V rámci prezentace posterů nejprve vystoupila Alena Balvínová ze Střediska vědeckých informací Přírodovědecké fakulty UK a stručně představila svůj poster s názvem Přírodovědné zdroje z projektu 1N04186. Uvedla, že přínos licencovaných elektronických zdrojů (mj. GeoBase, Georef, EnvironetBase či Knovel) se projevuje ve výzkumu, vývoji i ve výukovém procesu. Věnovala pozornost také vytváření statistik, zejména zjišťování počtu uživatelů a počtu vyhledaných záznamů na jednoho uživatele, rovněž počtu záznamů vyhledaných uživateli jedné instituce. Zdůraznila, že pro uživatele je třeba poskytnout přehled zdrojů, které má instituce k dispozici.

Agnieszka Kasprzyk z polského centra NUKAT stručně představila NUKAT, národní souborný katalog polských akademických a vědeckých knihoven. Katalog je v provozu od července 2002 a v současné době na něm spolupracuje padesát knihoven. Díky tomuto soubornému katalogu je značně zjednodušen proces katalogizace (jsou také využívány autoritní záznamy).

Štefan Kimlička z Univerzity Komenského v Bratislavě představil svůj poster s výsledky průzkumu, který se snažil zjistit, zda jsou elektronické zdroje přijímány stejně jako zdroje tištěné. Pro účely průzkumu byla také vytvořena typologie elektronických zdrojů a byla zkoumána korelace mezi využíváním elektronických zdrojů a ochotou v nich publikovat. Bylo zjištěno, že většina respondentů považuje elektronické online časopisy a sborníky za akceptovatelné. Bude je tedy nutno zahrnout i do hodnocení publikační činnosti jako jednoho z aspektů hodnocení vědeckých výstupů.

Elizabeth Anne Melrose při propagaci svého posterového sdělení vyzdvihla důležitost spolupráce jednotlivých paměťových institucí (i na lokální úrovni) při realizaci různých digitalizačních projektů.

Poster s názvem Vědecké informace a jejich využití připravený Shvea Sogenbits z Talinské pedagogické univerzity (ve spolupráci se Signe Jantson z Knihovny Talinské technologické univerzity) prezentoval výsledky analýzy a výzkumu konkrétní situace vyhledávání a využití informací při psaní diplomových prací na uvedené univerzitě v posledních dvou letech. Studiem obhájených diplomových prací bylo zjištěno velmi nízké využívání elektronických informačních zdrojů.

Stela Filipi-Matutinovic z Univerzitní knihovny Svetozar Markovic krátce představila poster Elektronické informace v Univerzitní knihovně v Bělehradu a změny, které způsobují. Zaměřila se na hlavní změny, které v Srbsku proběhly v letech 1988-2005 a jako výrazný milník uvedla rok 2000 jako první rok přístupu k licencovaným elektronickým zdrojům. Zmínila některé projekty, např. projekt Virtuální knihovny Srbska, který probíhá od roku 2001. Zdůraznila také, že knihovníci se musí neustále učit a že více knihovníků by se mělo zabývat školením uživatelům.

Zaneta Szerksnis následně pozvala účastníky konference ke svému posteru s názvem Webovské stránky polských akademických knihoven a jejich uživatelé.

(ls)