V tomto vydání vám přinášíme vám poslední ze čtyř redakčně upravených částí bakalářské práce Dany Neumannové obhájené na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Mgr. Pavlíny Kolínové. Autorka textu svůj zájem opřela o studijní pobyt na univerzitě v Borås ještě před vypuknutím uprchlické krize v Evropě. V aktuálně publikované části je přiblížena dotazníkovému šetření ve formě několika rozhovoru, které nastiňují konkrétní problémy švédských knihovníků v oblasti služeb pro menšiny a migranty. Jako vždy platí, že uvítáme diskusi k tomuto tématu pod článkem.

5. Dotazníkový průzkum mezi švédskými knihovníky

V této kapitole uvádím pět dotazníků, které jsem v anglickém jazyce poslala do několika vybraných švédských knihoven. Pracovníci knihoven měli možnost odpovědět na mé otázky jak v anglickém jazyce, tak ve švédštině. Zde přikládám vyplněné dotazníky v mém překladu do českého jazyka.

Abych zajistila různorodost odpovědí, zaslala jsem dotazníky do knihoven v Jönköpingu (jižní Švédsko), Örebro (střední Švédsko), Luleå (sever Švédska), do knihovny v univerzitním městě Uppsala a také v hlavním městě Stockholm. Zajímalo mě, jak se budou jednotlivé odpovědi lišit v malém městě (Luleå má přes 43 tisíc obyvatel) od knihovny ve velkém městě (v Örebro bydlí kolem 115 tisíc obyvatel). Rovněž jsem se snažila zjistit, jak jsou na tom v porovnání se Stockholmem a Uppsalou, kde žije a studuje většina cizinců.

Otázky se týkaly služeb knihovny, ale i problémů v komunikaci s menšinami a migranty. Také jsem se pokusila dozvědět, jak jsou na tom dané knihovny se zaměstnáváním knihovníků a knihovních asistentů z jiných zemí.

5.1 Městská knihovna Örebro

Jméno knihovníka: Maria Tjärnbro
Jméno knihovny: Městská knihovna Örebro
Město: Örebro

Jaké národnostní menšiny a migranti žijí ve vašem městě?

Nejpočetnější skupinou jsou lidé z Finska, Sýrie, Somálska, Balkánu, Turecka, Libanonu, Íránu a Iráku (ne v tomto pořadí).

Navštěvují tito lidé knihovnu? Jsou častými návštěvníky?

Ano i ne. Nemáme statistiku o původu našich návštěvníků, takže je těžké říci, jak častými návštěvníky jsou různé skupiny menšinových obyvatel. Do knihovny samozřejmě přicházejí příslušníci všech zmíněných menšin, někteří častěji než ostatní.

Nabízíte knihy (a ostatní dokumenty jako časopisy, noviny...) v jiných jazycích, než je švédština? Pokud ano, v jakých?

Ano. Máme knihy a noviny v několika jazycích. Nabízíme také novinovou databázi Library Press Display, skrz kterou mohou naši návštěvníci získat přístup k novinám z celého světa. Bohužel však nemám seznam jazyků, ve kterých je databáze dostupná.

Co se týče knih, novin a časopisů, ty nabízíme v těchto jazycích: albánština, arabština, angličtina, němčina, francouzština, italština, perština, turečtina, kurdština, somálština, ruština, vietnamština, čínština, japonština, dánština, finština, norština, islandština, španělština, bengálština, estonština, lotyština, řečtina, latina, holandština, polština, kirundi, srbština, chorvatšina, syrština, švédský znakový jazyk, thajština, romština (různé varianty), jidiš, sámština, meänkieli (nebo-li tornedalská finština), rumunština, portugalština, tigrinština, amharština, darí, litevština, čeština, slovenština, bulharština, hindština, svahilština.

Na některé jsem nejspíše ještě zapomněla.

Organizujete nějaké zvláštní akce pro migranty a národnostní menšiny ve vaší knihovně?

Ano. Například čtenářské kroužky, kde se čtou „easy to read“ (snadno srozumitelné) knihy pro procvičení švédštiny nebo pořádáme přednášky zahraničních autorů.

Zažil/a jste nějaké problémy během komunikace s migranty či národnostními menšinami?

Pokud nemáte společný jazyk, je komunikace vždy těžká. S pomocí ostatních návštěvníků, Google překladače a gest lze odpovědět na spoustu (pokud ne většinu) dotazů, ale někdy je nemožné si porozumět. To je zvláště obtížné, pokud je návštěvník negramotný a stále se nenaučil žádný jiný jazyk než svůj vlastní. V tomto případě jsou Google nebo slovník k ničemu.

Myslíte si, že knihovny mohou pomoci integrovat cizince do švédské společnosti? Pokud ano, jak?

Ano, a to tím že těmto skupinám dávají přístup k literatuře a informacím v jejich vlastním jazyce (protože si myslím, že je důležité držet se svého jazyka, aby bylo možné naučit se nový), ale také jim poskytují možnost naučit se švédský jazyk a kulturní zvyklosti. Nehledě na to, že nabízíme např. učebnice pravidel silničního provozu v různých jazycích.

Pracují ve vaší knihovně nějací cizinci?

Ano, a to jak na pozici knihovníků, tak i asistentů.

5.2 Městská knihovna Luleå

Jméno knihovníka: Helén Lagerqvist
Jméno knihovny: Městská knihovna Luleå
Město: Luleå

Jaké národnostní menšiny a migranti žijí ve vašem městě?

Z celkového počtu 75 000 obyvatel Luleå, se jich kolem 6 800 narodilo v jiné zemi. Nejčastějším jazykem lidí z neseverských zemí žijících zde, jsou arabština, perština, darí, thajština, barmština, čínština, tigrinština a angličtina. V Luleå žije na 70 rozličných národností.

Navštěvují tito lidé knihovnu? Jsou častými návštěvníky?

Někteří ano. A někteří často. Ti, kteří získají povolení k trvalému pobytu, nás navštěvují se svými učiteli švédštiny a pro ně pořádáme prohlídky knihovny.

Nabízíte knihy (a ostatní dokumenty jako časopisy, noviny...) v jiných jazycích, než je švédština? Pokud ano, v jakých?

Nabízíme knihy v mnoha různých jazycích. Pokud nemáme knihu v nějakém speciálním jazyce, snažíme se ji koupit, či ji čtenáři objednat z jiné knihovny. Nabízíme noviny v 17 jazycích a časopisy z celkem 26 zemí.

Organizujete nějaké zvláštní akce pro migranty a národnostní menšiny ve vaší knihovně?

Momentálně naši knihovnu využívá finský knižní kroužek. Několikrát jsme pořádali čtení pro děti v darí, finštině, ruštině a španělštině.

Zažil/a jste nějaké problémy během komunikace s migranty či národnostními menšinami?

Občas se vyskytnou problémy, pokud návštěvník neumí mluvit anglicky. V takovém případě použijeme Google překladač, což obvykle stačí.

Myslíte si, že knihovny mohou pomoci integrovat cizince do švédské společnosti? Pokud ano, jak?

Nabízíme knihy a jiná média pro procvičování švédštiny, učebnice švédské gramatiky v různých jazycích a „easy to read“ (snadno srozumitelné) knihy ve švédštině. Také máme skenery, počítače a tiskárny, které může kdokoli použít. Dobrovolníci z Červeného kříže chodí do knihoven a čtou zde společně s migranty.

Pracují ve vaší knihovně nějací cizinci?

Pracují u nás knihovníci z USA a z Nizozemí. Co se týče asistentů, máme zaměstnance z Finska, Íránu a USA.

5.3 Městská knihovna Jönköping

Jméno knihovníka: Hooshang Kowssarie
Jméno knihovny: Městská knihovna Jönköping
Město: Jönköping

Jaké národnostní menšiny a migranti žijí ve vašem městě?

Žijí u nás lidé až z 50 různých zemí, ale přes 10 zemí (nebo jazyků) je zde dominantních. Mezi takové bych zařadil španělštinu, ruštinu, polštinu, bosenštinu, chorvatštinu, srbštinu, perštinu, afghánštinu, egyptštinu, syrštinu, čínštinu, finštinu, thajštinu, vietnamštinu a turečtinu.

Navštěvují tito lidé knihovnu? Jsou častými návštěvníky?

Ano, jsou častými návštěvníky.

Nabízíte knihy (a ostatní dokumenty jako časopisy, noviny...) v jiných jazycích, než je švédština? Pokud ano, v jakých?

Máme knihy v 57 jazycích. Noviny a časopisy jsou dostupné v několika jazycích (např. arabština, perština, urdština, tigrinština, čínština, francouzština, angličtina…), samozřejmě jsou však přístupné také počítačové databáze s novinami a časopisy ve všech jazycích.

Organizujete nějaké zvláštní akce pro migranty a národnostní menšiny ve vaší knihovně?

Organizujeme prohlídky po knihovně, při kterých ukazujeme, jaké knihy a služby jsou dostupné pro tuto skupinu obyvatel. Pak také pravidelné lekce každý týden pro ty, jež mají zájem naučit se švédský, či jiný jazyk, a to v rámci programu Språkcafé[1], při kterém se potkávají lidé různých národností a procvičují si jazyk skrze konverzaci. Knihovna poskytuje vedoucího těchto setkání a nabízí zúčastněným kávu a sušenky.

Těm, kdo chtějí uspořádat nějakou kulturní akci, může knihovna pomoci nabídnutím prostorů nebo získáním finančního příspěvku. Každý, kdo má zájem, si v knihovně může založit literární kroužek ve svém rodném jazyce.

Zažil/a jste nějaké problémy během komunikace s migranty či národnostními menšinami?

Zatím jsem nezažil žádný takový problém.

Myslíte si, že knihovny mohou pomoci integrovat cizince do švédské společnosti? Pokud ano, jak?

Ano, všechny skupiny, které navštíví knihovnu, dostanou informace ne pouze o knihovně, ale také všeobecné informace o švédské společnosti a pokud je to potřeba, také o usnadnění integrace do ní.

Pracují ve vaší knihovně nějací cizinci?

Ano, v naší knihovně pracují 2 knihovníci – cizinci.

5.4 Městská knihovna Uppsala

Jméno knihovníka: Anna Sofia Perotti
Jméno knihovny: Městská knihovna Uppsala
Město: Uppsala

Jaké národnostní menšiny a migranti žijí ve vašem městě?

Máme migranty z celého světa, ale většina z nich mluví arabsky, persky, španělsky, kurdsky, anglicky, čínsky, bosensky, srbsky a chorvatsky. Uppsala je univerzitní město, a proto je zde také hodně výměnných studentů a vědců. Celkově zde žije přes 200 tisíc obyvatel.

Navštěvují tito lidé knihovnu? Jsou častými návštěvníky?

Ano, Městskou knihovnu Uppsala navštíví každý rok více než 1,4 milionu návštěvníků a hodně z nich pochází z cizích zemí. Městská knihovna Uppsala je složena z 12 knihoven, jež se nacházejí v různých čtvrtích, kde jsou různé potřeby. Všechny tyto knihovny však mají poličku nazvanou Ny i Sverige[2], kde jsou pomůcky k učení švédštiny, slovníky, učebnice a „easy to read“ (snadno srozumitelné) knihy ve švédštině.

Nabízíte knihy (a ostatní dokumenty jako časopisy, noviny...) v jiných jazycích, než je švédština? Pokud ano, v jakých?

V knihovně máme knihy ve více než 70 jazycích. Neustále nakupujeme knihy pro děti i dospělé, aby byly naše fondy pořád aktuální. Máme spoustu časopisů a novin v různých jazycích. Naše motto je nějakým způsobem sloužit všem obyvatelům tohoto města a poskytovat jim média v jejich vlastním jazyce. Také nabízíme databázi Library Press Display, jež obsahuje noviny z 92 různých zemí.

Organizujete nějaké zvláštní akce pro migranty a národnostní menšiny ve vaší knihovně?

Ano, z našich 12 poboček mají některé své vlastní jazykové kurzy, některé na nich spolupracují s ostatními institucemi. Pořádáme kurz Svenska med baby[3] pro matky, které zůstávají doma samy se svými dětmi. Kromě toho máme filmové večery pro děti, kdy pouštíme filmy v menšinových a cizích jazycích. To samé platí i pro čtení pro děti. Co se týče dospělých, snažíme se spolupracovat s imigračním úřadem. Ve finštině pořádáme několik různých akcí za rok, máme také knižní kroužky v perštině a finštině.

Zažil/a jste nějaké problémy během komunikace s migranty či národnostními menšinami?

Ano, pokud návštěvník neumí anglicky, je komunikace téměř vždy problém.

Myslíte si, že knihovny mohou pomoci integrovat cizince do švédské společnosti? Pokud ano, jak?

Ano, mají u nás možnost naučit se švédštinu ˗ půjčujeme knihy, slovníky a pořádáme jazykové kurzy. Tím, že se naučí jazyk, se pak rychleji zařadí do společnosti.

Pracují ve vaší knihovně nějací cizinci?

Ano, ale při získávání zaměstnanců je vždy těžké najít lidi se správnou kvalifikací včetně jazyka. V našich inzerátech vždy požadujeme jazykový certifikát.

5.5 Městská knihovna Stockholm

Jméno knihovníka: Malin Törnquist
Jméno knihovny: Městská knihovna Stockholm
Město: Stockholm

Jaké národnostní menšiny a migranti žijí ve vašem městě?

Ve Stockholmu žije asi 30 % obyvatel s cizím původem. Kolem 35 % je jich z Asie/Středního východu, 7 % z Jižní Ameriky, 16 % z Afriky, 26 % z Evropy, zbytek z jiných částí světa. V letech 2015 a 2016 přišla do Stockholmu spousta žadatelů o azyl, především ze Sýrie a Afghánistánu.

Finština, jidiš, meänkieli, romština a sámština mají status jazyka národnostní menšiny a týkají se jich tak speciální práva. Tato práva jsou dány v Zákoně o národnostních menšinách a národnostních jazycích (v originále Lag 2009:724 om nationella minoriteter och minoritetsspråk). Nejdůležitější částí je právo na jazyk, kulturu, informace a účast.

Stockholm navíc spadá pod finskou administrativní část, což znamená, že stockholmské knihovny získávají speciální finanční příspěvek na podporu finského jazyka – v praxi tedy nákup knih, novin, časopisů a pořádaní kulturního programu pro děti a dospělé.

Navštěvují tito lidé knihovnu? Jsou častými návštěvníky?

Ve stockholmských knihovnách je velký poměr návštěvníků cizího původu a s jiným mateřským jazykem, než je švédština. Tito lidé jsou pravidelní návštěvníci ve všech knihovnách ve městě.

Nabízíte knihy (a ostatní dokumenty jako časopisy, noviny...) v jiných jazycích, než je švédština? Pokud ano, v jakých?

Stockholmská síť knihoven nabízí knihy, noviny i časopisy v jiných jazycích, než je švédština. V centrální knihovně a v Mezinárodní knihovně jsou knihy v celkově 142 jazycích. Nejčastěji zastoupené jazyky jsou španělština, perština, arabština, polština, čínština, finština, srbština, japonština, turečtina, thajština, italština, holandština, norština, litevština, dánština, portugalština, vietnamština a ukrajinština. Máme knihy ve všech jazycích národnostních menšin kromě meänkieli.

Organizujete nějaké zvláštní akce pro migranty a národnostní menšiny ve vaší knihovně?

Město Stockholm rozhodlo, že by měly knihovny více investovat do kontaktu s novými členy. Noví obyvatelé a imigranti by měli být informováni o tom, co knihovna nabízí (a to jak v rámci fondů, tak aktivit apod.). Možnost potkat se a poznávat ostatní lidi, je důležitý faktor, jež se podílí na míře zapojení osoby do komunitního života.

Knihovna může hrát důležitou roli v budování důvěry mezi obyvateli a podpořit tak komunitní rozvoj. Městská knihovna Stockholm pořádá Språkcafé ve švédštině. Účelem těchto setkání je umožnit účastníkům procvičovat švédštinu v uvolněném a atraktivním prostředí a rovněž poznat lidi z odlišných kulturních a jazykových prostředí.

Knihovny také nabízejí IT pomoc v různých jazycích: v arabštině, ruštině, španělštině a somálštině. Knihovny pořádají speciální prohlídky pro členy kurzu SFI[4].

Zažil/a jste nějaké problémy během komunikace s migranty či národnostními menšinami?

Ve stockholmských knihovnách není zaměstnáno dostatek pracovníků, jež by hovořilo jiným jazykem, než je švédština. Například potřebujeme více lidí, kteří hovoří darí, persky, arabsky, somálsky, tigrinsky a různými kurdskými jazyky/dialekty. Jiná jazyková a kulturní pozadí jsou velmi důležitá a mohou velmi zlepšit kvalitu knihovny. Toto je pro nás velká výzva a důležitý úkol, kterým se budeme v budoucnu zabývat.

Myslíte si, že knihovny mohou pomoci integrovat cizince do švédské společnosti? Pokud ano, jak?

Knihovníci a knihovny jsou velmi důležití pro žadatele o azyl a pro lidi cizí národnosti. Regionální knihovna ve Stockholmu uspořádala studii mezi žadateli o azyl, aby zjistila, jak mohou knihovny rozvíjet svoje služby k jejich prospěchu. Kolem tří čtvrtin dotazovaných navštěvuje knihovnu pravidelně a jejich znalost knihovny a jejích aktivit je vysoká.

Nejčastějším důvodem návštěvy knihovny je použití počítačů, wifi, zlepšení jazyka, půjčení knih a čtení, setkání s ostatními návštěvníky, setkání se zaměstnanci a pomoc od zaměstnanců s různými úkoly. Ze studie vyplynulo, že možné zlepšení knihovnických služeb vidí žadatelé o azyl v zpřístupnění různých důležitých veřejných prohlášení v jejich jazyce.

Přáli by si také více možností, jak zdokonalovat nový jazyk a snadnější možnost komunikace s ostatními návštěvníky a zaměstnanci.

Pracují ve vaší knihovně nějací cizinci?

Nemáme statistiku o etnickém původu našich zaměstnanců, ale odhaduji, že přibližně 15-20 % z nich je cizího původu a hovoří kromě švédštiny i jiným jazykem.

5.6 Závěr dotazníkového průzkumu

Z dotazníků vyplynulo, že jazykové menšiny knihovny pravidelně navštěvují a knihovny jsou pro jejich potřeby zpravidla dobře vybavené. Knihovníci zmiňují důležitost databáze Library Press Display, která může sloužit migrantům a menšinám ke kontaktu se situací v domovské zemi.

Knihovny přinášejí mnoho příležitostí především k učení švédského jazyka. Knihovní služby popsané v podkapitole 4.3 jsou běžnou praxí ve všech vybraných knihovních. Pestrost služeb poskytují i knihovny v malých městech.

V každé z dotázaných knihoven pracuje alespoň jeden knihovník nebo asistent jiné národnosti. Dle jednoho z dotázaných knihovníků je jich však nedostatek, knihovnám by prospěli zejména pracovníci hovořící jazyky obyvatel, kteří do země přišli během uprchlické krize.

V otázce problémů během komunikace se odpovědi liší. Někteří problémy nezažívají, někteří přiznávají, že neznalost anglického jazyka nebo negramotnost je během komunikace téměř nepřekonatelnou překážkou. Knihovníci se odkazují na pomoc slovníků nebo Google překladače, v ideálním případě by ale tuto roli měl zastat sami zaměstnanci knihovny.

6. Závěr

Tato práce představila švédské knihovnictví, které se v mnohém liší od toho, jaké známe. Z historie vyplynulo, že se vyvíjelo pomaleji, přesto je dnes na špičkové úrovni. Knihovníci se snaží poskytovat služby po celé rozlehlé zemi, a to pro všechny zastoupené obyvatele, jejichž složení je ve Švédsku opravdu pestré. Ve Švédsku proto v posledních letech vzniklo mnoho specializovaných knihoven a služeb.

Menšiny a migranti se v knihovnách potkávají a knihovny jim usnadňují integraci, jelikož nabízejí vzdělání v jazyce i kultuře. Ve svých službách nevynechávají ani děti a ženy, kterým je rovněž nabízena pomoc, ale i prostor pro trávení času a rozvoj. Dětem usnadňují přechod do nové školy a pro ženy mají často sociální přesah, jelikož zlehčují počáteční samotu a nejistotu.

Švédské knihovny poskytují informace o kulturních rozdílech mezi domácí zemí přistěhovalce a Švédskem, a zabraňují tak případné kriminalitě (která může být nechtěná, viz. fyzické trestání dětí atp.), nestojí však o naprosté převychování svých nových obyvatel. Nabízejí dokumenty v mnoha cizích jazycích a podporují menšiny i migranty v zachování si vlastní identity.

Některé knihovny začaly nově nabízet poměrně kontroverzní službu výpůjček nelegálním přistěhovalcům. Z rozboru švédské knihovnické legislativy vyplynulo, že pro dnešní situaci je nedostačující a bude nutné ji upravit.

Švédské knihovnictví se nebojí zkoušet nové věci a riskovat. Je tedy záhodno jej sledovat a učit se z jeho úspěchů, ale i chyb. Tato práce může rovněž sloužit pro případné srovnání s českým knihovnictvím a jeho službami pro menšiny a migranty.