Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Seminář o nových médiích a ochraně soukromí

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Seminář o nových médiích a ochraně soukromí

1 comments

V rámci cyklu seminářů, které organizuje NTK s podporou programu Ministerstva kultury "Veřejné informační služby knihoven, podprogram Mimoškolní vzdělávání knihovníků" (VISK2), proběhl 18. října 2011 seminář nesoucí název Nová média a ochrana soukromí. Přestože, jak název napovídá, došlo ke spojení dvou širokých témat, lektorkám Anně Maškové a Pavle Kovářové se podařilo seznámit účastníky alespoň se základy obou oblastí.

Nejdříve se slova ujala Anna Mašková. První část semináře si kladla za cíl vymezit mediální gramotnost, přiblížit nová média, která hrají stále podstatnější úlohu ve společnosti, a ukotvit v tomto kontextu téma bezpečnosti na internetu, především se zaměřením na dětské uživatele. Následně byla podrobně popsána nebezpečí, která dětem na internetu hrozí.

Anna Mašková hovoří o významu mediální výchovy

Anna Mašková hovoří o významu mediální výchovy

Nová média představují nástroje, jejichž cílem je usnadnit a zpříjemnit život jejich uživatelům. S výhodami ale přicházejí i rizika, kterým je možné předcházet s využitím preventivních opatření, jejichž jádro leží ve vzdělávání a budování mediální gramotnosti. To by mělo probíhat především ve školách, kde je výhodou možnost zasáhnout všechny žáky v rámci povinného vzdělání. Bez významu není ani neformální vzdělávání, a to ve volnočasových centrech či knihovnách.

Z hlediska mediální gramotnosti a zdůvodnění jejího významu je potřeba mít představu o tradičních, ale hlavně nových médiích a jejich uživatelích. V rámci semináře byla pozornost věnována výhradně novým médiím. Přednášející přitom poukázala na rozdíly mezi uživateli, které lze označit jako digitální domorodce a digitální imigranty. Pozornost následně omezila právě na digitální domorodce, pro které jsou technologie samozřejmou součástí života. Zhruba lze hovořit o lidech narozených po roce 1985. Na základě výsledků výzkumu  EU Kids Online bylo zjištěno rozšíření internetu mezi dětmi a teenagery a jejich způsoby využívání internetu. Na to přednášející navázala vysvětlením důvodů, proč jsou nová média pro dospívající tolik důležitá; jednalo se především o zdůvodnění psychologická.

Následně se přednášející zaměřila na využívání internetu dětmi. Ty na internetu vyhledávají informace, baví se (díky hrám a mutimediálnímu obsahu) a zejména mezi sebou komunikují, přičemž využívají e-maily, Instant Messangery a sociální sítě. Všechny tyto typy služeb byly blíže představeny. Klíčovou pozici mají sociální sítě (SNS) či služby s prvky sociálních sítí: např. Lidé.cz, Spolužáci.cz, Líbímseti.cz, Google+, YouTube.com, Twitter.com, LinkedIn.com, MySpace.com a Badoo.com. Vedle toho samozřejmě nemohla chybět jednička mezi sociálními sítěmi, tedy Facebook, který si díky svému postavení vysloužil nejvíce pozornosti. A byl to také Facebook, na jehož základě Anna Mašková představila nebezpečí pro soukromí uživatelů SNS a možnosti jejich omezení.

U poukázání na pozitiva a následně negativa přednášející zůstala, jen rozšířila popisovanou oblast na online komunikaci obecně. Její pozitiva jsou pro dospívající klíčová, např. možnost komunikovat „jen tak“, hra s identitou, nezávazná interakce s okolím, mizející bariéry běžné při fyzickém kontaktu či překonávání vzdáleností. Ruku v ruce s tím jdou ale negativní stránky, zejména spojené s komunikací s neznámými lidmi. Tím se dostalo na řadu první představené ohrožení, kybergrooming.

Kybergrooming byl vymezen jako „psychická manipulace dítěte prostřednictvím internetových komunikačních prostředků“ s cílem „vylákání nezletilého na osobní schůzku se záměrem sexuálního zneužití, fyzického ublížení, zneužití k vlastnímu obohacení“, přičemž jako nejčastější oběti byli označeni nezletilí ve věku 9-16 let. Komunikace obvykle probíhá delší dobu, protože musí být získána důvěra dítěte. Obecně lze stanovit následující etapy kybergroomingu: kontaktování dítěte, získávání osobních informací, budování důvěry a pocitu jedinečného vztahu, izolace oběti, vyvolání emoční závislosti, osobní setkání (zpravidla ve fázi emoční závislosti), a nakonec sexuální či jiné zneužití.

Aby byl celý proces úspěšný, je využito různých metod, od podplácení po vydírání. Kybergroomer je znalec dětské psychiky a komunikace. Obvykle se jedná o inteligentního a systematického člověka, který postrádá pocity viny či soucit. Aby si účastníci problém lépe představili a uvědomili jeho dosahy i důsledky, přednášející shrnula nejmedializovanější případ kybergoomingu v České republice spojený s Pavlem Hovorkou z Ostravy. A aby bylo jasné, že tento případ není jedinou černou výjimkou, přednášející poukázala na výzkumy, které zjišťovaly počty dětí s rizikovým chováním, které může ke kybergroomingu vést. Anna Mašková ovšem také upozornila na nástroje prevence, a to technické, edukativní či behaviorální.

Další téma představoval kyberstalking, tj. „zneužívání moderních technologií k opakovanému a systematickému obtěžování a pronásledování“. Toto jednání je ustanoveno § 356 Trestního zákoníku jako protiprávní. Může nabývat rozmanitých forem, z nichž některé mohou být těžko prokazatelné před zákonem, i když jejich důsledky jsou pro oběť velmi citelné a negativní. Právě jeden z takových příkladů přednášející podrobně popsala.

Kybergroming i kyberstalking mají jasnou a úzkou souvislost se sexuálním obtěžováním. To může být založeno např. na vydírání. Přitom nemusí být záminkou problematické jednání oběti, může se jedna třeba i o vydírání zveřejněním erotických fotek vzniklých fotomontáží. Právě to byl jeden z reálných případů, které byly představeny. Sexuálně laděná komunikace a obsah jsou také základem dalšího problému, tzv. sextingu, což je šíření obsahu se sexuálním podtextem. Ten je především mezi teenagery stále rozšířenější a zdrojem materiálů jsou sami dospívající. Ale po změně vztahu mezi objektem a příjemcem může dojít k užití obsahu proti zobrazené osobě. Po zveřejnění na internetu se také nikdy nelze domáhat zaručeného stažení obsahu. To vše dělá ze zábavy dospívajících problém.

Posledním, zato asi nejpozorněji popisovaným problémem byla kyberšikana, tedy záměrné ubližování prostřednictvím ICT. Přednášející zdůraznila, jak mohou být různé mobilní či internetové služby zneužity. Kyberšikana má oproti klasické šikaně několik specifik, které ji činí ještě více zraňující - například řádově větší rozsah a dosah. Představeny byly také nejznámější případy kyberšikany: první medializovaný případ tzv. Star Wars Kid a tři další, které vedly k sebevraždě (Anna Halmann, Ryan Halligan a Megan Meier). Protože kyberšikana se stala známým, byť někdy i nesprávně používaným pojmem, její hranice byly vymezeny i dvěma ukázkami toho, co lidé někdy za kyberšikanu chybně označují. Celé téma bylo uzavřeno seznamem trestných činů, které mohou být s kyberšikanou spojeny, a opět také nástroji a možnostmi prevence.

Svou část semináře ukončila Anna Mašková představením několika klíčových internetových zdrojů se vztahem k probrané tematice. Na to navázala druhá přednášející, Pavla Kovářová, která seznam zdrojů doplnila představením vznikajícího projektu pro podporu vzdělávání o bezpečnosti na internetu, který má sloužit především pro neformální vzdělávání. Projekt vytváří studenti KISK FF MU. Přednášející také upozornila na významný potenciál knihoven, které by se do vzdělávání uživatelů internetu měly pravidelně zapojovat a pomáhat tak zvyšování bezpečnosti v tomto prostředí.

Pavla Kovářová rozšiřuje téma i mimo dětské uživatele

Pavla Kovářová rozšiřuje téma i mimo dětské uživatele

Poté již Pavla Kovářová přešla k bližšímu popisu vybraných nebezpečí. Jako prvnímu se věnovala sociálnímu inženýrství, které je v současném internetu velmi rozšířené. Sociální inženýrství lze definovat jako druh podvodu, kdy cílem je přesvědčit oběť, aby udělala něco, co ji poškodí. Stejně jako při již popisovaném groomingu je tedy základem získání důvěry, čehož je dosaženo především komunikací formou manipulace a lží. Klíčové je působení na lidskou psychiku různými metodami, od probuzení zájmu o tajemství, až po strach z poškození. Se sociálním inženýrstvím se všichni setkáváme běžně, i když obvykle v méně problematických formách, které nejsou postiženy zákonem: např. v reklamách, kdy je cílem přesvědčit konzumenta, aby zakoupil výrobek či službu. Sociální inženýrství také často využívá předsudků či častých přesvědčení, která nemusí být vždy pravdivá. V zásadě totiž platí, že každý může být cílem.

Následně se přednášející zaměřila na různé typy nevyžádaných zpráv, které typicky zahrnují i sociální inženýrství. Podrobnější popis si získal tento problém svým častým výskytem. Stručně byly vymezeny pojmy: řetězové zprávy, hoax, spam, scam, phishing a pharming. Všechny kategorie pak byly doplněny základními charakteristikami a příklady.

Dále popisovaná oblast nelegálního a nevhodného obsahu sice příliš nenavazovala na předchozí téma, nejedná se však o nic menší problém. Jako základní typy problematického obsahu byli zmíněny nelegálně šířená autorská díla (ta byla opravdu jen zmíněna pro úplnost), pornografie, projevy agrese a násilí a materiály náboženských sekt a extremistických hnutí. Opět bylo poukázáno na vztah k dětským uživatelům, kteří mají k tématu specifické postavení, protože jejich setkání s ním může být problémem, který u dospělého neexistuje. Přitom platí, že děti mnohdy nepředstavují nevinné oběti, ale často sami jsou těmi, kdo problematický obsah vyhledává nebo šíří.

Posledním popisovaným problémem byly zneužitelné osobní informace na internetu, především s ohledem na narušení soukromí jedince. Účastníci byly seznámeni s vymezením pojmů i skupinami údajů podle úrovně zneužitelnosti a možného utajení v současné internetizované společnosti. Poté Pavla Kovářová upozornila i na možné cesty získávání těchto informací, a to především manuálním vyhledáváním či pomocí špehovacího softwaru, tzv. spyware.

Znalost problémů je klíčová, její význam je ale v tom, že uživatelé si uvědomí, kde se může objevit problém a na základě toho učiní protiopatření. Proto se dále přednášející zaměřila na různé postupy omezující rizika na internetu. Zdůraznila, že 100% bezpečí na internetu neexistuje, lze ale využít řadu způsobů, aby se uživatel této hodnotě co nejvíce přiblížil. Klíčová je prevence, technologické prostředky mají spíše pomocnou funkci. Za zmínku stojí i role legislativy, která slouží nejen k represi, ale i jako psychologická prevence.

Nejvýznamnější roli ale hraje chování samotného uživatele. Při tom jsou podstatné tři základní aspekty: pozornost, zdravá nedůvěra a nebýt pohodlný. Přestože, jak bylo řečeno, technologické nástroje mají spíše podpůrnou funkci, je vhodné vědět, co a jak může pomoci. Přednášející proto popsala různé funkce běžných programů a operačního systému, jejichž smyslem je zvýšení zabezpečení (vč. pravidel pro bezpečná hesla), a neopomenula představit základní typy a funkce bezpečnostních aplikací. Součástí prezentace, která již ale byla jen rychle proklikána, byly také odkazy na množství českých i zahraničních zdrojů k tématu bezpečnosti na internetu.

Účastníci semináře o přestávce

Účastníci semináře o přestávce

Přestože měl seminář poměrně malou časovou dotaci na tak široké téma, přednášejícím se ho podařilo, alespoň dle zpětné vazby od účastníků, dobře uchopit. Obě prezentace byly plné informací a jistě alespoň některé účastníky inspirovaly k zamyšlení a snad i k dalšímu zájmu o danou problematiku. Prezentace jsou dostupné na stránkách akce.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KOVÁŘOVÁ, Pavla. Seminář o nových médiích a ochraně soukromí. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 11 [cit. 2024-11-23]. urn:nbn:cz:ik-13777. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13777

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Vylákání na osobní schůzku se záměrem sexuálního zneužití! :-))