Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Spamie

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Spamie

2 comments

Poznámka: Text byl se souhlasem redakce převzat z Literárních novin. V tištěných Literárních novinách byl publikován v roce 2005 v 7. čísle na s. 1 a 3 a k dispozici je také v elektronické verzi v Literárkách v síti.

Spam je, jak známo, technický termín pro nevyžádanou elektronickou poštu obvykle komerčního charakteru, rozesílanou hromadně a často porušující veškerou etiketu (spamovat znamená rozesílat tyto spamy). Vznikl údajně podle britského televizního komediálního seriálu Monty Pythonův létající cirkus/blázinec, v němž se nepřetržitě opakuje v písni „Spam“ jako hovorová zkratka. Původně bylo slovo spam vytvořeno roku 1937 pro konzervované mleté maso firmy Hormel’s Food Corporation. Ukazuje se, že jeho význam dnes podstatně přesáhl původní určení.

Stav a atmosféra společnosti umožňující anebo dokonce stimulující šíření spamů jsou podle mého soudu označitelné jako „spamie“ (podle vzoru hysterie, kakofonie, orgie... nebo pomyje), a koncovka -ie naznačuje cosi patologického (viz např. pneumonie, artralgie atp., tedy záněty odpovídajících orgánů – plic, kloubů). Takovou společnost je možno označit za spamickou. Jak bude dále ukázáno, vědu o spamech je pak možno zvát spamologií, a tato úvaha je pravděpodobně jedním z prvních příspěvků k této nové disciplíně. Abych situaci se spamy objasnil, pokusil jsem se je systematicky utřídit podle rozhodujícího místa vzniku a přímého působení.

1) Spamy elektronické byly již zmíněny. Příklady spamů, které mi v poslední době elektronickou poštou velmi často docházejí:

– vyhrál jste v loterii 1–20 milionů, stačí se jen přihlásit; – jsem ubohá vdova po generálovi (prezidentovi) XY z Afriky, kterého zabili bandité – po chudákovi zbylo 100 (až 10 000) milionů dolarů, a potřebujeme aspoň část z nich převést na Vaše bankovní konto, proto neváhejte a rychle nám je zašlete; – chcete ztratit nadváhu (případně cholesterol) během 14 dní? Ozvěte se, máme zaručený prostředek! – zvětšíme Váš penis o 1 až 2 palce; – zajistíme ztopoření Vašeho penisu trvající až dva týdny (Viagra, Cialis); – napíšeme Vám takový životopis (c. v.), že Vás přijmou všude; – dodáme nejlevnější software i hardware na světě; – můžete u nás zdarma parkovat (obvykle uvedeny některé čtvrti v New Yorku – neboť prozatím je převaha spamů v angličtině, nepochybuji, že i naši podnikatelé se brzy přiučí...).

Tož takové spamy mi chodí. Ptám se v duchu, zcela zmaten, jaké asi chodí ženám? – A již jsem chycen do sítě, aniž bych otevíral schránky a přílohy těchto lákavých spamů!

2) Spamy listovní. To jsou spamy, které nalézáme téměř denně ve své domovní poštovní schránce (reklamní letáčky, nabídky typu Lidl je nejlevnější!). Pokud se jim chcete vyhnout, a být tak trestuhodně ochuzeni o přehled pro vás nejvhodnějšího zboží na trhu, nestačí si naivně nalepit na domovní poštovní schránku heslo „Nevhazujte neadresné zásilky, prosím!“ – což jsem učinil já – ale musíte požádat na příslušném poštovním úřadě na příslušném formuláři o výše citované, samozřejmě s příslušným manipulačním poplatkem. Dále jsem tuto záležitost zatím nerozpracovával poté, co mi přichycený spamový distributor vysvětlil, že pokud i do mé označené schránky nevhodí příslušný spam, bude penalizován za nedodržení smlouvy se spamovým bossem, která zní: „Nacpi to do všech schránek, jinak s tebou bude zle!“ Rád bych ovšem viděl, jak by spamový distributor a zejména spamový boss reagoval, kdybych mu/jí denně do jeho/její schránky každodenně instaloval 30 dkg opadaného listí. Přitom je téměř jisté, že hodnota obou komodit je tatáž. Výrazný rozdíl mezi nimi je ovšem v tom, že výrobu spamových letáčků, na rozdíl od listí, musí zákazníci v ceně vychvalovaného zboží v posledku zaplatit. Spamy elektronické a listovní by bylo možno označit nadřazenou souhrnnou kategorií také jako spamy zásilkové.

3) Spamy televizní a rozhlasové: kromě triviálních seriálů na 150 pokračování, transcendentních soutěží typu „Nejslabší, máte padáka“ nebo „SuperStar“ (v budoucnu to bude zajisté HyperStar) sem lze zařadit reklamní šoty opakované pokud možno s co největší kadencí (repetice není v tomto případě matkou moudrosti, ale otcem imprintingu!), umně vmezeřované do napínavých částí televizních filmů. Jediná hodnota těchto reklamních spamů spočívá v tom, že si divák může odskočit a přitom případně ujasnit anebo analyzovat poslední vývoj filmu. Se spamy rozhlasovými se setkáváme na stanicích, ve kterých je umožněno redaktorům a divákům plácat, co jim slina na jazyk přinese, s četným využitím spamů jazykových (viz dále – třída 7) – to vše proloženo příjemnou hudbou, která se tak stává organickou součástí rozhlasového spamu.

4) Spamy tiskové se vyskytují často i v denících či týdenících: kromě lepých polonahých děv, funkčně umístěných např. na karoseriích automobilů či rámech motocyklů, sem patří doslova halasné titulky tištěné palcovými písmeny. Lze říci, že titulkáři jsou ve své podstatě pionýry mezi spamory (spamor budiž autor spamu). Spamy v bulvárním tisku (anglicky zvaném „tabloids“, tedy něco jako nástěnky, ovšem typu jakéhosi pranýře) a v některých magazínech jsou pak ještě mnohem výraznějšího ražení než ony v běžném denním tisku: místa polonahých lepých děv zaujímají divy zcela nahé, titulky doslova vřou či řvou: „XY zase potratila“ nebo „YX se uslintal“ atp. Spamy televizní, rozhlasové a tiskové by bylo možno sloučit do nadřazené souhrnné kategorie „spamy mediální“.

5) Spamy komunální se také vyskytují v běžném každodenním životě: upoutávky na ulicích, ve výlohách obchodů a supermarketů. Archetypem komunálních spamů se asi stane „Výprodej století“ obchodního řetězce Carrefour. Pravděpodobně by bylo možno zařadit do této třídy také skupinu spamů dálničních a silničních (reklamy a upoutávky podél komunikací).

6) Spamy politické: jsou uvedeny již volebními hesly, např. typu „Dokázali jsme, že to dokážeme“, „Jsem upřímný/á“, „Normální je nelhat“, a mnoha obdobných se ještě zajisté dočkáme. Dalších komentářů ke spamům politickým snad netřeba, jsme jejich přečastými svědky.

7) Spamy jazykové studoval např. Vladimír Just a nazval je floskulemi, tedy v podstatě prázdnými anebo nesmyslnými frázemi, bláboly či bezobsažnými slovy. Příkladů je řada: časovaná bomba, deklarovat, dovedu si představit, časový horizont, legitimní, napříč spektrem, o tom („Není to o tom, že..., ale je to o tom, jak...“, „a o tom to je“), ošetřit (např. určitý problém), politická korektnost, projekt (např. „projekt svozu komunálního odpadu“), rozhodl, jak rozhodl („stalo se, co se stalo“, „udělal, co udělal“), scénář (scénář oběda), signály (vysílat signály), transparentní, v pohodě, vyváženost, zadání, zajímavý...

Plně si však uvědomuji, že tímto prostým výčtem sedmi tříd není narůstající množina spamů vyčerpána. Zdá se tedy, že doba pro novou vědní disciplínu – spamologii – plně nazrála, a že tato nauka má před sebou široké a plodné pole působnosti, počínaje inventarizací (tedy spamovou typologií) a monitoringem různých typů spamů, a konče založením Spamologického ústavu, jehož hlavním výstupem by mohlo být vydání Encyklopedie spamologie.

Z pohledu konzumenta a z praktického hlediska prevence (sebeobrany) lze spamy rozdělit na dvě velké skupiny: ty, vůči nimž se jakž takž bránit můžeme (z našeho přehledu jsou to třídy 3 až 6, u nichž lze vlastním přičiněním jejich působení omezit či zcela eliminovat: přepnutím televize/rozhlasu na jiný program nebo vypnutím, nečtením novin a tabloidů, nevnímáním spamových výloh, obchodních poutačů nebo politiků spamistů), a ty daleko nebezpečnější s obranou velmi ztíženou, kam patří třídy 1, 2 a kupodivu i 7.

Pokud se nad vývojem spamů v jejich úhrnu zamyslíme vážněji, dospějeme k závěru, že se jedná o postupující znevažování lidského nitra, soukromí a života. Je to něco (a dosti často něco až odporného), co je nám vnucováno, působí proti naší vůli, a řekl bych, že dokonce ohrožuje nebo aspoň znectívá lidská práva. Člověk, který si toto neuvědomí, může být spamy („spamoviry“) infikován, v některých případech dokonce uveden do stavu spamové závislosti anebo jinak duševně poškozen. Ve velmi brzké budoucnosti lze proto očekávat výron nových (emergentních) klinických poruch – spamóz. Pod ně budou zahrnuty choroby zřejmě dvojího, velmi rozdílného druhu: a) spamózy dependentní neboli spamismus, charakterizované závislostí na spamech (např. spamóza nákupní, spamóza expoziční – tedy nutkavost kontaktu s novými spamy daného typu); b) spamózy alergické, charakterizované prudkou negativní reakcí na přítomnost spamu (typu alergie či dokonce anafylaktického šoku, který jsem téměř prodělal já při setkání se spamovým zásilkovým distributorem). Bude pak na dalších generacích experimentálních farmaceutů a lékařů, aby vyvinuli novou třídu léčiv, tzv. spamotika. Doufejme, že se toho zhostí s úspěchem.

Jan Neruda se ptal: „Kam s ním?“ Já se ptám spíše: „Co s tím?“ Odpověď je ale známa a je zarmucující: rozhodne neviditelná ruka trhu (a mocná viditelná ruka médií k tomu zajisté přispěje).

Autor působí na MU v Brně.

Hodnocení: 
Průměr: 4 (hlasů: 16)
HUBÁLEK, Zdeněk. Spamie. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2024-11-22]. urn:nbn:cz:ik-11990. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11990

automaticky generované reklamy

Máme tu 2 komentářů

Do množiny spamů bych zařadil i pomalované stěny, sloupy a vagony.

Spam je pěkná sv...!!! S těmi mejli by se mělo něco udělat!!!!