Ve dnech 22. a 23. května byla již po sedmé májová Praha dějištěm Knihovnické dílny - celostátního setkání knihovníků z celé republiky. Program přilákal více než stovku zájemců o aktuální informace z oboru, přestože termín setkání se tentokrát částečně překrýval s další významnou akcí - konferencí INFORUM. Snahou sekce veřejných knihoven však bylo sestavit program tak, aby účastníci mohli shlédnout pro ně zajímavá vystoupení na obou akcích.

Středeční odpoledne bylo převážně "hodnotící a inspirativní". Po úvodním vystoupení PhDr. Jarmily Burgetové, která upozornila na existenci nové směrnice IFLA "Služby veřejných knihoven", se představily čtyři knihovny oceněné v loňském ročníku soutěže Knihovna roku v čele s vítěznou knihovnou z Horní Lidče na Vsetínsku.
Po ní prezentovaly své zajímavé aktivity další oceněné knihovny z Hroznové Lhoty na Hodonínsku, Pecky na Jičínsku a Višňové na Liberecku.
Prostor pro své vystoupení dostala i kolegyně Mgr. Věra Vohlídalová, která hovořila o svém dlouholetém snažení v oboru. I tentokrát neopomněla připomenout, jak důležitá je komunikace se samosprávou. S díky za její obětavou práci ji předal předseda SKIP PhDr. Richter květinu.
V následné panelové diskusi na téma Knihovny očima samosprávy se se svými zkušenostmi a názory na postavení knihoven na venkově představili starostové výše jmenovaných obcí. Náhoda svedla dohromady dvě ženy - starostky z Čech (Hana Štěrbová z Pecky a Marie Matušková z Višňové) a dva muže - starosty z Moravy (ing. Petr Hanák z Hroznové Lhoty a Josef Tkadlec z Horní Lidče). Slova vyřčená všemi čtyřmi milými hosty byla balzámem na duši přítomných pracovníků knihoven a dokladem toho, že samospráva nemusí být překážkou v realizaci našich smělých plánů, naopak může být i inspirátorem a oporou. Některé názory auditorium dokonce odměnilo spontánním potleskem a určitě načerpalo optimismus a sílu pustit se do řešení problémů v místě svého působení.

Předsedkyně jihočeské odbočky SKIP Daniela Wimmerová se potom s přítomnými podělila o zkušenosti z realizace pilotního projektu Knihovna - informační centrum obce, který v knihovnách Jihočeského kraje proběhl v době od 1. ledna 2001 do 30. dubna 2002. Snaha postupně z obecních knihoven vytvářet centra společenského dění v místě, vzdělávání a poskytování informací byla tímto projektem potvrzena jako smysluplná. Následná diskuse byla dokladem toho, že nápad a přednesené zkušenosti zaujaly. Výstupy z projektu budou pro případné zájemce o následování v dohledné době k dispozici na webové stránce SKIP.
Středeční jednání pak uzavřelo vystoupení předsedy SKIP PhDr. Víta Richtera na téma Knihovnický zákon a prováděcí vyhláška. I když on sám měl pocit, že snad už mnohokrát bylo řečeno vše podstatné, přesto jeho hodinové vystoupení bylo inspirující a znovu připomnělo povinnosti, které na nás "při uvádění zákona v život" v nejbližší době čekají.

Čtvrteční dopoledne bylo pro změnu "apelující" a zaměřeno především "do vlastních řad". Rozmary techniky způsobily sice změnu pořadí jednotlivých vystoupení, nikoli však jejich naléhavost. Jako první se představila Mgr. Eva Novotná s praktickými radami z oblasti public relations. Prostřednictvím zdánlivě banálních věcí připomněla účastníkům, jak důležité je existenci a postavení knihovny vnímat v širších souvislostech života konkrétného místa a jak je potřebné "umět dát o sobě vědět".
Následující vystoupení Mgr. Zlaty Houškové bylo zaměřeno na celoživotní vzdělávání. Zhodnotilo současný stav a nastínilo velké úkoly, které nás čekají nejen ve vzdělávání profesním (praktickou ukázkou výsledků tohoto snažení byl i ta skutečnost, že téměř všichni vystupující využili ke své prezentaci výpočetní techniky!), ale i v začlenění knihoven do vzdělávací soustavy zaměřené na veřejnost. Tímto náročným úkolem má ambici zabývat se i nově vzniklá sekce vzdělávání SKIP.

Závěrečným bodem programu byl hit posledních dnů - regionální funkce. Otevření této problematiky na Knihovnické dílně bylo jen dalším příspěvkem k masivní informační kampani, která v posledním období na toto téma probíhá, a jak se ukázalo, informací nikdy není dost. Mgr. Ladislava Zemánková se ve svém vystoupení velmi dobře zhostila obtížného úkolu shrnout vše podstatné a zpřehlednit povinnosti, které nás v souvislosti z výkonem regionální funkce čekají. Následné dotazy z auditoria jenom potvrdily, jak různá je situace v jednotlivých místech. Řešení konkrétních problémů bezprostředně prověří naši profesní zdatnost, schopnost komunikovat se samosprávou i naše lidské kvality. Vyžaduje to naše maximální nasazení, každodenní aktivní působení "v terénu" a mnohdy i osobní statečnost. To je ostatně i krédo sekce veřejných knihoven, jejíž členové tuto neviditelnou práci obstarávají.

Sedmá Knihovnická dílna je tedy minulostí. Její průběh a programová náplň byly dokladem toho, jakým revolučním obdobím naše profese prochází, jaké nové úkoly před námi leží a jak vysoké nároky jsou na nás kladeny. Držme si palce, aby došla naplnění spíše druhá část známého přísloví "Co nás nezabije, to nás posílí"!

Sekce veřejných knihoven děkuje především Městské knihovně v Praze, že poskytla prostory i pořadatelský servis během konání akce. Dále děkuje všem, kteří se jakýmkoli způsobem podíleli na její organizační přípravě i průběhu. Přivítali bychom ohlasy účastníků, abychom s jejich pomocí mohli připravit program příští akce takový, jaký potřebují.