Ani v létě redakce Ikara nezahálela a ve spolupráci s řadou autorů pro vás připravila i v zářijovém čísle řadu (doufejme i pro vás) podnětných příspěvků. Společným jmenovatelem řady z nich je fenomén prolínání a střetávání reálného a virtuálního světa, ať jím již rozumíme svět typu Second Life či šířeji web či celý internet.

Jakub Štogr například představuje proměny světa Second Life [4], který se stále více začíná nejenom prolínat, ale také střetávat se světem reálným. Nabízí například úvahu problematické budoucnosti anonymity ve virtuálním světě. Jindřiška Kotrlová a Linda Skolková ve zprávě z letošního semináře CASLIN [5] prostřednictvím stručných shrnutí jednotlivých příspěvků přibližují, jak může být chápán dnes velmi módní (a možná nejenom módní, ale i moderní) koncept webu 2.0, knihovny 2.0, knihovníků 2.0 apod. Jan Rylich se pro změnu zamýšlí nad nebývalým rozvojem polemizování v prostředí internetu [6]. Jaroslav Šušol prezentuje předběžné výsledky výzkumu zaměřeného na posuzování relevance tradičních a elektronických zdrojů [7]. Tým vývojářů Jednotné informační brány zase názorně ukazuje, že informační zdroje připravované knihovnami pro uživatele mohou být zpřístupňovány ve velmi přívětivém uživatelském rozhraní [8]. Přidanou hodnotu svým uživatelům přináší i řada knihoven a dalších informačních institucí, jak naznačuje Kateřina Pojerová ve výtahu ze své diplomové práce [9], může ji ostatně přinést i práce se sémantikou a sémantickými třídami [10], jejichž pojetí vysvětluje Martin Friš.

Jindra Planková, která pro náš časopis již dříve připravila seriál věnovaný dodávání dokumentů, nyní pokračuje dalším seriálem, tentokráte na téma otevřeného přístupu. V tomto čísle Ikara vám proto přinášíme úvodní článek [11] k tomuto tématu, které v knihovnicko-informačních kruzích získává na popularitě. Informace, zejména digitální, však není potřeba pouze zpřístupňovat (nejenom formou otevřeného přístupu), ale také uchovávat (více vám prozradí David Giaretta v článku věnovanému projektu CASPAR [12]) a řádně citovat (o tom, že se tak mnohdy neděje, svědčí vznik nové služby CrossCheck, o níž se více dozvíte od Lucie Vavříkové [13]).

Další příspěvky v zářijovém čísle pak prakticky naplňují poslání knihoven, kterým je podle Briana Rosenbluma, jednoho z přednášejících na letošním semináři CASLIN, propojení uživatelů s informacemi: Petra Swaczynová přibližuje fenomén turistických informačních center [14], Jiří Stodola nastiňuje odpovědi na otázky spojené s kódováním informací pro osoby se smyslovým postižením [15], Jana Tikalová naznačuje, že lidmi nemusejí být jenom uživatelé, ale také knihy. Nevěříte? Přečtěte si více v článku Projekt Živá knihovna [16].