvoří časopisy americké, jsou excerpovány výběrově hlavní oborové evropské časopisy. Obsahuje více než 1 milión záznamů s retrospektivou od roku 1949, u vybraných časopisů již od roku 1818. Obsahuje záznamy časopiseckých článků, recenzí a příspěvků ze sborníků.

Religious & Theological Abstracts je rovněž databází americké provenience. Ve srovnání s RDB jde o databázi řádově menší (120 tisíc záznamů), s menší retrospektivou (časopisy jsou excerpovány od roku 1958). Stejně jako RDB má R&TA mezinárodní záběr s důrazem na časopisy americké. Oproti RDB obsahuje navíc abstrakty.

Zeitschrifteninhaltsdienst Theologie je databází, kterou vytváří univerzitní knihovna v Tübingen. Na rozdíl od předcházejících dvou je zaměřena převážně na evropský prostor. Jde o mladou databázi, její retrospektiva sahá k roku 1992. Obsahuje více než 90 000 záznamů, průběžně probíhá retrokonverze z tištěné podoby.

Specializované oborové databáze
Kromě databází všeobecných lze při studiu teologie využít i celou řadu specializovaných databází. THEOLDI : Documentation of Theological and Interdisciplinary Literature je zaměřena především na biblistiku. Database of Dissertations and Habilitations in Austria, Germany and Switzerland je specializovaná databáze zaměřená na fundamentální a systematickou teologii. TREN je další databází vytvářenou na vysokoškolské půdě - zahrnuje záznamy akademických prací a sborníků z konferencí a umožňuje získání plných textů.

Dále je třeba zmínit databázi severské misiologické literatury Missio Nordica (MISSNORD), Catholic Periodical and Literature Index (CPLI), což je databáze katolické literatury (časopisy, papežské dokumenty, oficiální dokumenty katolické církve) s retrospektivou od roku 1981, Holocaust and Genocide Bibliographic Database zaměřená na problematiku holokaustu a další případy genocid v minulosti i současnosti.

Bibliografické databáze hraničních oborů
Podobně jako v případě ostatních oborů ani při studiu teologie a religionistiky nelze vystačit pouze s oborovými zdroji a je nutné využívat zdroje z hraničních a příbuzných oborů. Není smyslem tohoto příspěvku vyjmenovat všechny využitelné a využívané zdroje a jejich charakteristiku, zmiňuji jen některé z nich. Pro oblast filozofie je za významnou bibliografickou databázi považován Philosophers Index. Pro oblast vzdělávání, výchovy a psychologie jsou to databáze ERIC a PsycINFO. Sociological Abstracts jsou důležitým zdrojem pro obor sociologie.

Polytematické bibliografické databáze
Stejně jako v jiných humanitních vědách jsou za důležité informační zdroje pokládány polytematické a univerzální bibliografické databáze, jako např. Arts & Humanities Citation Index, Wilson Humanities Index, EBSCO (Academic Search Elite), Periodical Citation Index, ProQuest 5000. Přes ohromné bohatství těchto zdrojů je však nelze pokládat za nejdůležitější ze zdrojů, ale pouze za zdroje doplňkové. Protože se oborové nebo polytematické bibliografické databáze zaměřují především na články a příspěvky ze sborníků a monografie bývají opomíjeny, je třeba zmínit jako významné doplňkové zdroje národní bibliografie, knihovní a souborné katalogy.

Komparace vybraných databází

Srovnávání databází lze provádět z různých hledisek. Databáze se porovnávají z hlediska vyhledávacích možností, množství a formy informací, z hlediska retrospektivy, frekvence aktualizace, obsahového, jazykového a teritoriálního zaměření atd. V následující části příspěvku jsou vybrané databáze srovnány z hlediska obsahového zaměření a excerpční základny.

Komparace z hlediska zaměření databází
Pro potřeby analýzy byla ve vybraných elektronických zdrojích provedena rešerše na téma "holokaust", které v kombinaci s dalšími tématy blíže vymezujícími rešerši, např. holocaust* and (theolog* or religio*), vymezí téma z hlediska teologie nebo religionistiky. Kvantitativní výsledky rešerší jsou seřazeny v tabulce č. 1.
Tabulka v prvním sloupci obsahuje označení databáze, ve druhém sloupci procentuální a absolutní počet záznamů na téma "holocaust" z celé databáze a další sloupce obsahují dílčí rešerše k tématu "holokaust", přičemž procentuální a absolutní počet záznamů je vztažen k celkovému počtu záznamů na téma "holokaust" v druhém sloupci (dopočet do 100 % představují záznamy kombinované s jinými dílčími tématy, která nebyla do rešerše zařazena).

Tab. 1
* V případě zdrojů EBSCO a ProQuest 5000 se mi nepodařilo zjistit celkový počet záznamů, proto není uveden index. Nicméně lze předpokládat, že vzhledem k velkému objemu záznamů by index byl podobně nízký jako u PCI.

Výsledky provedené analýzy potvrdily některé předpoklady: databáze R&TA a RDB obsahují nejvíce záznamů se zaměřením na teologii a religionistiku, u R&TA ovšem překvapil podíl celkového počtu vyhledaných záznamů na dané téma, který je bezmála dvojnásobný oproti RDB. V případě databáze ZID může překvapit skutečnost, že nejvyššího podílu bylo dosaženo pro kombinaci s filozofií, což vypovídá o obsahovém zaměření dané databáze, která se kromě teologie soustřeďuje i na filozofii. U databáze Philosophers Index se dal předpokládat vysoký podíl pro oblast filozofie i etiky.
Co se týče polytematických databází, i tam nejsou výsledky překvapivé, podíly pro všechny vymezené tematické oblasti jsou rovnoměrné a mají nízkou hodnotu. Tato skutečnost potvrzuje úvodní tezi o malém zastoupení oboru teologie a religionistiky v polytematických elektronických zdrojích.

Komparace z hlediska excerpovaných časopisů
Pro tuto komparaci jsem využila analýzy, kterou provedl v roce 1997 R. Köhler². Jeho analýza se týkala více zdrojů a v daleko větším záběru, pro potřeby tohoto článku však postačí krátký výtah z jeho studie.
Při tvorbě přehledů jsem se zaměřila na všeobecné oborové databáze a pro srovnání jsem zvolila databázi PCI jako zástupce polytematických databází. Jednotlivé přehledy obsahují následující údaje:

• počty titulů, které se vždy mezi dvěma databázemi překrývají (tj. prolínání excerpční základny) - tab. 2
• počty titulů, které se mezi dvěma databázemi nepřekrývají (tj. jedinečnost excerpční základny mezi dvěma databázemi) - tab. 3 (vertikálně jsou uvedeny jedinečné výskyty, např. PCI ku RDB má 20 jedinečných titulů)
• jedinečný výskyt excerpovaných oborových časopisu oproti ostatním databázím - tab. 4
• jazykové zaměření zkoumaných databází, v závorce je uvedeno procentuální vyjádření - tab. 5

Tab. 2 - Počet titulů, které se v databázích překrývají

Tab. 3 - Počet titulů, které se v databázích nepřekrývají

Tab. 4 - Počty časopisů excerpovaných v DB jedinečně

Tab. 5 - Jazykové zaměření excerpovaných časopisů v databázích
* tato báze pracuje s vícejazyčnými tituly, proto je součet procentních podílů vyšší než než 100 %

Z komparace vyplývá, že databáze R&TA se z velké části překrývá s databází RDB (z celkového počtu 415 excerpovaných titulů se R&TA s RDB kryje v 308 titulech), jedinečných titulů má R&TA nejnižší procento ze všech sledovaných databází. Dalo by se tedy usuzovat, že R&TA je databází nejméně přínosnou pro studium oboru. Nicméně předchozí analýza ukázala, že tato báze ze všech nejvíce postihuje některá průřezová témata, navíc obsahuje i abstrakty, proto je nutné s touto databází rovněž pracovat.
Databáze PCI má poměrně nejvíce jedinečných časopisů, nicméně celkový počet excerpovaných časopisů je velice nízký a tematická analýza prokázala nízkou úspěšnost při provedení rešerší, z čehož vyplývá, že tento zdroj lze používat pouze jako doplňkový. Databáze RDB v analýzách svou důležitost při studiu teologie obhájila jako největší databáze s největší retrospektivou, ZID, přestože nejde o velkou databázi, má vysokou hodnotu jedinečnosti titulů a dále je nejrozmanitějším zdrojem z hlediska jazykového pokrytí.

Závěr

Znalost obsahu a struktury oborových informačních zdrojů je nezbytným předpokladem pro úspěšné provedení rešerše v daném oboru a uspokojení informačních potřeb uživatele. Cílem článku nebylo provést vyčerpávající soupis informačních zdrojů, ale poukázat na nejdůležitější oborové databáze a naznačit možnosti jejich využití nejen v daném oboru (teologie a religionistika), ale i v oborech hraničních (např. filozofie, historie). Provedená dílčí komparace obsahu jednotlivých databází měla naznačit možnosti a metodologii analýz databází, jejichž výsledky mohou sloužit nejen při rešerších, ale i při rozhodování o pořízení příslušné databáze.