Seminář knihovníků muzeí a galerií v Pardubicích, 8.-10. září 2009
Východočeské muzeum v Pardubicích se v letošním roce stalo organizátorem každoročního setkávání pracovníků knihoven muzeí a galerií. Přivítání všech účastníků semináře se ujal ředitel muzea PhDr. František Šebek, který vzápětí vystoupil jako první přednášející v odborné části programu. Ve svém příspěvku nás seznámil se změnami legislativy týkající se muzeí a galerií: hovořil zejména o novele zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, o působnosti zákona č. 403/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, a zejména o vztahu tohoto zákona k zákonu č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Cílem zákona o účetnictví je vytvořit účetnictví státu s účinností od 1. 1. 2010, včetně základních principů vzniku tohoto účetnictví, stanovených tak, aby bylo možné zahájit účtování a vykazování nejen pohybu (zejména úbytku) peněžních prostředků, ale i tu část spotřeby, která s úbytkem peněžních prostředků spojena není. Důsledkem je i změna ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., spočívající v doplnění o nové ustanovení, podle kterého se kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby oceňují pořizovací cenou (pokud není známa, pak ve výši 1,- Kč). Dále F. Šebek zmínil vyhlášku č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb, která stanoví jednotné technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu a užívání jednotlivých druhů staveb. F. Šebek ve svém vystoupení upozornil, že tyto novely přinášejí spoustu nedořešených problémů, v řadě paragrafů si odporují a jejich aplikace v praxi bude pro muzea a galerie velmi obtížná.
Poté přednesla PhDr. Jarmila Okrouhlíková zprávu o činnosti výboru Komise knihovníků AMG a účastníci semináře ji odsouhlasili. Blok informací z muzejních knihoven (tentokrát na téma stěhování) zahájil PhDr. Martin Sekera (Knihovna Národního muzea), který nás informoval o tom, jak probíhají přípravy na rekonstrukci hlavní budovy Národního muzea a jaké náročné přesuny sbírek jsou s tím spojené. V jeho příspěvku také zazněla pro nás důležitá informace, že hlavní studovna bude po dobu rekonstrukce přemístěna do budovy bývalého Federálního shromáždění a rádia Svobodná Evropa a po dokončení rekonstrukce Národního muzea se vrátí zpět. M. Sekera poukázal i na skutečnost, že takováto obrovská akce s sebou přináší nejen spoustu problémů organizačních či ekonomických, ale také sociálních, neboť všichni zaměstnanci v Národním muzeu pracují pod obrovským tlakem a postupně dochází k oslabování komunitního rozměru instituce.
Tradiční „policejní okénko“, které se tentokrát týkalo krádežích map ve Vědecké knihovně v Olomouci, nepřednesl PhDr. Petr Mašek (Knihovna Národního muzea), neboť se bohužel nemohl semináře zúčastnit. Přečetla ho však za něj jeho kolegyně PhDr. Helga Turková. Odborný program prvního dne semináře zakončila se svým příspěvkem Knihovny významných českých osobností – informace z depozitářů veřejně přístupné na internetu Mgr. Blanka Vorlíčková (ÚISK FF UK).
Druhý den semináře jsme zahájili pokračováním bloku informací z muzeí. PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D., nám představila nové depozitáře a badatelnu knihovny Muzea Jindřichohradecka, PhDr. Ila Šedo ve svém velmi podnětném příspěvku Stěhování možné a nemožné poskytl knihovníkům na základě vlastních zkušeností několik cenných ponaučení, z nichž si dovolím jedno ocitovat: „Knihovny a stěhování jsou geneticky spojené nádoby. Pokud ještě někdo nestěhoval, určitě brzo bude.“
V další části programu PhDr. Vít Richter (Národní knihovna ČR) seznámil knihovníky muzeí a galerií s tím, jak fungují služby elektronického dodávání dokumentů (EDD) po uzavření licenční smlouvy mezi Národní knihovnou ČR a Dilií (leden 2009).
Tematický blok, který byl věnován službám v muzejních knihovnách, moderovala Zdenka Maňasová (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti). Na úvod si připravila přehled služeb, které muzejní knihovny poskytují; zmínila se nejen o těch klasických (např. výpůjční, meziknihovní či reprografické), ale uvedla i služby trochu netypické, které můžeme nazvat propagační (pořádání výstav či muzejních nocí, organizování exkurzí, workshopů apod.). O tom, jaké služby poskytují badatelům ve „svých“ knihovnách, hovořili poté PhDr. Hana Karkanová (Moravská galerie v Brně), Jana Fridrichová (Vlastivědné muzeum v České Lípě), Alena Kvapilová (Oblastní muzeum v Mostě), Irena Michaláková (Krajské muzeum Karlovarského kraje, Muzeum Cheb) a PhDr. Ila Šedo (Západočeské muzeum Plzeň).
Odpolední blok příspěvků byl věnován speciálním sbírkám v muzejních knihovnách a způsobu jejich zpracování a vedla ho Mgr. Alena Petruželková (Památník národního písemnictví). V úvodu nám připomněla, že je důležité nejen sbírky co nejlépe zpracovávat, ale také o nich v našich katalozích dobře informovat, aby je mohli uživatelé správně využívat. Unikátní sbírku fotografií nám představila PhDr. Milena Secká, CSc. (Náprstkovo muzeum). Tato sbírka se týká zejména období od 50. let 19. stol. do počátku 20. stol. a obsahuje ca 31 000 položek; není dosud zpracována a není přístupna pro veřejnost (pouze na požádání pro badatele). Iva Bydžovská nás ve svém příspěvku seznámila s bohatstvím sbírek oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. V těchto sbírkách jsou zastoupeny např. nakladatelské pozůstalosti, exlibris, ilustrace a grafika, plakáty, štočky a hmotné památky, svaté obrázky, bibliofilie, kramářské tisky, předsádkové papíry apod. Je zřejmé, že takto široký záběr sbírek však klade vysoké nároky i na jejich zpracování. Mgr. Alena Petruželková nám přiblížila sbírku exlibris a knižních obálek v Památníku národního písemnictví, o sbírce map v Západočeském muzeu Plzeň hovořil PhDr. Ila Šedo. Anna Oplatková z Uměleckoprůmyslového musea v Praze nám s využitím velkého množství obrázků představila velmi zajímavou sbírku tanečních pořádků, která je uložena ve sbírce užité grafiky a fotografie UPM. PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D., ve své prezentaci seznámila se sbírkou kramářských tisků z fondu knihovny Muzea Jindřichohradecka. Vylíčila také průběh restaurování této sbírky a zmínila i řadu problémů, se kterými se v průběhu restaurátorských prací potýkali (nekvalitní papír, časté znečištění apod.). Na Š. Běhalovou navázala Milana Vanišová z Vyšší odborné školy grafické a střední průmyslové školy grafické Praha, která na příkladu breviáře z roku 1818 (z fondu knihovny Muzea Jindřichohradecka) ukázala způsob restaurování a konzervování celokovové vazby.
Poslední den semináře byl věnován workshopu ke katalogizaci starých tisků, který připravila a vedla PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. Cílem tohoto workshopu bylo porovnání způsobu katalogizace starého tisku ve dvou knihovních systémech – Clavius a KPwin (a zároveň ve dvou formátech – UNIMARC a MARC 21). V úvodu představily obě firmy (KPsys a Lanius) svůj systém se zaměřením na katalogizaci starých tisků a poté PhDr. Jaroslava Kašparová (Knihovna Národního muzea) okomentovala způsob práce se starými tisky v obou systémech na základě záznamu starého tisku, který si předem připravila (Balbín, Bohuslav: Epitome historica rerum Bohemicarum, 1673-1677). Bohužel v rámci tohoto workshopu nezbylo příliš prostoru na diskuzi, která by jistě mohla přinést mnoho zajímavých podnětů.
Součástí seminářů knihovníků muzeí a galerií bývá vždy i bohatý doprovodný program, a tak tomu bylo i v letošním roce. Absolvovali jsme např. prohlídku historické části Pardubic s PhDr. Františkem Šebkem, navštívili jsme divadelní představení Williama Shakespeara Hamlet ve Východočeském divadle v Pardubicích a výlet na Kunětickou horu byl příjemnou tečkou za seminářem muzejních knihovníků v roce 2009.
Věřím, že neméně příjemnou tečkou za tímto článkem by mohlo být i několik následujících fotografií:
Obr. 1: Bedlivě sledujeme přednášku PhDr. Františka Šebka
Obr. 2: Některým kolegům nestačil odborný program, v řešení knihovnických (i jiných problémů) pokračovali v úžasné kavárně Čokoláda a delikatesy Bajer (při návštěvě Pardubic doporučujeme navštívit!)
Obr. 3: Štěpánka Běhalová usoudila, že současná móda je přeci jen pohodlnější, skladnější a tak snadno nezrezaví
Obr. 4: Když to není na doživotí, tak proč si nevyzkoušet mučící nástroje středověku? (Jana Čerešňová - Národní technické muzeum)
Obr. 5: Nejen v knihovnách máme ceníky služeb…
Obr. 6: Souborný katalog ČR otevírá knihovníkům svou náruč vždy a všude (Eva Svobodová – Národní knihovna ČR)
Obr. 7: A na závěr společné foto z Pardubic 2009