Mimořádný úspěch souborného vydání Rychlých šípů, po němž se na pultech jen zaprášilo, přivedlo kapitány českého knihovnictví na myšlenku, jejíž realizace by měla vést ke zvýšení povadlé prestiže našeho oboru. Na neformálním setkání ředitelů největších knihoven, které se z důvodu utajení konalo v nejmenované restauraci v Praze, vzešel návrh, aby bylo ministerstvo kultury požádáno o účelovou dotaci na vyhotovení a vytištění nové série Rychlých šípů.

Jak se uvádí v doprovodném dopisu Pavlu Dostálovi, který má redakce Ikara k dispozici, na popularitě legendárního klubu má být totiž založena kampaň public relations zaměřená především na mládež, které, zdá se i v éře Internetu, mají Mirek Dušín a spol. stále co říci. Tento návrh však vzbudil v odborné veřejnosti rozpačité reakce. Někteří kolegové jej považovali vzhledem k roční době za pokus o silvestrovský žert.

Vzorná pětka by se na první pohled nelišila od hrdinů, které si Jaroslav Foglar vymyslel před šedesáti lety, zachovala by si i známé oblečení, ale ocitla by se v rolích, na něž nejsou čtenáři zvyklí. Z rámcového scénáře komiksu vyplývá, že např. místo výprav do Stínadel by Rychlé šípy navštěvovaly veřejné knihovny, přičemž by káraly nezbedné uživatele a osvětovou činností by získávaly nové, mezi nimi také členy Bratrstva kočičí pracky, kteří byli dosud protiklady morálního příkladu Rychlých šípů. Příznivce Rychlonožky můžeme ujistit, že neztratí svůj sarkastický přístup k životu, musí ho ovšem mírnit, protože mu autoři přidělili odpovědnou úlohu: stane se knihovníkem v oddělení pro mládež nedaleko Rozdělovací třídy.