V těchto dnech vychází Adresář knihoven muzeí a galerií ČR. Ráda bych se s vámi podělila o některé zkušenosti, které jsem získala při jeho sestavování v průběhu měsíců března až června letošního roku. Vrhla jsem se do přípravy Adresáře s velkým odhodláním (a s velkou naivitou) a vůbec jsem netušila, kolik času mi tato práce zabere a kolik přesvědčovacího, vysvětlovacího i jiného úsilí mne to bude stát.

Mým cílem bylo shromáždit údaje o co největším počtu knihoven muzeí a galerií a vytvořit Adresář tak, aby poskytoval badatelům nejen kontaktní údaje, ale také informace o velikosti a tematickém zaměření fondů a otevírací době jednotlivých knihoven. Ke sběru dat jsem využila formulář, jehož prostřednictvím výbor Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR získával v průběhu posledních 3-4 let údaje o muzejních knihovnách. Knihoven, který tento formulář vyplnily, však bylo velmi málo, a navíc po jeho úpravě pro potřeby Adresáře bylo třeba všechna dosud získaná data ověřit a zejména doplnit chybějící údaje o dalších knihovnách.

Při ověřování stávajících a získávání nových informací jsem se rozhodla využít několika zdrojů:

1. Své téměř detektivní pátrání jsem zahájila v Adresáři knihoven a informačních institucí ČR, který vytváří oddělení souborných katalogů Národní knihovny ČR. Zde jsou však shromážděny údaje pouze o knihovnách, které mají siglu, a proto po doplnění kontaktních údajů z tohoto adresáře bylo nutno v hledání muzejních knihoven pokračovat.
2. Zaměřila jsem se tedy na prohlédnutí 6310 položek seznamu evidovaných knihoven na Ministerstvu kultury ČR a i zde jsem objevila další „přírůstky“ do Adresáře.
3. Ke svému dalšímu hledání muzejních knihoven jsem využila seznam odkazů na webové stránky muzeí. Tento seznam udržuji na stránkách Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze od roku 1999 a v současné době obsahuje 217 položek. Ani údaje získané tímto způsobem mne však neuspokojily, a proto jsem se cele ponořila do prostředí internetu. Při svém zjišťování kontaktů na knihovny muzeí a galerií jsem využila i Google, i weby krajských, městských a obecních úřadů, i weby krajských knihoven atd. atd.
4. Kontaktních údajů jsem nyní měla dostatek, bylo však třeba získat další podrobnější informace o jednotlivých knihovnách, a proto nastoupil e-mail. Do knihoven muzeí a galerií jsem rozeslala 87 dotazníků a 225 žádajících, vysvětlujících, prosících či děkovných e-mailů. Internet však zřejmě nějak špatně fungoval, protože jsem od pracovníků muzeí a galerií (ne vždy vyplňoval dotazník knihovník) dostala pouze 123 odpovědí. Většina oslovených institucí přistupovala k mému žebrání o informace celkem vstřícně a některé dopisy byly velmi milé, setkala jsem se však i s řadou odmítnutí nejčastěji s argumentem, že dotyčná osoba nemá čas (vyplnění formuláře trvá podle mne maximálně 20-30 min.). Vůbec nepomohlo mé vysvětlování, že i já dělám Adresář nad rámec svých pracovních povinností a věnuji této bohulibé činnosti také volné večery a víkendy. Nepozorností odesílatele jsem si dokonce v jednom e-mailu přečetla zprávu: „podívej se prosím na to, otravuje už potřetí“ (stačilo ještě chvíli vydržet a měli ode mne klid, víc pokusů jsem ani nečinila). S doplněním údajů o knihovnách muzeí a galerií za jednotlivé kraje mi také velmi pomohli členové výboru Komise knihovníků AMG ČR.

Kombinací všech těchto způsobů zjišťování dat se mi podařilo získat velké množství údajů, které bylo třeba zpracovat, sjednotit terminologii i formulace a připravit verzi pro tisk. A teď teprve začalo to správné dobrodružství: ukázalo se, že o řadě knihoven mám jiné kontaktní údaje z formuláře, jiné z webu, jiné získané prostřednictvím e-mailu, a vyberte teď ty správné! Při ověřování správnosti dat jsem zjistila, že není vždy možné se spolehnout na webové stránky muzeí a galerií. Řada z nich zde uvádí zastaralé informace o své knihovně a tyto instituce své weby nepravidelně aktualizují, takže teprve korespondencí s knihovníkem jsem získala aktuální údaje. Některé odpovědi bylo třeba korigovat či znovu dohledávat (např. na dotaz „kdy byla založena Vaše muzejní knihovna“ jsem dostala odpověď „rok vzniku knihovny je stejný jako rok založení muzea“). Prohlédla jsem řadu dalších webů, přečetla jsem mnoho výročních zpráv a postupně jsem skládala dohromady konečnou podobu Adresáře.

Ukázalo se, že zdaleka největším problémem bylo pro pracovníky muzeí a galerií vyplnění rubrik Zaměření knihovny a Přístupnost knihovny. V rubrice Zaměření knihovny jsem se často setkávala s formulací „základní knihovna se specializovanými fondy“, která prozradila, že vyplňovat různé ministerské či jiné formuláře umíme výborně, ale co tato informace řekne návštěvníkovi knihovny? Stejně tak často opakovaná formulace „prezenčně pro badatele“ v rubrice Přístupnost knihovny jen připomínala, že prezenční půjčování probíhá ve všech muzejních knihovnách a všechny jsou určeny badatelům, ale žádnou konkrétní informaci o otevírací době nepřinášela. Proto jsem od knihoven opakovaně vyžadovala podrobnější údaje o tematickém zaměření fondů a konkrétní informace o otevírací době (pokud ji knihovna má), nebo aspoň zprávu, že je potřeba návštěvu v knihovně předem domluvit.

Nyní to vypadá, že jsem při tvorbě Adresáře zažívala jen samý stres a spoustu starostí, ale našla by se i řada drobných radostí. Potěšující je například skutečnost, že se mi podařilo shromáždit údaje o 196 knihovnách muzeí a galerií (včetně poboček). Tyto knihovny ve svých fondech uchovávají více než 9 400 000 dokumentů, z nichž mnohé jsou často velmi cenné a unikátní. Například v Krajském muzeu Karlovarského kraje, Muzeu Karlovy Vary vlastní kurlisty (seznamy lázeňských hostů) z let 1795-1948. Zatím největší radostí však pro mne bylo odevzdání poslední korektury Adresáře do tiskárny; zatím největší trýzní bylo zjištění, že neustálým vysedáváním u počítače jsem navýšila svou hmotnost o několik kilogramů.

I přes veškeré úsilí, které jsem tvorbě Adresáře knihoven muzeí a galerií ČR věnovala, se mi nepodařilo zjistit kompletní údaje o všech muzejních knihovnách a je také velmi pravděpodobné, že některé informace v Adresáři budou chybné. Omlouvám se proto všem, kteří se tím budou cítit postiženi či dotčeni. Naopak děkuji za ochotu a pomoc všem, kteří se do přípravy Adresáře zapojili. Věřím, že Adresář bude dobře sloužit nejen pracovníkům knihoven, ale zejména odborné veřejnosti.

Závěrem uvádím několik informací, které by mohly potěšit (jak pevně doufám) alespoň některé z Vás:

1. Adresář knihoven muzeí a galerií ČR vydává v nákladu 500 kusů Národní knihovna ČR, která spolu se svými publikacemi zajistí distribuci 210 exemplářů do veřejných knihoven.
2. Distribuci Adresáře muzejním knihovnám a dalším institucím zajistí výbor Komise knihovníků AMG.
3. Kopie Adresáře je vystavena na webové stránce Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze, v oddíle Muzejním knihovnám. Zde by měla probíhat i jeho aktualizace.
4. Už nikdy nebudu dělat žádný adresář!