Ani v létě redakce Ikara nezahálela a ve spolupráci s řadou autorů pro vás připravila i v zářijovém čísle řadu (doufejme i pro vás) podnětných příspěvků. Společným jmenovatelem řady z nich je fenomén prolínání a střetávání reálného a virtuálního světa, ať jím již rozumíme svět typu Second Life či šířeji web či celý internet.

Jakub Štogr například představuje proměny světa Second Life, který se stále více začíná nejenom prolínat, ale také střetávat se světem reálným. Nabízí například úvahu problematické budoucnosti anonymity ve virtuálním světě. Jindřiška Kotrlová a Linda Skolková ve zprávě z letošního semináře CASLIN prostřednictvím stručných shrnutí jednotlivých příspěvků přibližují, jak může být chápán dnes velmi módní (a možná nejenom módní, ale i moderní) koncept webu 2.0, knihovny 2.0, knihovníků 2.0 apod. Jan Rylich se pro změnu zamýšlí nad nebývalým rozvojem polemizování v prostředí internetu. Jaroslav Šušol prezentuje předběžné výsledky výzkumu zaměřeného na posuzování relevance tradičních a elektronických zdrojů. Tým vývojářů Jednotné informační brány zase názorně ukazuje, že informační zdroje připravované knihovnami pro uživatele mohou být zpřístupňovány ve velmi přívětivém uživatelském rozhraní. Přidanou hodnotu svým uživatelům přináší i řada knihoven a dalších informačních institucí, jak naznačuje Kateřina Pojerová ve výtahu ze své diplomové práce, může ji ostatně přinést i práce se sémantikou a sémantickými třídami, jejichž pojetí vysvětluje Martin Friš.

Jindra Planková, která pro náš časopis již dříve připravila seriál věnovaný dodávání dokumentů, nyní pokračuje dalším seriálem, tentokráte na téma otevřeného přístupu. V tomto čísle Ikara vám proto přinášíme úvodní článek k tomuto tématu, které v knihovnicko-informačních kruzích získává na popularitě. Informace, zejména digitální, však není potřeba pouze zpřístupňovat (nejenom formou otevřeného přístupu), ale také uchovávat (více vám prozradí David Giaretta v článku věnovanému projektu CASPAR) a řádně citovat (o tom, že se tak mnohdy neděje, svědčí vznik nové služby CrossCheck, o níž se více dozvíte od Lucie Vavříkové).

Další příspěvky v zářijovém čísle pak prakticky naplňují poslání knihoven, kterým je podle Briana Rosenbluma, jednoho z přednášejících na letošním semináři CASLIN, propojení uživatelů s informacemi: Petra Swaczynová přibližuje fenomén turistických informačních center, Jiří Stodola nastiňuje odpovědi na otázky spojené s kódováním informací pro osoby se smyslovým postižením, Jana Tikalová naznačuje, že lidmi nemusejí být jenom uživatelé, ale také knihy. Nevěříte? Přečtěte si více v článku Projekt Živá knihovna.