Na odborný seminář zaměřený na práci se seniory v knihovnách se do vsetínské knihovny sjeli ve dnech 15.-16. dubna 2009 knihovnice a knihovníci z celé České republiky.

Akci s názvem Knihovny a senioři uspořádala Masarykova veřejná knihovna Vsetín ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR.

Cílem semináře bylo seznámit odbornou knihovnickou veřejnost se specifiky práce a komunikace se seniory se zaměřením na knihovnické prostředí a nastínit možnosti nabídky služeb pro seniory, kteří jsou tradiční a početnou uživatelskou skupinou knihoven.

Po přivítání všech účastníků ředitelkou Masarykovy veřejné knihovny Vsetín PhDr. Helenou Gajduškovou a starostkou města Vsetín Květoslavou Othovou zahájil seminář svým příspěvkem o knihovnách a seniorech Mgr. Roman Giebisch, PhD., z Národní knihovny. Ten upozornil na potřebu věnovat se seniorské cílové skupině, která v demograficky nejstarších evropských zemích bude v období 2015–2030 tvořit více než 30 % z celkového počtu obyvatelstva. Nový společenský trend aktivního stárnutí nahrává veřejným knihovnám k aktivizaci seniorů v místě a jejich zapojování do společensky prospěšných činností.

Na výkonného tajemníka SKIPu navázala Ing. Libuše Nivnická z Knihovny Jiřího Mahena Brno a předsedkyně SKIPu jižní Morava, která přiblížila „hodnoty třetího věku“ marketingovým pohledem. Poukázala na to, že senioři jsou zákazníci budoucnosti, čehož mohou knihovny velmi dobře využít. Nebudou-li knihovny vytvářet a nabízet služby pro tuto cílovou skupinu, začnou je senioři vyhledávat jinde (počítače, internet atd.).

V prvním bloku zazněl ještě příspěvek Ing. Petra Kozla ze Společnosti pro komunitní práci Vsetín, který představil komunitní práci se seniory ve Vsetíně, přičemž zmínil i fungující spolupráci s knihovnou. P. Kozel se ve své prezentaci zaměřil na komunitní plánování sociálních služeb ve městě Vsetín a demonstroval význam komunitního plánu pro cílovou skupinu seniorů v každém městě či obci. Knihovny mohou také přispět k naplňování komunitního plánu především v oblasti vzdělávání a nabídky služeb pro aktivní i méně aktivní seniory či jiné skupiny obyvatelstva.

Další blok semináře otevřel ředitel Knihovny Národního muzea a vyučující na FSV UK Mgr. Martin Sekera, PhD., s velmi zajímavou prezentací Staří lidé jako zdroj historické paměti, která přiměla účastníky k zamyšlení nad vlastní historií, kulturou a způsoby, kterými můžeme našim potomkům předávat minulost. Knihovny se podle Sekery mohou stát přirozeným a komunitě blízkým místem pro shromažďování historické paměti. Sociální kontext knihovny umožňuje knihovníkovi převzít jakousi roli „moderátora“, který aktivizuje a zaznamenává vzpomínání a rozpomínání starých lidí. Historická paměť, jak individuální, tak kolektivní, je významným zdrojem kulturní, národní i generační identity.

Pohledem psychologa přiblížil problematiku seniorů MUDr. PhDr. Miroslav Orel, který zabrousil k tématu agrese. Na některých příkladech prakticky demonstroval možné způsoby komunikace se seniory. Znalost příčin a projevů agresivního chování (u seniorů i u dalších sociálních skupin) může knihovníkovi pomoci odhalit a předpovídat reakce klientů a použít různé způsoby komunikace.

Seminář významně obohatil příspěvek PhDr. Jiřiny Šiklové, CSc., socioložky a úžasně vitální ženy s cennými zkušenostmi v oblasti práce se seniory. J. Šiklová se zabývala přístupem společnosti k seniorům a zaběhlými stereotypy v komunikaci s nimi. Prosazovala proaktivní přístup zejména mladé a střední generace k seniorům. Často stačí pouze banální maličkosti v odstranění bariér při komunikaci, jako například technické přizpůsobení různých přístrojů, jež by se neměly stále minimalizovat, nýbrž maximalizovat (tlačítka mobilů, titulky a nápisy na letácích atd.).

První část semináře byla věnována převážně představení specifik seniorské uživatelské skupiny. V další části se prezentovaly příklady dobré praxe knihoven, jež mají významné zkušenosti v práci se seniory. Společnou linkou všech prezentovaných knihoven byly vzdělávací a komunitní aktivity pro seniory v knihovnách.

Své aktivity se seniorskou skupinou představili Bc. Pavel Zajíc z Městské knihovny Rožnov p. Radhoštěm, Mgr. Marcela Güttnerová z Městské knihovny Litvínov, PhDr. Šárka Kašpárková z Knihovny Kroměřížska a Mgr. Jana Galášová z Městské knihovny Český Těšín.

Rožnovské zkušenosti, se kterými přítomné seznámil Pavel Zajíc, jsou mimo jiné cenné projektem Město v mé paměti, díky kterému byl realizován nápad na vytvoření skupiny pamětníků. Těm byla dána příležitost rozvinout své literární dovednosti a zároveň tak zaznamenat vlastní vzpomínky. Výstupem projektu je netradiční průvodcovský materiál městem, který především mladé generaci ukazuje proměnu města.

Marcela Güttnerová navnadila přítomné receptářem litvínovské knihovny pro aktivní seniory. Z původního záměru společného čtení knih na pokračování postupně u místních seniorů převážila společenská potřeba setkávat se a povídat si. Vznikla tak univerzita volného času, v rámci které mohou seniorští účastníci absolvovat trénování paměti, cestopisné i historické přednášky, kurz grafoterapie, výtvarnou dílnu s Adolfem Dudkem, PC kurzy, soutěže ve stolních hrách, kulinářské a cukrářské aktivity či výlety do okolí.

Šárka Kašpárková představila cestu kroměřížské knihovny od počátečních akademií 3. věku až po Univerzitu 3. věku, která zajišťuje seniorům univerzitní vzdělávání v místě. Vzdělávání pro seniory má specifické podmínky stanovené univerzitou a knihovna je součástí univerzitní rady U3V. Dle slov Š. Kašpárkové mají v knihovně jako komunitním centru senioři možnost setkávání i mimo vzdělávací kurzy; využijí zde volného času vzdělávacími aktivitami, mohou si půjčit doporučenou literaturu, spojí záliby se vzděláním. V knihovně člověk není sám a nachází nové přátele.

O zkušenosti s projektem Akropol v knihovně v Českém Těšíně se s přítomnými podělila Jana Galášová. Cílem projektu je umožnit přístup ke vzdělávacím, kulturním a rekreačním programům, které respektují zvláštnosti seniorského věku a které dávají možnost vytvářet zájmové skupiny, provádět dobrovolnické činnosti a poskytovat podporu těm, jež jsou závislí na pomoci jiných. Zdůraznila důležitost partnerství s neziskovými organizacemi v místě stejně jako důležitost podpory zřizovatele. V projektu Akropol jsou partnery knihovny Domov pro seniory, Sociální služby města Českého Těšína nebo Klub přátel výtvarného umění. Podstatnou část úspěchu aktivit tvoří kvalitní PR.

Závěr semináře patřil třem pracovním dílnám. První pracovní dílna byla pod vedením Marie Pokorné z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín a za přítomnosti aktivních vsetínských seniorů (spolupracovníků knihovny) zaměřená na aktivizaci seniorů v místě, komunitní a vzdělávací aktivity pro seniory (U3V, Akademický rok, Akademie volného času atd.). V druhém workshopu, který vedla Jana Vejsadová ze společnosti Mnémé, se účastníci seznámili s různými možnostmi trénování paměti a mozkového joggingu. Ve třetí pracovní dílně představila Bc. Pavlína Matějčková, vedoucí fyzioterapeutka Nemocnice Vsetín, metody poskytnutí první pomoci a fyzioterapie pro seniory v knihovně.

Úvod do workshopů a zároveň exkurz do zkušeností českých i zahraničních knihoven v oblasti práce se seniory provedla charismatická Mgr. Zlata Houšková, která celý seminář i moderovala. Závěrečný příspěvek Zlaty Houškové výborně shrnul celé dvoudenní setkání. Přestože jsou senioři jednou z nejvděčnějších skupin uživatelů knihoven, je jejich potenciál stále nedoceněný. Bez ohledu na věk a různé seniorské kategorie jim mohou knihovny nabídnout psychickou, sociální i fyzickou aktivizaci. Knihovny jsou pro seniory finančně dostupné, jako pohodlný prostor pro setkávání mohou řešit problém samoty. Senioři mohou dostat v knihovnách příležitost k seberealizaci, čímž jim je navrácen pocit sebeúcty a vlastní užitečnosti. Informační zázemí knihoven umožní seniorům získávat informace z oblasti zdraví, bezpečnosti, aktivit v obci a další. Knihovny jsou výborným místem pro realizaci mezigeneračních aktivit a posilování vztahů mezi dětmi a starší generaci. Osvědčilo se vzájemné předčítání, výuka počítačových dovedností či senioři jako zdroj historické paměti. Vstupní podmínky pro úspěšnou realizaci aktivit se seniory i dalšími cílovými skupinami je vstřícnost, poučenost a motivace personálu, vzdělávání knihovníků a „knihovničtí senioři“.

O tom, že seminář oslovil svým tématem nejen knihovnickou veřejnost, svědčí téměř 50 účastníků, kteří svou spokojenost a potřebnost řešit toto téma potvrdili v dotaznících po ukončení akce.

Podtitulem semináře, vystihující smysl celé akce, tak mohou být slova Elišky Tkáčové, členky seniorského konzultantského týmu vsetínské knihovny: „Seniorský věk není nic jiného, než další etapa života, kde slovo „musím“ nahradím slovem „chci“.“

Podrobné informace k semináři včetně prezentací jsou uvedeny na webových stránkách Masarykovy veřejné knihovny Vsetín.

Ze semináře