Několik měsíců po spuštění portálu Europeana, který je výstupem projektu Evropské digitální knihovny (European Digital Library), byl uveden do provozu výstup neméně ambiciózního projektu, tentokrát však zaměřeného na kulturní dědictví celého světa. Dne 21. dubna 2009 byla spuštěna Světová digitální knihovna (World Digital Library).

Projekt se shoduje s programovými cíli mezinárodní organizace UNESCO, která je spolu s Kongresovou knihovnou tvůrcem a organizátorem Světové digitální knihovny. Jeho cílem je prohlubovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, rozšířit rozmanitost digitálního obsahu v prostředí internetu a zvětšit objem zdrojů zaměřených také na kultury jiné než pouze na kulturu západní, zpřístupnit historické kulturní památky pro potřeby vědecké a akademické obce i široké veřejnosti a díky podpoře paměťových institucí v zemích, které nemají dostatek prostředků na digitalizaci a online zpřístupnění svého kulturního dědictví, zmírnit digitální propast (digital divide) mezi jednotlivými státy.

Vznik Světové digitální knihovny

S návrhem vytvořit Světovou digitální knihovnu oslovil v červnu 2005 Národní komisi mezinárodní organizace UNESCO ve Spojených státech James H. Billington, knihovník Kongresové knihovny. Hlavní myšlenkou tohoto návrhu bylo vytvořit snadno dostupnou, na využití výhod internetu vystavěnou sbírku světového kulturního dědictví, jejímž poselstvím by bylo napomoci mezikulturnímu porozumění mezi národy a rozšířit povědomí o rozmanitosti světového kulturního dědictví. Komise přivítala tuto myšlenku, která naplňovala její vlastní strategické cíle, s nadšením. Koichiro Matsuura, generální ředitel organizace UNESCO, ustavil Ředitelství pro komunikaci a informace (Directorate for Communication and Information), které mělo za úkol ve spolupráci s Kongresovou knihovnou vytvořit projekt Světové digitální knihovny. V prosinci 2006 obě organizace spolufinancovaly setkání expertů s klíčovými partnery z celého světa. Hlavním výsledkem tohoto setkání bylo usnesení o potřebě systematičtější digitalizace významných památek světového kulturního dědictví a pomoci rozvojovým zemím, které jsou v otázkách digitalizace a zpřístupnění svého kulturního dědictví v nevýhodě. Bylo rozhodnuto o vytvoření standardů a návodů pro výběr materiálu k digitalizaci a zahájeny práce na tvorbě digitální knihovny. Vznikla Pracovní skupina pro výběr obsahu a Pracovní skupina pro technické záležitosti, obě složené z členů partnerských institucí. IFLA a Kongresová knihovna spolufinancovaly pracovní skupinu, která měla na starosti vypracování návodů pro tvorbu digitálních knihoven (včetně Světové digitální knihovny).

V říjnu 2007 představila Kongresová knihovna a pět institucionálních partnerů (Bibliotheca Alexandrina, Brazilská národní knihovna, Národní knihovna a Archivy Egypta, Ruská národní knihovna a Ruská státní knihovna) na Generální konferenci UNESCO prototyp budoucí Světové digitální knihovny vytvořený za spolupráce UNESCO, IFLA a institucí z více než čtyřiceti zemí světa.

Úspěšné představení prototypu následovalo rozhodnutí několika zúčastněných knihoven vytvořit veřejnou, bezplatně přístup Světovou digitální knihovnu, která byla v dubnu 2009 spuštěna a v níž jsou zpřístupněny digitální kopie památek uložených v depozitářích více než 25 institucí z členských zemí UNESCO.

V této veřejné verzi je nyní k dispozici zdarma 1 170 významných kulturních památek z celého světa. Jsou mezi nimi rukopisy, mapy, vzácné tisky, hudební a filmové nahrávky, fotografie a architektonické nákresy. Uživatelské rozhraní je možno nastavit v angličtině, francouzštině, španělštině, portugalštině, ruštině, arabštině a čínštině, což má podle tvůrců projektu dostatečně zajistit celosvětovou přístupnost. Postupné přidávaní dalších jazyků zvažují, zatím se však hodlají věnovat jiným prioritám.

Objevují se otázky na koexistenci či případnou spolupráci projektu Světové digitální knihovny s již zmíněným projektem Evropské digitální knihovny. Jill Cousinsová, výkonná ředitelka projektu Europeana, uvedla, že spolupráce mezi Světovou digitální knihovnou a Europeanou je možná, zatím však nejsou předestřeny žádné konkrétní plány. James Billington za Kongresovou knihovnu uvedl, že nikdo nebude bránit paměťovým institucím zpřístupňovat svůj obsah v rámci obou projektů ani nutit je si vybrat. Spolupracující instituce se podle Billingtona mohou rozhodnout, které materiály budou ve Světové digitální knihovně zpřístupňovat a které ne. Nejde zde o kvantitu, ale o kvalitu [1]. Jde podle něho především o ustavení určitého standardu, na němž se dá následně stavět.

Některé instituce spolupracují s Europeanou i se Světovou digitální knihovnou (např. Francouzská národní knihovna).

Ačkoli je (stejně jako Europeana) nazývána Světovou digitální knihovnou, dokumenty, které zpřístupňuje, nejsou pouze materiály z knihovních fondů. Jedná se o památky muzeí a archivů, národních a univerzitních knihoven - celkem 26 institucí z 19 zemí Asie, Afriky, Evropy a Ameriky. Svými fondy, pomocí při katalogizaci, překladu, sdílením technologií, spolufinancováním setkání nebo pracovních skupin finančně i radou může však přispět kterákoli jiná instituce nebo organizace.

Kromě zavedených digitalizačních center vybudovala Kongresová knihovna během posledních několika let digitalizační střediska v Brazílii, Egyptě, Iráku a Rusku, kde byla pořízena velká část digitalizovaného obsahu zpřístupňovaného v rámci Světové digitální knihovny. Podporuje tak cíl organizace UNESCO, jímž je vystavět výkonná digitální centra po celém světě. Tato centra nebudou však sloužit pouze pro účely Světové digitální knihovny, ale i pro jiné mezinárodní a národní projekty.

Světová digitální knihovna vznikla za finanční podpory několika společností a soukromých nadací. Jedněmi z hlavních poskytovatelů finanční podpory jsou Google, Inc. (3 miliony dolarů na vývojový plán Světové digitální knihovny a prototyp této knihovny), The Qatar Foundation (3 miliony na celkovou podporu Světové digitální knihovny a vystavění Centrální knihovny The Qatar Foundation jako klíčového bodu sítě Světové digitální knihovny), The Carnegie Corporation New York (2 miliony dolarů pro podporu začlenění kulturních institucí subsaharské Afriky a Eurasie do Světové digitální knihovny), The King Abdullah University of Science and Technology v Saudské Arábii (1 milion dolarů na podporu činností souvisejících s rozšiřováním digitálních verzí rukopisů a dalších materiálů souvisejících s vědou arabského a islámského světa prostřednictvím Světové digitální knihovny) a Microsoft, Inc. (2 miliony dolarů na celkovou podporu projektu).

Uživatelské rozhraní Světové digitální knihovny

Obsah digitální knihovny je již na hlavní stránce (viz obr. 1) členěn vizuálně podle kontinentů, resp. podle geografických oblastí, jimiž jsou Evropa, Severní Amerika, Latinská Amerika a Karibik, Střední Východ a severní Afrika, Afrika, střední a jižní Asie, východní Asie, jihovýchodní Asie, Oceánie a Pacifik. U každé z vyjmenovaných oblastí je uveden počet objektů, které se vážou k její historii a jsou v rámci knihovny přístupné. Členění celého obsahu digitální knihovny je založeno na třídění zpřístupňovaných digitálních kopií kulturních památek podle časového zařazení, tematického zaměření (filosofie a psychologie, náboženství, společenské vědy, jazyk, přírodní vědy a matematika, technologie, umění a užitá umění, literatura a řečnictví, historie a geografie, viz obr. 2), podle druhu dokumentu (knihy, časopisy, rukopisy, mapy, tisky a fotografie, zvukové záznamy, filmy) a instituce, v níž je památka uchovávána. To umožňují při zpracování vytvořená metadata, která každou jednotku popisují a zároveň ji třídí do příslušných skupin podle místa a času vzniku, formátu, tématu, instituce.

#?-:nbsp;

Obr. 1: Hlavní stránka Světové digitální knihovny

Obr. 2: Náhled tematické struktury obsahu Světové digitální knihovny

Navigace je velmi jednoduchá, respektuje již uvedené členění. Spoléhá se částečně na to, že uživatel bude prohlížet nabízené skupiny. Vedle jednoduchého vyhledávání na první pohled chybí vyhledávání rozšířené, je však nahrazeno možností pozvolného zužování dotazu výběrem v ostatních výše uvedených kategoriích, které jsou vždy uživateli k dispozici. Při zobrazení konkrétního dokumentu získá uživatel informace o jeho názvu, autorovi, datu, kdy byl vytvořen, jazyce, v němž byl vytvořen, místě jeho původu, časovém období, do něhož jeho vznik spadá, tematickém zaměření, rozsahu a velikosti dokumentu, instituci, v jejíchž sbírkách je uchováván, a odkazu na externí zdroje. Velmi přínosným prvkem je stručný popis zobrazeného dokumentu a videonahrávka komentáře kurátora, který podá k danému dokumentu, popř. k tématu patřičný komentář. Samotné zobrazení dokumentu je přístupné ve velmi dobré kvalitě. Soubory ve formátu TIFF a JPG jsou zobrazovány v prohlížeči, který umožňuje velmi dobrý pohyb v dokumentu a možnosti detailu ve vysokém rozlišení.

Na hlavní stránce je uživateli k dispozici časová osa. Tak, jak se uživatel pohybuje po časové ose, zobrazí se mu počet dokumentů, které spadají do daného období a jsou mu v rámci knihovny k dispozici.

Na rozdíl od portálu Europeana Světová digitální knihovna zpřístupňuje velké množství volných děl, díla jsou tedy přístupná k prohlížení a studiu. Stále však platí, že se uživatel, chce-li se zpřístupněnými kopiemi dále nakládat, musí řídit zákony panujícími v příslušné zemi instituce, která tuto kopii zpřístupňuje.

Standardy týkající se metadat, digitalizace a přenosu záznamů byly vyvinuty Kongresovou knihovnou a dalšími partnery v zastoupení příslušných pracovních skupin. Vytváření technických a programových sítí je jedním z klíčových cílů organizace projektu. Nadále má být také rozvíjena pracovní struktura projektu, zahrnující každoroční setkání, která mají za úkol napomoci vytvořit model finanční udržitelnosti a politiku týkající se např. intelektuálního vlastnictví, umístění zrcadlových sídel apod.

Světová digitální knihovna nastavuje vysoký standard zpřístupňování světového kulturního dědictví. Nezbývá než přát tvůrcům a realizátorům projektu i jejím uživatelům, aby všechny stanovené cíle byly realizovány, projekt stabilně fungoval a rozšiřoval své digitální fondy.