(Poznámka: Příspěvek rozšiřuje a aktualizuje článek J. Schwarze¹ přednesený na konferenci Knihovny současnosti `97.)

Úvod do problematiky

Příspěvek stručně popisuje vybrané elektronické zdroje pro oblast teologie a religionistiky. Nejdůležitější oborové bibliografické databáze jsou srovnány na základě zvolených charakteristik.

Informační zdroje pro teologii a religionistiku lze charakterizovat několika specifiky, která odrážejí informační potřeby a způsob práce s informacemi v této oblasti. Při studiu teologie se klade velký důraz na primární texty, ať už se jedná o Bibli, jiné kanonické texty nebo o texty klasických autorů. Oborové databáze nejsou (až na malé výjimky) zastoupeny v databázových centrech, což souvisí i s méně častou aktualizací databází. Teologické databáze mají také oproti některým jiným oborům menší poměrné zastoupení v polytematických databázích.

Přehled databází

Oborové databáze pro studium Bible
První skupinou zdrojů, které jsou při studiu teologie využívány, tvoří oborové databáze pro studium Bible. Tyto databáze obsahují biblické texty v originálních jazycích a historických nebo současných překladech, referenční materiály (překladové a výkladové slovníky, encyklopedie), konkordance, rejstříky a různé nástroje pro analýzu textů nebo gramatiky originálních jazyků. Databáze tohoto typu se počítají řádově na stovky. Jako příklady lze uvést databáze Bible Works [4] a Theophilos Library [5], která kromě standardních nástrojů obsahuje i multimediální nadstavbu.

Plnotextové databáze
Další skupinu oborových zdrojů tvoří plnotextové databáze, které lze rozdělit ještě na dvě podskupiny. V první řadě se pracuje s databázemi plných textů souborných děl, např. Patrologia Latina Database [6] (PLD), Cetedoc Library of Christian Latin Texts (CLCLT) či Acta Sanctorum [7]. PLD je elektronickou verzí 1. vydání edice Patrologia Latina vydávané v letech 1844-1865 editorem J.-P. Mignem. Obsahuje texty církevních otců z let 200-1216. Jedná se o dílo ukončené, nepřibývají žádné nové texty. Naproti tomu databáze CLCLT zahrnuje několik edic textů klasických autorů, mezi něž patří Corpus Christianorum, Series latina a Continuatio Mediaevalis. Časový záběr této databáze je větší než u PLD - sahá až k 15. století; aktualizace probíhá každé 2 až 3 roky. Acta Sanctorum Database obsahuje plné texty hagiografické edice, kterou vydává Société des Bollandistes.
Kromě souborů děl skupiny autorů se studují díla jednotlivých klasických autorů, kterých je v elektronické verzi celá řada, pro názornost uvádím St. Anselm: Opera Omnia [8], K. Barth: Kirchliche Dogmatik [9], The Weimar Edition of Luthers Werke [10].

Všeobecné oborové databáze
Mezi nejvýznamnější všeobecné databáze pro obor teologie a religionistiky patří mj. ATLA Religion Database (RDB), Religious & Theological Abstracts (R&TA) a Zeitschrifteninhaltsdienst Theologie (ZID).

ATLA Religion Database [11] je produkována American Theological Library Association [12]. Jde o největší a nejvýznamnější oborovou bibliografickou databázi. RDB má mezinárodní záběr, přestože těžiště databáze tvoří časopisy americké, jsou excerpovány výběrově hlavní oborové evropské časopisy. Obsahuje více než 1 milión záznamů s retrospektivou od roku 1949, u vybraných časopisů již od roku 1818. Obsahuje záznamy časopiseckých článků, recenzí a příspěvků ze sborníků.

Religious & Theological Abstracts [13] je rovněž databází americké provenience. Ve srovnání s RDB jde o databázi řádově menší (120 tisíc záznamů), s menší retrospektivou (časopisy jsou excerpovány od roku 1958). Stejně jako RDB má R&TA mezinárodní záběr s důrazem na časopisy americké. Oproti RDB obsahuje navíc abstrakty.

Zeitschrifteninhaltsdienst Theologie [14] je databází, kterou vytváří univerzitní knihovna v Tübingen. Na rozdíl od předcházejících dvou je zaměřena převážně na evropský prostor. Jde o mladou databázi, její retrospektiva sahá k roku 1992. Obsahuje více než 90 000 záznamů, průběžně probíhá retrokonverze z tištěné podoby.

Specializované oborové databáze
Kromě databází všeobecných lze při studiu teologie využít i celou řadu specializovaných databází. THEOLDI : Documentation of Theological and Interdisciplinary Literature [15] je zaměřena především na biblistiku. Database of Dissertations and Habilitations in Austria, Germany and Switzerland [16] je specializovaná databáze zaměřená na fundamentální a systematickou teologii. TREN [17] je další databází vytvářenou na vysokoškolské půdě - zahrnuje záznamy akademických prací a sborníků z konferencí a umožňuje získání plných textů.

Dále je třeba zmínit databázi severské misiologické literatury Missio Nordica [18] (MISSNORD), Catholic Periodical and Literature Index (CPLI), což je databáze katolické literatury (časopisy, papežské dokumenty, oficiální dokumenty katolické církve) s retrospektivou od roku 1981, Holocaust and Genocide Bibliographic Database zaměřená na problematiku holokaustu a další případy genocid v minulosti i současnosti.

Bibliografické databáze hraničních oborů
Podobně jako v případě ostatních oborů ani při studiu teologie a religionistiky nelze vystačit pouze s oborovými zdroji a je nutné využívat zdroje z hraničních a příbuzných oborů. Není smyslem tohoto příspěvku vyjmenovat všechny využitelné a využívané zdroje a jejich charakteristiku, zmiňuji jen některé z nich. Pro oblast filozofie je za významnou bibliografickou databázi považován Philosophers Index [19]. Pro oblast vzdělávání, výchovy a psychologie jsou to databáze ERIC [20] a PsycINFO [21]. Sociological Abstracts [22] jsou důležitým zdrojem pro obor sociologie.

Polytematické bibliografické databáze
Stejně jako v jiných humanitních vědách jsou za důležité informační zdroje pokládány polytematické a univerzální bibliografické databáze, jako např. Arts & Humanities Citation Index, Wilson Humanities Index, EBSCO [23] (Academic Search Elite), Periodical Citation Index [24], ProQuest 5000 [25]. Přes ohromné bohatství těchto zdrojů je však nelze pokládat za nejdůležitější ze zdrojů, ale pouze za zdroje doplňkové. Protože se oborové nebo polytematické bibliografické databáze zaměřují především na články a příspěvky ze sborníků a monografie bývají opomíjeny, je třeba zmínit jako významné doplňkové zdroje národní bibliografie, knihovní a souborné katalogy.

Komparace vybraných databází

Srovnávání databází lze provádět z různých hledisek. Databáze se porovnávají z hlediska vyhledávacích možností, množství a formy informací, z hlediska retrospektivy, frekvence aktualizace, obsahového, jazykového a teritoriálního zaměření atd. V následující části příspěvku jsou vybrané databáze srovnány z hlediska obsahového zaměření a excerpční základny.

Komparace z hlediska zaměření databází
Pro potřeby analýzy byla ve vybraných elektronických zdrojích provedena rešerše na téma "holokaust", které v kombinaci s dalšími tématy blíže vymezujícími rešerši, např. holocaust* and (theolog* or religio*), vymezí téma z hlediska teologie nebo religionistiky. Kvantitativní výsledky rešerší jsou seřazeny v tabulce č. 1.
Tabulka v prvním sloupci obsahuje označení databáze, ve druhém sloupci procentuální a absolutní počet záznamů na téma "holocaust" z celé databáze a další sloupce obsahují dílčí rešerše k tématu "holokaust", přičemž procentuální a absolutní počet záznamů je vztažen k celkovému počtu záznamů na téma "holokaust" v druhém sloupci (dopočet do 100 % představují záznamy kombinované s jinými dílčími tématy, která nebyla do rešerše zařazena).

Tab. 1
* V případě zdrojů EBSCO a ProQuest 5000 se mi nepodařilo zjistit celkový počet záznamů, proto není uveden index. Nicméně lze předpokládat, že vzhledem k velkému objemu záznamů by index byl podobně nízký jako u PCI.

Výsledky provedené analýzy potvrdily některé předpoklady: databáze R&TA a RDB obsahují nejvíce záznamů se zaměřením na teologii a religionistiku, u R&TA ovšem překvapil podíl celkového počtu vyhledaných záznamů na dané téma, který je bezmála dvojnásobný oproti RDB. V případě databáze ZID může překvapit skutečnost, že nejvyššího podílu bylo dosaženo pro kombinaci s filozofií, což vypovídá o obsahovém zaměření dané databáze, která se kromě teologie soustřeďuje i na filozofii. U databáze Philosophers Index se dal předpokládat vysoký podíl pro oblast filozofie i etiky.
Co se týče polytematických databází, i tam nejsou výsledky překvapivé, podíly pro všechny vymezené tematické oblasti jsou rovnoměrné a mají nízkou hodnotu. Tato skutečnost potvrzuje úvodní tezi o malém zastoupení oboru teologie a religionistiky v polytematických elektronických zdrojích.

Komparace z hlediska excerpovaných časopisů
Pro tuto komparaci jsem využila analýzy, kterou provedl v roce 1997 R. Köhler². Jeho analýza se týkala více zdrojů a v daleko větším záběru, pro potřeby tohoto článku však postačí krátký výtah z jeho studie.
Při tvorbě přehledů jsem se zaměřila na všeobecné oborové databáze a pro srovnání jsem zvolila databázi PCI jako zástupce polytematických databází. Jednotlivé přehledy obsahují následující údaje:

• počty titulů, které se vždy mezi dvěma databázemi překrývají (tj. prolínání excerpční základny) - tab. 2
• počty titulů, které se mezi dvěma databázemi nepřekrývají (tj. jedinečnost excerpční základny mezi dvěma databázemi) - tab. 3 (vertikálně jsou uvedeny jedinečné výskyty, např. PCI ku RDB má 20 jedinečných titulů)
• jedinečný výskyt excerpovaných oborových časopisu oproti ostatním databázím - tab. 4
• jazykové zaměření zkoumaných databází, v závorce je uvedeno procentuální vyjádření - tab. 5

Tab. 2 - Počet titulů, které se v databázích překrývají

Tab. 3 - Počet titulů, které se v databázích nepřekrývají

Tab. 4 - Počty časopisů excerpovaných v DB jedinečně

Tab. 5 - Jazykové zaměření excerpovaných časopisů v databázích
* tato báze pracuje s vícejazyčnými tituly, proto je součet procentních podílů vyšší než než 100 %

Z komparace vyplývá, že databáze R&TA se z velké části překrývá s databází RDB (z celkového počtu 415 excerpovaných titulů se R&TA s RDB kryje v 308 titulech), jedinečných titulů má R&TA nejnižší procento ze všech sledovaných databází. Dalo by se tedy usuzovat, že R&TA je databází nejméně přínosnou pro studium oboru. Nicméně předchozí analýza ukázala, že tato báze ze všech nejvíce postihuje některá průřezová témata, navíc obsahuje i abstrakty, proto je nutné s touto databází rovněž pracovat.
Databáze PCI má poměrně nejvíce jedinečných časopisů, nicméně celkový počet excerpovaných časopisů je velice nízký a tematická analýza prokázala nízkou úspěšnost při provedení rešerší, z čehož vyplývá, že tento zdroj lze používat pouze jako doplňkový. Databáze RDB v analýzách svou důležitost při studiu teologie obhájila jako největší databáze s největší retrospektivou, ZID, přestože nejde o velkou databázi, má vysokou hodnotu jedinečnosti titulů a dále je nejrozmanitějším zdrojem z hlediska jazykového pokrytí.

Závěr

Znalost obsahu a struktury oborových informačních zdrojů je nezbytným předpokladem pro úspěšné provedení rešerše v daném oboru a uspokojení informačních potřeb uživatele. Cílem článku nebylo provést vyčerpávající soupis informačních zdrojů, ale poukázat na nejdůležitější oborové databáze a naznačit možnosti jejich využití nejen v daném oboru (teologie a religionistika), ale i v oborech hraničních (např. filozofie, historie). Provedená dílčí komparace obsahu jednotlivých databází měla naznačit možnosti a metodologii analýz databází, jejichž výsledky mohou sloužit nejen při rešerších, ale i při rozhodování o pořízení příslušné databáze.